Vyhláška o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje

[K § 69 odst. 2 písm. d) atomového zákona]

(1) Změnou související s radiační ochranou pracoviště IV. kategorie je změna typu monitorovacího zařízení při zachování fyzikálního principu měření nebo změna počtu stacionárních monitorovacích zařízení,

a) jejichž výstupy jsou porovnávány s limity a podmínkami,

b) která slouží

1. k ověření dodržování limitů ozáření,

2. k ověření dodržování autorizovaných limitů pro výpusti, nebo

3. pro účely uvolňování radioaktivní látky z pracoviště, nebo

c) která jsou určena k detekci úniků radioaktivní látky nebo k monitorování radiační situace při radiační mimořádné události.

[K § 69 odst. 2 písm. e) atomového zákona]

(1) Dokumentace změny související s radiační ochranou na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření musí obsahovat

a) popis a zdůvodnění změny,

b) seznam dokumentace pro povolovanou činnost aktualizované v souvislosti se změnou,

c) předpokládaný časový harmonogram realizace změny a

d) posouzení vlivu změny na radiační ochranu.

(2) Změna související s radiační ochranou na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření musí být oznámena Úřadu písemně 30 dnů před jejím provedením.

[K § 70 odst. 2 písm. b) atomového zákona]

Osoba zajišťující radiační ochranu registranta musí zajistit

a) informování radiačního pracovníka a osoby připravující se na pracovišti na výkon povolání o skutečnostech důležitých z hlediska radiační ochrany a možném riziku práce se zdrojem ionizujícího záření,

b) průběžné vzdělávání radiačního pracovníka o bezpečném používání zdroje ionizujícího záření,

c) řádné vedení dokumentace pro registrovanou činnost pro používání zdroje ionizujícího záření,

d) evidenci pohybu a stavu zdrojů ionizujícího záření,

e) organizaci provádění přejímacích zkoušek, zkoušek dlouhodobé stability a předávání informací osobám, které je vykonávají,

f) provádění postupů pro zajištění radiační ochrany registrantem při používání zdroje ionizujícího záření, včetně postupů, jak zabránit neoprávněnému nakládání se zdrojem ionizujícího záření, jeho ztrátě, odcizení nebo poškození, a včetně postupů pro případ odchylky od běžného provozu,

g) prošetření radiologické události a provedení opatření v návaznosti na ni ,

h) pravidelné ověřování ochranných vlastností osobních ochranných prostředků a dalších ochranných pomůcek, a

i) řízení zkoušek provozní stálosti zdroje ionizujícího záření.

[K § 70 odst. 2 písm. c) atomového zákona]

Postupy pro zajištění radiační ochrany registrantem při používání zdroje ionizujícího záření stanoví příloha č. 20 k této vyhlášce.

(K § 17 odst. 3 atomového zákona)

(1) Dokumentací pro registrovanou činnost pro používání zdroje ionizujícího záření je

a) protokol přejímací zkoušky nebo poslední zkoušky dlouhodobé stability zdroje ionizujícího záření a

b) doklad absolvování přípravy osoby zajišťující radiační ochranu registranta.

(2) Dokumentací pro registrovanou činnost pro používání zdroje ionizujícího záření je dále​

a) v případě používání přenosného intraorálního rentgenového zařízení pro lékařské ozáření zdůvodnění klinické potřeby jeho použití a popis monitorování radiačních pracovníků a

b) ​v případě používání kostního denzitometru pro nelékařské ozáření zdůvodnění zamýšleného účelu používání.

(3) Vzory registračních formulářů stanoví příloha č. 21 k této vyhlášce.

(K § 24 odst. 7 atomového zákona)

(1) Program monitorování musí mít v závislosti na druzích monitorování, které je držitel povolení povinen provádět, následující části:

a) monitorování pracoviště,

b) osobní monitorování,

c) monitorování výpustí a

d) monitorování okolí.

(2) Program monitorování musí obsahovat pravidla monitorování pro běžný provoz pracoviště, předvídatelné odchylky od běžného provozu pracoviště, radiační nehodu a radiační havárii, a to

a) vymezení monitorovaných veličin,

b) způsob, rozsah a četnost měření,

c) způsob zaznamenávání a dobu uchovávání výsledků měření,

d) postupy vyhodnocování výsledků měření,

e) hodnoty monitorovacích úrovní a opatření při jejich překročení,

f) hodnoty dávkových optimalizačních mezí,

g) popis metod měření,

h) popis monitorování osob, které podle vnitřního havarijního plánu na pracovišti zasahují při radiační nehodě nebo radiační havárii,

i) určení místa na těle radiačního pracovníka, na němž je umístěn osobní dozimetr,

j) určení používaných typů měřicích přístrojů a pomůcek a jejich parametrů a

k) výčet stanovených měřidel, za jejichž ověření je odpovědný držitel povolení, a jejich zařazení do položek druhového seznamu stanovených měřidel podle vyhlášky, kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu.

(3) Obsah programu monitorování musí být formulován tak, aby umožňoval

a) ověření dodržování limitů ozáření,

b) prokazování, že radiační ochrana je optimalizována, a

c) včasné zjištění odchylek od běžného provozu pracoviště.

(4) Program monitorování pracoviště IV. kategorie, jehož součástí je jaderný reaktor, musí obsahovat přehled zásahových úrovní, jejichž překročení indikuje vznik provozní události, včetně zařazení provozní události do příslušné kategorie.

[K § 78 odst. 3 písm. d) atomového zákona]

(1) Je-li prováděn přepočet aktivit přijatých radionuklidů na úvazek efektivní dávky, musí být použity konverzní faktory. V případě neidentifikovaných radionuklidů a chemických forem nebo vlastností vdechovaného aerosolu se pro radiační pracovníky použije konverzní faktor, který je v příloze č. 3 k této vyhlášce určen pro všechny nespecifikované formy radionuklidu, a pro jednotlivce z obyvatelstva nejvyšší konverzní faktor uvedený v příloze č. 3 k této vyhlášce pro příjem vdechnutím jednotlivcem dané věkové kategorie.

(2) Nejsou-li známa data lépe odpovídající situaci, při které dochází k ozáření, množství vdechovaného vzduchu v jednom roce je pro reprezentativní osobu

a) ve věku do 5 let včetně 1 500 m3,

b) ve věku od 6 let do 15 let včetně 6 500 m3 a

c) starší 15 let 8 500 m3.

(3) Nejsou-li známa data lépe odpovídající situaci, při které dochází k ozáření, množství požité vody v jednom roce je pro reprezentativní osobu

a) ve věku do 5 let včetně 275 l,

b) ve věku od 6 let do 15 let včetně 365 l a

c) starší 15 let 730 l.

(4) Nejsou-li známa data lépe odpovídající situaci, při které dochází k ozáření, pak pracovník za rok při práci trvající 2 000 hodin vdechne 2 000 m3, s výjimkou pracovníka uvedeného v odstavci 7.

(5) Je-li při stanovení zevního ozáření prováděn přepočet expozice jednotlivce z obyvatelstva objemové aktivitě vzácných radioaktivních plynů ve vzduchu na příkon efektivní dávky, musí být použity konverzní faktory, které stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce.

(6) Pro výpočet efektivní dávky v důsledku inhalace produktů přeměny radonu z ovzduší v oblasti dotčené těžbou a zpracováním uranové rudy je hodnota pozadí ekvivalentní objemové aktivity radonu 10 Bq/m3, není-li v této oblasti jiná hodnota známa.

(7) Pro stanovení vnitřního ozáření produkty přeměny radonu a příjmu vdechnutím směsi dlouhodobých radionuklidů emitujících záření alfa uran-radiové řady za rok radiační pracovník vykonávající hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem v podzemí při práci trvající 2 000 hodin vdechne 2 400 m3 vzduchu.

