Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

(1) Oznámení o zvýšení vyplácených dávek důchodového pojištění při hromadném zvyšování zasílají plátci důchodů občanům do jejich datové schránky, pokud ji mají zřízenu.

(2) Oznámení podle odstavce 1 může plátce důchodů zpřístupnit občanům prostřednictvím své elektronické aplikace s využitím elektronické identifikace určené plátcem důchodu. Způsob elektronické identifikace jsou plátci důchodů povinni zveřejnit na své úřední desce.

(3) Nemá-li občan zřízenu datovou schránku a nezajistil-li plátce důchodu zpřístupnění oznámení podle odstavce 2, zasílá plátce důchodu občanu písemné oznámení podle odstavce 1 prostřednictvím držitele poštovní licence.

(4) Zajistil-li plátce důchodu zpřístupnění oznámení podle odstavce 2, zasílá občanu písemné oznámení podle odstavce 1 prostřednictvím držitele poštovní licence, pokud občan plátce důchodu písemně na předepsaném tiskopisu o zasílání tohoto oznámení požádal. Občan je povinen uhradit plátci důchodu náklady plátce důchodu spojené se zasíláním tohoto oznámení, nejde-li o občana narozeného před rokem 1955; plátce důchodu je povinen zveřejnit tyto náklady na své úřední desce. Součástí tiskopisu podle věty první je též poučení o povinnosti hradit náklady na zaslání tohoto oznámení. Žádost podle věty první se týká všech následujících zvýšení důchodů po podání žádosti, a to až do písemného zpětvzetí této žádosti. Plátce důchodu zašle písemné oznámení nejdříve o tom zvýšení důchodů, jehož termín spadá do čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž žádost došla plátci důchodu, a naposledy o tom zvýšení důchodů, jehož termín spadá nejpozději do čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž zpětvzetí došlo plátci důchodu.“.

40. V § 88 odst. 1 a v § 88a se slova „a e) až g)“ nahrazují slovy „ , e) a f)“.

41. V § 88 odst. 5 se slova „až 3“ nahrazují slovy „až 4“ a slova „6 a 7“ se nahrazují slovy „7 a 8“.

42. V § 90 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) Za rozhodnutí doručené do vlastních rukou se považuje i rozhodnutí zpřístupněné v elektronické aplikaci portálu České správy sociálního zabezpečení uvedené v § 82a odst. 1, pokud žadatel o dávku důchodového pojištění o tento způsob doručení rozhodnutí v žádosti o dávku požádal.

(5) Rozhodnutí, které bylo zpřístupněno v elektronické aplikaci podle odstavce 4, je doručeno okamžikem, kdy se do této aplikace přihlásí účastník řízení. Nepřihlásí-li se do aplikace účastník řízení ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí v aplikaci zpřístupněno, považuje se rozhodnutí za doručené posledním dnem této lhůty.“.

43. V § 110 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Příslušník Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky nebo Vězeňské služby České republiky podává žádost o dávku důchodového pojištění u útvaru, v němž koná službu; pozůstalý po těchto příslušnících podává žádost o tuto dávku u útvaru, v němž zemřelý konal naposledy službu.“.

44. V § 110 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větou „Ostatní oprávnění podávají žádost o dávku důchodového pojištění u orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra nebo u útvaru Policie České republiky, u Hasičského záchranného sboru České republiky, u útvaru Celní správy České republiky anebo u útvaru Vězeňské služby České republiky příslušného podle místa trvalého pobytu oprávněného, který přijímá žádosti o dávky podle věty první.“.

45. V § 110 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.

46. V § 110 odst. 3 větě první, odst. 4 a odst. 5 se slova „1 až 3“ nahrazují slovy „1 a 2“.

47. V § 110 odst. 3 větě poslední se slova „v odstavcích 1 a 2“ nahrazují slovy „v odstavci 1“ a slova „nebo Ministerstva spravedlnosti“ se zrušují.

48. V § 115a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

„d) přeplatku, za který podle § 118a odst. 3 odpovídá osoba, s níž oprávněný učinil společné prohlášení o sdílení vyměřovacích základů.“.

49. V § 115a odst. 2 větě třetí se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.

50. V § 116 odstavec 5 zní:

„(5) Dávky důchodového pojištění se oprávněnému, který se na území České republiky podle § 66 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění obvykle nezdržuje, vyplácejí

a) na základě potvrzení o žití na účet vedený u zahraniční banky nebo u banky v České republice nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice, a to

1. zpětně za období ode dne vzniku nároku na výplatu dávky nebo ode dne následujícího po posledním dni, za který náležela poslední vyplacená splátka dávky, do konce kalendářního měsíce, v němž bylo potvrzení o žití vystaveno, jde-li o oprávněného neuvedeného v bodě 2; potvrzení o žití zasílá tento oprávněný plátci dávky nejvýše jednou za kalendářní měsíc, nebo

2. na kalendářní měsíc ve výplatním termínu stanoveném plátcem dávky, jde-li o oprávněného, který se obvykle zdržuje na území členských států Evropské unie a států, s nimiž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení; potvrzení o žití zasílá tento oprávněný plátci dávky nejvýše dvakrát ročně, nebo

b) mezinárodní poštovní poukázkou na adresu oprávněného v cizině, a to zpětně za období nepřesahující 3 kalendářní měsíce.“.

