Zákon o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny

(1) Pokud se v libovolném z posledních 4 po sobě jdoucích výkazních období bezprostředně předcházejících rozhodnému výkaznímu období spojí 2 nebo více skupin do jedné skupiny, platí, že prahové hodnoty konsolidovaných výnosů stanovené pro velkou nadnárodní skupinu nebo velkou vnitrostátní skupinu je pro každé výkazní období před spojením dosaženo, pokud součet výnosů zahrnutých do každé z jejich konsolidovaných účetních závěrek za takové výkazní období činí částku odpovídající alespoň 750 000 000 EUR.

(2) Pokud se v rozhodném výkazním období entita, která není členem skupiny, spojí s jinou entitou nebo skupinou a tyto entity nebo skupiny zúčastněné na spojení nesestaví v žádném z posledních 4 po sobě jdoucích výkazních období bezprostředně předcházejících rozhodnému výkaznímu období konsolidovanou účetní závěrku, protože v daném roce nebyla členem žádné skupiny, platí, že prahové hodnoty konsolidovaných výnosů stanovené pro velkou nadnárodní skupinu nebo velkou vnitrostátní skupinu je pro dané výkazní období dosaženo, pokud součet výnosů zahrnutých v každé jejich účetní závěrce nebo konsolidované účetní závěrce za takové výkazní období činí částku odpovídající alespoň 750 000 000 EUR.

(3) Pokud dojde k rozpadu jedné velké nadnárodní skupiny nebo velké vnitrostátní skupiny na 2 nebo více skupin, které vznikly rozpadem (dále jen „rozpadlá skupina“), má se za to, že prahové hodnoty konsolidovaných výnosů rozpadlé skupiny je dosaženo

a) v prvním rozhodném výkazním období skončeném po rozpadu, pokud má rozpadlá skupina roční výnosy ve výši odpovídající alespoň částce 750 000 000 EUR,

b) ve druhém až čtvrtém výkazním období skončeném po rozpadu, pokud má skupina alespoň ve 2 z těchto výkazních obdobích roční výnosy ve výši odpovídající alespoň částce 750 000 000 EUR.

(4) Spojením podle odstavců 1 a 2 se rozumí ujednání, na jehož základě

a) se všechny nebo téměř všechny entity skupiny ze 2 nebo více samostatných skupin stanou entitami pod společnou kontrolou tak, že následně tvoří entity nové kombinované skupiny, nebo

b) entita, která není součástí žádné kombinované skupiny, je pod společnou kontrolou s jinou entitou nebo skupinou tak, že tvoří entity nové kombinované skupiny.

(5) Rozpadem podle odstavce 3 se rozumí ujednání, na jehož základě jsou entity jedné skupiny rozčleněny do 2 nebo více různých skupin, které nejsou konsolidovány stejnou nejvyšší mateřskou entitou.

(1) Cílová entita se pro účely dorovnávacích daní považuje za člena nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny, pokud je část jejích aktiv, účetních dluhů, příjmů, nákladů a peněžních toků zahrnuta do konsolidované účetní závěrky nejvyšší mateřské entity v roce změny.

(2) Efektivní daňová sazba a dorovnávací daň cílové entity se vypočítají následujícím způsobem:

a) v roce změny zohlední nadnárodní skupina nebo vnitrostátní skupina pouze účetní zisk nebo ztrátu a upravenou výši zahrnutých daní cílové entity, které jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky nejvyšší mateřské entity;

b) v roce změny a v každém následujícím výkazním období jsou kvalifikovaný zisk nebo ztráta a upravená výše zahrnutých daní cílové entity založeny na historické účetní hodnotě jejích aktiv a účetních dluhů;

c) v roce změny se při výpočtu způsobilých mzdových nákladů cílové entity zohlední pouze náklady, které jsou vykázány v konsolidované účetní závěrce nejvyšší mateřské entity;

d) výpočet účetní hodnoty způsobilých hmotných aktiv cílové entity se upraví poměrně době, po kterou byla cílová entita během roku změny členem nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny;

e) s výjimkou odložené daňové pohledávky z kvalifikované ztráty podle § 64 zohlední nabývající nadnárodní skupina nebo vnitrostátní skupina odložené daňové pohledávky a odložené daňové dluhy cílové entity převáděné mezi nadnárodními skupinami nebo vnitrostátními skupinami stejným způsobem a ve stejném rozsahu, jako kdyby nabývající nadnárodní skupina nebo vnitrostátní skupina ovládala cílovou entitu v okamžiku, kdy takové pohledávky a dluhy vznikly;

f) s odloženými daňovými dluhy cílové entity, které byly dříve zahrnuty do její celkové částky úpravy odložené daně, se zachází pro účely § 62 odst. 2 a 3 jako s vypořádanými zcizující nadnárodní skupinou nebo vnitrostátní skupinou a jako s pocházejícími od nabývající nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny v roce změny, ledaže by v tomto případě mělo jakékoli následné snížení zahrnutých daní pro účely § 62 odst. 2 a 3 účinky v roce, v němž je částka opětovně zachycena;

g) je-li cílová entita v průběhu roku změny zároveň členskou entitou alespoň 2 nadnárodních skupin nebo vnitrostátních skupin, použije pravidlo pro zahrnutí zisku na své přiřaditelné podíly dorovnávací daně členských entit samostatně pro každou z velkých nadnárodních skupin nebo vnitrostátních skupin.

