Vyhláška Ústřední rady odborů o projednávání a rozhodování pracovních sporů rozhodčími komisemi

(1) O jednání sepíše komise zápis, v němž se uvede zejména:

a) označení komise (užší komise), jména a příjmení předsedy, zapisovatele a členů přítomných na jednání,

b) místo, čas a předmět jednání,

c) jména a příjmení účastníků a jejich zástupců (u organizace se uvede vedle jejího názvu i jméno a příjmení pracovníka, který byl organizací k jednání pověřen),

d) stručné vylíčení průběhu jednání a obsahu výpovědí účastníků a jiných vyslechnutých osob,

e) záznam o případném vyloučení veřejnosti,

f) úplné znění uzavřeného smíru a jeho schválení nebo rozhodnutí komise se stručným odůvodněním,

g) záznam o poučení účastníků, zejména o možnosti podat proti rozhodnutí komise námitky.

(2) Při odložení jednání sepíše komise o každém jednání zvláštní zápis s vyznačením, že jde o pokračování v jednání.

(3) Zápis o jednání podepisuje předseda komise a zapisovatel; došlo-li k uzavření smíru, podepíší jej též účastníci.

(4) Komise vede seznam podaných návrhů, do něhož se zapisují

a) návrh na zahájení rozhodčího řízení s uvedením dne jeho podání, jména a příjmení (názvu) navrhovatele a odpůrce a stručného označení předmětu sporu,

b) den vyhlášení rozhodnutí komise o sporu (schválení smíru) a den doručení jeho písemného vyhotovení (stejnopisu zápisu o jednání nebo jeho části) účastníkům,

c) námitky proti rozhodnutí komise s uvedením dne jejich podání a s uvedením jména (názvu) účastníka, který tyto námitky podává,

d) návrh na postoupení sporu soudu, jestliže do 30 dnů od zahájení rozhodčího řízení nebyl v něm schválen smír ani nebylo vydáno rozhodnutí, s uvedením dne podání návrhu a jména (názvu) účastníka, který tento návrh podává,

e) odeslání spisu soudu v případě bezvýslednosti řízení s uvedením dne odeslání,

f) návrh na zrušení pravomocného rozhodnutí komise (schválení smíru) podaný účastníkem podle § 17 s uvedením dne podání návrhu a jména (názvu) účastníka, který tento návrh podává.

(5) Organizace je povinna poskytnout bezplatně pro činnost komise místnost s potřebným vybavením a zajistit, aby spisy týkající se řízení, zejména seznam podaných návrhů a zápisy o jednání, byly řádně uschovány, nejméně po dobu deseti let od skončení řízení. 5)

Pro doručování písemností komise platí obdobně ustanovení § 266a zákoníku.6)

(1) Za správné provádění rozhodčího řízení odpovídá komise členské schůzi (konferenci) základní organizace Revolučního odborového hnutí. Při rozhodování je komise vázána pouze právními předpisy.

(2) Činnost komisí metodicky řídí okresní odborové rady, které vedou seznamy ustavených komisí. Ve spolupráci se závodními výbory sledují provádění rozhodčího řízení z hlediska dodržování socialistické zákonnosti.

(1) Komise zanikne, jestliže zanikne základní organizace Revolučního odborového hnutí, v níž byla ustavena, nebo orgán, při němž byla ustavena, anebo uplyne-li její funkční období a nová komise není zvolena do šesti měsíců po uplynutí funkčního období.

(2) Odborový orgán uvedený v § 3 odst. 4 vyrozumí o zániku komise neprodleně kolektiv pracovníků, vedení organizace, okresní soud (okresní soudy) a okresní odborovou radu (okresní odborové rady), které byly vyrozuměny o ustavení komise.

Komise při svém zániku upozorní účastníky na právní důsledky s tímto zánikem spojené a předá spisy o skončených i neskončených sporech okresní odborové radě, v jejímž obvodu působnosti má své sídlo. Po zániku komise tato okresní odborová rada potvrzuje na žádost účastníka vykonatelnost schváleného smíru nebo pravomocného rozhodnutí.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1975.

Předseda:

Hoffmann v. r.

1) Na uvolňování členů komise se vztahuje § 6 vyhlášky č. 172/1973 Sb., o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí.

2) K případným nákladům viz ustanovení § 215 odst. 3 zákoníku: „Organizace, která je účastníkem sporu, je povinna uhradit osobám, které byly přizvány k jednání a nebyly účastníky sporu, výdaje, které jim vznikly účastí na řízení, a poskytnout jim náhradu mzdy, popřípadě znalečné.“

3) K nákladům na jednání stanoví § 215 odst. 1 zákoníku: „Skončí-li rozhodčí řízení schválením smíru, nemá žádný z účastníků sporu právo na náhradu nákladů řízení, pokud ve smíru nebylo o náhradě nákladů ujednáno něco jiného.“

4) K nároku pracovníka na náhradu nákladů stanoví § 215 odst. 2 zákoníku: „Neskončí-li rozhodčí řízení schválením smíru, má pracovník, který měl ve sporu úspěch, vůči organizaci nárok na náhradu nákladů účelně vynaložených k uplatňování svého práva, včetně případných nákladů na zastoupení a náhrady mzdy. Má-li úspěch pouze částečný, má nárok na náhradu poměrné části těchto nákladů; komise mu však může přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch jen v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku. Povinnost k náhradě a výši náhrady stanoví komise v rozhodnutí o sporu.“

5) K zajištění činnosti rozhodčích komisí stanoví odst. 15 usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací ROH: „Pro organizační, kulturní, výchovnou a ostatní činnost základní organizace ROH a jejích orgánů vedení organizace poskytuje bezplatně závodnímu výboru v přiměřeném rozsahu místnosti s potřebným vybavením a hradí náklady spojené s jejich výstavbou, údržbou i technickým provozem. To platí i o místnostech, které vedení organizace k těmto účelům najalo.“

6) O doručování stanoví § 266a zákoníku:

„(1) Písemnosti organizace týkající se vzniku a zániku pracovního poměru nebo vzniku, změn a zániku povinností pracovníka vyplývajících z pracovní smlouvy, jakož i rozhodnutí o uložení kárného opatření musí být doručeny pracovníku do vlastních rukou. To platí obdobně o písemnostech, týkajících se vzniku, změn a zániku práv a povinností vyplývajících z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Písemnosti se pracovníku doručují na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen; není-li to možné, lze písemnosti doručit poštou.

(2) Písemnosti doručované poštou zasílá organizace na poslední adresu pracovníka, která je jí známa, jako doporučenou zásilku s doručenkou s poznámkou „do vlastních rukou“.

(3) Povinnost organizace doručit písemnost je splněna, jakmile pracovník písemnost převezme, nebo jakmile byla poštou vrácena odesílající organizaci jako nedoručitelná a pracovník svým jednáním doručení písemnosti zmařil. Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže pracovník přijetí písemnosti odmítne.“