[K § 78 odst. 3 písm. c) atomového zákona]

(1) Monitorovací úrovně jsou

a) záznamová úroveň,

b) vyšetřovací úroveň a

c) zásahová úroveň.

(2) Záznamové úrovně musí být stanoveny na úrovni nejmenší detekovatelné hodnoty měřené veličiny.

(3) Vyšetřovací úrovně musí být stanoveny tak, aby sloužily k odhalení možných odchylek od běžného stavu, obvykle na úrovni

a) 3/10 limitů ozáření s ohledem na délku monitorovacího období, nebo

b) horní meze obvykle se vyskytujících hodnot měřené veličiny.

(4) Při dosažení nebo překročení záznamové úrovně musí být údaj zaznamenán a uchováván.

(5) Při překročení vyšetřovací úrovně musí být provedeno šetření příčin a zjištění důsledků výkyvu sledované veličiny radiační ochrany.

(6) Při překročení zásahové úrovně musí být provedeno předem stanovené opatření k

a) nápravě vzniklého stavu a

b) zabránění nežádoucího rozvoje vzniklého stavu.

[K § 78 odst. 3 písm. b) atomového zákona]

(1) Na pracovišti I. až IV. kategorie, s výjimkou pracoviště I. kategorie, kde se používají výhradně drobné zdroje ionizujícího záření, které nejsou otevřenými radionuklidovými zdroji, musí být monitorování pracoviště prováděno sledováním, měřením, hodnocením a zaznamenáváním veličin a parametrů charakterizujících pole ionizujícího záření a výskyt radionuklidů na pracovišti.

(2) Monitorování pracoviště musí být podle druhů používaných zdrojů ionizujícího záření prováděno

a) monitorováním příkonu prostorového dávkového ekvivalentu na pracovišti,

b) monitorováním objemových aktivit v ovzduší pracoviště a plošných aktivit na pracovišti, nebo

c) měřením neužitečného záření.

(3) Účinnost ochrany před zevním a vnitřním ozářením musí být ověřována měřením příkonu prostorového dávkového ekvivalentu, objemové aktivity nebo dalších veličin nezbytných pro ověření účinnosti ochrany před zevním a vnitřním ozářením, a to u zdroje ionizujícího záření, na místech práce s ním a v místech možného pobytu radiačních pracovníků nebo jiných fyzických osob při

a) zahájení provozu pracoviště,

b) změně v pracovních postupech,

c) změně zajištění radiační ochrany, nebo

d) změně radiační situace.

(4) Monitorování radioaktivní kontaminace musí být na pracovišti s otevřeným radionuklidovým zdrojem prováděno tak, aby

a) umožnilo signalizovat

1. provozní odchylky od běžného provozu a

2. nedostatečnou funkci nebo selhání bariér bránících rozptylu a

b) potvrzovalo nepřekročení hodnot pro radioaktivní kontaminaci povrchu; hodnoty pro radioaktivní kontaminaci povrchu stanoví příloha č. 18 k této vyhlášce.

(5) Soustavné monitorování objemových aktivit radionuklidů v ovzduší musí být prováděno na

a) pracovišti IV. kategorie,

b) pracovišti, kde je vykonávána činnost související se získáváním radioaktivního nerostu, a

c) jiném pracovišti III. kategorie s otevřeným radionuklidovým zdrojem, kde s ohledem na charakter používaného radionuklidového zdroje a způsob nakládání s ním může dojít ke kontaminaci ovzduší.

[K § 78 odst. 3 písm. a), e) a f) atomového zákona]

(1) Osobní monitorování radiačního pracovníka musí být prováděno k určení osobních dávek radiačního pracovníka sledováním, měřením a hodnocením jeho zevního a vnitřního ozáření.

(2) Osobní monitorování zevního ozáření, a v případě, že tak stanoví zákon, i vnitřního ozáření, radiačního pracovníka kategorie A musí být zajištěno osobním dozimetrem, jehož období pro vyhodnocování je 1 kalendářní měsíc.

(3) Osobní dozimetr musí být umístěn na referenčním místě, kterým je přední levá strana hrudníku, (dále jen „referenční místo“) nebo jiném místě v závislosti na geometrii ozáření. Při používání ochranné stínicí zástěry musí být osobní dozimetr umístěn vně této zástěry.

(4) Pokud jeden osobní dozimetr neumožňuje dostatečně přesné určení efektivní dávky a ekvivalentní dávky v orgánech a tkáních, pro které jsou stanoveny limity, musí být radiační pracovník vybaven dalšími osobními dozimetry, které svými vlastnostmi nebo umístěním toto určení umožní.

(5) Osobní dozimetr musí měřit všechny druhy záření podílející se na zevním ozáření radiačního pracovníka, jinak musí mít držitel povolení nebo registrant pro příslušný dozimetr schválenou a ověřenou metodu odvození dávek pro jiný druh záření. Neplní-li tento požadavek jeden osobní dozimetr samostatně, radiační pracovník musí být vybaven dalšími osobními dozimetry, nestanoví-li program monitorování jiný způsob osobního monitorování radiačního pracovníka.

(6) Radiační pracovník, který vykonává činnost, která je prováděna a kontrolována pomocí zdroje ionizujícího záření, za jeho přítomnosti v blízkosti zdroje ionizujícího záření, přičemž míra jeho ozáření může překročit v rámci běžných pracovních postupů hodnotu 10 mSv efektivní dávky za rok, a podle programu monitorování je vybaven ochrannou stínicí zástěrou, musí mít přiděleny dva osobní dozimetry, z nichž jeden je umístěn na této zástěře a druhý pod ní. Dohlížející osoba musí stanovit koeficient zeslabení použité ochranné stínicí zástěry a efektivní dávku obdrženou radiačním pracovníkem se zohledněním ozáření nekrytých částí těla.

[K § 78 odst. 3 písm. a), e) a f) atomového zákona]

(1) Nelze-li na pracovišti vyloučit překročení limitů ozáření pro radiačního pracovníka v důsledku jednorázového zevního ozáření, musí být radiační pracovník vybaven operativními osobními dozimetry s funkcí zřetelné signalizace překročení nastavené úrovně u monitorované veličiny.

(2) Může-li zdroj ionizujícího záření způsobit jednorázovým ozářením překročení pětinásobku limitů pro radiační pracovníky, musí osobní monitorování radiačního pracovníka umožnit stanovení dávek a jejich distribuce v těle radiačního pracovníka.

(3) Na pracovišti, kde může dojít k vnitřnímu ozáření radiačního pracovníka, se příjmy radionuklidů nebo úvazky efektivní dávky z vnitřního ozáření jednotlivých radiačních pracovníků musí zjišťovat měřením aktivity radionuklidů v těle radiačního pracovníka nebo v jeho exkretech a jejím přepočítáním na příjem radionuklidů nebo úvazku efektivní dávky pomocí modelů dýchacího traktu, zažívacího traktu a kinetiky příslušných chemických prvků. Pokud měření u radiačního pracovníka není možné, lze příjem radionuklidů nebo úvazek efektivní dávky stanovit měřením objemové aktivity radionuklidů v ovzduší pracoviště a následným přepočtením na příjem radionuklidů nebo úvazku efektivní dávky pomocí modelů dýchacího traktu, zažívacího traktu a kinetiky příslušných chemických prvků.

(4) Při práci s otevřeným radionuklidovým zdrojem musí být měření aktivity radionuklidů v těle radiačního pracovníka nebo v jeho exkretech podle odstavce 3 prováděno

a) na pracovišti IV. kategorie nejméně jednou ročně a

b) na pracovišti I. až III. kategorie na základě vyhodnocení možného rizika vnitřního ozáření radiačního pracovníka.