51. V § 116 odst. 6 se slova „uvedený v odstavci 5“ nahrazují slovy „ , jemuž se dávka důchodového pojištění vyplácí na účet podle odstavce 5 písm. a),“ a slova „zasílá oprávněný plátci dávky jednou ročně“ se nahrazují slovy „se v tomto případě nezasílá“.

52. V § 116 odst. 7 větě první se slova „písm. b) a odstavci 6“ nahrazují slovy „písm. a) bodě 2“ a ve větě druhé se za slova „odstavci 5“ vkládají slova „a 6“.

53. V § 118a odst. 2 větě první se slova „zákonem o důchodovém pojištění“ nahrazují slovy „v § 37 a 37a zákona o důchodovém pojištění“ a poznámka pod čarou č. 57 se zrušuje.

54. V § 118a odst. 2 větě poslední se za slova „až páté“ vkládají slova „a v odstavci 3“.

55. V § 118a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Plátce důchodu má dále nárok na vrácení vyplacených částek zvýšení za vychované dítě, které nenáležely z důvodu, že se k dítěti nepřihlíží podle § 34a odst. 4 zákona o důchodovém pojištění jako k vychovanému dítěti proto, že se občan dopustil vůči dítěti úmyslného trestného činu. Jestliže byl občanu snížen starobní důchod v důsledku nově stanoveného sdíleného vyměřovacího základu za kalendářní rok v řízení o stanovení výše starobního důchodu osoby, s níž občan učinil společné prohlášení o sdílení vyměřovacích základů, nebo v důsledku zjištění, že u osob, které učinily společné prohlášení o sdílení vyměřovacích základů, se sdílený vyměřovací základ nepoužije, má plátce důchodu vůči tomuto občanu nárok na vrácení těch vyplacených částek starobního důchodu, které mu nenáležely.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

56. V § 118b větě druhé se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.

57. V § 123 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Proti rozhodnutí podle věty první a druhé nelze podat námitky.“.

58. V § 123j se slova „3 a 4“ nahrazují slovy „4 a 5“.

Čl. IV

1. Žádosti o zasílání písemného oznámení o zvýšení důchodů podle § 86a odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2025, lze podat nejdříve od 1. října 2024.

2. Ministerstvo vnitra je od 1. září 2025 příslušné k výplatě důchodů a k rozhodování ve věcech důchodů, které byly před 1. zářím 2025 přiznány Ministerstvem spravedlnosti. Ministerstvo spravedlnosti předá do 8. srpna 2025 a v odůvodněných případech do 5. září 2025 spisovou dokumentaci k těmto důchodům Ministerstvu vnitra a dále předá ve stejných termínech Ministerstvu vnitra v elektronické podobě data vztahující se k těmto důchodům, a to ve formátu, struktuře a tvaru dohodnutém mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem spravedlnosti.

3. Ministerstvo vnitra je od 1. září 2025 příslušné k výplatě důchodů a k rozhodování ve věcech důchodů, které byly před 1. zářím 2025 přiznány Českou správou sociálního zabezpečení příslušníkům Celní správy České republiky, kterým náleží výsluhový příspěvek podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako bývalým příslušníkům Celní správy České republiky. Vyplácí-li se těmto příslušníkům spolu se starobním nebo invalidním důchodem vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod, vztahuje se věta první i na důchod vdovský, vdovecký nebo sirotčí. Ministerstvo vnitra je od 1. září 2025 příslušné též ve věcech doplatku důchodu a vypořádání přeplatku na důchodu, pokud příslušník Celní správy České republiky uvedený ve větě první zemřel před 1. zářím 2025. Česká správa sociálního zabezpečení předá do 8. srpna 2025 a v odůvodněných případech do 5. září 2025 spisovou dokumentaci k těmto důchodům Ministerstvu vnitra a dále předá ve stejných termínech Ministerstvu vnitra v elektronické podobě data vztahující se k těmto důchodům, a to ve formátu, struktuře a tvaru dohodnutém mezi Ministerstvem vnitra a Českou správou sociálního zabezpečení.

4. Celní správa České republiky předá České správě sociálního zabezpečení do 30. dubna 2025 seznam osob, kterým náleží výsluhový příspěvek podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako bývalým příslušníkům Celní správy České republiky. V období od 1. května 2025 do 31. srpna 2025 předá Celní správa České republiky České správě sociálního zabezpečení vždy do konce kalendářního měsíce seznam osob, kterým byl tento příspěvek přiznán v tomto kalendářním měsíci.

5. Bylo-li před 1. zářím 2025 zahájeno řízení ve věcech důchodového pojištění Ministerstvem spravedlnosti a nebylo-li toto řízení před tímto dnem pravomocně skončeno, dokončí toto řízení Ministerstvo vnitra. Lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí, které vydalo před 1. zářím 2025 Ministerstvo spravedlnosti, zůstává zachována i v případě, že v jejím průběhu byly po 31. srpnu 2025 podány námitky u Ministerstva spravedlnosti. Ministerstvo spravedlnosti předá spisovou dokumentaci včetně námitek podle věty druhé bezodkladně Ministerstvu vnitra.

6. Bylo-li před 1. zářím 2025 zahájeno řízení ve věcech důchodového pojištění příslušníků Celní správy České republiky uvedených v bodě 3 a nebylo-li toto řízení před tímto dnem pravomocně skončeno, dokončí toto řízení Česká správa sociálního zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení je povinna v rozhodnutí o námitkách vydaném v řízení podle věty první informovat účastníka řízení o tom, že v řízení o žalobě je žalovaným správním orgánem Ministerstvo vnitra. Česká správa sociálního zabezpečení je příslušná k výplatě důchodu podle věty první za dobu do 31. srpna 2025; za dobu od 1. září 2025 je příslušné k výplatě tohoto důchodu Ministerstvo vnitra. Česká správa sociálního zabezpečení předá po skončení tohoto řízení spisovou dokumentaci bezodkladně Ministerstvu vnitra.