(3) Pokud stát, z nějž je cílová entita, nebo v případě daňově transparentní entity stát, v němž se nacházejí její aktiva, zachází s nabytím nebo zcizením tohoto kontrolního podílu stejným nebo podobným způsobem jako s nabytím nebo zcizením aktiv a účetních dluhů a ukládá prodávajícímu zahrnutou daň na základě rozdílu mezi daňovým základem a protiplněním zaplaceným výměnou za kontrolní podíl nebo reálnou hodnotou aktiv a účetních dluhů, platí, že nabytí nebo zcizení kontrolního podílu v cílové entitě je nabytím nebo zcizením aktiv a účetních dluhů, a to i pokud z postupu podle odstavců 1 a 2 vyplývá něco jiného.

(4) Cílovou entitou podle odstavců 1 až 3 se rozumí entita, která se v průběhu výkazního období stane nebo přestane být členskou entitou nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny v důsledku převodu přímo nebo nepřímo držených vlastnických podílů v této entitě nebo se stane nejvyšší mateřskou entitou nové skupiny.

(5) Rokem změny podle odstavců 1 a 2 se rozumí výkazní období, v jehož průběhu nastane skutečnost podle odstavce 4.

(6) Pro účely dorovnávacích daní se rozumí

a) zcizující skupinou skupina, která pozbývá cílovou entitu,

b) nabývající skupinou skupina, jejíž součástí se stane cílová entita.

Vystoupí-li členská entita z nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny, nadměrná záporná částka nákladů na odloženou daň vztahující se k této členské entitě nesleduje její osud a uplatní se ve vztahu ke skupině, z níž entita vystupuje.

(1) Zcizující členská entita zahrne zisk nebo ztrátu vyplývající ze zcizení aktiv a účetních dluhů do výpočtu svého kvalifikovaného zisku nebo ztráty.

(2) Nabývající členská entita určí svůj kvalifikovaný zisk nebo ztrátu na základě své účetní hodnoty nabytých aktiv a účetních dluhů stanovených podle rámce účetního výkaznictví použitého při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyšší mateřské entity.

(3) Je-li zcizení nebo nabytí aktiv a účetních dluhů provedeno v souvislosti s reorganizací, odstavce 1 a 2 se nepoužijí a

a) zcizující členská entita vyloučí z výpočtu svého kvalifikovaného zisku nebo ztráty zisk nebo ztrátu plynoucí z takového zcizení a

b) nabývající členská entita určí svůj kvalifikovaný zisk nebo ztrátu na základě účetní hodnoty nabytých aktiv a účetních dluhů zcizující členské entity při zcizení.

(4) Je-li zcizení aktiv a účetních dluhů provedeno v rámci reorganizace, na základě které zcizující členské entitě vznikne nekvalifikovaný zisk nebo ztráta, odstavce 1 až 3 se nepoužijí, přičemž

a) zcizující členská entita zahrne zisk nebo ztrátu ze zcizení do výpočtu svého kvalifikovaného zisku nebo ztráty v rozsahu nekvalifikovaného zisku nebo ztráty a

b) nabývající členská entita určí svůj kvalifikovaný zisk nebo ztrátu po nabytí na základě účetní hodnoty nabytých aktiv a účetních dluhů zcizující členské entity při zcizení s úpravou podle daňových předpisů státu, z nějž je nabývající členská entita, provedenou za účelem zohlednění nekvalifikovaného zisku nebo ztráty.

(5) Podávající členská entita může ve vztahu k jednotlivé členské entitě učinit jednorázové rozhodnutí ohledně úpravy základu aktiv a účetních dluhů na reálnou hodnotu.

(6) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 5, členská entita, která je pro daňové účely povinna nebo oprávněna ve státě, z něhož je tato členská entita, upravit základ svých aktiv a výši svých účetních dluhů na reálnou hodnotu,

a) zahrne do výpočtu svého kvalifikovaného zisku nebo ztráty výši zisku nebo ztráty ve vztahu ke každému ze svých aktiv a účetních dluhů, která se

1. rovná rozdílu mezi účetní hodnotou aktiva nebo účetního dluhu pro účely účetního výkaznictví bezprostředně přede dnem události, která vede k úpravě daně (dále jen „rozhodná událost“), a reálnou hodnotou aktiva nebo účetního dluhu bezprostředně po dni rozhodné události a

2. sníží nebo zvýší o případný nekvalifikovaný zisk nebo ztrátu vzniklé v souvislosti s rozhodnou událostí,

b) použije reálnou hodnotu aktiva nebo účetního dluhu pro účely účetního výkaznictví bezprostředně po rozhodné události k výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty ve výkazních obdobích končících po rozhodné události a

c) zahrne celkovou čistou výši částek podle písmene a) do kvalifikovaného zisku nebo ztráty členské entity tak, že

1. celková čistá výše těchto částek se zahrne ve výkazním období, v němž nastala rozhodná událost, nebo

2. jedna pětina čisté výše těchto částek se zahrne ve výkazním období, v němž nastala rozhodná událost, a v každém ze 4 bezprostředně následujících výkazních období, ledaže členská entita v některém z těchto výkazních období opustí nadnárodní skupinu nebo vnitrostátní skupinu, přičemž v tomto případě se ve výkazním období, kdy skupinu opustila, zahrne celá zbývající částka.