(5) V případě podezření, že došlo k neplánovanému jednorázovému ozáření radiačního pracovníka, které by mohlo vést k překročení limitů pro radiačního pracovníka, musí být zajištěno okamžité vyhodnocení osobního dozimetru a dozimetrické hodnocení takové události.

[K § 78 odst. 3 písm. a) a f) atomového zákona]

(1) Osobní monitorování radiačního pracovníka kategorie B musí být zajištěno

a) osobním dozimetrem,

b) výpočtem osobních dávek radiačního pracovníka z údajů o monitorování pracoviště, na kterém vykonává pracovní činnosti, a sledování doby pobytu na tomto pracovišti, nebo

c) vybavením jednoho nebo více radiačních pracovníků kategorie B vykonávajících stejnou pracovní činnost na stejném pracovišti osobním dozimetrem a přiřazením osobní dávky získané jeho vyhodnocením ostatním radiačním pracovníkům bez osobního dozimetru na tomto pracovišti.

(2) Výsledky hodnocení osobních dávek radiačního pracovníka kategorie B musí být použity k prokázání

a) správnosti zařazení radiačního pracovníka do kategorie a

b) stálosti podmínek ozáření na pracovišti.

(3) Držitel povolení musí informovat radiačního pracovníka srozumitelným způsobem a tak, aby bylo zřejmé, že radiační pracovník byl informován, o

a) výsledcích jeho osobního monitorování a

b) postupech po přešetření příčin dosažení stanovené vyšetřovací nebo zásahové úrovně.

[K § 81 odst. 3 písm. a) až c) atomového zákona]

(1) Monitorování výpustí z pracoviště musí být prováděno sledováním, měřením, zaznamenáváním a hodnocením veličin a parametrů charakterizujících uvolňované radioaktivní látky, zejména stanovením bilance celkové vypuštěné aktivity a objemové aktivity radionuklidů.

(2) Monitorování výpustí musí zahrnovat

a) soustavné monitorování radionuklidů vypuštěných za stanovené období, které se nezanedbatelně podílejí na ozáření obyvatelstva (dále jen „bilanční měření“),

b) nepřetržité monitorování radionuklidů, které je schopné rychle signalizovat odchylky od běžného provozu pracoviště IV. kategorie, a

c) operativní monitorování jiných potenciálních cest uvolňování radioaktivní látky z pracoviště v případě jejího úniku tak, aby tento únik mohl být zahrnut do bilance výpustí.

(3) Záznamová úroveň musí být stanovena tak, aby

a) při bilančním měření splňovala požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu monitorované veličiny podle vyhlášky o monitorování radiační situace a

b) při nepřetržitém monitorování radionuklidů umožňovala kontrolovat všechny provozní stavy.

(4) Vyšetřovací úroveň musí být stanovena

a) při bilančním měření na úrovni očekávané hodnoty bilance výpusti radionuklidu s uvážením délky monitorovacího období a

b) při sledování odchylek od běžného provozu pracoviště jako horní mez obvykle se vyskytujících hodnot monitorované veličiny.

(5) Zásahová úroveň musí být stanovena tak, aby při

a) bilančním měření výpustí mohla být přijata opatření k zabránění překročení autorizovaných limitů nebo nedodržení podmínek povolení a

b) sledování odchylek od běžného provozu pracoviště bylo možno přijmout opatření k nápravě vzniklého stavu a zabránění jeho nežádoucího rozvoje.

[K § 81 odst. 3 písm. a) až c) atomového zákona]

(1) Monitorování okolí pracoviště, z něhož jsou vypouštěny nebo jinými cestami uvolňovány radioaktivní látky, musí být prováděno sledováním, měřením, hodnocením a zaznamenáváním veličin a parametrů charakterizujících pole ionizujícího záření a výskyt radionuklidů v okolí pracoviště, zejména

a) příkonu prostorového dávkového ekvivalentu,

b) objemových aktivit radionuklidů a

c) hmotnostních aktivit radionuklidů.

(2) Záznamová úroveň musí být stanovena tak, aby splňovala požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu monitorované veličiny podle vyhlášky o monitorování radiační situace.

(3) Vyšetřovací úroveň musí být stanovena jako horní mez obvykle se vyskytujících hodnot monitorované veličiny, pokud tato vyhláška nestanoví jinak.

(4) Zásahová úroveň musí být stanovena v souladu s požadavky optimalizace ozáření obyvatelstva.

(5) Pokud jsou z pracoviště uvolňovány kapalné radioaktivní látky do povrchových vod, musí monitorování okolí pracoviště zahrnout jak povrchové vody výpustí neovlivněné, tak povrchové vody výpustí ovlivněné, nebo potenciálně ovlivněné. Odběrová místa povrchových vod se stanovují

a) ve vodách neovlivněných výpustí ve vodním toku nad výpustí; při vypouštění do vodní nádrže ve vodním toku nad vzdutím hladiny v nádrži,

b) ve vodách ovlivněných, nebo potenciálně ovlivněných výpustí

1. v místech, kde je možno předpokládat dostatečné promísení výpusti v toku; při vypouštění do nádrže zpravidla pod výtokem z nádrže,

2. v případě výpusti z pracoviště s energetickým jaderným zařízením dále v ochranném pásmu vodního zdroje v každém místě odběru vody pro úpravu na vodu pitnou, pokud se takové místo nachází do vzdálenosti 30 říčních kilometrů pod výpustí, nebo v nejbližším níže po toku položeném místě odběru vody pro úpravu na vodu pitnou.

(6) Monitorování povrchových vod, do nichž jsou uvolňovány radioaktivní látky, musí zahrnovat všechny uvolňované radionuklidy, které se nezanedbatelně podílejí na ozáření obyvatelstva, a to

a) v případě výpusti z pracoviště s energetickým jaderným zařízením

1. ve vodách neovlivněných výpustí ve vodním toku nad výpustí alespoň tritium a radionuklidy emitující záření gama s čtvrtletní četností,

2. ve vodách ovlivněných nebo potenciálně ovlivněných výpustí alespoň tritium a radionuklidy emitující záření gama s měsíční četností, v případě 90Sr s roční četností,

b) v případě výpusti z pracoviště s energetickým jaderným zařízením,

c) v případě výpusti z jiného pracoviště alespoň jedenkrát ročně operativně při vypouštění nebo nejpozději do 24 hodin po ukončení výpusti.

(7) Vyšetřovací úroveň ve vodách ovlivněných nebo potenciálně ovlivněných výpustí musí být stanovena podle vypouštěných radionuklidů

a) v případě výpusti z pracoviště s energetickým jaderným zařízením v místě odběru vody pro úpravu na vodu pitnou

1. pro tritium ve výši 100 Bq/l; při jejím překročení se musí vyhodnotit, zda nebyly porušeny postupy pro vypouštění a nebyla překročena vyšetřovací úroveň pro 137Cs,

2. pro 137Cs ve výši 0,5 Bq/l; při jejím překročení musí být o výsledcích stanovení objemové aktivity umělých radionuklidů informován odběratel vody pro úpravu na pitnou vodu,

b) v případě výpusti z pracoviště souvisejícího se získáváním radioaktivního nerostu pro Unat ve výši 0,3 mg/l, pro 226Ra ve výši 0,4 Bq/l; při překročení vyšetřovací úrovně musí být provedeno šetření příčin a případně stanoveno preventivní opatření,

c) v případě výpusti z jiného pracoviště ve výši jedné desetiny uvolňovací úrovně podle § 104 odst. 1 písm. b); při překročení vyšetřovací úrovně musí být provedeno šetření jeho příčiny a případně stanoveno preventivní opatření. Zásahová úroveň ve vodách ovlivněných, nebo potenciálně ovlivněných výpustí z pracoviště s energetickým jaderným zařízením musí být stanovena pro tritium ve výši 1 000 Bq/l; při jejím překročení se musí vyhodnotit, zda nebyly porušeny postupy pro vypouštění, a případně stanovit nápravná nebo preventivní opatření s cílem nepřekročit roční průměrnou hodnotu objemové aktivity tritia 1 000 Bq/l a nejvyšší přípustnou hodnotu objemové aktivity tritia 3 500 Bq/l.