7. Bylo-li před 1. zářím 2025 zahájeno řízení Českou správou sociálního zabezpečení o přiznání vdovského, vdoveckého nebo sirotčího důchodu po příslušníku Celní správy České republiky, je k rozhodování ve věcech těchto důchodů a k jejich výplatě i po 31. srpnu 2025 příslušná Česká správa sociálního zabezpečení. Pokud tyto důchody byly přiznány před 1. zářím 2025, nárok na ně zanikl po 31. srpnu 2025 a po tomto dni na tyto důchody znovu vznikne nárok, je ve věcech těchto důchodů včetně výplaty těchto důchodů příslušná Česká správa sociálního zabezpečení.

8. V řízení o žalobě vedeném po 31. srpnu 2025 proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ve věcech důchodového pojištění, které bylo vydáno před 1. zářím 2025, a v řízení o žalobě vedeném po 31. srpnu 2025 ve věcech uvedených v bodech 3 a 6 stává se žalovaným správním orgánem Ministerstvo vnitra. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti, které bylo vydáno před 1. zářím 2025, nebo proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, které bylo vydáno před 1. zářím 2025 nebo v řízení podle bodu 6 věty první dokončeném po 31. srpnu 2025, je zachována i v případě, že v jejím průběhu byla po 31. srpnu 2025 podána žaloba, v níž byl jako žalovaný správní orgán označen orgán, který rozhodnutí vydal.

9. Jestliže rozhodnutí o žádosti o odstranění tvrdosti, která se vyskytla při provádění sociálního zabezpečení, nebylo vydáno před 1. zářím 2025, rozhodne o takové žádosti ten ministr, který je k rozhodování o žádosti o odstranění tvrdosti příslušný od 1. září 2025; tato žádost se bezodkladně předá tomuto ministrovi.

10. O předání výplaty důchodů Ministerstvu vnitra a o příslušnosti Ministerstva vnitra k dalšímu rozhodování ve věcech těchto důchodů informuje předávající orgán sociálního zabezpečení písemně poživatele důchodu nejpozději do 31. srpna 2025. Dosavadní způsob vyplácení důchodů zůstává zachován i po 31. srpnu 2025, a to včetně dosavadního účtu příjemce důchodu, pokud je důchod vyplácen na tento účet.

11. Žádá-li pojištěnec o přiznání důchodu po 31. srpnu 2025 a den, od něhož má být důchod přiznán, spadá do období před 1. zářím 2025, řídí se příslušnost k přiznání tohoto důchodu a jeho výplatě zákonem č. 582/1991 Sb., ve znění účinném od 1. září 2025.

ČÁST TŘETÍ

Čl. V

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb. a zákona č. 89/2024 Sb., se mění takto:

1. V § 5a odst. 1 písm. a) se slova „nevykonávají práce“ nahrazují slovy „nevykonávají činnost v rizikovém zaměstnání podle § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění (dále jen „rizikové zaměstnání“) nebo činnost“.

2. V § 5a odst. 1 písm. b) se slovo „práce“ nahrazuje slovem „činnost“.

3. V § 5a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:

„c) částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 3, kteří vykonávají činnost v rizikovém zaměstnání.“.

4. V § 5a odstavec 2 zní:

„(2) Vykonává-li zaměstnanec v kalendářním měsíci v témže zaměstnání vedle činnosti v rizikovém zaměstnání nebo činnosti zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku též jiné činnosti, rozdělí se vyměřovací základ tohoto zaměstnance pro účely odstavce 1 podle počtu odpracovaných hodin v kalendářním měsíci na poměrnou část odpovídající odpracovaným hodinám, v nichž vykonával činnost v rizikovém zaměstnání nebo činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, a na poměrnou část odpovídající odpracovaným hodinám, v nichž vykonával jiné činnosti. Nemá-li tento zaměstnanec v kalendářním měsíci žádnou odpracovanou hodinu, rozdělí se jeho vyměřovací základ za tento kalendářní měsíc na poměrné části způsobem podle věty první podle počtu odpracovaných hodin v nejbližším předcházejícím kalendářním měsíci. Poměrná část vyměřovacího základu tohoto zaměstnance se pro účely odstavce 1 písm. a) zaokrouhluje na celé koruny směrem dolů a pro účely odstavce 1 písm. b) a c) se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.“.

5. V § 7 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

„c) u zaměstnavatele

1. v roce 2025 26,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. c), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 23,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,

2. v roce 2026 27,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. c), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 24,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,

3. v roce 2027 28,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. c), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 25,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,

4. počínaje rokem 2028 29,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. c), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 26,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,“.

Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g).

6. V § 7c odst. 1 se slova „a b)“ nahrazují slovy „až c)“.

7. Za § 7c se vkládají nové § 7d a 7e, které včetně nadpisu znějí:

(1) Zaměstnanec, který je poživatelem starobního důchodu, má nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění za kalendářní měsíc, pokud dosáhl důchodového věku a vznikl mu nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši podle zákona o důchodovém pojištění; tyto podmínky musí být splněny po celý kalendářní měsíc, za který zaměstnanec uplatňuje slevu na pojistném. Podmínka pobírání starobního důchodu po celý kalendářní měsíc se považuje za splněnou, pokud zaměstnanec starobní důchod v plné výši pobíral od počátku kalendářního měsíce, v němž zemřel, do dne jeho úmrtí.