(7) Pro účely odstavců 1 až 6 se rozumí

a) zcizující členskou entitou členská entita, která zcizí aktiva a účetní dluhy,

b) nabývající členskou entitou členská entita, která nabývá aktiva a účetní dluhy,

c) reorganizací přeměna nebo převod aktiv a účetních dluhů, k jakým dochází zejména v případě fúze, rozdělení, likvidace nebo jiného podobného postupu, pokud

1. protihodnotou za převod jsou zcela nebo z významné části podíly na vlastním kapitálu vydané nabývající členskou entitou nebo osobou s ní spojenou nebo v případě likvidace podíly na vlastním kapitálu cílové entity podle § 107 odst. 4, nebo není-li poskytnuta žádná protihodnota, nemělo-li by vydání podílů na vlastním kapitálu žádný ekonomický význam,

2. zisk nebo ztráta zcizující členské entity z těchto aktiv nepodléhají zcela ani zčásti zdanění a

3. daňové právní předpisy státu, z něhož je nabývající členská entita, vyžadují, aby nabývající členská entita spočítala zdanitelný příjem po zcizení nebo nabytí za použití základu daně zcizující členské entity z těchto aktiv, s úpravou zohledňující jakýkoli nekvalifikovaný zisk nebo ztrátu ze zcizení nebo nabytí,

d) nekvalifikovaným ziskem nebo ztrátou nižší částka z následujících částek:

1. zisk nebo ztráta zcizující členské entity, které vznikají v souvislosti s reorganizací a podléhají dani ve státě, z něhož je zcizující členská entita,

2. účetní zisk nebo ztráta, které vznikají v souvislosti s reorganizací.

(1) Mateřská entita, která drží přímo nebo nepřímo vlastnický podíl ve společném podniku nebo v přidružené osobě společného podniku, uplatní pravidlo pro zahrnutí zisku ve vztahu ke svému přiřaditelnému podílu na dorovnávací dani tohoto společného podniku nebo této přidružené osoby společného podniku podle hlavy V dílu 1 této části.

(2) Společný podnik a jeho případné přidružené osoby tvoří skupinu společných podniků. Dorovnávací daň skupiny společných podniků se vypočte podle hlav I až IV a VI této části. Při tom se

a) společný podnik a přidružené osoby považují za členské entity, které jsou součástí samostatné velké nadnárodní skupiny nebo velké vnitrostátní skupiny, a

b) společný podnik považuje za nejvyšší mateřskou entitu skupiny podle písmene a).

(3) Celková dorovnávací daň se zvýší o část přiřaditelného podílu mateřské entity na dorovnávací dani členských entit skupiny společných podniků, který není mateřské entitě přiřazen pomocí kvalifikovaného pravidla pro zahrnutí zisků.

(4) Společným podnikem podle odstavců 1 až 3 se rozumí entita, jejíž finanční výsledky jsou vykázány na základě ekvivalence v konsolidované účetní závěrce nejvyšší mateřské entity, pokud nejvyšší mateřská entita v této entitě drží přímo nebo nepřímo alespoň 50% vlastnický podíl, ledaže je tato entita

a) nejvyšší mateřskou entitou nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny, která musí uplatňovat pravidlo pro zahrnutí zisku,

b) vyloučenou entitou,

c) entitou, jejíž vlastnické podíly držené nadnárodní skupinou nebo vnitrostátní skupinou jsou drženy přímo prostřednictvím vyloučené entity a

1. která působí výlučně nebo téměř výlučně za účelem držení aktiv nebo investování peněžních prostředků ve prospěch svých investorů,

2. která provádí činnosti, které jsou doplňkové k činnostem vykonávaným vyloučenou entitou, nebo

3. jejíž téměř veškeré zisky jsou vyloučeny z výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty podle § 43 odst. 1 písm. b) nebo c),

d) entitou v držení nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny, které jsou tvořeny výlučně vyloučenými entitami, nebo

e) přidruženou osobou společného podniku.

(5) Přidruženou osobou společného podniku podle odstavců 1, 2 a 4 se rozumí

a) entita, jejíž aktiva, účetní dluhy, příjmy, náklady a peněžní toky jsou konsolidovány společným podnikem podle přijatelného rámce účetního výkaznictví nebo by byly konsolidovány, pokud by společný podnik byl povinen tato aktiva, účetní dluhy, příjmy, náklady a peněžní toky konsolidovat na základě přijatelného rámce účetního výkaznictví, nebo

b) stálá provozovna, jejíž hlavní entita je společným podnikem nebo je entitou podle písmene a); v těchto případech se se stálou provozovnou zachází jako se samostatnou přidruženou osobou společného podniku.

(1) Pokud jsou entity a členské entity 2 nebo více skupin součástí nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny s více mateřskými entitami, hledí se na entity a členské entity všech těchto skupin jako na členy jedné nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny s více mateřskými entitami. Na entitu, která není vyloučenou entitou, se při tom hledí jako na členskou entitu nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny s více mateřskými entitami, pokud jsou její finanční výkazy konsolidovány po jednotlivých řádcích nadnárodní skupinou nebo vnitrostátní skupinou s více mateřskými entitami nebo pokud jsou její kontrolní podíly drženy entitami nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny s více mateřskými entitami.

(2) Konsolidovanou účetní závěrkou nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny s více mateřskými entitami je kombinovaná konsolidovaná účetní závěrka podle odstavce 6 písm. b) bodu 2 a odstavce 6 písm. c) bodu 5 sestavená na základě přijatelného rámce účetního výkaznictví, který se pro účely určení dorovnávací daně těchto skupin považuje za rámec účetního výkaznictví nejvyšší mateřské entity.

(3) Nejvyšší mateřské entity jednotlivých skupin, které tvoří nadnárodní skupinu nebo vnitrostátní skupinu s více mateřskými entitami, se pro účely určení dorovnávací daně těchto skupin považují za nejvyšší mateřské entity nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny s více mateřskými entitami.

(4) Mateřská entita nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny s více mateřskými entitami

a) z členského státu, včetně všech nejvyšších mateřských entit, uplatní pravidlo pro zahrnutí zisku podle hlavy V dílu 1 této části ve vtahu ke svému přiřaditelnému podílu na dorovnávací dani nízce zdaněných členských entit,

b) podává informační přehled k dorovnávací dani, pokud tento přehled za všechny tyto entity nepodává jediný zmocněnec; tento přehled zahrnuje informace o každé ze skupin, které tvoří nadnárodní skupinu nebo vnitrostátní skupinu s více mateřskými entitami.