[K § 86 odst. 3 písm. a) atomového zákona]

(1) Pracoviště pro radioterapii musí být vybaveno, je-li

a) brachyterapeutické, zobrazovacím zařízením určeným k lokalizaci aplikátorů, plánovací jednotkou a dozimetrickým vybavením pro testování vlastností zdroje ionizujícího záření,

b) s radioterapeutickým rentgenem, dozimetrickým vybavením pro testování vlastností zdroje ionizujícího záření, nebo

c) s radionuklidovým ozařovačem nebo urychlovačem částic,

1. plánovací jednotkou,

2. lokalizačním zařízením pro zobrazení ozařované oblasti,

3. dozimetrickým vybavením pro testování vlastností zdroje ionizujícího záření,

4. provádí-li se na něm radikální radioterapie, verifikačním systémem,

5. provádí-li se na něm radikální radioterapie, systémem pro dozimetrické ověřování aplikované dávky, kterým je in-vivo dozimetrie nebo její plnohodnotná alternativa, a

6. u technik s modulovanou intenzitou svazku systémem pro plošné a prostorové dozimetrické ověřování dávkové distribuce.

(2) Pracoviště pro rentgenovou diagnostiku a radioterapii musí mít vyvěšeno na viditelném místě sdělení o nezbytnosti oznámit těhotenství pracovníkům poskytovatele zdravotních služeb před provedením lékařského ozáření.

(3) Vybavení pracoviště pro rentgenovou diagnostiku a radioterapii musí zohledňovat zvláštní potřeby a charakter tohoto lékařského ozáření, provádí-li se na něm

a) lékařské ozáření dětí,

b) vyhledávací vyšetření, nebo

c) ozáření spojené s vysokou dávkou u pacienta při radioterapii, intervenční radiologii a výpočetní tomografii.

(4) Pracoviště se zdrojem ionizujícího záření určené pro lékařské ozáření musí být vybaveno pomůckami pro provádění zkoušek provozní stálosti takto

a) radioterapeutické pracoviště s uzavřenými radionuklidovými zdroji nebo urychlovači částic, pracoviště nukleární medicíny a pracoviště registrantů pomůckami pro provádění všech zkoušek provozní stálosti,

b) ostatní pracoviště pomůckami pro provádění zkoušek provozní stálosti s četností měsíční nebo vyšší.

[K § 86 odst. 3 písm. a) atomového zákona]

Zdroj ionizujícího záření používaný při lékařském ozáření

a) určený pro účely plánování, řízení a ověřování v radioterapii instalovaný po 1. lednu 2017 musí být vybaven přístrojem nebo odpovídajícími prostředky, které poskytnou kvantitativní informaci o ozáření pacienta; je-li to technicky proveditelné, musí se tato informace automaticky přenášet do záznamu o vyšetření pacienta,

b) pro intervenční radiologii musí

1. indikovat celkový součin kermy a plochy a kumulativní referenční kermu ve vstupním referenčním bodě pacienta, je-li skiagraficko-skiaskopický nebo skiaskopický; tato informace se musí automaticky přenášet do záznamu o vyšetření pacienta,

2. poskytovat strukturované zprávy o radiační dávce, které se automaticky přenáší do záznamu o vyšetření pacienta, a

3. v průběhu vyšetření informovat fyzickou osobu provádějící vyšetření o kumulované radiační zátěži pacienta a

c) který je výpočetním tomografem, včetně výpočetního tomografu používaného pro účely zobrazování v radioterapii a v nukleární medicíně, musí

1. být vybaven automatickou modulací proudu, pokud se jedná o stacionární zdroj ionizujícího záření,

2. mít vyšetřovací protokoly, které jsou přizpůsobeny vyšetřování dětí, jsou-li jím snímkovány děti,

3. poskytovat informaci o součinu kermy a délky; tato informace se musí automaticky přenášet do záznamu o vyšetření pacienta,

4. poskytovat informaci o objemovém kermovém indexu výpočetní tomografie; tato informace se musí automaticky přenášet do záznamu o vyšetření pacienta, a

5. poskytovat strukturované zprávy o radiační dávce, které se automaticky přenáší do záznamu o vyšetření pacienta, pokud se nejedná o CT simulátor.

[K § 86 odst. 3 písm. a) atomového zákona]

(1) Zdroj ionizujícího záření používaný při lékařském ozáření

a) skiagrafický

1. nesmí umožňovat snímkování ze štítu,

2. stacionární s digitálním receptorem obrazu, s výjimkou zařízení určeného výhradně pro snímkování končetin, musí být vybaven expoziční automatikou,

3. stacionární, s výjimkou zařízení určeného výhradně pro snímkování končetin, musí být vybaven expoziční automatikou a orgánovými předvolbami,

4. nesmí být vybaven filmovým receptorem obrazu a

5. musí poskytovat informaci o součinu kermy a plochy; zařízení instalovaná po 1. únoru 2026 musí tuto informaci automaticky přenášet do záznamu o vyšetření pacienta,

b) skiaskopický

1. nesmí umožňovat zobrazování přímou skiaskopií,

2. musí být vybaven automatickou regulací dávkového příkonu,

3. musí automaticky nastavovat velikost rentgenového svazku podle zvoleného zvětšení,

4. musí být vybaven zvukovou signalizací po uplynutí 5 minut celkového skiaskopického času,

5. musí být vybaven funkcí zachování posledního obrazu na monitoru po skončení expozice,

6. instalovaný po 1. únoru 2026 musí poskytovat strukturované zprávy o radiační dávce a

7. musí poskytovat informaci o součinu kermy a plochy, zařízení instalovaná po 1. únoru 2026 musí tuto informaci automaticky přenášet do záznamu o vyšetření pacienta,

c) mamografický

1. musí být vybaven expoziční automatikou,

2. nesmí být vybaven filmovým receptorem obrazu nebo nepřímou digitalizací,

3. musí poskytovat informaci o kompresní síle a tloušťce po kompresi,

4. vybavený více filtry musí být vybaven funkcí automatické výměny filtru v závislosti na tloušťce po kompresi,

5. musí umožňovat vytvoření snímku minimálně o rozměrech 23 cm x 29 cm, není-li určen pouze pro stereotaxi,

6. instalovaný po 1. únoru 2026 musí v klinickém provozu blokovat expozici při chybějící kolimaci,

7. instalovaný po 1. únoru 2026 musí v klinickém provozu blokovat expozici při nesprávné kolimaci vzhledem k velikosti použité kompresní lopatky,

8. musí poskytovat kvantitativní informaci o ozáření pacienta, která se musí automaticky přenášet do záznamu o vyšetření pacienta,

9. musí poskytovat snímky, z nichž lze stanovit poměr signálu k šumu a poměr kontrastu k šumu z linearizovaných dat, a

10. musí v klinickém provozu blokovat expozici, pokud se snímek neukládá,

d) zubní intraorální

1. musí mít nominální napětí alespoň 60 kV,

2. musí mít vzdálenost ohniska od konce tubusu nejméně 20 cm,

3. nesmí být vybaven filmy citlivosti D nebo horší a

4. instalovaný po 1. lednu 2017 musí poskytovat kvantitativní informaci o ozáření pacienta, anebo musí mít v dokumentaci ke zdroji ionizujícího záření uvedeny hodnoty, z nichž lze vypočítat tuto informaci pro všechna expoziční nastavení,

e) zubní panoramatický

1. nesmí být vybaven filmovým receptorem obrazu nebo nepřímou digitalizací a

2. instalovaný po 1. lednu 2017 musí poskytovat kvantitativní informaci o ozáření pacienta, nebo musí mít v dokumentaci ke zdroji ionizujícího záření uvedené hodnoty, z nichž lze vypočítat tuto informaci pro všechna expoziční nastavení.

