Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

(1) Osoba samostatně výdělečně činná, která v kalendářním roce alespoň po 1 celý kalendářní měsíc splňovala podmínky uvedené v § 14 odst. 1 větách třetí a čtvrté, má nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5b odst. 1 až 3. Pokud osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši jen v některých kalendářních měsících kalendářního roku, v nichž byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, náleží sleva na pojistném jen z poměrné části vyměřovacího základu. Tato poměrná část vyměřovacího základu se stanoví jako součin počtu kalendářních měsíců, v nichž po celý měsíc byly splněny podmínky uvedené v § 14 odst. 1 větě třetí, a podílu vyměřovacího základu a počtu kalendářních měsíců, v nichž byla v kalendářním roce vykonávána samostatná výdělečná činnost. U osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů byla v kalendářním roce rovna paušální dani, se vychází z vyměřovacího základu, který odpovídá pásmu paušálního režimu určujícího výši paušální daně v kalendářním roce. Ustanovení § 14 odst. 1 věty čtvrté zde platí obdobně. Sleva na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

(2) Osoba samostatně výdělečně činná, jejíž daň je rovna paušální dani, má nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle odstavce 1 za kalendářní rok, pokud uhradila pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5b odst. 3 za tento rok.

(3) Nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok uplatňuje osoba samostatně výdělečně činná na přehledu o příjmech a výdajích podle § 15.

(4) Osoba samostatně výdělečně činná, jejíž daň z příjmů byla v kalendářním roce rovna paušální dani, uplatňuje nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za tento kalendářní rok v žádosti podané územní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu. V této žádosti osoba samostatně výdělečně činná uvede výši slevy a údaje podle odstavce 1 potřebné pro stanovení výše slevy. Žádost se podává od 1. května následujícího kalendářního roku; žádost podaná před tímto dnem se považuje za žádost podanou 1. května tohoto roku. Nárok na slevu zaniká, není-li žádost podána do 5 let po uplynutí kalendářního roku, za který vznikl nárok na slevu.

(5) Pokud starobní důchod nevyplácí Česká správa sociálního zabezpečení, je osoba samostatně výdělečně činná povinna při prvním uplatnění nároku na slevu uvést den, od něhož náleží výplata starobního důchodu v plné výši, a doložit přiznání starobního důchodu a čestné prohlášení o nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši nebo doložit potvrzení plátce důchodu o pobírání starobního důchodu v plné výši.“.

15. Za § 23f se vkládají nové § 23g až 23m, které včetně nadpisu znějí:

(1) Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele zároveň více zaměstnání, uplatňuje zaměstnanec nárok na slevu na pojistném z důvodu pobírání starobního důchodu jen jednou pro všechna zaměstnání. Pokud po skončení zaměstnání bezprostředně navazuje na skončené zaměstnání u téhož zaměstnavatele další zaměstnání, platí uplatnění nároku na slevu na pojistném v předchozím zaměstnání i pro toto navazující zaměstnání.

(2) Za den uplatnění nároku na slevu na pojistném se považuje den, ve kterém zaměstnanec předložil zaměstnavateli doklady podle § 7e odst. 3.

(3) Uplatnil-li zaměstnanec u zaměstnavatele nárok na slevu na pojistném, může se písemným prohlášením nároku na slevu na pojistném vzdát, a to nejdříve za kalendářní měsíc, v němž toto prohlášení předal zaměstnavateli. Vzdání se nároku lze učinit též jen pro určité období.

(1) Zaměstnanec, který uplatnil nárok na slevu na pojistném, je povinen oznámit zaměstnavateli všechny skutečnosti, které mají vliv na slevu na pojistném zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala.

(2) Pokud zaměstnanec sdělil nebo doložil zaměstnavateli nesprávné údaje potřebné pro nárok na slevu na pojistném nebo neoznámil ve stanovené lhůtě změnu skutečností, které mají vliv na nárok na slevu na pojistném, a v důsledku toho byla zaměstnanci poskytnuta sleva na pojistném neprávem, je zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli pojistné, které mělo být odvedeno, a penále, které je zaměstnavatel povinen v důsledku odvedení pojistného v nižší výši zaplatit.

