§ 353 zákon o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku – Propuštění z ochranného léčení a jeho ukončení
Zákon o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku · 41/2009 Sb. · Trestní právo
Stručně: Paragraf 353 zákona č. 41/2009 Sb. upravuje proces propuštění z ochranného léčení, jeho ukončení nebo prodloužení, a to včetně povinností zdravotnického zařízení a soudu, a také informování poškozených nebo svědků. Zdravotnické zařízení má klíčovou roli: Je zodpovědné za podávání návrhů soudu ohledně dalšího trvání ochranného léčení (propuštění, ukončení, prodloužení) a musí v nich podrobně popsat průběh a výsledky léčení. (§ 353 zákona č. 41/2009 Sb., zákon o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Propuštění z ochranného léčení a jeho ukončení
- Týká se: soud, poškozený, odsouzený, státní zástupce
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Nebude-li ochranné léčení vykonáno tak, aby do dvou let od jeho započetí bylo rozhodnuto o propuštění z ochranného léčení nebo o jeho…“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…z ochranného léčení nebo o jeho ukončení, podá zdravotnické zařízení nejméně dva měsíce před uplynutím lhůty dvou let od počátku výkonu ochranného léčení návrh na jeho…“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…o jeho ukončení, podá zdravotnické zařízení nejméně dva měsíce před uplynutím lhůty dvou let od počátku výkonu ochranného léčení návrh na jeho prodloužení“
- Odkazuje na: § 354
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 41/2009 Sb.
(1) Jakmile bylo dosaženo účelu ochranného léčení, podá zdravotnické zařízení, ve kterém je ochranné léčení vykonáváno, návrh na propuštění z ochranného léčení okresnímu soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává; návrh na ukončení ochranného léčení podle § 99 odst. 6 trestního zákoníku podá zdravotnické zařízení, jakmile zjistí, že jeho účelu nelze dosáhnout. Nebude-li ochranné léčení vykonáno tak, aby do dvou let od jeho započetí bylo rozhodnuto o propuštění z ochranného léčení nebo o jeho ukončení, podá zdravotnické zařízení nejméně dva měsíce před uplynutím lhůty dvou let od počátku výkonu ochranného léčení návrh na jeho prodloužení. V návrhu na propuštění z ochranného léčení, na jeho ukončení nebo v návrhu na prodloužení ochranného léčení zdravotnické zařízení popíše průběh a výsledky ochranného léčení a uvede důvody navrhovaného postupu včetně návrhu na případné uložení dohledu nad chováním osoby, na níž je vykonáváno ochranné léčení. O tom je třeba zdravotnické zařízení poučit.
(2) O propuštění z ochranného léčení, o jeho ukončení včetně případného uložení dohledu nebo o prodloužení ochranného léčení rozhodne na návrh zdravotnického zařízení, státního zástupce nebo osoby, na níž se vykonává ochranné léčení, anebo i bez takového návrhu ve veřejném zasedání okresní soud, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává.
(3) Proti rozhodnutí podle odstavce 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
(4) Podal-li poškozený nebo svědek žádost podle § 44a, zašle předseda senátu spolu s nařízením ochranného léčení příslušnému zdravotnickému zařízení informace o poškozeném nebo svědkovi, kterého je třeba o propuštění nebo uprchnutí odsouzeného z ochranného léčení vyrozumět. V případě, že poškozený nebo svědek podal žádost v době, kdy je odsouzený ve výkonu ochranného léčení, zašle soud zdravotnickému zařízení, v němž odsouzený vykonává ochranné léčení, příslušné informace dodatečně. Zdravotnické zařízení je povinno písemně vyrozumět poškozeného nebo svědka bezodkladně, nejpozději však v den následující po skutečnosti uvedené v § 44a odst. 1 písm. c).“.
71. § 354 až 357 včetně nadpisů znějí:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zdravotnické zařízení má klíčovou roli: Je zodpovědné za podávání návrhů soudu ohledně dalšího trvání ochranného léčení (propuštění, ukončení, prodloužení) a musí v nich podrobně popsat průběh a výsledky léčení.
- Soud rozhoduje o dalším osudu léčení: Okresní soud, v jehož obvodu se léčení vykonává, rozhoduje ve veřejném zasedání o propuštění, ukončení nebo prodloužení ochranného léčení, a to na základě návrhu nebo i z vlastní iniciativy.
- Dohled nad chováním: Soud může při propuštění z ochranného léčení uložit i dohled nad chováním osoby, pokud to zdravotnické zařízení navrhne.
- Informování poškozených/svědků: Pokud poškozený nebo svědek požádal o informace, zdravotnické zařízení je povinno je bezodkladně vyrozumět o propuštění nebo uprchnutí osoby z ochranného léčení.
Na co si dát pozor
- Dvouletá lhůta: Pokud ochranné léčení trvá déle než dva roky, musí zdravotnické zařízení nejméně dva měsíce před uplynutím této lhůty podat návrh na jeho prodloužení.
- Odkladný účinek stížnosti: Proti rozhodnutí soudu o propuštění, ukončení nebo prodloužení ochranného léčení je možné podat stížnost, která má odkladný účinek, což znamená, že rozhodnutí nenabude právní moci, dokud o stížnosti nebude rozhodnuto.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 353 Propuštění z ochranného léčení a jeho ukončen (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 99 Ochranné léčení (Zákon trestní zákoník)§ 353 Propuštění z ochranného léčení a jeho ukončen (Zákon o výkonu zabezpečovací detence a o)§ 72 Ochranné léčení (Trestní zákon)§ 57 Výkon ochranného léčení (Zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o)