§ 18 Zákon České národní rady o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky – ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O STÁTNÍM OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY V SOUVISLOSTI SE ZÁNIKEM ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY
Zákon České národní rady o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky · 40/1993 Sb. · § 18 · Cizinecké a azylové právo
Stručně: Paragraf 18 zákona č. 40/1993 Sb. řeší specifické situace týkající se státního občanství České republiky u osob, které měly k 31. prosinci 1992 státní občanství Československa a následně nabyly slovenské občanství v souvislosti se zánikem federace.
§ 18 ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O STÁTNÍM OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY V SOUVISLOSTI SE ZÁNIKEM ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY
(1) Fyzická osoba, která měla k 31. prosinci 1992 státní občanství České a Slovenské Federativní Republiky a která nabyla volbou státní občanství Slovenské republiky v době od 1. ledna 1993 do 31. prosince 1993, se pokládá za státního občana České republiky, pokud se neprokáže, že toto občanství podle tohoto zákona pozbyla po provedení volby občanství Slovenské republiky.
(2) Státní občan České republiky, který měl k 31. prosinci 1992 státní občanství České a Slovenské Federativní Republiky, nepozbyde nabytím státního občanství Slovenské republiky státní občanství České republiky.
Paragraf 18 zákona č. 40/1993 Sb. řeší specifické situace týkající se státního občanství České republiky u osob, které měly k 31. prosinci 1992 státní občanství Československa a následně nabyly slovenské občanství v souvislosti se zánikem federace.
Co to znamená v praxi
Osoba, která měla k 31. prosinci 1992 československé občanství a v období od 1. ledna 1993 do 31. prosince 1993 si zvolila slovenské občanství, je i nadále považována za státního občana České republiky, pokud se neprokáže, že české občanství následně ztratila podle tohoto zákona.
Český občan, který měl k 31. prosinci 1992 československé občanství, neztrácí české občanství pouhým nabytím státního občanství Slovenské republiky.
Na co si dát pozor
Ustanovení se vztahuje pouze na osoby, které nabyly slovenské občanství v přesně vymezeném časovém období (od 1. ledna 1993 do 31. prosince 1993) a volbou.
I když osoba nabyla slovenské občanství, může být stále považována za českého občana, pokud se neprokáže, že české občanství pozbyla jiným způsobem podle tohoto zákona.