(5) Členské entity nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny s více mateřskými entitami z členského státu uplatní pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk podle hlavy V dílu 2 této části. Při tom zohlední dorovnávací daň všech nízce zdaněných členských entit, které jsou součástí této nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny s více mateřskými entitami.

(6) Pro účely odstavců 1 až 5 se rozumí

a) nadnárodní skupinou nebo vnitrostátní skupinou s více mateřskými entitami 2 nebo více skupin, jejichž nejvyšší mateřské entity uzavřou ujednání o vytvoření svázané struktury nebo uspořádání s dvojí kotací, které zahrnuje alespoň jednu entitu nebo stálou provozovnu kombinované skupiny z jiného státu, než je stát, ze kterého jsou ostatní entity této kombinované skupiny,

b) svázanou strukturou ujednání mezi 2 nebo více nejvyššími mateřskými entitami samostatných skupin, v jehož rámci

1. alespoň 50 % vlastnických podílů v nejvyšších mateřských entitách samostatných skupin je kótováno za jedinou cenu, jsou-li kótovány, a z důvodu povahy vlastnického práva, omezení převodu nebo jiných podmínek tato část vlastnických podílů vzájemně propojena a nemůže být samostatně převedena ani obchodována a

2. jedna z nejvyšších mateřských entit sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, v níž jsou aktiva, účetní dluhy, příjmy, náklady a peněžní toky všech entit dotčených skupin vykázány společně jako aktiva, účetní dluhy, příjmy, náklady a peněžní toky jedné hospodářské jednotky, která podléhá povinnosti zajistit audit provedený auditorem,

c) uspořádáním s dvojí kotací ujednání mezi 2 nebo více nejvyššími mateřskými entitami samostatných skupin, v jehož rámci

1. se nejvyšší mateřské entity dohodnou, že svou podnikatelskou činnost spojí pouze na základě smlouvy,

2. podle smluvních ujednání nejvyšší mateřské entity provádí rozdělení zisku, který souvisí s podíly na zisku nebo likvidací, svým společníkům na základě pevného poměru,

3. jsou činnosti nejvyšších mateřských entit řízeny jako činnosti jediné hospodářské jednotky na základě smluvních ujednání, přičemž je zachována jejich samostatná právní osobnost,

4. jsou vlastnické podíly nejvyšších mateřských entit, které jsou předmětem dohody, kótovány, obchodovány nebo převáděny nezávisle na různých kapitálových trzích a

5. nejvyšší mateřské entity sestavují konsolidovanou účetní závěrku, v níž jsou aktiva, účetní dluhy, příjmy, náklady a peněžní toky entit ve všech skupinách vykázány společně jako aktiva, účetní dluhy, příjmy, náklady a peněžní toky jediné hospodářské jednotky, která podléhá povinnosti zajistit audit provedený auditorem.

Poplatníkem přiřazované dorovnávací daně je

a) česká členská entita, která

1. není stálou provozovnou a

2. je součástí velké vnitrostátní skupiny nebo velké nadnárodní skupiny,

b) hlavní entita, jejíž součástí je stálá provozovna, pokud je tato provozovna

1. českou členskou entitou a

2. součástí velké vnitrostátní skupiny nebo velké nadnárodní skupiny.

(1) Předmětem přiřazované dorovnávací daně je nadměrný zisk nízce zdaněných členských entit v rámci velké vnitrostátní skupiny nebo velké nadnárodní skupiny, bez ohledu na to, ve kterém státě a kterou členskou entitou byl dosažen.

(2) Předmětem přiřazované dorovnávací daně je také nadměrný zisk nízce zdaněných entit v rámci skupiny společných podniků, na kterou se ve vztahu k velké skupině podle odstavce 1 použije § 110.

(3) Předmět přiřazované dorovnávací daně vzniká za každou velkou skupinu samostatně.

Přiřazovaná dorovnávací daň činí úhrn

a) části přiřazované dorovnávací daně přiřazené podle pravidla pro zahrnutí zisku, podléhá-li poplatník pravidlu pro zahrnutí zisku, a

b) části přiřazované dorovnávací daně přiřazené podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk, podléhá-li poplatník pravidlu pro nedostatečně zdaněný zisk.

Zdaňovacím obdobím přiřazované dorovnávací daně je výkazní období.

Výnos přiřazované dorovnávací daně je příjmem státního rozpočtu.

(1) Poplatníkem české dorovnávací daně je

a) česká členská entita, která

1. není stálou provozovnou a

2. je součástí velké vnitrostátní skupiny nebo velké nadnárodní skupiny,

b) hlavní entita, která je součástí velké vnitrostátní skupiny nebo velké nadnárodní skupiny, jejíž součástí je stálá provozovna, která je

1. českou členskou entitou, nebo

2. entitou, která není z žádného státu a jejíž činnosti jsou vykonávány v České republice; to neplatí, je-li prováděna mezinárodní smlouva, podle které nejsou příjmy takové stálé provozovny podrobeny zdanění v České republice,

c) entita s prvkem daňové transparence, která

1. je ustavena podle právního řádu České republiky,

2. je součástí velké vnitrostátní skupiny nebo velké nadnárodní skupiny a

3. není z žádného státu.

(2) Pro účely české dorovnávací daně se hledí na

a) skupinu společných podniků podle § 110 jako na samostatnou velkou nadnárodní skupinu nebo velkou vnitrostátní skupinu,

b) společný podnik a jeho přidružené osoby podle § 110 jako na členské entity velké nadnárodní skupiny nebo velké vnitrostátní skupiny podle písmene a).