(2) Zdroj ionizujícího záření používaný při lékařském ozáření, který je zubním výpočetním tomografem, nebo kostním denzitometrem instalovaným po 1. lednu 2017, musí poskytovat kvantitativní informaci o ozáření pacienta.

[K § 86 odst. 3 písm. b) až d) atomového zákona]

(1) Při léčebné a diagnostické aplikaci radionuklidu musí být změřena aktivita otevřeného radionuklidového zdroje aplikovaného pacientovi, a to před jeho podáním.

(2) Léčebná aplikace radionuklidu musí být prováděna v lůžkové části zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb, speciálně upravené a vybavené pro tento účel. Tato podmínka neplatí, pokud ozáření fyzických osob žijících ve společné domácnosti s pacienty po léčebné aplikaci otevřeného radionuklidového zdroje nemůže překročit dávkovou optimalizační mez stanovenou v § 64 odst. 1 písm. a) atomového zákona. Při této léčebné aplikaci radionuklidu musí být zajištěno, aby pacient nepoužíval vlastní prádlo.

(3) Při propuštění pacienta po léčebné aplikaci radionuklidu podle odstavce 2, musí být všechny jeho předměty osobní potřeby zkontrolovány z hlediska možného znečištění radionuklidem.

(4) Podstupuje-li pacient léčebnou aplikaci radionuklidu, musí držitel povolení poskytnout pacientovi nebo jeho zákonnému zástupci před opuštěním zdravotnického zařízení

a) písemnou informaci o rizicích ionizujícího záření a

b) písemné pokyny, jak omezit dávky fyzické osoby, která přichází s pacientem do styku, na tak nízkou úroveň, jaké lze rozumně dosáhnout.

(5) Podstupuje-li pacient diagnostickou aplikaci radionuklidu, musí držitel povolení poskytnout pacientovi před opuštěním zdravotnického zařízení písemné pokyny podle odstavce 4 písm. b) v případě, že by se ozáření fyzické osoby, která přichází s pacientem do styku, mohlo blížit hodnotám obecných limitů pro obyvatele.

(6) Na pracovišti, na kterém se provádí léčebná nebo diagnostická aplikace radionuklidu, musí být vyvěšeno na viditelném místě sdělení o nezbytnosti oznámit před provedením lékařského ozáření pracovníkům poskytovatele zdravotních služeb těhotenství nebo kojení .

(7) Vybavení pracoviště, na kterém se provádí léčebná nebo diagnostická aplikace radionuklidu, musí být v souladu se zvláštními potřebami a povahou tohoto lékařského ozáření.

(K § 85 odst. 5 atomového zákona)

Oznámení o podání žádosti o povolení klinického hodnocení radiofarmak obsahuje skutečnosti týkající se tohoto hodnocení, které jsou důležité z hlediska radiační ochrany, zejména

a) ​​​​souhrn protokolu klinického hodnocení,

b) specifikace radiofarmaka,

c) informace pro pacienta, včetně způsobu ochrany ostatních osob,

d) vzor informovaného souhlasu pacienta,

e) informace pro osoby žijící ve společné domácnosti s účastníkem klinického hodnocení a

f) seznam pracovišť, na kterých se klinické hodnocení bude provádět.

[K § 60 odst. 4 písm. a) atomového zákona]

(1) Ozářením pacienta, které je považováno za chybné pro účely vymezení radiologické události, je

a) ​ozáření vzniklé z důvodu

1. nezáměrné události při lékařském ozáření zahrnující lidskou chybu nebo selhání přístroje, nebo

2. jiné události při lékařském ozáření, jejíž důsledky nemohou být opomenuty z hlediska radiační ochrany,

b) ​v radioterapii

1. ozáření při záměně pacienta,

2. terapeutické ozáření jiné tkáně nebo orgánu, než bylo plánováno,

3. aplikace celkové dávky nebo dávky na frakci, která se významně liší od indikované dávky,

4. aplikace chybně předepsané dávky,

5. ozáření, které způsobí, že radiobiologický efekt léčby neodpovídá původně plánovanému, způsobené přerušením nebo předčasným ukončením plánované léčby, které není způsobeno zdravotním stavem pacienta, nebo

6. ​při výkonu prováděném u těhotné ženy nezáměrné ozáření zárodku nebo plodu,

c) ​v nukleární medicíně

1. aplikace jiného radiofarmaka, než bylo plánováno,

2. aplikace aktivity výrazně odlišné od předepsané aktivity,

3. ozáření při záměně pacienta,

4. aplikace aktivity nebo radiofarmaka, které byly chybně předepsány,

5. při výkonu prováděném u těhotné ženy nezáměrné ozáření zárodku nebo plodu, nebo

6. při výkonu prováděném u kojící ženy nezáměrné ozáření dítěte,

d) ​v radiodiagnostice

1. ozáření násobně vyšší než potřebné,

2. ozáření při záměně pacienta,

3. ozáření jiného orgánu nebo tkáně, než bylo plánováno, nebo

4. při výkonu prováděném u těhotné ženy nezáměrné ozáření zárodku nebo plodu přímým svazkem a

e) ​v intervenční radiologii

1. ozáření násobně vyšší než potřebné,

2. ozáření při záměně pacienta,

3. ozáření jiného orgánu nebo tkáně, než bylo plánováno,

4. při výkonu prováděném u těhotné ženy nezáměrné ozáření zárodku nebo plodu přímým svazkem, nebo

5. případ, kdy dojde ke tkáňové reakci z důvodu nesprávného provedení výkonu.

(2) Aplikací aktivity výrazně odlišné od předepsané aktivity je v nukleární medicíně pro účely vymezení chybného ozáření u

a) léčebné aplikace radionuklidu aplikace aktivity, která se liší od předepsané aktivity o více než 20 %, nebo

b) diagnostické aplikace radionuklidu aplikace aktivity, která se liší od předepsané aktivity o více než 40 %.

(K § 87 odst. 5 atomového zákona)

(1) Radiologická událost kategorie A je závažnou radiologickou událostí.

(2) Příloha č. 23 k této vyhlášce stanoví

a) kritéria pro zařazení radiologické události do kategorie A, B nebo C,

b) ​postup pro případ výskytu radiologické události a potenciální radiologické události,

c) ​obsah a dobu uchovávání záznamů z prošetření radiologické události nebo potenciální radiologické události a

d) rozsah informování o závažné radiologické události a potenciální radiologické události a lhůty k jeho provedení.

(K § 85 odst. 4 atomového zákona)

(1) Rozsah údajů o zdravotních službách, při nichž bylo použito ionizující záření a které byly poskytovatelem zdravotních služeb vykázány a zdravotní pojišťovnou uhrazeny, poskytovaných Úřadu zdravotní pojišťovnou stanoví příloha č. 24 k této vyhlášce.

(2) Údaje podle odstavce 1 musí být poskytovány Úřadu elektronicky ve strojově čitelném formátu.

