Vyhláška ministra zahraničních věcí, kterou se uveřejňuje soudní řád smíšeného rozhodčího soudu československo-maďarského podle článku 239 mírové smlouvy Trianonské.

Soud uváží volně průvodní prostředky podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Co do důkazů není vázán návrhy stran, a aby objasnil svědomitě skutečnosti sporu, může z úřední moci prováděti důkazy, konati šetření a používati úředních vědomostí odjinud nabytých.

Soud bude míti zvláštní péči o to, aby objasnil z úřední moci stav skutečností v těch případech, kde strana, které náleží dokazovati, byla nucena změniti bydliště nebo následkem nuceného vzdálení pozbyla přístupu ku svému majetku ležícímu na území připadlém druhému státu.

V takovém případě, nebude-li lze skutečnosti jinak objasniti, soud může přijmouti za pravdu tvrzení strany zbavené svých důkazních prostředků, s výhradou práva protější strany dokázati opak.

Stane-li se státní příslušnost některé strany během procesu spornou, rozhoduje o ní prohlášením zástupce příslušné vlády a důkaz ke zjištění oné příslušnosti nařídí se jen tehdy, když je příslušnost ta sporná mezi zástupci vlád.

Jakmile soud zjistí, že určité skutečnosti následkem odporujících si tvrzení stran vyžadují důkazu, nařídí jeho provedení.

Soud může naříditi přímé provedení důkazu při hlavním líčení nebo dle okolností opatřiti jeho provedení dožádáním.

V tomto případě stanoví soud nové líčení a uloží stranám lhůtu, ve které třeba oznámiti sekretariátu a sděliti protější straně i zástupcům vlád jména a pobyt svědků.

Současně soud stanoví stranám lhůtu, ve které musí složiti u sekretariátu zálohu v potřebné výši na svědečné svědkům jimi vedeným.

Strana, která v předepsané lhůtě zálohy nesloží, ztrácí nárok na provedení důkazu svědeckého.

Svědkové předvolávají se prostřednictvím zástupců vlád ve formě, předepsané zákonem země, bydliště neb pobytu, nejméně dvacet jeden den před výslechem.

Dožádání o výslech svědků předá se prostřednictvím zástupců vlád soudu příslušnému dle místa bydliště neb pobytu svědkova.

V tomto případě jest svědek vyslechnut a vzat do přísahy dle zákonů platných v místě výslechu.

Svědečné určí soud.

Předseda vyzve svědky, aby učiněnou výpověď ztvrdili přísahou. Předmětem přísahy jest prohlášení, že svědek vypovídal pouhou pravdu a nic jiného nežli pravdu.

Osoby mladší patnácti let, jakož i příbuzní v linii vzestupné a sestupné a manžel, i rozloučený, jedné ze stran neberou se do přísahy. V ostatních případech rozhodne soud, zdali svědek má býti vzat do přísahy.

Soud může nařídíti z moci úřední neb k žádosti, aby výpověď svědka byla zapsána do protokolu o líčení a podepsána svědkem.

Soud může, uzná-li toho potřebu, naříditi přísežný výslech stran neb jejich zákonných zástupců.

Soud může naříditi místní ohledání a v případech vyžadujících odborných znalostí může se usnésti, že vyžádá si posudek jednoho neb několika znalců.

Stranám je volno navrhnouti znalce. Znalci jsou vzati do přísahy prve, než zahájí činnost, nebo podávají posudek pod přísahou.

Pro zálohu na náklady znaleckého posudku dlužno analogicky použíti článku 40.

Znalecké posudky sepsané ve francouzštině nebo v němčině podávají se ve třech vyhotoveních sekretariátu, který to oznámí stranám.

Tyto mohou do nich nahlédnouti v sekretariátu nebo si vyžádati opis na svoje útraty.

Ve dvou měsících po té, co byly strany zpraveny o podání znaleckého posudku, mohou žádati za doplnění posudku nebo za posudek nový. O této žádosti rozhoduje soud.

V případě provedení důkazu soudem dožádaným mají zástupci stran a zástupci vlád právo býti přítomni každému soudnímu úkonu a klásti otázky svědkům a znalcům.

XII.

Jestliže při líčení byl uzavřen smír, žalobní nárok uznán anebo prohlášeno vzdání se žalobního nároku, pojmou se tato právní jednání do protokolu. Stala-li se tato právní jednání mimo líčení, budiž to zjištěno zvláštní listinou podepsanou zástupcem strany, který k tomu potřebuje výslovného zmocnění, nebo stranou samou, nemá-li tato zástupce. Ověření podpisu se tu může požadovati podobně jako ve článku 7.

Výpis z protokolu anebo originál zvláštní listiny bude podepsán předsedou a sekretářem a zůstane uložen v sekretariátu. Strany mohou požadovati opis těchto listin.

Soud potvrdí smír, uznání anebo zřeknutí se žalobního nároku usnesením, čímž se tato právní jednání stanou neodvolatelnými od data usnesení. V tomto usnesení se stanoví též útraty sporu. Zpravidla, není-li ujednáno jinak, při smíru se útraty sporu navzájem ruší; v případě uznání žalobního nároku anebo zřeknutí se jeho uloží se náhrada jich té straně, která takové prohlášení učinila.