(1) Předmětem české dorovnávací daně je nadměrný zisk nízce zdaněných českých členských entit a nízce zdaněných entit, které nejsou z žádného státu a jsou poplatníky české dorovnávací daně, v rámci velké vnitrostátní skupiny nebo velké nadnárodní skupiny, bez ohledu na to, kterou entitou byl dosažen.

(2) Předmět české dorovnávací daně vzniká za každou velkou skupinu samostatně.

(1) Celková tuzemská vnitrostátní dorovnávací daň za jednotlivou podskupinu činí jurisdikční dorovnávací daň skupiny určenou postupem podle § 79 a upravenou podle odstavců 3 až 5 pro stát, ze kterého je pro účely určení jurisdikční dorovnávací daně skupiny daný poplatník české dorovnávací daně.

(2) Celková tuzemská vnitrostátní dorovnávací daň za podskupinu tvořenou investičními entitami činí úhrn dílčích dorovnávacích daní určený podle druhu investiční entity postupem podle § 75 nebo 76 upraveným podle odstavců 3 až 5.

(3) Pro účely určení celkové tuzemské vnitrostátní dorovnávací daně za jednotlivou podskupinu se za zahrnutou daň nepovažuje daň přiřaditelná podle § 66 odst. 1 písm. a), c) ani d).

(4) Pro účely určení celkové tuzemské vnitrostátní dorovnávací daně za jednotlivou podskupinu se za zahrnutou daň ve vztahu ke členské entitě nepovažuje také daň vykázaná ve finančních výkazech její vlastnické členské entity, s výjimkou srážkové daně vybírané ve vztahu k rozdělení zisku této členské entity přiřaditelné podle § 66 odst. 1 písm. e).

(5) Pro účely určení celkové tuzemské vnitrostátní dorovnávací daně za jednotlivou podskupinu se při výpočtu jurisdikční dorovnávací daně skupiny nezohlední

a) česká dorovnávací daň vzniklá členské entitě z téže podskupiny jako daný poplatník a

b) část dodatečné dorovnávací daně, která vznikla z důvodu nevybrání kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně státem, který tuto daň stanovil, a to ve lhůtě pro placení kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně stanovené

1. tímto zákonem v případě České republiky, nebo

2. právním řádem jiného členského státu v případě jiného členského státu, pokud je tato lhůta rovnocenná lhůtě stanovené tímto zákonem.

(6) Pro účely české dorovnávací daně se podskupinou rozumí

a) společenství poplatníků, pro které je podle modelových pravidel Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a jejich prováděcího rámce nutné při výpočtu kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně vypočítat efektivní daňovou sazbu a jurisdikční dorovnávací daň skupiny odděleně od ostatních poplatníků,

b) investiční entita nebo pojišťovací investiční entita podle § 75, která je poplatníkem české dorovnávací daně,

c) společenství investičních entit a pojišťovacích investičních entit podle § 76, která jsou poplatníkem české dorovnávací daně.

(1) Podíl poplatníka na celkové tuzemské vnitrostátní dorovnávací dani za jednotlivou podskupinu činí součin

a) celkové tuzemské vnitrostátní dorovnávací daně za tuto podskupinu a

b) podílu

1. alokační částky poplatníka a

2. úhrnu alokačních částek všech poplatníků české dorovnávací daně z téže podskupiny.

(2) Alokační částka poplatníka činí součin

a) čistého kvalifikovaného zisku poplatníka a

b) kladného rozdílu

1. minimální daňové sazby a

2. efektivní daňové sazby poplatníka.

(3) Je-li alokační částka všech poplatníků v dané podskupině nulová, platí, že alokační částka těchto poplatníků činí 1 Kč.

(4) Efektivní daňová sazba poplatníka činí podíl

a) úhrnu upravených výší zahrnutých daní tohoto poplatníka za výkazní období a

b) čistého kvalifikovaného zisku tohoto poplatníka za výkazní období podle písmene a).

(5) Efektivní daňová sazba podle odstavce 4 vyjádřená v procentních bodech se zaokrouhluje na 4 platná desetinná místa.

(6) Čistý kvalifikovaný zisk podle odstavců 2 a 4 ve vztahu k jednotlivému poplatníkovi činí kladný rozdíl

a) kvalifikovaného zisku tohoto poplatníka vzniklého za výkazní období a

b) kvalifikované ztráty tohoto poplatníka vzniklé za výkazní období podle písmene a).

(7) Ustanovení § 119 odst. 3 až 5 se použijí při určení podílu poplatníka na celkové tuzemské vnitrostátní dorovnávací dani obdobně.

Česká dorovnávací daň činí podíl poplatníka na celkové tuzemské dani za podskupinu, ve které je zařazen.

Zdaňovacím obdobím české dorovnávací daně je výkazní období.

Výnos české dorovnávací daně je příjmem státního rozpočtu.

(1) Správcem dorovnávací daně je Specializovaný finanční úřad.

(2) Vyhledávací činnost a kontrolní postupy při správě dorovnávací daně může provádět také jiný finanční úřad než správce dorovnávací daně. Správce dorovnávací daně může za podmínek podle daňového řádu dožádat jiný finanční úřad než správce dorovnávací daně o provedení dalších úkonů, dílčích řízení nebo jiných postupů.

Je-li poplatníkem dorovnávací daně jako zmocněnec zvolen jiný poplatník, který je součástí téže skupiny, může si tento zmocněnec zvolit dalšího zmocněnce.

(1) Poplatník dorovnávací daně, který nemá sídlo na území členského státu, je povinen si zvolit zmocněnce pro doručování se sídlem nebo místem pobytu v členském státě, a to v rozsahu, ve kterém toto doručování není poplatníkem zahrnuto v rozsahu jiného zmocnění.