(K § 83 odst. 7 atomového zákona)

Záznamy o nelékařském ozáření radiologickým zařízením musí obsahovat

a) identifikaci fyzické osoby, která podstupuje nelékařské ozáření,

b) zdůvodnění každého nelékařského ozáření,

c) datum a čas provedení každého nelékařského ozáření,

d) záznam parametrů ozáření, pomocí kterých lze odhadnout dávku z nelékařského ozáření,

e) identifikaci zdroje ionizujícího záření, kterým je nelékařské ozáření provedeno a

f) informaci o provedení nelékařského ozáření bez souhlasu ozařované fyzické osoby, je-li v souladu s jiným právním předpisem takto postupováno.

(K § 83 odst. 7 atomového zákona)

Záznamy o nelékařském ozáření jiným zdrojem ionizujícího záření musí obsahovat

a) identifikaci fyzické osoby, která podstupuje nelékařské ozáření,

b) věk a pohlaví fyzické osoby, která podstupuje nelékařské ozáření,

c) zdůvodnění každého nelékařského ozáření,

d) informaci o případu, kdy fyzická osoba, která měla nelékařské ozáření podstoupit, jej odmítla,

e) datum a čas provedení každého nelékařského ozáření,

f) záznam parametrů ozáření, pomocí kterých lze odhadnout dávku z nelékařského ozáření,

g) identifikaci zdroje ionizujícího záření, kterým je nelékařské ozáření provedeno,

h) porovnání dávky z nelékařského ozáření s dávkovou optimalizační mezí a

i) informaci o provedení nelékařského ozáření bez souhlasu ozařované fyzické osoby, je-li v souladu s jiným právním předpisem takto postupováno.

(K § 88 odst. 6 atomového zákona)

(1) Při činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu musí být radiační ochrana zajištěna vymezením

a) sledovaného pásma na

1. odkališti,

2. dekontaminační stanici,

3. čistírně důlních vod a

4. čistírně průmyslových odpadních vod z pracoviště, které je součástí technologie úpravy radioaktivních nerostů, a

b) kontrolovaného pásma

1. na podzemním pracovišti, kde je dobýván radioaktivní nerost,

2. na technologickém celku na povrchu navazujícím na úvodní důlní dílo, kde je dobýván radioaktivní nerost,

3. v sušárně uranového koncentrátu,

4. ve skladu uranového koncentrátu a

5. v technologicky ucelené části chemické úpravny uranové rudy.

(2) Při vymezení sledovaného pásma a kontrolovaného pásma podle odstavce 1 a při zajišťování radiační ochrany v nich musí být postupováno obdobně podle § 46 až 51.

(K § 88 odst. 6 atomového zákona)

Kontrola povrchové kontaminace fyzické osoby při opuštění kontrolovaného pásma pracoviště, kde jsou vykonávány činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu, podle § 47 písm. e) se neprovádí.

[K § 93 odst. 5 písm. a) atomového zákona]

Pracovištěm s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu je pracoviště, na kterém se provádí

a) těžba, transport produktovody nebo zpracování ropy a plynu,

b) těžba uhlí,

c) těžba rud,

d) zpracování niobové nebo tantalové rudy,

e) zpracování suroviny obsahující vzácnou zeminu,

f) primární výroba železa,

g) tavení cínu, olova nebo mědi,

h) výroba cementu, včetně údržby slínkových pecí,

i) výroba fosfátových hnojiv, výroba kyseliny fosforečné nebo termická výroba fosforu,

j) výroba pigmentu na bázi oxidu titaničitého,

k) zpracování zirkonu nebo zirkonia,

l) výroba, zpracování nebo užití materiálů s obsahem thoria a uranu,

m) spalování uhlí v zařízení s tepelným výkonem nad 5 MW, včetně údržby kotlů,

n) získávání geotermální energie,

o) provoz zařízení na úpravu vlastností podzemní vody nebo nakládání s vodárenskými kaly z úpravy vody z podzemního zdroje,

p) nakládání s materiálem, u kterého bylo prokázáno, že obsah přírodního radionuklidu v něm přesahuje některou z uvolňovacích úrovní stanovených v § 105 nebo zvyšuje příkon prostorového dávkového ekvivalentu o více než 0,5 µSv/h,

q) hornická činnost v podzemí,

r) činnost prováděná hornickým způsobem v podzemí, nebo

s) činnost související s nakládáním s těžebním odpadem.

[K § 93 odst. 5 písm. b) atomového zákona]

(1) Způsob měření za účelem stanovení osobních dávek

a) pracovníka, který nakládá s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu na pracovišti s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu, musí zahrnovat

1. měření příkonu prostorového dávkového ekvivalentu,

2. měření průměrných objemových aktivit radionuklidů v ovzduší,

3. měření povrchové kontaminace na pracovišti a

4. evidenci doby pobytu, nebo

b) pracovníka, který je členem letecké posádky na palubě letadla při letu ve výšce nad 8 km, musí zahrnovat stanovení

1. míry účasti pracovníka na jednotlivých letech,

2. letových charakteristik a

3. parametrů důležitých pro výpočet efektivní dávky, a to opakovaně za každý kalendářní rok.

(2) Na pracovišti s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu musí být provedeno měření k posouzení, zda jsou překročeny úrovně

a) 300 Bq/m3 pro průměrnou objemovou aktivitu radonu v ovzduší při výkonu práce, nebo

b) 1 mSv za rok pro efektivní dávku, která nezahrnuje dávku obdrženou z ozáření z přírodního pozadí a z ozáření radonem a z produktů jeho přeměny.

(3) Na pracovišti s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu, na kterém nebylo zjištěno překročení úrovně podle odstavce 2, nemusí být prováděno stanovování osobních dávek pracovníka, nedochází-li ke změně pracovních podmínek, výrobních postupů nebo surovin.

(4) Na pracovišti s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu, na kterém je zjištěno překročení úrovně podle odstavce 2, musí být provedena optimalizace radiační ochrany a provedeno měření po optimalizaci za účelem stanovení osobní dávky pracovníka při pobytu na pracovišti.

(5) ​​​​Pokud po provedení optimalizace radiační ochrany může na pracovišti ozáření pracovníka překročit efektivní dávku 6 mSv za rok, musí být osobní dávky pracovníka na pracovišti stanovovány opakovaně v každém kalendářním roce.

(6) Stanovení osobních dávek pracovníka nemusí být opakovaně v každém kalendářním roce prováděno na pracovišti s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu, nedochází-li ke změně pracovních podmínek, výrobních postupů nebo surovin a pokud měřením podle odstavce 4 nebyla zjištěna možnost překročení

a) 6 mSv za rok pro efektivní dávku, nebo

b) 1 třetiny limitů stanovených na kalendářní rok v § 4 odst. 1 písm. a) až d).

(7) V případě práce na více pracovištích s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu musí být efektivní dávky pracovníka sčítány.

(8) Dávkové konverzní faktory pro stanovení efektivní dávky jsou uvedeny v příloze č. 30 k této vyhlášce.

[K § 93 odst. 5 písm. b) a c) atomového zákona]

(1) Údaje získané měřením podle § 88 odst. 2 a údaje o stanovených osobních dávkách musí být uchovávány po celou dobu trvání pracovní činnosti pracovníka a dále do doby, kdy pracovník dosáhne nebo by dosáhl 75 let věku, nejméně však po dobu 30 let po ukončení pracovní činnosti.

(2) Údaje podle odstavce 1 a informace o překročení hodnot podle § 88 odst. 2 a odst. 5 písm. b) musí být Úřadu oznamovány do 1 měsíce od jejich získání, a to prostřednictvím držitele povolení podle § 9 odst. 2 písm. h) bodu 2 atomového zákona.