(2) Sleva na pojistném náleží též z příjmů zúčtovaných za kalendářní měsíce následující po kalendářním měsíci, v němž zaměstnání skončilo, pokud se tyto příjmy zahrnují do vyměřovacího základu zaměstnance a v kalendářním měsíci, v němž zaměstnání skončilo, byly splněny podmínky podle odstavce 1.

(1) Výše slevy na pojistném zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu, za kalendářní měsíc činí 6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance. Sleva na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

(2) Slevu na pojistném uplatňuje zaměstnanec u zaměstnavatele, a to nejdříve za kalendářní měsíc, v němž požádal o slevu na pojistném, a za kalendářní měsíce následující; nárok na slevu nemůže zaměstnanec uplatnit u zaměstnavatele zpětně.

(3) Sleva na pojistném náleží zaměstnanci, jen pokud zaměstnavateli prokázal splnění podmínek nároku na slevu na pojistném, a to

a) doložením rozhodnutí o přiznání starobního důchodu a čestným prohlášením o nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši, nebo

b) potvrzením plátce důchodu o pobírání starobního důchodu v plné výši s uvedením dne, od něhož výplata starobního důchodu v plné výši náleží.“.

8. V § 9 odst. 2 větě první se slova „a vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. b)“ nahrazují slovy „ , podle § 5a odst. 1 písm. b) nebo podle § 5a odst. 1 písm. c)“.

9. V § 9 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; stanoví-li se pojistné z více vyměřovacích základů zaměstnavatele, uvádí se i výše pojistného stanoveného z jednotlivých vyměřovacích základů zaměstnavatele“.

10. V § 9 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Uplatnil-li nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění podle § 7d u zaměstnavatele alespoň 1 zaměstnanec, je zaměstnavatel povinen na tiskopisu podle odstavce 2 uvádět též počet zaměstnanců, kteří mají v kalendářním měsíci nárok na slevu na pojistném, úhrn vyměřovacích základů těchto zaměstnanců, úhrn slev na pojistném těchto zaměstnanců a úhrn pojistného po snížení o slevy na pojistném těchto zaměstnanců.“.

11. V § 11 větě první se slova „a b)“ nahrazují slovy „až c)“.

12. V § 14 odst. 1 větě druhé se text „d)“ nahrazuje textem „e)“.

13. V § 14 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Osoba samostatně výdělečně činná, která dosáhla důchodového věku a má nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši, může výši zálohy na pojistné za kalendářní měsíc stanovit procentní sazbou ve výši 22,7 %; tyto podmínky musí být splněny po celý kalendářní měsíc, za který se uplatňuje tato procentní sazba. Podmínka pobírání starobního důchodu po celý kalendářní měsíc se považuje za splněnou, pokud osoba samostatně výdělečně činná pobírala starobní důchod v plné výši od počátku kalendářního měsíce, v němž zemřela, do dne úmrtí. Stanovit výši zálohy na pojistné podle věty třetí je možné nejdříve od kalendářního měsíce, v němž osoba samostatně výdělečně činná obdržela rozhodnutí o přiznání starobního důchodu. K oznámení osoby samostatně výdělečně činné o uplatnění slevy na pojistném pro účely placení záloh na pojistné se přihlíží, pokud bylo učiněno nejpozději v přehledu podle § 15 odst. 1 za příslušný kalendářní rok; toto oznámení přitom platí i pro další kalendářní roky, pokud jsou splněny bez přerušení podmínky pro nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.“.

14. Za § 14ba se vkládá nový §14bb, který zní:

(1) Osoba samostatně výdělečně činná, která v kalendářním roce alespoň po 1 celý kalendářní měsíc splňovala podmínky uvedené v § 14 odst. 1 větách třetí a čtvrté, má nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5b odst. 1 až 3. Pokud osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši jen v některých kalendářních měsících kalendářního roku, v nichž byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, náleží sleva na pojistném jen z poměrné části vyměřovacího základu. Tato poměrná část vyměřovacího základu se stanoví jako součin počtu kalendářních měsíců, v nichž po celý měsíc byly splněny podmínky uvedené v § 14 odst. 1 větě třetí, a podílu vyměřovacího základu a počtu kalendářních měsíců, v nichž byla v kalendářním roce vykonávána samostatná výdělečná činnost. U osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů byla v kalendářním roce rovna paušální dani, se vychází z vyměřovacího základu, který odpovídá pásmu paušálního režimu určujícího výši paušální daně v kalendářním roce. Ustanovení § 14 odst. 1 věty čtvrté zde platí obdobně. Sleva na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

(2) Osoba samostatně výdělečně činná, jejíž daň je rovna paušální dani, má nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle odstavce 1 za kalendářní rok, pokud uhradila pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5b odst. 3 za tento rok.

(3) Nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok uplatňuje osoba samostatně výdělečně činná na přehledu o příjmech a výdajích podle § 15.