(2) Pokud si poplatník dorovnávací daně nezvolí zmocněnce podle odstavce 1, ukládají se písemnosti pro něho u správce dorovnávací daně s účinky doručení dnem jejich vydání, jde-li o rozhodnutí, a v ostatních případech dnem jejich písemného vyhotovení. Správce dorovnávací daně učiní pokus vyrozumět poplatníka o těchto písemnostech, pokud je jeho sídlo známo, a sepíše o tom úřední záznam.

(1) Formulářové podání k dorovnávací dani lze učinit pouze elektronicky prostřednictvím

a) informačního systému veřejné správy spravovaného za tímto účelem orgánem Finanční správy České republiky, nebo

b) datové schránky.

(2) Úkon učiněný jiným způsobem než podle odstavce 1 nemá účinky podání učiněného elektronicky. Ustanovení daňového řádu o dodatečném potvrzení úkonu učiněného jiným způsobem se nepoužije.

Pro účely dorovnávacích daní se výpočet na základě daňové sazby, koeficientů, ukazatelů a výsledek přepočtu měny provádí s přesností na 6 platných desetinných míst. Postupné zaokrouhlování ve 2 nebo více stupních je nepřípustné.

(1) Poplatník dorovnávací daně je povinen podat informační přehled k dorovnávací dani nejpozději do 15 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, bez ohledu na to, zda je součástí velké vnitrostátní skupiny nebo velké nadnárodní skupiny nízce zdaněná členská entita nebo zda má taková členská entita nadměrný zisk. Je-li zdaňovací období vstupním obdobím skupiny, je poplatník povinen podat informační přehled nejpozději do 18 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

(2) V případě poplatníka, který je společným podnikem nebo jeho přidruženou osobou podle § 110, se lhůta podle odstavce 1 prodlužuje tak, aby neskončila dříve než jí odpovídající lhůta platná pro skupinu, jejíž nejvyšší mateřská entita v konsolidované účetní závěrce vykazuje finanční výsledky společného podniku na základě ekvivalence.

(3) Informační přehled k dorovnávací dani je formulářovým podáním.

(4) Lhůtu pro podání informačního přehledu k dorovnávací dani nelze prodloužit ani navrátit v předešlý stav.

(1) Před uplynutím lhůty k podání informačního přehledu k dorovnávací dani může poplatník nahradit informační přehled, který již podal, opravným informačním přehledem. Takto lze nahradit i již podaný opravný informační přehled.

(2) V řízení se dále postupuje podle tohoto opravného informačního přehledu a k předchozímu informačnímu přehledu se nepřihlíží.

(1) Poplatník dorovnávací daně je povinen spolu s dodatečným daňovým přiznáním podat dodatečný informační přehled.

(2) Poplatník není povinen podat dodatečný informační přehled podle odstavce 1, pokud by změny vyplývající z dodatečného daňového přiznání podle odstavce 1 nevedly ke změně posledního podaného informačního přehledu nebo dodatečného informačního přehledu. Tuto skutečnost je poplatník povinen správci daně oznámit spolu s podáním dodatečného daňového přiznání.

Nepodá-li poplatník dorovnávací daně informační přehled nebo dodatečný informační přehled, může jej správce daně vyzvat k jeho podání.

(1) Povinnost poplatníka přiřazované dorovnávací daně podat informační přehled k přiřazované dorovnávací dani se považuje za splněnou, pokud tento informační přehled za dané zdaňovací období

a) u správce daně státu, s jehož příslušným orgánem uzavřel příslušný orgán České republiky pro dané zdaňovací období dokument k provedení mezinárodní smlouvy umožňující automatickou výměnu informačních přehledů k dorovnávací dani, podala ve lhůtě pro podání informačního přehledu k přiřazované dorovnávací dani stanovené tímto zákonem

1. nejvyšší mateřská entita z tohoto státu, nebo

2. určená podávající entita z tohoto státu a

b) splňuje požadavky stanovené tímto zákonem pro obsahové náležitosti informačního přehledu k přiřazované dorovnávací dani.

(2) Považuje-li se povinnost poplatníka podat informační přehled k přiřazované dorovnávací dani podle odstavce 1 za splněnou, oznámí poplatník tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání informačního přehledu k přiřazované dorovnávací dani společně s identifikačními a kontaktními údaji entity, která informační přehled k přiřazované dorovnávací dani podala.

(3) Na členský stát se hledí jako na stát podle odstavce 1 písm. a).

(4) Odstavce 1 až 3 se na dodatečný informační přehled k přiřazované dorovnávací dani použijí obdobně.

(1) Povinnost poplatníka české dorovnávací daně podat informační přehled k české dorovnávací dani se považuje za splněnou, pokud tento informační přehled za dané zdaňovací období

a) podal ve lhůtě pro podání informačního přehledu k české dorovnávací dani stanovené tímto zákonem jiný poplatník české dorovnávací daně, který je členskou entitou téže skupiny, a

b) splňuje požadavky stanovené tímto zákonem pro obsahové náležitosti informačního přehledu k české dorovnávací dani.

(2) Povinnost poplatníka české dorovnávací daně podat informační přehled k české dorovnávací dani se považuje za splněnou také, pokud

a) je splněna povinnost podat informační přehled k přiřazované dorovnávací dani a

b) informační přehled k přiřazované dorovnávací dani splňuje požadavky stanovené tímto zákonem pro obsahové náležitosti informačního přehledu k české dorovnávací dani.