(3) Úřadu musí být o pracovišti s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření oznamovány následující informace:

a) identifikační údaje osoby vykonávající činnost, při které je provozováno pracoviště,

b) název a adresa pracoviště,

c) údaje o zařazení pracoviště podle § 93 odst. 1 atomového zákona a § 87,

d) údaje o surovině používané na pracovišti a popis technologie používané na pracovišti,

e) popis pracoviště, organizace, způsobu a režimu práce a doby pobytu pracovníka na pracovišti,

f) způsob uvolňování radioaktivní látky z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření,

g) údaj o tom, zda je uvolňovaná radioaktivní látka používána k výrobě stavebního materiálu, a

h) popis optimalizace radiační ochrany na pracovišti, popis opatření přijatých k zajištění radiační ochrany a popis zajištění požadavků podle § 94 odst. 2 atomového zákona na pracovišti.

(4) Informace podle odstavce 3 musí být Úřadu oznamovány poprvé před zahájením provozu pracoviště a dále při každé jejich změně.

(5) Informace podle odstavce 3 musí být uchovávány nejméně po dobu 30 let od ukončení provozu pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření.

[K § 66 odst. 6 písm. c) a § 93 odst. 5 písm. d) atomového zákona]

(1) Optimalizace radiační ochrany na pracovišti s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření musí být prováděna při překročení úrovně podle § 88 odst. 2. V rámci optimalizace musí být zpracována optimalizační analýza obsahující varianty řešení a vybrána a uplatněna nejvhodnější varianta ke snížení ozáření z přírodního zdroje záření.

(2) Opatřeními k provedení optimalizace radiační ochrany podle odstavce 1 jsou zejména

a) změna

1. používaných surovin,

2. technologie, nebo

3. organizace, způsobu nebo režimu práce a

b) úprava pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření, včetně úpravy ventilace.

[K § 95 odst. 6 písm. a) až c) atomového zákona]

(1) Měření a hodnocení obsahu radionuklidů v radioaktivní látce uvolňované z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření musí být prováděno v případě pracoviště s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu zejména u

a) usazenin,

b) kalů,

c) použitých filtrů,

d) odpadů a odpadní vody uvolňované mimo pracoviště a

e) materiálů z tohoto pracoviště určených k opakovanému použití nebo recyklaci.

(2) Měření a hodnocení podle odstavce 1 musí být prováděno poprvé při zahájení provozu tohoto pracoviště a poté při změně, která by mohla ovlivnit obsah radionuklidů v radioaktivní látce, nejméně jednou za 12 měsíců.

(3) Nepřekročí-li výsledky měření v 5 po sobě jdoucích letech uvolňovací úrovně stanovené v § 105, nebo dojde-li ke změně, která by mohla ovlivnit obsah radionuklidů v radioaktivní látce, měření a hodnocení podle odstavce 1 musí být dále prováděno alespoň jednou za 5 let.

(4) Vnitřní předpis pro nakládání s radioaktivní látkou uvolňovanou z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření musí obsahovat

a) výčet radioaktivních látek vyskytujících se na pracovišti, včetně údajů o obsahu radionuklidů v nich,

b) popis nakládání s radioaktivní látkou na pracovišti, včetně způsobu její likvidace nebo uvolnění z pracoviště,

c) pokyny pro bezpečné nakládání s radioaktivní látkou na pracovišti a

d) postupy evidence množství radioaktivní látky.

(5) Protokoly s výsledky měření a hodnocení podle odstavce 1 musí být Úřadu předávány do 1 měsíce od jejich získání.

(6) Protokoly s výsledky měření a hodnocení podle odstavce 1 musí být uchovávány po dobu 5 let od ukončení provozu pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření.

[K § 96 odst. 3 písm. a) atomového zákona]

Podmínky pro zařazení pracoviště umístěného v podzemním nebo prvním nadzemním podlaží budovy mezi pracoviště s možným zvýšeným ozářením z radonu stanoví příloha č. 25 k této vyhlášce.

[K § 96 odst. 3 písm. b) atomového zákona]

(1) Na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu musí být prováděno měření k posouzení, zda je překročena referenční úroveň 300 Bq/m3 pro průměrnou objemovou aktivitu radonu v době pobytu pracovníka na pracovišti.

(2) Na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu, na kterém bylo zjištěno překročení referenční úrovně podle odstavce 1, musí být provedena optimalizace radiační ochrany a měření po optimalizaci za účelem stanovení efektivní dávky pracovníka.

(3) Na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu, na kterém nebylo zjištěno překročení referenční úrovně podle odstavce 1 nebo na kterém nebyla měřením po optimalizaci podle odstavce 2 zjištěna možnost překročení hodnoty efektivní dávky pracovníka 6 mSv za 12 měsíců, nemusí být v následujících letech měření a stanovení efektivní dávky prováděno, nedošlo-li

a) ke změně

1. pracovních podmínek,

2. organizace nebo režimu práce, nebo

b) k úpravě pracoviště, včetně změny ventilace.

(4) Na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu, na kterém byla měřením po optimalizaci podle odstavce 2 zjištěna možnost překročení hodnoty efektivní dávky pracovníka 6 mSv za 12 měsíců, musí být měření a stanovení efektivní dávky prováděno opakovaně v každém kalendářním roce.

(5) Dávkové konverzní faktory pro stanovení efektivní dávky pracovníka jsou uvedeny v příloze č. 30 k této vyhlášce.

[K § 96 odst. 3 písm. c) a d) atomového zákona]

(1) Údaje získané měřením podle § 93 odst. 1 a údaje o stanovených efektivních dávkách pracovníků na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu musí být uchovávány po dobu trvání pracovní činnosti pracovníka a dále do doby, kdy pracovník dosáhne nebo by dosáhl 75 let věku, nejméně však po dobu 30 let po ukončení pracovní činnosti.

(2) Údaje podle odstavce 1 a informace o překročení hodnot podle § 93 odst. 1 a 2 musí být Úřadu oznamovány do jednoho měsíce od jejich získání, a to prostřednictvím držitele povolení podle § 9 odst. 2 písm. h) bodu 2 atomového zákona.

(3) Úřadu musí být o pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu oznamovány následující informace:

a) identifikační údaje osoby vykonávající činnost, při které je provozováno pracoviště,

b) název a adresa pracoviště,

c) typ pracoviště podle § 96 odst. 1 atomového zákona,

d) popis pracoviště, organizace, způsobu a režimu práce, ventilačních poměrů a doby pobytu pracovníka na pracovišti,

e) popis optimalizace radiační ochrany na pracovišti a

f) v případě, že je splněna podmínka podle § 97 odst. 1 atomového zákona, popis opatření přijatých k zajištění radiační ochrany a popis zajištění požadavků podle § 97 odst. 2 atomového zákona na pracovišti.

(4) Informace podle odstavce 3 musí být Úřadu oznamovány poprvé před zahájením provozu pracoviště s možným zvýšeným ozářením z radonu a dále při každé jejich změně.

(5) Informace podle odstavce 3 musí být uchovávány po dobu 30 let od ukončení provozu pracoviště s možným zvýšeným ozářením z radonu.

[K § 66 odst. 6 písm. c) atomového zákona]

(1) Optimalizace radiační ochrany na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu musí být prováděna při překročení referenční úrovně podle § 93 odst. 1. V rámci optimalizace radiační ochrany musí být zpracována optimalizační analýza obsahující varianty řešení a vybrána a uplatněna nejvhodnější varianta opatření ke snížení objemové aktivity radonu, která musí splňovat tyto požadavky:

a) její provedení dokáže zajistit pokles objemové aktivity radonu,

b) je na pracovišti realizovatelná a

c) nemůže zhoršit stavebně technický stav pracoviště.