(4) Osoba samostatně výdělečně činná, jejíž daň z příjmů byla v kalendářním roce rovna paušální dani, uplatňuje nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za tento kalendářní rok v žádosti podané územní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu. V této žádosti osoba samostatně výdělečně činná uvede výši slevy a údaje podle odstavce 1 potřebné pro stanovení výše slevy. Žádost se podává od 1. května následujícího kalendářního roku; žádost podaná před tímto dnem se považuje za žádost podanou 1. května tohoto roku. Nárok na slevu zaniká, není-li žádost podána do 5 let po uplynutí kalendářního roku, za který vznikl nárok na slevu.

(5) Pokud starobní důchod nevyplácí Česká správa sociálního zabezpečení, je osoba samostatně výdělečně činná povinna při prvním uplatnění nároku na slevu uvést den, od něhož náleží výplata starobního důchodu v plné výši, a doložit přiznání starobního důchodu a čestné prohlášení o nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši nebo doložit potvrzení plátce důchodu o pobírání starobního důchodu v plné výši.“.

15. Za § 23f se vkládají nové § 23g až 23m, které včetně nadpisu znějí:

(1) Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele zároveň více zaměstnání, uplatňuje zaměstnanec nárok na slevu na pojistném z důvodu pobírání starobního důchodu jen jednou pro všechna zaměstnání. Pokud po skončení zaměstnání bezprostředně navazuje na skončené zaměstnání u téhož zaměstnavatele další zaměstnání, platí uplatnění nároku na slevu na pojistném v předchozím zaměstnání i pro toto navazující zaměstnání.

(2) Za den uplatnění nároku na slevu na pojistném se považuje den, ve kterém zaměstnanec předložil zaměstnavateli doklady podle § 7e odst. 3.

(3) Uplatnil-li zaměstnanec u zaměstnavatele nárok na slevu na pojistném, může se písemným prohlášením nároku na slevu na pojistném vzdát, a to nejdříve za kalendářní měsíc, v němž toto prohlášení předal zaměstnavateli. Vzdání se nároku lze učinit též jen pro určité období.

(1) Zaměstnanec, který uplatnil nárok na slevu na pojistném, je povinen oznámit zaměstnavateli všechny skutečnosti, které mají vliv na slevu na pojistném zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala.

(2) Pokud zaměstnanec sdělil nebo doložil zaměstnavateli nesprávné údaje potřebné pro nárok na slevu na pojistném nebo neoznámil ve stanovené lhůtě změnu skutečností, které mají vliv na nárok na slevu na pojistném, a v důsledku toho byla zaměstnanci poskytnuta sleva na pojistném neprávem, je zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli pojistné, které mělo být odvedeno, a penále, které je zaměstnavatel povinen v důsledku odvedení pojistného v nižší výši zaplatit.

(1) Byla-li z částky pojistného, jehož poplatníkem je zaměstnanec, odečtena zaměstnavatelem vyšší částka, než měla být z důvodu slevy na pojistném odečtena, nebo byla-li odečtena sleva na pojistném, aniž byly splněny podmínky pro tento odečet, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh zaměstnavatele na pojistném.

(2) Byla-li z částky pojistného, jehož poplatníkem je zaměstnanec, odečtena zaměstnavatelem nižší sleva na pojistném, než jaká měla být odečtena, považuje se tento rozdíl za přeplatek na pojistném. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vrátit tento přeplatek nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl tento přeplatek zjištěn.

(1) Pokud zaměstnanec neuplatnil u zaměstnavatele nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc, v němž byly splněny podmínky pro nárok na slevu na pojistném, považuje se pojistné, které zaplatil zaměstnanec, ve výši slevy na pojistném za tento kalendářní měsíc za přeplatek zaměstnance na pojistném. Věta první se nepoužije, jde-li o pojistné zaplacené zaměstnancem za dobu, která byla zhodnocena jako doba důchodového pojištění pro účely jeho českého důchodového pojištění.

(2) Přeplatek podle odstavce 1 vrací zaměstnanci na základě jeho písemné žádosti doložené potvrzením zaměstnavatele vydaného podle odstavce 3 územní správa sociálního zabezpečení. Pro vrácení tohoto přeplatku zaměstnanci se použijí § 17 odst. 1 věty první až třetí, § 17 odst. 2 věta druhá a § 17 odst. 6 obdobně. Pokud však žádost o vrácení přeplatku na pojistném byla podána v období od podání žádosti o zpětnou výplatu starobního důchodu do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí, na jehož základě se důchod vyplatí zpětně, vrací se přeplatek za celou dobu, za kterou byl starobní důchod zpětně vyplacen.

(3) Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost výši vyměřovacích základů zaměstnance a skutečnost, zda zaměstnancem byla uplatněna sleva na pojistném za jednotlivé kalendářní měsíce, které zaměstnanec v této žádosti uvedl, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti; zjistí-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení. Zaměstnavatel je povinen potvrzení obsahující údaje podle věty první zaslat také územní správě sociálního zabezpečení na její žádost v této lhůtě, pokud územní správa sociálního zabezpečení nestanovila delší lhůtu.

Zaměstnavatel je povinen mít ve své evidenci o zaměstnancích, kteří uplatňují nárok na slevu na pojistném, tyto údaje a doklady:

a) jméno a příjmení,

b) doklady uvedené v § 7e odst. 3, § 23g odst. 3 a v § 23m.

(1) Neuplatnila-li osoba samostatně výdělečně činná na přehledu, který byla povinna podat podle § 15, nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, v němž byly splněny podmínky pro tuto slevu, považuje se pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaplacené ve výši slevy, která náležela, za přeplatek osoby samostatně výdělečně činné na pojistném. Ustanovení § 23j odst. 1 věty druhé a § 23j odst. 2 se použijí obdobně.