(3) Považuje-li se povinnost poplatníka podat informační přehled k české dorovnávací dani podle odstavce 1 nebo 2 za splněnou, oznámí poplatník tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání informačního přehledu k české dorovnávací dani společně s identifikačními a kontaktními údaji entity, která informační přehled k české dorovnávací dani podala.

(4) V případě poplatníka, který je společným podnikem nebo jeho přidruženou osobou podle § 110, se povinnost podat informační přehled k české dorovnávací dani považuje za splněnou také tehdy, pokud jej při splnění ostatních podmínek podle odstavce 1 nebo 2 podá členská entita skupiny, jejíž nejvyšší mateřská entita v konsolidované účetní závěrce vykazuje finanční výsledky společného podniku na základě ekvivalence. Poplatník je v takovém případě povinen podat oznámení podle odstavce 3.

(5) Odstavce 1 až 4 se na dodatečný informační přehled k české dorovnávací dani použijí obdobně.

(1) Poplatník dorovnávací daně je povinen podat daňové přiznání k této dani nejpozději do 22 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

(2) V případě poplatníka, který je společným podnikem nebo jeho přidruženou osobou podle § 110, se lhůta podle odstavce 1 prodlužuje tak, aby neskončila dříve než jí odpovídající lhůta platná pro skupinu, jejíž nejvyšší mateřská entita v konsolidované účetní závěrce vykazuje finanční výsledky společného podniku na základě ekvivalence.

(3) Lhůtu pro podání daňového přiznání nelze prodloužit.

(1) Povinnost podat daňové přiznání za část zdaňovacího období v případě dorovnávací daně nevzniká.

(2) Daňová pohledávka k dorovnávací dani vzniká pro potřeby insolvenčního řízení k poslednímu dni lhůty pro podání daňového přiznání k této dani.

Poslední známou daní se pro účely dorovnávací daně rozumí daň ve výši odpovídající součtu

a) daně vyměřené na základě podaného nebo nepodaného daňového přiznání,

b) případného rozdílu doměřeného na základě dodatečného daňového přiznání a

c) případného rozdílu pravomocně doměřeného z moci úřední.

(1) Daň tvrzená poplatníkem dorovnávací daně v daňovém přiznání se považuje za vyměřenou dnem uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, a to ve výši v něm tvrzené.

(2) V případě, že poplatník nepodá daňové přiznání v zákonem stanovené lhůtě, považuje se daň za tvrzenou ve výši 0 Kč; pokuta za opožděné tvrzení daně se neuplatní.

(3) Daň tvrzená poplatníkem v dodatečném daňovém přiznání se považuje za doměřenou dnem podání dodatečného daňového přiznání, a to ve výši tvrzeného rozdílu oproti poslední známé dani; to neplatí, je-li dodatečné daňové přiznání podáno v průběhu doměřovacího řízení zahájeného z moci úřední.

(4) V dodatečném daňovém přiznání se neuvádí den zjištění rozdílu oproti poslední známé dani.

(5) Daň vyměřenou podle odstavce 1 nebo doměřený rozdíl podle odstavce 3 správce dorovnávací daně předepíše do evidence daní.

K doměření dorovnávací daně z moci úřední může dojít také, pokud správce dorovnávací daně zjistí na základě postupu k odstranění pochybností, že poslední známá daň není ve správné výši.

Dodatečné daňové přiznání k dorovnávací dani na daň nižší, než je poslední známá daň, není přípustné podat v posledním roce běhu lhůty pro stanovení daně.

(1) Českou dorovnávací daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která počne běžet dnem splatnosti této daně a skončí uplynutím 4 zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím období, ve kterém se tato daň stala splatnou.

(2) Lhůta pro stanovení daně neběží po dobu řízení, které je v souvislosti se stanovením daně vedeno před soudem.

(3) Dorovnávací daň nelze vybrat a vymáhat po uplynutí lhůty pro placení daně, která končí spolu s lhůtou pro stanovení této daně.

(4) Ustanovení daňového řádu o prodloužení, přerušení a stavení lhůty pro stanovení daně a lhůty pro placení daně se nepoužijí.

(5) Odstavce 2 až 4 se nepoužijí na přiřazovanou dorovnávací daň.

Pro stanovení a placení příslušenství dorovnávací daně se uplatní lhůty podle daňového řádu.

Pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy za porušení povinnosti při správě dorovnávací daně může správce dorovnávací daně uložit až do 1 500 000 Kč.

(1) Pro účely určení efektivní daňové sazby skupiny pro vstupní období této skupiny a pro všechna následující výkazní období se zohlední všechny odložené daňové pohledávky a odložené daňové dluhy zohledněné nebo vykázané za toto vstupní období ve finančních výkazech nebo v příloze účetní závěrky všech členských entit ze státu, pro který se určuje efektivní daňová sazba skupiny.

(2) Odložená daňová pohledávka a odložený daňový dluh se při určení efektivní daňové sazby skupiny podle odstavce 1 zohlední ve výši určené na základě minimální daňové sazby nebo daňové sazby stanovené právním řádem daného státu, je-li tato vnitrostátní sazba nižší. Odloženou daňovou pohledávku, která byla vykázána ve výši určené na základě nižší daňové sazby, než je minimální daňová sazba, lze zohlednit ve výši určené na základě minimální daňové sazby, je-li poplatník schopen prokázat, že odložená daňová pohledávka je přiřaditelná kvalifikované ztrátě. K dopadu úpravy ocenění nebo úpravy účetního vykázání souvisejícímu s odloženou daňovou pohledávkou se nepřihlíží.

(3) Odložená daňová pohledávka vyplývající z položek vyloučených z výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty se při určení efektivní daňové sazby skupiny podle odstavce 1 nezohlední, pokud tato odložená daňová pohledávka vznikla na základě transakce, která se uskuteční po 30. listopadu 2021.