(1) Byla-li z částky pojistného, jehož poplatníkem je zaměstnanec, odečtena zaměstnavatelem vyšší částka, než měla být z důvodu slevy na pojistném odečtena, nebo byla-li odečtena sleva na pojistném, aniž byly splněny podmínky pro tento odečet, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh zaměstnavatele na pojistném.

(2) Byla-li z částky pojistného, jehož poplatníkem je zaměstnanec, odečtena zaměstnavatelem nižší sleva na pojistném, než jaká měla být odečtena, považuje se tento rozdíl za přeplatek na pojistném. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vrátit tento přeplatek nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl tento přeplatek zjištěn.

(1) Pokud zaměstnanec neuplatnil u zaměstnavatele nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc, v němž byly splněny podmínky pro nárok na slevu na pojistném, považuje se pojistné, které zaplatil zaměstnanec, ve výši slevy na pojistném za tento kalendářní měsíc za přeplatek zaměstnance na pojistném. Věta první se nepoužije, jde-li o pojistné zaplacené zaměstnancem za dobu, která byla zhodnocena jako doba důchodového pojištění pro účely jeho českého důchodového pojištění.

(2) Přeplatek podle odstavce 1 vrací zaměstnanci na základě jeho písemné žádosti doložené potvrzením zaměstnavatele vydaného podle odstavce 3 územní správa sociálního zabezpečení. Pro vrácení tohoto přeplatku zaměstnanci se použijí § 17 odst. 1 věty první až třetí, § 17 odst. 2 věta druhá a § 17 odst. 6 obdobně. Pokud však žádost o vrácení přeplatku na pojistném byla podána v období od podání žádosti o zpětnou výplatu starobního důchodu do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí, na jehož základě se důchod vyplatí zpětně, vrací se přeplatek za celou dobu, za kterou byl starobní důchod zpětně vyplacen.

(3) Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost výši vyměřovacích základů zaměstnance a skutečnost, zda zaměstnancem byla uplatněna sleva na pojistném za jednotlivé kalendářní měsíce, které zaměstnanec v této žádosti uvedl, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti; zjistí-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení. Zaměstnavatel je povinen potvrzení obsahující údaje podle věty první zaslat také územní správě sociálního zabezpečení na její žádost v této lhůtě, pokud územní správa sociálního zabezpečení nestanovila delší lhůtu.

Zaměstnavatel je povinen mít ve své evidenci o zaměstnancích, kteří uplatňují nárok na slevu na pojistném, tyto údaje a doklady:

a) jméno a příjmení,

b) doklady uvedené v § 7e odst. 3, § 23g odst. 3 a v § 23m.

(1) Neuplatnila-li osoba samostatně výdělečně činná na přehledu, který byla povinna podat podle § 15, nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, v němž byly splněny podmínky pro tuto slevu, považuje se pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaplacené ve výši slevy, která náležela, za přeplatek osoby samostatně výdělečně činné na pojistném. Ustanovení § 23j odst. 1 věty druhé a § 23j odst. 2 se použijí obdobně.

(2) Slevu na pojistném na důchodovém pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, na kterou uplatnila nárok osoba samostatně výdělečně činná podle § 14bb odst. 4, vyplatí územní správa sociálního zabezpečení do 1 měsíce ode dne obdržení žádosti. Má-li osoba samostatně výdělečně činná splatný závazek vůči územní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení, použije se sleva na pojistném na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti na úhradu tohoto závazku.