(2) Slevu na pojistném na důchodovém pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, na kterou uplatnila nárok osoba samostatně výdělečně činná podle § 14bb odst. 4, vyplatí územní správa sociálního zabezpečení do 1 měsíce ode dne obdržení žádosti. Má-li osoba samostatně výdělečně činná splatný závazek vůči územní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení, použije se sleva na pojistném na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti na úhradu tohoto závazku.

(3) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna vrátit územní správě sociálního zabezpečení slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo její část vyplacenou podle odstavce 2, na kterou jí nevznikl nárok, a to do 1 měsíce od doručení výzvy územní správy sociálního zabezpečení k vrácení této slevy. Nevrátí-li osoba samostatně výdělečně činná tuto slevu v této lhůtě, považuje se nevrácená sleva za dluh na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

(4) Osoba samostatně výdělečně činná se může písemným prohlášením vzdát nároku na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

(1) Sleva na pojistném náleží, byl-li starobní důchod přiznán z českého důchodového pojištění nebo orgánem sociálního zabezpečení státu, který postupuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení nebo podle mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení, kterou je Česká republika vázána. V případě starobního důchodu přiznaného orgánem sociálního zabezpečení tohoto cizího státu se přiznání starobního důchodu prokazuje rozhodnutím nebo potvrzením vydaným orgánem sociálního zabezpečení cizího státu. Splnění podmínky pobírání tohoto důchodu se prokazuje čestným prohlášením.

(2) Má-li zaměstnavatel pochybnosti o přiznání starobního důchodu orgánem sociálního zabezpečení cizího státu, vydá Česká správa sociálního zabezpečení potvrzení o přiznání tohoto důchodu na základě žádosti poživatele starobního důchodu doložené rozhodnutím nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení cizího státu. Má-li Česká správa sociálního zabezpečení pochybnosti o tomto rozhodnutí nebo potvrzení, vydá potvrzení podle věty první po předchozím ověření u orgánu sociálního zabezpečení cizího státu.“.

16. V § 25d odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo, pokud byly uplatněny slevy na pojistném podle § 7d, neuvedl na tomto přehledu údaje podle § 9 odst. 5“.

17. V § 25d odst. 1 písmeno f) zní:

„f) v rozporu s § 23j odst. 3 nepotvrdí zaměstnanci výši vyměřovacích základů za jednotlivé kalendářní měsíce,“.

18. V § 25d odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují slova „nebo podle § 23k“.

19. V § 25d odst. 1 písm. j) se slovo „nebo“ zrušuje.

20. V § 25d odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno l), které zní:

„l) neposkytne zaměstnanci, který splňuje podmínky pro slevu na pojistném podle § 7d a uplatnil nárok na slevu na pojistném podle § 7e odst. 2, slevu na pojistném.“.

Čl. VI

1. Nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění z důvodu pobírání starobního důchodu v plné výši podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, má zaměstnanec poprvé za leden 2025.

2. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stanoví podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTVRTÁ

Čl. VII

V § 12 odst. 9 písm. b) zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, se slova „věku 65 let“ nahrazují slovy „důchodového věku stanoveného pro muže podle zvláštního právního předpisu“.

Čl. VIII

Na skončení výkonu funkce člena Nejvyššího kontrolního úřadu, který se jejího výkonu ujal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, z důvodu věku se použije § 12 odst. 9 písm. b) zákona č. 166/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; výkon funkce z tohoto důvodu mu však neskončí dříve než dosažením věku 65 let.

ČÁST PÁTÁ

Čl. IX

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 1/2015 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 231/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 282/2018 Sb., zákona č. 45/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 538/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 569/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona č. 314/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 167/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 456/2023 Sb. a zákona č. 163/2024 Sb., se mění takto:

1. V § 7 odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno u), které zní:

„u) manželku (manžela), partnera (partnerku) nebo registrovaného partnera (registrovanou partnerku) podle jiného zákona prezidenta republiky (prezidentky republiky).“.

2. V § 7 odst. 2 se slova „a t)“ nahrazují slovy „ , t) a u)“.

ČÁST ŠESTÁ

Čl. X

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 247/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 235/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 163/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 172/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb. a zákona č. 29/2024 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odstavec 5 zní:

„(5) Ve věcech souvisejících s nárokem na výsluhový příspěvek a s jeho výplatou jménem státu jedná a rozhoduje vedoucí organizační části ministerstva.“.

2. V § 2 odst. 6 se za slova „ředitel bezpečnostního sboru“ vkládají slova „ , vedoucí organizační části ministerstva“ a slova „a 3 až 5“ se nahrazují slovy „ , 3 a 4“.

Čl. XI

1. Výsluhový příspěvek bývalým příslušníkům Celní správy České republiky a Vězeňské služby České republiky vyplácí od 1. září 2025 Ministerstvo vnitra.

2. Příslušnost k řízení ve věcech souvisejících s nárokem na výsluhový příspěvek a s jeho výplatou, v nichž byla podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, založena příslušnost služebních funkcionářů Celní správy České republiky, popřípadě ministra financí (dále jen „služební funkcionáři Celní správy“), nebo služebních funkcionářů Vězeňské služby České republiky, popřípadě ministra spravedlnosti (dále jen „služební funkcionáři Vězeňské služby“), přechází od 1. září 2025 na vedoucího organizační části Ministerstva vnitra, popřípadě ministra vnitra (dále jen „služební funkcionáři Ministerstva vnitra“).

