§ 569 občanský zákoník – Věřitel je povinen vydat dlužníkovi na jeho požádání…
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 569 zákona č. 40/1964 Sb. stanoví, že věřitel musí na žádost dlužníka vydat písemné potvrzení o splnění dluhu a dlužník může odmítnout plnění, pokud mu věřitel toto potvrzení nevydá. Dlužník má právo požadovat písemný doklad o tom, že dluh (celý nebo jeho část) byl splacen. (§ 569 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Týká se: věřitel, dlužník
- Judikatura: na § 569 odkazuje 21 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
(1) Věřitel je povinen vydat dlužníkovi na jeho požádání písemné potvrzení o tom, že dluh byl zcela nebo zčásti splněn.
(2) Dlužník je oprávněn plnění odepřít, nevydá-li mu věřitel zároveň potvrzení.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Dlužník má právo požadovat písemný doklad o tom, že dluh (celý nebo jeho část) byl splacen.
- Věřitel má povinnost takové potvrzení vydat, pokud o něj dlužník požádá.
- Pokud věřitel odmítne vydat potvrzení o splnění dluhu, dlužník nemusí dluh plnit.
- Toto ustanovení se týká jak úplného, tak i částečného splnění dluhu.
Na co si dát pozor
- Dlužník by měl vždy žádat písemné potvrzení o splnění dluhu, aby měl důkaz pro případné spory.
- Věřitel by měl být připraven takové potvrzení vydat, aby neztratil nárok na plnění dluhu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 569
Jak soudy aplikují § 569
Obvodní soud – vycházeje z ustanovení § 569 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“), z ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), a ze závěrů zrušujícího rozsudku Nejvyššího soudu – dospěl po provedeném dokazování k následujícím závěrům:
Prosazuje, že potvrzení o splacení pohledávky (splnění dluhu) ze dne 20. 8. 2012, které vystavil někdejší jednatel žalobkyně, je kvitancí ve smyslu ustanovení § 569 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), a důkazem, že jako dlužník (kupující) splnila dluh v této kvitanci uvedený, resp. že na plnění dluhu zaplatila částku tam označenou.
… Kvitance je dozajista důležitou listinou, kterou lze doložit, že dluh byl splněn; není však nezvratným důkazem o splnění a s jejím vystavením zákon nespojuje žádnou fikci ani právní domněnku o zaplacení, které by přesouvaly důkazní břemeno toho, kdo tvrdí poskytnutí plnění, na protistranu (k tomu srovnej též výklad k § 569 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku – Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M., a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha, C. H. Beck, 2009, s. 1671 – 1672).