(3) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna vrátit územní správě sociálního zabezpečení slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo její část vyplacenou podle odstavce 2, na kterou jí nevznikl nárok, a to do 1 měsíce od doručení výzvy územní správy sociálního zabezpečení k vrácení této slevy. Nevrátí-li osoba samostatně výdělečně činná tuto slevu v této lhůtě, považuje se nevrácená sleva za dluh na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

(4) Osoba samostatně výdělečně činná se může písemným prohlášením vzdát nároku na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

(1) Sleva na pojistném náleží, byl-li starobní důchod přiznán z českého důchodového pojištění nebo orgánem sociálního zabezpečení státu, který postupuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení nebo podle mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení, kterou je Česká republika vázána. V případě starobního důchodu přiznaného orgánem sociálního zabezpečení tohoto cizího státu se přiznání starobního důchodu prokazuje rozhodnutím nebo potvrzením vydaným orgánem sociálního zabezpečení cizího státu. Splnění podmínky pobírání tohoto důchodu se prokazuje čestným prohlášením.

(2) Má-li zaměstnavatel pochybnosti o přiznání starobního důchodu orgánem sociálního zabezpečení cizího státu, vydá Česká správa sociálního zabezpečení potvrzení o přiznání tohoto důchodu na základě žádosti poživatele starobního důchodu doložené rozhodnutím nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení cizího státu. Má-li Česká správa sociálního zabezpečení pochybnosti o tomto rozhodnutí nebo potvrzení, vydá potvrzení podle věty první po předchozím ověření u orgánu sociálního zabezpečení cizího státu.“.

16. V § 25d odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo, pokud byly uplatněny slevy na pojistném podle § 7d, neuvedl na tomto přehledu údaje podle § 9 odst. 5“.

17. V § 25d odst. 1 písmeno f) zní:

„f) v rozporu s § 23j odst. 3 nepotvrdí zaměstnanci výši vyměřovacích základů za jednotlivé kalendářní měsíce,“.

18. V § 25d odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují slova „nebo podle § 23k“.

19. V § 25d odst. 1 písm. j) se slovo „nebo“ zrušuje.

20. V § 25d odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno l), které zní:

„l) neposkytne zaměstnanci, který splňuje podmínky pro slevu na pojistném podle § 7d a uplatnil nárok na slevu na pojistném podle § 7e odst. 2, slevu na pojistném.“.

Čl. VI

1. Nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění z důvodu pobírání starobního důchodu v plné výši podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, má zaměstnanec poprvé za leden 2025.

2. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stanoví podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTVRTÁ

Čl. VII

V § 12 odst. 9 písm. b) zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, se slova „věku 65 let“ nahrazují slovy „důchodového věku stanoveného pro muže podle zvláštního právního předpisu“.

Čl. VIII

Na skončení výkonu funkce člena Nejvyššího kontrolního úřadu, který se jejího výkonu ujal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, z důvodu věku se použije § 12 odst. 9 písm. b) zákona č. 166/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; výkon funkce z tohoto důvodu mu však neskončí dříve než dosažením věku 65 let.

ČÁST PÁTÁ

Čl. IX

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 1/2015 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 231/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 282/2018 Sb., zákona č. 45/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 538/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 569/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona č. 314/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 167/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 456/2023 Sb. a zákona č. 163/2024 Sb., se mění takto:

1. V § 7 odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno u), které zní:

„u) manželku (manžela), partnera (partnerku) nebo registrovaného partnera (registrovanou partnerku) podle jiného zákona prezidenta republiky (prezidentky republiky).“.

2. V § 7 odst. 2 se slova „a t)“ nahrazují slovy „ , t) a u)“.

ČÁST ŠESTÁ

Čl. X

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 247/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 235/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 163/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 172/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb. a zákona č. 29/2024 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odstavec 5 zní:

„(5) Ve věcech souvisejících s nárokem na výsluhový příspěvek a s jeho výplatou jménem státu jedná a rozhoduje vedoucí organizační části ministerstva.“.

2. V § 2 odst. 6 se za slova „ředitel bezpečnostního sboru“ vkládají slova „ , vedoucí organizační části ministerstva“ a slova „a 3 až 5“ se nahrazují slovy „ , 3 a 4“.

Čl. XI

1. Výsluhový příspěvek bývalým příslušníkům Celní správy České republiky a Vězeňské služby České republiky vyplácí od 1. září 2025 Ministerstvo vnitra.

2. Příslušnost k řízení ve věcech souvisejících s nárokem na výsluhový příspěvek a s jeho výplatou, v nichž byla podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, založena příslušnost služebních funkcionářů Celní správy České republiky, popřípadě ministra financí (dále jen „služební funkcionáři Celní správy“), nebo služebních funkcionářů Vězeňské služby České republiky, popřípadě ministra spravedlnosti (dále jen „služební funkcionáři Vězeňské služby“), přechází od 1. září 2025 na vedoucího organizační části Ministerstva vnitra, popřípadě ministra vnitra (dále jen „služební funkcionáři Ministerstva vnitra“).

3. Služební funkcionáři Celní správy a služební funkcionáři Vězeňské služby příslušní k řízení ve věcech souvisejících s nárokem na výsluhový příspěvek a s jeho výplatou podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, předají podklady k vedení řízení příslušným služebním funkcionářům Ministerstva vnitra do 8. srpna 2025 a v odůvodněných případech do 5. září 2025 a ve stejných termínech předají v elektronické podobě data vztahující se k výsluhovým příspěvkům, a to ve formátu, struktuře a tvaru dohodnutém mezi Ministerstvem vnitra, Celní správou České republiky a Vězeňskou službou České republiky.

4. Bylo-li před 1. zářím 2025 zahájeno řízení ve věcech souvisejících s nárokem na výsluhový příspěvek a s jeho výplatou u služebního funkcionáře Celní správy nebo u služebního funkcionáře Vězeňské služby a nebylo-li toto řízení před 1. zářím 2025 pravomocně skončeno, dokončí toto řízení příslušný služební funkcionář Ministerstva vnitra. Lhůta pro podání odvolání proti rozhodnutí, které vydal před 1. zářím 2025 příslušný služební funkcionář Celní správy nebo příslušný služební funkcionář Vězeňské služby, zůstává zachována i v případě, že v jejím průběhu bylo odvolání podáno u služebního funkcionáře Celní správy nebo u služebního funkcionáře Vězeňské služby. Služební funkcionáři Celní správy nebo služební funkcionáři Vězeňské služby předají spisovou dokumentaci, včetně odvolání podle věty druhé, bezodkladně příslušným služebním funkcionářům Ministerstva vnitra.

5. K vedení řízení o dalších opravných prostředcích proti rozhodnutím ve věcech souvisejících s nárokem na výsluhový příspěvek a s jeho výplatou, vydaným před 1. zářím 2025 služebními funkcionáři Celní správy nebo služebními funkcionáři Vězeňské služby, jsou od 1. září 2025 příslušní služební funkcionáři Ministerstva vnitra. Bylo-li takové řízení zahájeno před 1. zářím 2025 u služebního funkcionáře Celní správy nebo u služebního funkcionáře Vězeňské služby, předá tento služební funkcionář spisovou dokumentaci podle věty první bezodkladně příslušnému služebnímu funkcionáři Ministerstva vnitra. V řízení o žalobách vedených proti rozhodnutím ve věcech souvisejících s nárokem na výsluhový příspěvek a s jeho výplatou vydaným služebním funkcionářem Celní správy nebo služebním funkcionářem Vězeňské služby před 1. zářím 2025 se žalovanými správními orgány stávají od 1. září 2025 příslušní služební funkcionáři Ministerstva vnitra. Dojde-li ke zrušení pravomocného rozhodnutí služebního funkcionáře Celní správy nebo služebního funkcionáře Vězeňské služby, jsou od 1. září 2025 k vedení řízení a vydání nového rozhodnutí příslušní služební funkcionáři Ministerstva vnitra.

6. Celní správa České republiky a Vězeňská služba České republiky informují písemně příjemce výsluhových příspěvků nejpozději do 31. srpna 2025 o převedení agendy výsluhových příspěvků bývalých příslušníků Celní správy České republiky a bývalých příslušníků Vězeňské služby České republiky a jejich výplaty na Ministerstvo vnitra. Dosavadní způsob vyplácení výsluhového příspěvku zůstává zachován i po 31. srpnu 2025, a to včetně určení platebního účtu, na který je výsluhový příspěvek bývalému příslušníkovi Celní správy České republiky nebo Vězeňské služby České republiky vyplácen.

ČÁST SEDMÁ

Čl. XII

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 366/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 167/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 408/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb. a zákona č. 413/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 271b odst. 6 se za slova „věk 65 let nebo“ vkládají slova „důchodový věk, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, anebo“.

2. V § 271h se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo důchodového věku, je-li jeho důchodový věk vyšší než 65 let“.

ČÁST OSMÁ

Čl. XIII

Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 462/2023 Sb. a zákona č. 31/2024 Sb., se mění takto:

1. V § 3 se na konci písmene t) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena u) a v), která znějí:

„u) nemovitostní společností akciová společnost, společnost s ručením omezeným nebo srovnatelná právnická osoba podle práva cizího státu, jejímž předmětem činnosti je převážně nabývání nemovitostí, správa nemovitostí a úplatný převod vlastnického práva k nemovitostem, a to za účelem dosažení zisku,

v) nemovitostí nemovitá věc včetně jejího příslušenství.“.

2. V § 15 odst. 2 písm. k) se za slovo „datum“ vkládají slova „vzniku a“.

3. V § 94 odst. 3 se slova „podle § 108a až 108c“ zrušují.

4. V § 104 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ ; to neplatí, jestliže tyto cenné papíry vydala nebo za ně převzala záruku Česká republika nebo Česká národní banka“.

5. V § 105 odst. 1 a v § 108c odst. 1 se číslo „10“ nahrazuje číslem „20“.

6. V § 105 odst. 2 se číslo „60“ nahrazuje číslem „80“.

7. V § 105 odst. 3 se číslo „20“ nahrazuje číslem „30“.

8. Za § 108c se vkládají nové § 108d až 108f, které včetně nadpisů znějí:

(1) Alternativní účastnický fond může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností nejdéle 12 měsíců. Souhrn všech přijatých úvěrů a půjček nesmí překročit 25 % hodnoty majetku v alternativním účastnickém fondu. Alternativní účastnický fond nesmí přijmout úvěr nebo půjčku za účelem umožnění nákupu investičního nástroje; tím nejsou dotčeny § 100 až 102 a 108a.

(2) Majetek v alternativním účastnickém fondu nesmí být použit k poskytnutí daru, zajištění závazku třetí osoby nebo k úhradě závazku, který nesouvisí s jeho obhospodařováním; tím nejsou dotčeny § 100 až 102 a 108a.

(3) Z majetku alternativního účastnického fondu lze poskytnout zajištěný úvěr nebo zajištěnou půjčku pouze nemovitostní společnosti, ve které má tento fond účast. V případě pozbytí účasti fondu v nemovitostní společnosti musí být tento úvěr splatný nebo tato půjčka splatná do 6 měsíců ode dne pozbytí této účasti.

(4) Součet hodnoty všech úvěrů a půjček poskytnutých z majetku alternativního účastnického fondu jedné nemovitostní společnosti nesmí překročit 50 % hodnoty všech nemovitostí v majetku této nemovitostní společnosti včetně hodnoty nabývaných nemovitostí.

(5) Součet hodnoty všech úvěrů a půjček poskytnutých z majetku alternativního účastnického fondu nemovitostním společnostem nesmí překročit 55 % hodnoty jeho majetku.

(6) Pro alternativní účastnický fond se § 108 odst. 1 a 2 nepoužijí.

(1) Investiční nástroje v majetku v alternativním účastnickém fondu musí být oceňovány pravidelně, a to ve lhůtě uvedené ve statutu tohoto alternativního účastnického fondu; tato lhůta nesmí být delší než 1 měsíc.

(2) Pro alternativní účastnický fond se § 115 odst. 1 nepoužije.

(1) Alternativní účastnický fond je povinen stanovit hodnotu fondového vlastního kapitálu a aktuální hodnotu penzijní jednotky nejméně jednou měsíčně a uveřejnit je nejpozději do 2 pracovních dnů na internetových stránkách penzijní společnosti, která jej obhospodařuje.

(2) Pro alternativní účastnický fond se § 123 odst. 3 nepoužije.“.

9. V § 114 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo účastnického fondu se stejným nebo nižším rizikem, pokud úplata hrazená z majetku tohoto účastnického fondu penzijní společnosti není vyšší než u povinného konzervativního fondu“.

10. V § 114 odst. 1 větě druhé se slova „povinného konzervativního“ nahrazují slovem „tohoto“.

11. V § 114 odst. 2 se slova „v povinném konzervativním fondu“ nahrazují slovy „ve fondu podle odstavce 1“.

12. V § 114 odst. 4 větě první se slova „povinného konzervativního“ zrušují.

13. V § 114 odst. 4 větě druhé se slova „v povinném konzervativním fondu“ nahrazují slovy „ve fondu“.

14. V § 114 odst. 4 větě poslední se slova „60 dnů“ nahrazují slovy „1 rok“.

15. V § 160 odst. 1 písm. y) se za číslo „60“ vkládají slova „nebo 108b“.

16. V § 160 odst. 2 se na konci textu písmene k) doplňují slova „nebo 108a nebo 108c“.

17. V § 160 odst. 2 se na konci textu písmene n) doplňují slova „nebo 108d“.

18. V § 160 odst. 2 písm. s) se za text „§“ vkládají slova „108e nebo“.

19. V § 160 odst. 3 písm. b) se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 108f nebo“.

ČÁST DEVÁTÁ

Čl. XIV

V § 21 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění zákona č. 277/2019 Sb., se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

„f) vypracovává a vládě a Poslanecké sněmovně předkládá stanovisko k dopadu navrhovaných úprav v oblasti důchodového pojištění na udržitelnost veřejných financí, pokud tyto návrhy podle vyhodnocení Rady významně ovlivní dlouhodobou finanční udržitelnost veřejných financí.“.

ČÁST DESÁTÁ

Čl. XV

Zákon č. 321/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se mění takto:

1. V čl. V se body 20 a 21 zrušují.

2. V čl. X písm. b) se text „20, 21,“ zrušuje.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Čl. XVI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025, s výjimkou ustanovení

a) čl. I bodů 35 a 74, čl. II bodu 5, čl. IV bodu 1 a čl. XIV, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení,

b) čl. IV bodu 4, které nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2025,

c) čl. I bodu 68, čl. IV bodů 2, 3 a 10 a čl. XI bodů 3 a 6, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2025,

d) čl. III bodů 1, 5 až 10, 26, 40 a 43 až 47, čl. IV bodů 5 až 9 a 11, čl. X a čl. XI bodů 1, 2, 4 a 5, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2025,

e) čl. I bodů 1, 5, 10, 11, 24, 31, 33, 34, 37, 39 až 42, 50, 52, 56, 59, 61, 63, 66, 70, 73, 75 a 76, čl. II bodů 3 a 8, čl. III bodů 15, 24, 25 a 50 až 53 a čl. XIII bodu 2, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2026,

f) čl. I bodů 9, 12 až 15, 36, 57, 60, 65 a 67 a čl. III bodů 4, 12, 13, 31, 32, 35, 37, 38, 41, 48, 49, 54 až 56 a 58, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027.

Pekarová Adamová v. r.

Pavel v. r.

Fiala v. r.