3. Služební funkcionáři Celní správy a služební funkcionáři Vězeňské služby příslušní k řízení ve věcech souvisejících s nárokem na výsluhový příspěvek a s jeho výplatou podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, předají podklady k vedení řízení příslušným služebním funkcionářům Ministerstva vnitra do 8. srpna 2025 a v odůvodněných případech do 5. září 2025 a ve stejných termínech předají v elektronické podobě data vztahující se k výsluhovým příspěvkům, a to ve formátu, struktuře a tvaru dohodnutém mezi Ministerstvem vnitra, Celní správou České republiky a Vězeňskou službou České republiky.

4. Bylo-li před 1. zářím 2025 zahájeno řízení ve věcech souvisejících s nárokem na výsluhový příspěvek a s jeho výplatou u služebního funkcionáře Celní správy nebo u služebního funkcionáře Vězeňské služby a nebylo-li toto řízení před 1. zářím 2025 pravomocně skončeno, dokončí toto řízení příslušný služební funkcionář Ministerstva vnitra. Lhůta pro podání odvolání proti rozhodnutí, které vydal před 1. zářím 2025 příslušný služební funkcionář Celní správy nebo příslušný služební funkcionář Vězeňské služby, zůstává zachována i v případě, že v jejím průběhu bylo odvolání podáno u služebního funkcionáře Celní správy nebo u služebního funkcionáře Vězeňské služby. Služební funkcionáři Celní správy nebo služební funkcionáři Vězeňské služby předají spisovou dokumentaci, včetně odvolání podle věty druhé, bezodkladně příslušným služebním funkcionářům Ministerstva vnitra.

5. K vedení řízení o dalších opravných prostředcích proti rozhodnutím ve věcech souvisejících s nárokem na výsluhový příspěvek a s jeho výplatou, vydaným před 1. zářím 2025 služebními funkcionáři Celní správy nebo služebními funkcionáři Vězeňské služby, jsou od 1. září 2025 příslušní služební funkcionáři Ministerstva vnitra. Bylo-li takové řízení zahájeno před 1. zářím 2025 u služebního funkcionáře Celní správy nebo u služebního funkcionáře Vězeňské služby, předá tento služební funkcionář spisovou dokumentaci podle věty první bezodkladně příslušnému služebnímu funkcionáři Ministerstva vnitra. V řízení o žalobách vedených proti rozhodnutím ve věcech souvisejících s nárokem na výsluhový příspěvek a s jeho výplatou vydaným služebním funkcionářem Celní správy nebo služebním funkcionářem Vězeňské služby před 1. zářím 2025 se žalovanými správními orgány stávají od 1. září 2025 příslušní služební funkcionáři Ministerstva vnitra. Dojde-li ke zrušení pravomocného rozhodnutí služebního funkcionáře Celní správy nebo služebního funkcionáře Vězeňské služby, jsou od 1. září 2025 k vedení řízení a vydání nového rozhodnutí příslušní služební funkcionáři Ministerstva vnitra.

6. Celní správa České republiky a Vězeňská služba České republiky informují písemně příjemce výsluhových příspěvků nejpozději do 31. srpna 2025 o převedení agendy výsluhových příspěvků bývalých příslušníků Celní správy České republiky a bývalých příslušníků Vězeňské služby České republiky a jejich výplaty na Ministerstvo vnitra. Dosavadní způsob vyplácení výsluhového příspěvku zůstává zachován i po 31. srpnu 2025, a to včetně určení platebního účtu, na který je výsluhový příspěvek bývalému příslušníkovi Celní správy České republiky nebo Vězeňské služby České republiky vyplácen.

ČÁST SEDMÁ

Čl. XII

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 366/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 167/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 408/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb. a zákona č. 413/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 271b odst. 6 se za slova „věk 65 let nebo“ vkládají slova „důchodový věk, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, anebo“.

2. V § 271h se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo důchodového věku, je-li jeho důchodový věk vyšší než 65 let“.

ČÁST OSMÁ

Čl. XIII

Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 462/2023 Sb. a zákona č. 31/2024 Sb., se mění takto:

1. V § 3 se na konci písmene t) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena u) a v), která znějí:

„u) nemovitostní společností akciová společnost, společnost s ručením omezeným nebo srovnatelná právnická osoba podle práva cizího státu, jejímž předmětem činnosti je převážně nabývání nemovitostí, správa nemovitostí a úplatný převod vlastnického práva k nemovitostem, a to za účelem dosažení zisku,

v) nemovitostí nemovitá věc včetně jejího příslušenství.“.

2. V § 15 odst. 2 písm. k) se za slovo „datum“ vkládají slova „vzniku a“.

3. V § 94 odst. 3 se slova „podle § 108a až 108c“ zrušují.

4. V § 104 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ ; to neplatí, jestliže tyto cenné papíry vydala nebo za ně převzala záruku Česká republika nebo Česká národní banka“.

5. V § 105 odst. 1 a v § 108c odst. 1 se číslo „10“ nahrazuje číslem „20“.

6. V § 105 odst. 2 se číslo „60“ nahrazuje číslem „80“.

7. V § 105 odst. 3 se číslo „20“ nahrazuje číslem „30“.

8. Za § 108c se vkládají nové § 108d až 108f, které včetně nadpisů znějí:

(1) Alternativní účastnický fond může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností nejdéle 12 měsíců. Souhrn všech přijatých úvěrů a půjček nesmí překročit 25 % hodnoty majetku v alternativním účastnickém fondu. Alternativní účastnický fond nesmí přijmout úvěr nebo půjčku za účelem umožnění nákupu investičního nástroje; tím nejsou dotčeny § 100 až 102 a 108a.

(2) Majetek v alternativním účastnickém fondu nesmí být použit k poskytnutí daru, zajištění závazku třetí osoby nebo k úhradě závazku, který nesouvisí s jeho obhospodařováním; tím nejsou dotčeny § 100 až 102 a 108a.

(3) Z majetku alternativního účastnického fondu lze poskytnout zajištěný úvěr nebo zajištěnou půjčku pouze nemovitostní společnosti, ve které má tento fond účast. V případě pozbytí účasti fondu v nemovitostní společnosti musí být tento úvěr splatný nebo tato půjčka splatná do 6 měsíců ode dne pozbytí této účasti.

(4) Součet hodnoty všech úvěrů a půjček poskytnutých z majetku alternativního účastnického fondu jedné nemovitostní společnosti nesmí překročit 50 % hodnoty všech nemovitostí v majetku této nemovitostní společnosti včetně hodnoty nabývaných nemovitostí.

(5) Součet hodnoty všech úvěrů a půjček poskytnutých z majetku alternativního účastnického fondu nemovitostním společnostem nesmí překročit 55 % hodnoty jeho majetku.

(6) Pro alternativní účastnický fond se § 108 odst. 1 a 2 nepoužijí.

(1) Investiční nástroje v majetku v alternativním účastnickém fondu musí být oceňovány pravidelně, a to ve lhůtě uvedené ve statutu tohoto alternativního účastnického fondu; tato lhůta nesmí být delší než 1 měsíc.

(2) Pro alternativní účastnický fond se § 115 odst. 1 nepoužije.

(1) Alternativní účastnický fond je povinen stanovit hodnotu fondového vlastního kapitálu a aktuální hodnotu penzijní jednotky nejméně jednou měsíčně a uveřejnit je nejpozději do 2 pracovních dnů na internetových stránkách penzijní společnosti, která jej obhospodařuje.

(2) Pro alternativní účastnický fond se § 123 odst. 3 nepoužije.“.

9. V § 114 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo účastnického fondu se stejným nebo nižším rizikem, pokud úplata hrazená z majetku tohoto účastnického fondu penzijní společnosti není vyšší než u povinného konzervativního fondu“.

10. V § 114 odst. 1 větě druhé se slova „povinného konzervativního“ nahrazují slovem „tohoto“.

11. V § 114 odst. 2 se slova „v povinném konzervativním fondu“ nahrazují slovy „ve fondu podle odstavce 1“.

12. V § 114 odst. 4 větě první se slova „povinného konzervativního“ zrušují.

13. V § 114 odst. 4 větě druhé se slova „v povinném konzervativním fondu“ nahrazují slovy „ve fondu“.

14. V § 114 odst. 4 větě poslední se slova „60 dnů“ nahrazují slovy „1 rok“.

15. V § 160 odst. 1 písm. y) se za číslo „60“ vkládají slova „nebo 108b“.

16. V § 160 odst. 2 se na konci textu písmene k) doplňují slova „nebo 108a nebo 108c“.

17. V § 160 odst. 2 se na konci textu písmene n) doplňují slova „nebo 108d“.

18. V § 160 odst. 2 písm. s) se za text „§“ vkládají slova „108e nebo“.

19. V § 160 odst. 3 písm. b) se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 108f nebo“.

ČÁST DEVÁTÁ

Čl. XIV

V § 21 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění zákona č. 277/2019 Sb., se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

„f) vypracovává a vládě a Poslanecké sněmovně předkládá stanovisko k dopadu navrhovaných úprav v oblasti důchodového pojištění na udržitelnost veřejných financí, pokud tyto návrhy podle vyhodnocení Rady významně ovlivní dlouhodobou finanční udržitelnost veřejných financí.“.

ČÁST DESÁTÁ

Čl. XV

Zákon č. 321/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se mění takto:

1. V čl. V se body 20 a 21 zrušují.

2. V čl. X písm. b) se text „20, 21,“ zrušuje.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Čl. XVI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025, s výjimkou ustanovení

a) čl. I bodů 35 a 74, čl. II bodu 5, čl. IV bodu 1 a čl. XIV, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení,

b) čl. IV bodu 4, které nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2025,

c) čl. I bodu 68, čl. IV bodů 2, 3 a 10 a čl. XI bodů 3 a 6, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2025,

d) čl. III bodů 1, 5 až 10, 26, 40 a 43 až 47, čl. IV bodů 5 až 9 a 11, čl. X a čl. XI bodů 1, 2, 4 a 5, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2025,

e) čl. I bodů 1, 5, 10, 11, 24, 31, 33, 34, 37, 39 až 42, 50, 52, 56, 59, 61, 63, 66, 70, 73, 75 a 76, čl. II bodů 3 a 8, čl. III bodů 15, 24, 25 a 50 až 53 a čl. XIII bodu 2, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2026,

f) čl. I bodů 9, 12 až 15, 36, 57, 60, 65 a 67 a čl. III bodů 4, 12, 13, 31, 32, 35, 37, 38, 41, 48, 49, 54 až 56 a 58, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027.

Pekarová Adamová v. r.

Pavel v. r.

Fiala v. r.