Usnesení je vykonatelné. Bude doručeno dle předpisu článku 55; na požádání soudu zástupcové vlád zařídí výkon usnesení dle článku 56.

Jestliže ve lhůtě dvou týdnů po sdělení vládní zástupce vznese odpor proti smíru, uznání nebo vzdání se žalobního nároku, nemohou jich strany uplatňovati proti státu, jehož zástupce vznesl odpor.

Dokud nebyla podána odpověď na žalobu, žalobce může vzíti žalobu zpět; později může tak učiniti jen s výslovným souhlasem žalovaného. Zpětvzetí žaloby se zapíše do protokolu anebo se zjistí zvláštní listinou ve smyslu článku 48, který tu platí obdobně.

Náklady a výlohy nese žalobce, který vzal žalobu zpět. Určí je předseda, který nařídí jich složení u sekretariátu prve, než zjistí zpětvzetí.

XIII.

Na společnou žádost stran může předseda po vyjádření zástupců vlád naříditi klid řízení na určitou dobu.

V případě, že by strana ztratila procesní způsobilost neb práva její by přešla na někoho jiného následkem smrti, insolvence, neb z kteréhokoli jiného důvodu, stanoví soud poručníkovi, dědicům, věřitelům atd. lhůtu k pokračování ve sporu.

XIV.

Soud se usnáší většinou hlasů.

Předseda nařídí k žádosti soudce, který zůstal v menšině, aby byl zapsán názor, jemuž se většiny nedostalo, a aby byl připojen ke spisům.

Rozsudek obsahujž:

1. den, kdy byl vynesen;

2. jména soudců a zástupců vlád;

3. jméno, příjmení, povolání a bydliště stran a jich zástupců;

4. obsah návrhů stran, a pokud se týče, i zástupců vlád;

5. důvody rozhodovací, jak faktické, tak právní;

6. výrok ve věci hlavní a o útratách sporu.

Rozsudek nemůže jíti dále než návrhy stran.

V rozsudku stanoví soud útraty a rozhodne dle zásad slušnosti, v jakém poměru je strany ponesou.

Předseda dá sestaviti rozsudek a předloží návrh vyhotovení rozsudku soudu.

Soud zkoumá návrh v sezení neveřejném, zdali odpovídá učiněnému usnesení, a schválí jej po případných změnách, které by se jevily nutnými.

Rozsudek jest podepsán předsedou, rozhodčími soudci a sekretářem, již byli přítomni líčení.

Výrok rozsudku doručí se stranám.

Vyhotovení rozsudku vydává stranám sekretariát.

Soud dožádá zástupce vlád, aby zabezpečili výkon rozsudků podle písmeny g) článku 239 mírové smlouvy.

Za tím účelem vydá sekretariát zástupcům vlád vyhotovení rozsudku, ověřené předsedou a sekretářem.

XV.

Skutečnost, že strana řádně obeslaná nehájí se ani ústně, ani písemně, není na překážku tomu, aby se přikročilo k líčení a vynesení rozsudku.

Zástupce příslušné vlády může zakročiti, buď aby zaujal místo svého příslušníka, buď aby vyžádal odročení věci na pozdější dobu, kdy bude konečně rozhodnuto.

XVI.

Soud může z moci úřední anebo k návrhu strany neb zástupce vlády vyložiti neb opraviti rozsudek, jehož výrok jest nejasný, neúplný, v rozporu sám s sebou anebo v němž jsou chyby ve psaní nebo v počtu.

Návrh jest podati soudu do třiceti dnů ode dne doručení rozsudku.

Soud může odložiti výkon rozsudku až do rozhodnutí o takovém návrhu.

XVII.

Do jednoho roku ode dne doručení rozsudku může každá strana navrhnouti obnovu řízení, dovolávajíc se nových skutečností nebo důkazů, ale jen tehdy,

a) prokáže-li, že bez své viny nemohla oněch nových skutečností nebo důkazů se dovolati před vynesením rozsudku, jemuž odporuje, a

b) jsou-li nové skutečnosti nebo nové důkazy toho druhu, že mohou způsobiti důležitou změnu rozsudku.

Řízení o obnově se zahájí rozhodnutím soudu, ve kterém se tyto předpoklady zjistí a v němž se zároveň určí další řízení.

Žádost o obnovu nemá odkládacího účinku na vykonatelnost rozsudku, leda že by soud, připouštěje obnovu, stanovil jinak.

XVIII.

Ve výjimečných případech může se soud odchýliti od ustanovení tohoto soudního řádu, shledá-li, že takové odchylky jsou příkazem spravedlnosti a slušnosti.

Soudu jest vyhrazeno změniti nebo doplniti tento soudní řád podle zkušeností, jichž svojí praxí nabude.

Soud zve obě zúčastněné vlády, aby vyhlásily tento soudní řád v úředním listě před koncem roku 1922.

V Haagu dne 6. listopadu 1922.

Předseda:

A. Struycken v. r.

Maďarský rozhodčí:

Ch. de Balás v. r.

Československý rozhodčí:

K. Kadlec v. r.

Dr. Beneš v. r.