(4) Při určení efektivní daňové sazby skupiny podle odstavce 1 se nezohlední také

a) odložená daňová pohledávka vzniklá v důsledku vládního uspořádání vzniklého nebo změněného po 30. listopadu 2021, ze kterého plyne konkrétní nárok na daňové zvýhodnění nebo jinou daňovou úlevu, který by bez tohoto uspořádání nevznikl,

b) odložená daňová pohledávka vzniklá v důsledku volby nebo rozhodnutí, které členská entita provedla nebo změnila po 30. listopadu 2021 a které zpětně mění zacházení s transakcí při určení jejího zdanitelného zisku ve zdaňovacím období, za které je již stanovena daň nebo je podáno daňové tvrzení,

c) odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový závazek vzniklé v důsledku rozdílu mezi daňovou základnou nebo hodnotou a účetní hodnotou aktiv nebo účetních dluhů, pokud je daňová základna nebo hodnota určena pro účely daně z příjmů právnických osob nově zavedené jurisdikcí po 30. listopadu 2021 a před vstupním obdobím skupiny,

d) odložená daňová pohledávka přiřaditelná ztrátě vzniklé více než pět účetních období přede dnem nabytí účinností nově zavedené daně z příjmů právnických osob ve státě, v němž předtím taková daň nebyla.

(5) Po přechodné období se zohlední odložená daňová pohledávka podle odstavce 4 písm. a) až c), přičemž přechodné období zahrnuje všechna výkazní období začínající v období

a) od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2025, avšak nezahrnuje účetní období končící po 30. červnu 2027, pro odloženou daňovou pohledávku podle odstavce 4 písm. a) nebo b),

b) od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2026, avšak nezahrnuje účetní období končící po 30. červnu 2028, pro odloženou daňovou pohledávku podle odstavce 4 písm. c).

(6) Odložená daňová pohledávka podle odstavce 4 písm. a) až c) se v přechodném období zohlední pouze do výše 20 %. Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový závazek se při určení efektivní daňové sazby zohlední ve výši určené na základě minimální daňové sazby nebo daňové sazby stanovené právním řádem daného státu, je-li tato vnitrostátní daňová sazba nižší.

(7) Pro účely odstavců 5 a 6 se nezohlední odložená daňová pohledávka nebo její část, která vznikla v důsledku

a) vládního uspořádání podle odstavce 4 písm. a) vzniklého nebo změněného po 18. listopadu 2024,

b) volby nebo rozhodnutí provedených nebo změněných po 18. listopadu 2024, mění-li současně zacházení s transakcí podle odstavce 4 písm. b), nebo

c) rozdílu mezi daňovou základnou nebo hodnotou a účetní hodnotou aktiv nebo účetních dluhů vzniklého na základě daně z příjmů právnických osob určeného pro účely daně z příjmů právnických osob nově zavedené jurisdikcí po 18. listopadu 2024.

(8) Při určení efektivní daňové sazby skupiny podle odstavce 1 se nezohlední náklad na odloženou daň přiřaditelný pohledávce podle odstavce 5 vzniklý v důsledku volby nebo rozhodnutí, podmínek vládního uspořádání anebo účetní metody, které nabyly účinnosti po 18. listopadu 2024.

(9) Je-li mezi členskými entitami uskutečněn převod aktiv nebo jiná podobná transakce v období počínajícím po 30. listopadu 2021 a končícím dnem předcházejícím prvnímu dni vstupního období, určí se základ nabytých aktiv s výjimkou zásob na základě účetní hodnoty převáděných aktiv zcizující členské entity při zcizení, přičemž odložené daňové pohledávky a odložené daňové dluhy se určí na takto určeném základě nabytých aktiv.

(1) Uplatňuje-li se kvalifikovaná vnitrostátní dorovnávací daň ve vztahu ke členské entitě v dřívějším výkazním období než přiřazovaná dorovnávací daň, použijí se ve výkazním období, kdy se poprvé uplatňuje přiřazovaná dorovnávací daň, pravidla podle odstavců 2 až 6.

(2) Nadměrná záporná částka nákladů na odloženou daň podle § 60 odst. 2 nebo § 65 se vyloučí od počátku výkazního období podle odstavce 1.

(3) Ustanovení § 62 se nepoužije na odložený daňový dluh, který byl zohledněn při výpočtu efektivní daňové sazby pro účely kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně a nebyl opětovně zachycen před výkazním obdobím podle odstavce 1. Ustanovení § 62 se použije pouze na odložené daňové dluhy za výkazní období od výkazního období podle odstavce 1.

(4) Odložená daňová pohledávka z kvalifikované ztráty za výkazní období předcházející výkaznímu období podle odstavce 1 se nezohlední. Na výkazní období podle odstavce 1 se hledí jako na první přípustné období pro dlouhodobé rozhodnutí ohledně odložené daňové pohledávky z kvalifikované ztráty.

(5) Všechny dříve zohledněné odložené daňové pohledávky a odložené daňové dluhy se nezohlední a k začátku výkazního období podle odstavce 1 se postupuje podle § 141 odst. 1 a 2 obdobně.

(6) Ustanovení § 141 odst. 3 se použije pouze ve vztahu k transakcím uskutečněným v období počínajícím po 30. listopadu 2021 a končícím dnem předcházejícím prvnímu dni výkazního období podle odstavce 1. Pokud kvalifikovaná vnitrostátní dorovnávací daň vznikla v důsledku použití § 88 na odloženou daňovou pohledávku vyplývající ze ztráty, hledí se na ni pro účely § 141 odst. 3, jako by nešlo o odloženou daňovou pohledávku vyplývající z položek vyloučených z výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty.