Zákon o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny

(1) Rozhodnutí ohledně použití přechodného pravidla bezpečného přístavu založeného na pravidle pro nedostatečně zdaněný zisk se činí pro výkazní období započaté do 31. prosince 2025 a skončené před 31. prosincem 2026 a pro stát, z něhož je nejvyšší mateřská entita skupiny, pokud obvyklá daňová sazba daně z příjmů právnických osob podle právního řádu tohoto státu činí alespoň 20 %.

(2) Má se za to, že kombinovaná sazba daně uvedená v tabulce zákonných sazeb daně z příjmů právnických osob vydané Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro dané výkazní období odpovídá obvyklé sazbě daně z příjmů právnických osob podle právního řádu daného státu.

Nejvyšší mateřská entita, která je členskou entitou, podléhá pravidlu pro zahrnutí zisku, pokud alespoň po část výkazního období přímo nebo nepřímo drží vlastnický podíl v alespoň jedné nízce zdaněné členské entitě.

(1) Střední mateřská entita podléhá pravidlu pro zahrnutí zisku, pokud alespoň po část výkazního období přímo nebo nepřímo drží vlastnický podíl v alespoň jedné nízce zdaněné členské entitě.

(2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud

a) nejvyšší mateřská entita podléhá za dané výkazní období kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí zisku, nebo

b) střední mateřská entita jiná než střední mateřská entita podle odstavce 1

1. drží kontrolní podíl ve střední mateřské entitě podle odstavce 1 a

2. je ze státu, ve kterém podléhá za dané výkazní období kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí zisku.

Částečně vlastněná mateřská entita podléhá pravidlu pro zahrnutí zisku, pokud

a) alespoň po část výkazního období přímo nebo nepřímo drží vlastnický podíl v alespoň jedné nízce zdaněné členské entitě a

b) všechny vlastnické podíly této mateřské entity nejsou přímo nebo nepřímo drženy jinou částečně vlastněnou mateřskou entitou, která za dané výkazní období podléhá kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí zisku.

(1) Část přiřazované dorovnávací daně přiřazená poplatníkovi podle pravidla pro zahrnutí zisku činí součet

a) úhrnu částí dílčích přiřazovaných dorovnávacích daní za jednotlivé nízce zdaněné členské entity, v nichž poplatník přímo nebo nepřímo drží ve výkazním období vlastnický podíl, přiřaditelných tomuto poplatníkovi na základě pravidla pro zahrnutí zisku a

b) části dílčí dorovnávací daně za tohoto poplatníka přiřaditelné tomuto poplatníkovi na základě pravidla pro zahrnutí zisku, pokud je Česká republika pro účely dorovnávací daně tohoto poplatníka považována za stát s nízkým zdaněním.

(2) Část dílčí dorovnávací daně za jednotlivou členskou entitu přiřaditelná poplatníkovi na základě pravidla pro zahrnutí zisku činí součin

a) dílčí dorovnávací daně za tuto členskou entitu a

b) přiřaditelného podílu tohoto poplatníka na dílčí dorovnávací dani za tuto členskou entitu.

(3) Přiřaditelný podíl poplatníka na dílčí dorovnávací dani za jednotlivou členskou entitu činí podíl

a) kvalifikovaného zisku této členské entity za výkazní období sníženého o kvalifikovaný zisk přiřaditelný vlastnickým podílům entit jiných, než je poplatník, a

b) kvalifikovaného zisku této členské entity za výkazní období podle písmene a).

(4) Kvalifikovaný zisk členské entity přiřaditelný vlastnickým podílům entit jiných, než je poplatník, činí částku, která by byla přiřaditelná těmto entitám podle zásad přijatelného rámce účetního výkaznictví použitého v konsolidované účetní závěrce nejvyšší mateřské entity, pokud by se zisk této členské entity rovnal jejímu kvalifikovanému zisku a pokud by

a) poplatník sestavil konsolidovanou účetní závěrku v souladu s tímto přijatelným rámcem účetního výkaznictví,

b) poplatník v členské entitě držel kontrolní podíl tak, že by v konsolidované účetní závěrce podle písmene a) byly všechny výnosy a náklady členské entity konsolidovány po jednotlivých řádcích s výnosy a náklady poplatníka,

c) celý kvalifikovaný zisk členské entity byl přiřaditelný transakcím s entitami, které nejsou součástí skupiny, a

d) všechny vlastnické podíly, které nejsou přímo ani nepřímo drženy poplatníkem, byly v držení entit, které nejsou součástí skupiny.

Soubor pravidel stanovený v právním řádu třetího státu se považuje za rovnocenný souboru pravidel pro uplatnění kvalifikovaného pravidla pro zahrnutí zisku podle této hlavy a nepovažuje se za režim zdanění ovládaných zahraničních společností, pokud

a) podle pravidel obsažených v tomto souboru mateřská entita nadnárodní skupiny vypočítá a hradí svůj podíl na přiřazované dorovnávací dani ve vztahu k nízce zdaněným členským entitám této skupiny,

b) zakotvuje minimální efektivní daňovou sazbu ve výši alespoň 15 %, pod jejíž úrovní je členská entita považována za nízce zdaněnou členskou entitu,

c) pro účely výpočtu efektivní daňové sazby skupiny umožňuje sloučení zisků pouze takových entit, které jsou ze stejného státu,

d) pro účely výpočtu přiřazované dorovnávací daně podle rovnocenného kvalifikovaného pravidla pro zahrnutí zisku stanoví možnost snížit tuto přiřazovanou dorovnávací daň o libovolnou

1. dorovnávací daň stanovenou v členském státě na základě kvalifikovaného pravidla pro zahrnutí zisku a

2. kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň stanovenou v členském státě na základě pravidel rovnocenných pravidlům podle tohoto zákona pro českou dorovnávací daň a

e) tento třetí stát ve svém právním řádu zavedl soubor pravidel rovnocenný souboru pravidel pro uplatnění kvalifikovaného pravidla pro zahrnutí zisku podle přímo použitelného právního předpisu Evropské unie vydaného Evropskou komisí.

Členská entita, která není investiční entitou, podléhá pravidlu pro nedostatečně zdaněný zisk, pokud nejvyšší mateřská entita nadnárodní skupiny, jejíž součástí je tato členská entita, je

a) vyloučenou entitou, nebo

b) ze třetího státu,

1. ve kterém nejvyšší mateřská entita v daném výkazním období nepodléhá kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí zisku, nebo

2. který je státem s nízkým zdaněním; to neplatí, pokud nejvyšší mateřská entita v tomto státě podléhá kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí zisku ve vztahu k ní samé a k nízce zdaněným členským entitám z tohoto státu.

Část přiřazované dorovnávací daně přiřazená poplatníkovi podléhajícímu pravidlu pro nedostatečně zdaněný zisk činí součin

a) podílu tohoto poplatníka na celkové dorovnávací dani a

b) celkové dorovnávací daně.

(1) Celková dorovnávací daň činí rozdíl

a) úhrnu dílčích dorovnávacích daní za jednotlivé nízce zdaněné členské entity nadnárodní skupiny a

b) úhrnu dílčích dorovnávacích daní přiřaditelných mateřské entitě podle pravidla pro zahrnutí zisku, s výjimkou těch částek dílčích dorovnávacích daní přiřaditelných mateřské entitě, které se vztahují k nízce zdaněným entitám, pro které podle písmene a) platí, že se jejich dorovnávací daň rovná nule.

(2) Pro účely odstavce 1 písm. a) platí, že dílčí dorovnávací daň je nulová, pokud nejvyšší mateřská entita drží všechny své vlastnické podíly v nízce zdaněné členské entitě přímo nebo nepřímo prostřednictvím jedné nebo více mateřských entit podléhajících v daném výkazním období kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí zisku ve vztahu k této nízce zdaněné členské entitě.

(1) Podíl státu na celkové dorovnávací dani nadnárodní skupiny činí pro dané výkazní období součet

a) jedné poloviny podílu

1. celkového počtu pracovníků všech členských entit nadnárodní skupiny z tohoto státu zjištěného pro toto výkazní období a

2. celkového počtu pracovníků všech členských entit nadnárodní skupiny ze státu, který má pro toto výkazní období stanoveno kvalifikované pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk, zjištěného pro toto výkazní období a

b) jedné poloviny podílu

1. úhrnu čistých účetních hodnot hmotných aktiv všech členských entit nadnárodní skupiny z tohoto státu vykázaných v tomto výkazním období a

2. úhrnu čistých účetních hodnot hmotných aktiv všech členských entit nadnárodní skupiny ze státu, který má pro toto výkazní období stanoveno kvalifikované pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk, vykázaných v tomto výkazním období.

(2) Podíl státu na celkové dorovnávací dani podle odstavce 1 se zaokrouhluje na 6 platných desetinných míst.

(3) Pokud je dorovnávací daň, která je státu přiřazena podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk za bezprostředně předcházející výkazní období, vyšší než souhrn dodatečných splatných daní, které za toto období vznikly v důsledku přiřazení této dorovnávací daně členským entitám z tohoto státu, platí, že podíl tohoto státu na celkové dorovnávací dani podle odstavce 1 je pro toto výkazní období nulový.

(4) Odstavec 3 se nepoužije, pokud by byl v důsledku jeho použití podíl státu na celkové dorovnávací dani nadnárodní skupiny nulový ve všech státech,

a) ze kterých jsou členské entity dané nadnárodní skupiny a

b) které mají pro dané výkazní období stanoveno pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk.

(5) Je-li podíl státu na celkové dorovnávací dani nadnárodní skupiny pro dané výkazní období podle odstavce 2 nulový, určí se podíl ostatních států na celkové dorovnávací dani výpočtem podle odstavce 1, ve kterém se nezohlední počet pracovníků a čistá účetní hodnota hmotných aktiv členské entity nadnárodní skupiny ze státu, jehož podíl na celkové dorovnávací dani nadnárodní skupiny je pro toto výkazní období podle odstavce 2 nulový.

(1) Podíl poplatníka, který je českou členskou entitou, na celkové dorovnávací dani nadnárodní skupiny pro dané výkazní období činí součin

a) součtu

1. jedné poloviny podílu počtu pracovníků poplatníka v tomto výkazním období a celkového počtu pracovníků všech členských entit nadnárodní skupiny ze stejného státu, ze kterého je poplatník, v tomto výkazním období a

2. jedné poloviny podílu čisté účetní hodnoty hmotných aktiv poplatníka v tomto výkazním období a úhrnu čisté účetní hodnoty hmotných aktiv všech členských entit nadnárodní skupiny ze stejného státu, ze kterého je poplatník, v tomto výkazním období a

b) podílu státu, ze kterého je poplatník, na celkové dorovnávací dani.

(2) Podíl poplatníka, který je hlavní entitou a není českou členskou entitou, na celkové dorovnávací dani pro dané výkazní období činí součin

a) součtu

1. jedné poloviny podílu počtu pracovníků stálé provozovny tohoto poplatníka, která je českou členskou entitou, v tomto výkazním období a celkového počtu pracovníků všech členských entit nadnárodní skupiny ze stejného státu, ze kterého je stálá provozovna, v tomto výkazním období a

2. jedné poloviny podílu čisté účetní hodnoty hmotných aktiv stálé provozovny tohoto poplatníka, která je českou členskou entitou, v tomto výkazním období a úhrnu čisté účetní hodnoty hmotných aktiv všech členských entit nadnárodní skupiny ze stejného státu, ze kterého je stálá provozovna, v tomto výkazním období a

b) podílu státu, ze kterého je poplatník, na celkové dorovnávací dani.

(3) Podíl poplatníka na celkové dorovnávací dani podle odstavce 1 nebo 2 se zaokrouhluje na 6 platných desetinných míst.

(1) Počtem pracovníků se pro účely výpočtu podílů na celkové dorovnávací dani rozumí počet pracovníků přepočtený na plné pracovní úvazky.

(2) Pracovníci, jejichž mzdové náklady jsou zahrnuty v samostatných finančních výkazech stálé provozovny podle § 55 odst. 1 s úpravami podle § 55 odst. 2 až 4, se pro účely výpočtu podílů na celkové dorovnávací dani

a) zahrnou do počtu pracovníků stálé provozovny a

b) nezahrnou do počtu pracovníků hlavní entity.

(3) Pracovníci entity s prvkem daňové transparence se pro účely výpočtu podílů na celkové dorovnávací dani zahrnou do počtu pracovníků členské entity ze státu, podle jehož právního řádu je entita s prvkem daňové transparence ustavena, pokud nelze postupovat podle odstavce 2.

(4) Pro účely výpočtu podílů na celkové dorovnávací dani se nezohlední pracovníci

a) investiční entity,

b) entity s prvkem daňové transparence, které nelze přiřadit stálé provozovně podle odstavce 2, ani jiné členské entitě podle odstavce 3.

(5) Počet pracovníků členské entity skupiny se pro účely odstavců 1 až 4 určí jako počet pracovníků vykázaných na konci výkazního období na základě průměrné úrovně zaměstnanosti za rok nebo na jiném základě, ze kterého se při určení počtů pracovníků konzistentně vychází v jednotlivých státech, ze kterých jsou členské entity skupiny.

(1) Hmotnými aktivy se pro účely výpočtu podílů na celkové dorovnávací dani rozumí hmotná aktiva členské entity nadnárodní skupiny, s výjimkou hotovosti, peněžních ekvivalentů a nehmotných a finančních aktiv.

(2) Hmotná aktiva zahrnutá v samostatných finančních výkazech stálé provozovny podle § 55 odst. 1 s úpravami podle § 55 odst. 2 až 4 se pro účely výpočtu podílu státu na celkové dorovnávací dani

a) zahrnou do hmotných aktiv stálé provozovny a

b) nezahrnou do hmotných aktiv hlavní entity.

(3) Hmotná aktiva entity s prvkem daňové transparence se pro účely výpočtu podílů na celkové dorovnávací dani zahrnou do hmotných aktiv členské entity ze státu, podle jejíhož právního řádu je entita s prvkem daňové transparence ustavena, pokud nelze postupovat podle odstavce 2.

(4) Pro účely výpočtu podílů na celkové dorovnávací dani se nezohlední hmotná aktiva

a) investiční entity,

b) entity s prvkem daňové transparence, která nelze přiřadit stálé provozovně podle odstavce 2 ani jiné členské entitě podle odstavce 3.

(1) Pokud se v libovolném z posledních 4 po sobě jdoucích výkazních období bezprostředně předcházejících rozhodnému výkaznímu období spojí 2 nebo více skupin do jedné skupiny, platí, že prahové hodnoty konsolidovaných výnosů stanovené pro velkou nadnárodní skupinu nebo velkou vnitrostátní skupinu je pro každé výkazní období před spojením dosaženo, pokud součet výnosů zahrnutých do každé z jejich konsolidovaných účetních závěrek za takové výkazní období činí částku odpovídající alespoň 750 000 000 EUR.

(2) Pokud se v rozhodném výkazním období entita, která není členem skupiny, spojí s jinou entitou nebo skupinou a tyto entity nebo skupiny zúčastněné na spojení nesestaví v žádném z posledních 4 po sobě jdoucích výkazních období bezprostředně předcházejících rozhodnému výkaznímu období konsolidovanou účetní závěrku, protože v daném roce nebyla členem žádné skupiny, platí, že prahové hodnoty konsolidovaných výnosů stanovené pro velkou nadnárodní skupinu nebo velkou vnitrostátní skupinu je pro dané výkazní období dosaženo, pokud součet výnosů zahrnutých v každé jejich účetní závěrce nebo konsolidované účetní závěrce za takové výkazní období činí částku odpovídající alespoň 750 000 000 EUR.

(3) Pokud dojde k rozpadu jedné velké nadnárodní skupiny nebo velké vnitrostátní skupiny na 2 nebo více skupin, které vznikly rozpadem (dále jen „rozpadlá skupina“), má se za to, že prahové hodnoty konsolidovaných výnosů rozpadlé skupiny je dosaženo

a) v prvním rozhodném výkazním období skončeném po rozpadu, pokud má rozpadlá skupina roční výnosy ve výši odpovídající alespoň částce 750 000 000 EUR,

b) ve druhém až čtvrtém výkazním období skončeném po rozpadu, pokud má skupina alespoň ve 2 z těchto výkazních obdobích roční výnosy ve výši odpovídající alespoň částce 750 000 000 EUR.

(4) Spojením podle odstavců 1 a 2 se rozumí ujednání, na jehož základě

a) se všechny nebo téměř všechny entity skupiny ze 2 nebo více samostatných skupin stanou entitami pod společnou kontrolou tak, že následně tvoří entity nové kombinované skupiny, nebo

b) entita, která není součástí žádné kombinované skupiny, je pod společnou kontrolou s jinou entitou nebo skupinou tak, že tvoří entity nové kombinované skupiny.

(5) Rozpadem podle odstavce 3 se rozumí ujednání, na jehož základě jsou entity jedné skupiny rozčleněny do 2 nebo více různých skupin, které nejsou konsolidovány stejnou nejvyšší mateřskou entitou.

(1) Cílová entita se pro účely dorovnávacích daní považuje za člena nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny, pokud je část jejích aktiv, účetních dluhů, příjmů, nákladů a peněžních toků zahrnuta do konsolidované účetní závěrky nejvyšší mateřské entity v roce změny.

(2) Efektivní daňová sazba a dorovnávací daň cílové entity se vypočítají následujícím způsobem:

a) v roce změny zohlední nadnárodní skupina nebo vnitrostátní skupina pouze účetní zisk nebo ztrátu a upravenou výši zahrnutých daní cílové entity, které jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky nejvyšší mateřské entity;

b) v roce změny a v každém následujícím výkazním období jsou kvalifikovaný zisk nebo ztráta a upravená výše zahrnutých daní cílové entity založeny na historické účetní hodnotě jejích aktiv a účetních dluhů;

c) v roce změny se při výpočtu způsobilých mzdových nákladů cílové entity zohlední pouze náklady, které jsou vykázány v konsolidované účetní závěrce nejvyšší mateřské entity;

d) výpočet účetní hodnoty způsobilých hmotných aktiv cílové entity se upraví poměrně době, po kterou byla cílová entita během roku změny členem nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny;

e) s výjimkou odložené daňové pohledávky z kvalifikované ztráty podle § 64 zohlední nabývající nadnárodní skupina nebo vnitrostátní skupina odložené daňové pohledávky a odložené daňové dluhy cílové entity převáděné mezi nadnárodními skupinami nebo vnitrostátními skupinami stejným způsobem a ve stejném rozsahu, jako kdyby nabývající nadnárodní skupina nebo vnitrostátní skupina ovládala cílovou entitu v okamžiku, kdy takové pohledávky a dluhy vznikly;

f) s odloženými daňovými dluhy cílové entity, které byly dříve zahrnuty do její celkové částky úpravy odložené daně, se zachází pro účely § 62 odst. 2 a 3 jako s vypořádanými zcizující nadnárodní skupinou nebo vnitrostátní skupinou a jako s pocházejícími od nabývající nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny v roce změny, ledaže by v tomto případě mělo jakékoli následné snížení zahrnutých daní pro účely § 62 odst. 2 a 3 účinky v roce, v němž je částka opětovně zachycena;

g) je-li cílová entita v průběhu roku změny zároveň členskou entitou alespoň 2 nadnárodních skupin nebo vnitrostátních skupin, použije pravidlo pro zahrnutí zisku na své přiřaditelné podíly dorovnávací daně členských entit samostatně pro každou z velkých nadnárodních skupin nebo vnitrostátních skupin.

(3) Pokud stát, z nějž je cílová entita, nebo v případě daňově transparentní entity stát, v němž se nacházejí její aktiva, zachází s nabytím nebo zcizením tohoto kontrolního podílu stejným nebo podobným způsobem jako s nabytím nebo zcizením aktiv a účetních dluhů a ukládá prodávajícímu zahrnutou daň na základě rozdílu mezi daňovým základem a protiplněním zaplaceným výměnou za kontrolní podíl nebo reálnou hodnotou aktiv a účetních dluhů, platí, že nabytí nebo zcizení kontrolního podílu v cílové entitě je nabytím nebo zcizením aktiv a účetních dluhů, a to i pokud z postupu podle odstavců 1 a 2 vyplývá něco jiného.

(4) Cílovou entitou podle odstavců 1 až 3 se rozumí entita, která se v průběhu výkazního období stane nebo přestane být členskou entitou nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny v důsledku převodu přímo nebo nepřímo držených vlastnických podílů v této entitě nebo se stane nejvyšší mateřskou entitou nové skupiny.

(5) Rokem změny podle odstavců 1 a 2 se rozumí výkazní období, v jehož průběhu nastane skutečnost podle odstavce 4.

(6) Pro účely dorovnávacích daní se rozumí

a) zcizující skupinou skupina, která pozbývá cílovou entitu,

b) nabývající skupinou skupina, jejíž součástí se stane cílová entita.

Vystoupí-li členská entita z nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny, nadměrná záporná částka nákladů na odloženou daň vztahující se k této členské entitě nesleduje její osud a uplatní se ve vztahu ke skupině, z níž entita vystupuje.

(1) Zcizující členská entita zahrne zisk nebo ztrátu vyplývající ze zcizení aktiv a účetních dluhů do výpočtu svého kvalifikovaného zisku nebo ztráty.

(2) Nabývající členská entita určí svůj kvalifikovaný zisk nebo ztrátu na základě své účetní hodnoty nabytých aktiv a účetních dluhů stanovených podle rámce účetního výkaznictví použitého při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyšší mateřské entity.

(3) Je-li zcizení nebo nabytí aktiv a účetních dluhů provedeno v souvislosti s reorganizací, odstavce 1 a 2 se nepoužijí a

a) zcizující členská entita vyloučí z výpočtu svého kvalifikovaného zisku nebo ztráty zisk nebo ztrátu plynoucí z takového zcizení a

b) nabývající členská entita určí svůj kvalifikovaný zisk nebo ztrátu na základě účetní hodnoty nabytých aktiv a účetních dluhů zcizující členské entity při zcizení.

(4) Je-li zcizení aktiv a účetních dluhů provedeno v rámci reorganizace, na základě které zcizující členské entitě vznikne nekvalifikovaný zisk nebo ztráta, odstavce 1 až 3 se nepoužijí, přičemž

a) zcizující členská entita zahrne zisk nebo ztrátu ze zcizení do výpočtu svého kvalifikovaného zisku nebo ztráty v rozsahu nekvalifikovaného zisku nebo ztráty a

b) nabývající členská entita určí svůj kvalifikovaný zisk nebo ztrátu po nabytí na základě účetní hodnoty nabytých aktiv a účetních dluhů zcizující členské entity při zcizení s úpravou podle daňových předpisů státu, z nějž je nabývající členská entita, provedenou za účelem zohlednění nekvalifikovaného zisku nebo ztráty.

(5) Podávající členská entita může ve vztahu k jednotlivé členské entitě učinit jednorázové rozhodnutí ohledně úpravy základu aktiv a účetních dluhů na reálnou hodnotu.

(6) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 5, členská entita, která je pro daňové účely povinna nebo oprávněna ve státě, z něhož je tato členská entita, upravit základ svých aktiv a výši svých účetních dluhů na reálnou hodnotu,

a) zahrne do výpočtu svého kvalifikovaného zisku nebo ztráty výši zisku nebo ztráty ve vztahu ke každému ze svých aktiv a účetních dluhů, která se

1. rovná rozdílu mezi účetní hodnotou aktiva nebo účetního dluhu pro účely účetního výkaznictví bezprostředně přede dnem události, která vede k úpravě daně (dále jen „rozhodná událost“), a reálnou hodnotou aktiva nebo účetního dluhu bezprostředně po dni rozhodné události a

2. sníží nebo zvýší o případný nekvalifikovaný zisk nebo ztrátu vzniklé v souvislosti s rozhodnou událostí,

b) použije reálnou hodnotu aktiva nebo účetního dluhu pro účely účetního výkaznictví bezprostředně po rozhodné události k výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty ve výkazních obdobích končících po rozhodné události a

c) zahrne celkovou čistou výši částek podle písmene a) do kvalifikovaného zisku nebo ztráty členské entity tak, že

1. celková čistá výše těchto částek se zahrne ve výkazním období, v němž nastala rozhodná událost, nebo

2. jedna pětina čisté výše těchto částek se zahrne ve výkazním období, v němž nastala rozhodná událost, a v každém ze 4 bezprostředně následujících výkazních období, ledaže členská entita v některém z těchto výkazních období opustí nadnárodní skupinu nebo vnitrostátní skupinu, přičemž v tomto případě se ve výkazním období, kdy skupinu opustila, zahrne celá zbývající částka.

(7) Pro účely odstavců 1 až 6 se rozumí

a) zcizující členskou entitou členská entita, která zcizí aktiva a účetní dluhy,

b) nabývající členskou entitou členská entita, která nabývá aktiva a účetní dluhy,

c) reorganizací přeměna nebo převod aktiv a účetních dluhů, k jakým dochází zejména v případě fúze, rozdělení, likvidace nebo jiného podobného postupu, pokud

1. protihodnotou za převod jsou zcela nebo z významné části podíly na vlastním kapitálu vydané nabývající členskou entitou nebo osobou s ní spojenou nebo v případě likvidace podíly na vlastním kapitálu cílové entity podle § 107 odst. 4, nebo není-li poskytnuta žádná protihodnota, nemělo-li by vydání podílů na vlastním kapitálu žádný ekonomický význam,

2. zisk nebo ztráta zcizující členské entity z těchto aktiv nepodléhají zcela ani zčásti zdanění a

3. daňové právní předpisy státu, z něhož je nabývající členská entita, vyžadují, aby nabývající členská entita spočítala zdanitelný příjem po zcizení nebo nabytí za použití základu daně zcizující členské entity z těchto aktiv, s úpravou zohledňující jakýkoli nekvalifikovaný zisk nebo ztrátu ze zcizení nebo nabytí,

d) nekvalifikovaným ziskem nebo ztrátou nižší částka z následujících částek:

1. zisk nebo ztráta zcizující členské entity, které vznikají v souvislosti s reorganizací a podléhají dani ve státě, z něhož je zcizující členská entita,

2. účetní zisk nebo ztráta, které vznikají v souvislosti s reorganizací.

(1) Mateřská entita, která drží přímo nebo nepřímo vlastnický podíl ve společném podniku nebo v přidružené osobě společného podniku, uplatní pravidlo pro zahrnutí zisku ve vztahu ke svému přiřaditelnému podílu na dorovnávací dani tohoto společného podniku nebo této přidružené osoby společného podniku podle hlavy V dílu 1 této části.

(2) Společný podnik a jeho případné přidružené osoby tvoří skupinu společných podniků. Dorovnávací daň skupiny společných podniků se vypočte podle hlav I až IV a VI této části. Při tom se

a) společný podnik a přidružené osoby považují za členské entity, které jsou součástí samostatné velké nadnárodní skupiny nebo velké vnitrostátní skupiny, a

b) společný podnik považuje za nejvyšší mateřskou entitu skupiny podle písmene a).

(3) Celková dorovnávací daň se zvýší o část přiřaditelného podílu mateřské entity na dorovnávací dani členských entit skupiny společných podniků, který není mateřské entitě přiřazen pomocí kvalifikovaného pravidla pro zahrnutí zisků.

(4) Společným podnikem podle odstavců 1 až 3 se rozumí entita, jejíž finanční výsledky jsou vykázány na základě ekvivalence v konsolidované účetní závěrce nejvyšší mateřské entity, pokud nejvyšší mateřská entita v této entitě drží přímo nebo nepřímo alespoň 50% vlastnický podíl, ledaže je tato entita

a) nejvyšší mateřskou entitou nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny, která musí uplatňovat pravidlo pro zahrnutí zisku,

b) vyloučenou entitou,

c) entitou, jejíž vlastnické podíly držené nadnárodní skupinou nebo vnitrostátní skupinou jsou drženy přímo prostřednictvím vyloučené entity a

1. která působí výlučně nebo téměř výlučně za účelem držení aktiv nebo investování peněžních prostředků ve prospěch svých investorů,

2. která provádí činnosti, které jsou doplňkové k činnostem vykonávaným vyloučenou entitou, nebo

3. jejíž téměř veškeré zisky jsou vyloučeny z výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty podle § 43 odst. 1 písm. b) nebo c),

d) entitou v držení nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny, které jsou tvořeny výlučně vyloučenými entitami, nebo

e) přidruženou osobou společného podniku.

(5) Přidruženou osobou společného podniku podle odstavců 1, 2 a 4 se rozumí

a) entita, jejíž aktiva, účetní dluhy, příjmy, náklady a peněžní toky jsou konsolidovány společným podnikem podle přijatelného rámce účetního výkaznictví nebo by byly konsolidovány, pokud by společný podnik byl povinen tato aktiva, účetní dluhy, příjmy, náklady a peněžní toky konsolidovat na základě přijatelného rámce účetního výkaznictví, nebo

b) stálá provozovna, jejíž hlavní entita je společným podnikem nebo je entitou podle písmene a); v těchto případech se se stálou provozovnou zachází jako se samostatnou přidruženou osobou společného podniku.

(1) Pokud jsou entity a členské entity 2 nebo více skupin součástí nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny s více mateřskými entitami, hledí se na entity a členské entity všech těchto skupin jako na členy jedné nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny s více mateřskými entitami. Na entitu, která není vyloučenou entitou, se při tom hledí jako na členskou entitu nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny s více mateřskými entitami, pokud jsou její finanční výkazy konsolidovány po jednotlivých řádcích nadnárodní skupinou nebo vnitrostátní skupinou s více mateřskými entitami nebo pokud jsou její kontrolní podíly drženy entitami nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny s více mateřskými entitami.

(2) Konsolidovanou účetní závěrkou nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny s více mateřskými entitami je kombinovaná konsolidovaná účetní závěrka podle odstavce 6 písm. b) bodu 2 a odstavce 6 písm. c) bodu 5 sestavená na základě přijatelného rámce účetního výkaznictví, který se pro účely určení dorovnávací daně těchto skupin považuje za rámec účetního výkaznictví nejvyšší mateřské entity.

(3) Nejvyšší mateřské entity jednotlivých skupin, které tvoří nadnárodní skupinu nebo vnitrostátní skupinu s více mateřskými entitami, se pro účely určení dorovnávací daně těchto skupin považují za nejvyšší mateřské entity nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny s více mateřskými entitami.

(4) Mateřská entita nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny s více mateřskými entitami

a) z členského státu, včetně všech nejvyšších mateřských entit, uplatní pravidlo pro zahrnutí zisku podle hlavy V dílu 1 této části ve vtahu ke svému přiřaditelnému podílu na dorovnávací dani nízce zdaněných členských entit,

b) podává informační přehled k dorovnávací dani, pokud tento přehled za všechny tyto entity nepodává jediný zmocněnec; tento přehled zahrnuje informace o každé ze skupin, které tvoří nadnárodní skupinu nebo vnitrostátní skupinu s více mateřskými entitami.

(5) Členské entity nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny s více mateřskými entitami z členského státu uplatní pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk podle hlavy V dílu 2 této části. Při tom zohlední dorovnávací daň všech nízce zdaněných členských entit, které jsou součástí této nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny s více mateřskými entitami.

(6) Pro účely odstavců 1 až 5 se rozumí

a) nadnárodní skupinou nebo vnitrostátní skupinou s více mateřskými entitami 2 nebo více skupin, jejichž nejvyšší mateřské entity uzavřou ujednání o vytvoření svázané struktury nebo uspořádání s dvojí kotací, které zahrnuje alespoň jednu entitu nebo stálou provozovnu kombinované skupiny z jiného státu, než je stát, ze kterého jsou ostatní entity této kombinované skupiny,

b) svázanou strukturou ujednání mezi 2 nebo více nejvyššími mateřskými entitami samostatných skupin, v jehož rámci

1. alespoň 50 % vlastnických podílů v nejvyšších mateřských entitách samostatných skupin je kótováno za jedinou cenu, jsou-li kótovány, a z důvodu povahy vlastnického práva, omezení převodu nebo jiných podmínek tato část vlastnických podílů vzájemně propojena a nemůže být samostatně převedena ani obchodována a

2. jedna z nejvyšších mateřských entit sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, v níž jsou aktiva, účetní dluhy, příjmy, náklady a peněžní toky všech entit dotčených skupin vykázány společně jako aktiva, účetní dluhy, příjmy, náklady a peněžní toky jedné hospodářské jednotky, která podléhá povinnosti zajistit audit provedený auditorem,

c) uspořádáním s dvojí kotací ujednání mezi 2 nebo více nejvyššími mateřskými entitami samostatných skupin, v jehož rámci

1. se nejvyšší mateřské entity dohodnou, že svou podnikatelskou činnost spojí pouze na základě smlouvy,

2. podle smluvních ujednání nejvyšší mateřské entity provádí rozdělení zisku, který souvisí s podíly na zisku nebo likvidací, svým společníkům na základě pevného poměru,

3. jsou činnosti nejvyšších mateřských entit řízeny jako činnosti jediné hospodářské jednotky na základě smluvních ujednání, přičemž je zachována jejich samostatná právní osobnost,

4. jsou vlastnické podíly nejvyšších mateřských entit, které jsou předmětem dohody, kótovány, obchodovány nebo převáděny nezávisle na různých kapitálových trzích a

5. nejvyšší mateřské entity sestavují konsolidovanou účetní závěrku, v níž jsou aktiva, účetní dluhy, příjmy, náklady a peněžní toky entit ve všech skupinách vykázány společně jako aktiva, účetní dluhy, příjmy, náklady a peněžní toky jediné hospodářské jednotky, která podléhá povinnosti zajistit audit provedený auditorem.

Poplatníkem přiřazované dorovnávací daně je

a) česká členská entita, která

1. není stálou provozovnou a

2. je součástí velké vnitrostátní skupiny nebo velké nadnárodní skupiny,

b) hlavní entita, jejíž součástí je stálá provozovna, pokud je tato provozovna

1. českou členskou entitou a

2. součástí velké vnitrostátní skupiny nebo velké nadnárodní skupiny.

(1) Předmětem přiřazované dorovnávací daně je nadměrný zisk nízce zdaněných členských entit v rámci velké vnitrostátní skupiny nebo velké nadnárodní skupiny, bez ohledu na to, ve kterém státě a kterou členskou entitou byl dosažen.

(2) Předmětem přiřazované dorovnávací daně je také nadměrný zisk nízce zdaněných entit v rámci skupiny společných podniků, na kterou se ve vztahu k velké skupině podle odstavce 1 použije § 110.

(3) Předmět přiřazované dorovnávací daně vzniká za každou velkou skupinu samostatně.

Přiřazovaná dorovnávací daň činí úhrn

a) části přiřazované dorovnávací daně přiřazené podle pravidla pro zahrnutí zisku, podléhá-li poplatník pravidlu pro zahrnutí zisku, a

b) části přiřazované dorovnávací daně přiřazené podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk, podléhá-li poplatník pravidlu pro nedostatečně zdaněný zisk.

Zdaňovacím obdobím přiřazované dorovnávací daně je výkazní období.

Výnos přiřazované dorovnávací daně je příjmem státního rozpočtu.

(1) Poplatníkem české dorovnávací daně je

a) česká členská entita, která

1. není stálou provozovnou a

2. je součástí velké vnitrostátní skupiny nebo velké nadnárodní skupiny,

b) hlavní entita, která je součástí velké vnitrostátní skupiny nebo velké nadnárodní skupiny, jejíž součástí je stálá provozovna, která je

1. českou členskou entitou, nebo

2. entitou, která není z žádného státu a jejíž činnosti jsou vykonávány v České republice; to neplatí, je-li prováděna mezinárodní smlouva, podle které nejsou příjmy takové stálé provozovny podrobeny zdanění v České republice,

c) entita s prvkem daňové transparence, která

1. je ustavena podle právního řádu České republiky,

2. je součástí velké vnitrostátní skupiny nebo velké nadnárodní skupiny a

3. není z žádného státu.

(2) Pro účely české dorovnávací daně se hledí na

a) skupinu společných podniků podle § 110 jako na samostatnou velkou nadnárodní skupinu nebo velkou vnitrostátní skupinu,

b) společný podnik a jeho přidružené osoby podle § 110 jako na členské entity velké nadnárodní skupiny nebo velké vnitrostátní skupiny podle písmene a).

(1) Předmětem české dorovnávací daně je nadměrný zisk nízce zdaněných českých členských entit a nízce zdaněných entit, které nejsou z žádného státu a jsou poplatníky české dorovnávací daně, v rámci velké vnitrostátní skupiny nebo velké nadnárodní skupiny, bez ohledu na to, kterou entitou byl dosažen.

(2) Předmět české dorovnávací daně vzniká za každou velkou skupinu samostatně.

(1) Celková tuzemská vnitrostátní dorovnávací daň za jednotlivou podskupinu činí jurisdikční dorovnávací daň skupiny určenou postupem podle § 79 a upravenou podle odstavců 3 až 5 pro stát, ze kterého je pro účely určení jurisdikční dorovnávací daně skupiny daný poplatník české dorovnávací daně.

(2) Celková tuzemská vnitrostátní dorovnávací daň za podskupinu tvořenou investičními entitami činí úhrn dílčích dorovnávacích daní určený podle druhu investiční entity postupem podle § 75 nebo 76 upraveným podle odstavců 3 až 5.

(3) Pro účely určení celkové tuzemské vnitrostátní dorovnávací daně za jednotlivou podskupinu se za zahrnutou daň nepovažuje daň přiřaditelná podle § 66 odst. 1 písm. a), c) ani d).

(4) Pro účely určení celkové tuzemské vnitrostátní dorovnávací daně za jednotlivou podskupinu se za zahrnutou daň ve vztahu ke členské entitě nepovažuje také daň vykázaná ve finančních výkazech její vlastnické členské entity, s výjimkou srážkové daně vybírané ve vztahu k rozdělení zisku této členské entity přiřaditelné podle § 66 odst. 1 písm. e).

(5) Pro účely určení celkové tuzemské vnitrostátní dorovnávací daně za jednotlivou podskupinu se při výpočtu jurisdikční dorovnávací daně skupiny nezohlední

a) česká dorovnávací daň vzniklá členské entitě z téže podskupiny jako daný poplatník a

b) část dodatečné dorovnávací daně, která vznikla z důvodu nevybrání kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně státem, který tuto daň stanovil, a to ve lhůtě pro placení kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně stanovené

1. tímto zákonem v případě České republiky, nebo

2. právním řádem jiného členského státu v případě jiného členského státu, pokud je tato lhůta rovnocenná lhůtě stanovené tímto zákonem.

(6) Pro účely české dorovnávací daně se podskupinou rozumí

a) společenství poplatníků, pro které je podle modelových pravidel Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a jejich prováděcího rámce nutné při výpočtu kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně vypočítat efektivní daňovou sazbu a jurisdikční dorovnávací daň skupiny odděleně od ostatních poplatníků,

b) investiční entita nebo pojišťovací investiční entita podle § 75, která je poplatníkem české dorovnávací daně,

c) společenství investičních entit a pojišťovacích investičních entit podle § 76, která jsou poplatníkem české dorovnávací daně.

(1) Podíl poplatníka na celkové tuzemské vnitrostátní dorovnávací dani za jednotlivou podskupinu činí součin

a) celkové tuzemské vnitrostátní dorovnávací daně za tuto podskupinu a

b) podílu

1. alokační částky poplatníka a

2. úhrnu alokačních částek všech poplatníků české dorovnávací daně z téže podskupiny.

(2) Alokační částka poplatníka činí součin

a) čistého kvalifikovaného zisku poplatníka a

b) kladného rozdílu

1. minimální daňové sazby a

2. efektivní daňové sazby poplatníka.

(3) Je-li alokační částka všech poplatníků v dané podskupině nulová, platí, že alokační částka těchto poplatníků činí 1 Kč.

(4) Efektivní daňová sazba poplatníka činí podíl

a) úhrnu upravených výší zahrnutých daní tohoto poplatníka za výkazní období a

b) čistého kvalifikovaného zisku tohoto poplatníka za výkazní období podle písmene a).

(5) Efektivní daňová sazba podle odstavce 4 vyjádřená v procentních bodech se zaokrouhluje na 4 platná desetinná místa.

(6) Čistý kvalifikovaný zisk podle odstavců 2 a 4 ve vztahu k jednotlivému poplatníkovi činí kladný rozdíl

a) kvalifikovaného zisku tohoto poplatníka vzniklého za výkazní období a

b) kvalifikované ztráty tohoto poplatníka vzniklé za výkazní období podle písmene a).

(7) Ustanovení § 119 odst. 3 až 5 se použijí při určení podílu poplatníka na celkové tuzemské vnitrostátní dorovnávací dani obdobně.

Česká dorovnávací daň činí podíl poplatníka na celkové tuzemské dani za podskupinu, ve které je zařazen.

Zdaňovacím obdobím české dorovnávací daně je výkazní období.

Výnos české dorovnávací daně je příjmem státního rozpočtu.

(1) Správcem dorovnávací daně je Specializovaný finanční úřad.

(2) Vyhledávací činnost a kontrolní postupy při správě dorovnávací daně může provádět také jiný finanční úřad než správce dorovnávací daně. Správce dorovnávací daně může za podmínek podle daňového řádu dožádat jiný finanční úřad než správce dorovnávací daně o provedení dalších úkonů, dílčích řízení nebo jiných postupů.

Je-li poplatníkem dorovnávací daně jako zmocněnec zvolen jiný poplatník, který je součástí téže skupiny, může si tento zmocněnec zvolit dalšího zmocněnce.

(1) Poplatník dorovnávací daně, který nemá sídlo na území členského státu, je povinen si zvolit zmocněnce pro doručování se sídlem nebo místem pobytu v členském státě, a to v rozsahu, ve kterém toto doručování není poplatníkem zahrnuto v rozsahu jiného zmocnění.

(2) Pokud si poplatník dorovnávací daně nezvolí zmocněnce podle odstavce 1, ukládají se písemnosti pro něho u správce dorovnávací daně s účinky doručení dnem jejich vydání, jde-li o rozhodnutí, a v ostatních případech dnem jejich písemného vyhotovení. Správce dorovnávací daně učiní pokus vyrozumět poplatníka o těchto písemnostech, pokud je jeho sídlo známo, a sepíše o tom úřední záznam.

(1) Formulářové podání k dorovnávací dani lze učinit pouze elektronicky prostřednictvím

a) informačního systému veřejné správy spravovaného za tímto účelem orgánem Finanční správy České republiky, nebo

b) datové schránky.

(2) Úkon učiněný jiným způsobem než podle odstavce 1 nemá účinky podání učiněného elektronicky. Ustanovení daňového řádu o dodatečném potvrzení úkonu učiněného jiným způsobem se nepoužije.

Pro účely dorovnávacích daní se výpočet na základě daňové sazby, koeficientů, ukazatelů a výsledek přepočtu měny provádí s přesností na 6 platných desetinných míst. Postupné zaokrouhlování ve 2 nebo více stupních je nepřípustné.

(1) Poplatník dorovnávací daně je povinen podat informační přehled k dorovnávací dani nejpozději do 15 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, bez ohledu na to, zda je součástí velké vnitrostátní skupiny nebo velké nadnárodní skupiny nízce zdaněná členská entita nebo zda má taková členská entita nadměrný zisk. Je-li zdaňovací období vstupním obdobím skupiny, je poplatník povinen podat informační přehled nejpozději do 18 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

(2) V případě poplatníka, který je společným podnikem nebo jeho přidruženou osobou podle § 110, se lhůta podle odstavce 1 prodlužuje tak, aby neskončila dříve než jí odpovídající lhůta platná pro skupinu, jejíž nejvyšší mateřská entita v konsolidované účetní závěrce vykazuje finanční výsledky společného podniku na základě ekvivalence.

(3) Informační přehled k dorovnávací dani je formulářovým podáním.

(4) Lhůtu pro podání informačního přehledu k dorovnávací dani nelze prodloužit ani navrátit v předešlý stav.

(1) Před uplynutím lhůty k podání informačního přehledu k dorovnávací dani může poplatník nahradit informační přehled, který již podal, opravným informačním přehledem. Takto lze nahradit i již podaný opravný informační přehled.

(2) V řízení se dále postupuje podle tohoto opravného informačního přehledu a k předchozímu informačnímu přehledu se nepřihlíží.

(1) Poplatník dorovnávací daně je povinen spolu s dodatečným daňovým přiznáním podat dodatečný informační přehled.

(2) Poplatník není povinen podat dodatečný informační přehled podle odstavce 1, pokud by změny vyplývající z dodatečného daňového přiznání podle odstavce 1 nevedly ke změně posledního podaného informačního přehledu nebo dodatečného informačního přehledu. Tuto skutečnost je poplatník povinen správci daně oznámit spolu s podáním dodatečného daňového přiznání.