(2) Opatřeními k provedení optimalizace radiační ochrany podle odstavce 1 jsou zejména

a) stavebně technická opatření,

b) zvýšená výměna vzduchu a

c) změna organizace nebo režimu práce.

(K § 98 odst. 4 atomového zákona)

(1) Ke stanovení radonového indexu pozemku musí být

a) používán reprezentativní soubor měření objemové aktivity 222Rn v půdním vzduchu,

b) posouzena plynopropustnost základových půd a

c) používány místní a obecné charakteristiky geologického podloží ovlivňující směr a rychlost pohybu radonu v základových půdách.

(2) Stanovení radonového indexu pozemku musí být vyhodnocováno na základě společného vyhodnocení

a) statistické charakteristiky objemové aktivity radonu v půdním vzduchu a

b) charakteristiky plynopropustnosti zjištěné měřením nebo posouzením na základě odborné zkušenosti a znalosti.

(3) Způsob vyhodnocení výsledků pro stanovení radonového indexu pozemku stanoví příloha č. 26 k této vyhlášce.

(4) Radonový index pozemku je nízký, je-li

a) zjištěná objemová aktivita radonu v půdním vzduchu menší než

1. 10 kBq/m3 u vysoce propustných základových půd,

2. 20 kBq/m3 u středně propustných základových půd, nebo

3. 30 kBq/m3 u nízko propustných základových půd, nebo

b) číselná hodnota radonového indexu pozemku zjištěná měřením menší než 10.

(5) Radonový index pozemku je střední, je-li

a) zjištěná objemová aktivita radonu v půdním vzduchu

1. větší než 10 kBq/m3 a menší než 30 kBq/m3 u vysoce propustných základových půd,

2. větší než 20 kBq/m3 a menší než 70 kBq/m3 u středně propustných základových půd, nebo

3. větší než 30 kBq/m3 a menší než 100 kBq/m3 u nízko propustných základových půd, nebo

b) číselná hodnota radonového indexu pozemku zjištěná měřením větší než 10 a menší než 35.

(6) Radonový index pozemku je vysoký, je-li

a) zjištěná objemová aktivita radonu v půdním vzduchu větší než

1. 30 kBq/m3 u vysoce propustných základových půd,

2. 70 kBq/m3 u středně propustných základových půd, nebo

3. 100 kBq/m3 u nízko propustných základových půd, nebo

b) číselná hodnota radonového indexu pozemku zjištěná měřením větší než 35.

[K § 66 odst. 6 písm. a) a b) a § 99 odst. 5 atomového zákona]

(1) Referenční úroveň pro přírodní ozáření uvnitř budovy s obytnou nebo pobytovou místností je

a) 300 Bq/m3 pro objemovou aktivitu radonu ve vnitřním ovzduší obytné nebo pobytové místnosti; tato hodnota se vztahuje na průměrnou hodnotu při výměně vzduchu obvyklé při užívání, nebo

b) 1 µSv/h pro maximální příkon prostorového dávkového ekvivalentu v obytné nebo pobytové místnosti ve výšce 1 m nad podlahou a vzdálenosti 0,5 m od stěny.

(2) Hodnota ročního průměru objemové aktivity radonu ve vzduchu, při jejímž překročení je vlastník budovy s obytnou nebo pobytovou místností povinen provést opatření, která snižují míru ozáření, je 3 000 Bq/m3.

(3) Při překročení referenční úrovně podle odstavce 1 musí vlastník budovy posoudit účelnost opatření spočívajících zejména v

a) úpravě způsobu užívání budovy, včetně úpravy ventilace, nebo

b) provedení stavebních nebo technologických ozdravných opatření.

(4) Při postupu podle odstavce 3 musí vlastník budovy

a) přiměřeně používat postupy optimalizace radiační ochrany podle § 66 odst. 1, odst. 2 písm. c) a odst. 5 atomového zákona a

b) využívat informace o zdroji radonu a jeho závažnosti v dané situaci a dostupných typech opatření ke snížení koncentrace radonu v budově, včetně nákladů na ně.

[K § 100 odst. 3 písm. a) až c) atomového zákona]

(1) Nejvyšší přípustnou hodnotu objemové aktivity radonu a tritia v pitné vodě pro veřejnou potřebu a pro dodávání balené vody na trh stanoví příloha č. 27 k této vyhlášce.

(2) Referenční úrovně obsahu radionuklidů v pitné vodě pro veřejnou potřebu a pro dodávání balené vody na trh stanoví příloha č. 27 k této vyhlášce.

(3) Způsob a rozsah systematického měření a hodnocení obsahu radionuklidů ve vodě stanoví příloha č. 27 k této vyhlášce.

(4) Systematické měření a hodnocení obsahu radionuklidů ve vodě musí být prováděno ve vodě z podzemního zdroje a ve směsi vody z podzemního zdroje a vody povrchové

a) poprvé před zahájením dodávání pitné vody pro veřejnou potřebu,

b) poprvé před zahájením dodávání balené vody na trh v České republice a

c) následně pravidelně v průběhu dodávání pitné vody pro veřejnou potřebu nebo balené vody na trh v České republice.

(5) Systematické měření a hodnocení obsahu umělých radionuklidů ve vodě musí být prováděno, byla-li pro výrobu pitné vody použita voda z povrchového nebo podzemního vodního zdroje ovlivněného výpustí z pracoviště s energetickým jaderným zařízením.

(6) Četnost systematického měření a hodnocení obsahu radionuklidů ve vodě stanoví příloha č. 27 k této vyhlášce.

(7) V rámci systematického měření a hodnocení obsahu radionuklidů ve vodě musí být provedeno stanovení indikativní dávky, dojde-li k překročení vyšetřovací úrovně celkové objemové aktivity alfa, vyšetřovací úrovně objemové aktivity 137Cs nebo celkové objemové aktivity beta. Vyšetřovací úrovně stanoví příloha č. 27 k této vyhlášce.

(8) Stanovení indikativní dávky podle odstavce 7 musí být v případě přírodních radionuklidů provedeno s využitím výsledků doplňujícího rozboru. Postup doplňujícího rozboru stanoví příloha č. 27 k této vyhlášce.

[K § 100 odst. 3 písm. a) až c) atomového zákona]

(1) Není-li vyšetřovací úroveň celkové objemové aktivity alfa překročena a překročení vyšetřovací úrovně celkové objemové aktivity beta je způsobeno pouze přítomností 40K, indikativní dávka podle § 98 odst. 7 nemusí být stanovována a její referenční úroveň se považuje za nepřekročenou.

(2) Systematické měření obsahu přírodních radionuklidů ve vodě může být provedeno v rozsahu základního rozboru, bylo-li

a) zjištěno, že referenční úroveň indikativní dávky není překročena, nebo

b) prokázáno, že při překročení referenční úrovně podle písmene a) je radiační ochrana optimalizována.

(3) Rozsah základního rozboru podle odstavce 2 stanoví příloha č. 27 k této vyhlášce.

(4) Nepřekročí-li výsledky v 5 po sobě jdoucích letech referenční úrovně stanovené v § 98 odst. 2, systematické měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě musí být dále prováděno, jen dojde-li ke změně, která by mohla ovlivnit obsah přírodních radionuklidů ve vodě, s výjimkou úpravy vody ke snížení obsahu přírodních radionuklidů.

(5) Systematické měření a hodnocení obsahu radionuklidů v pitné vodě musí být prováděno

a) u vody dodávané z vodovodní sítě na místě, kde voda vytéká z kohoutku,

b) u vody dodávané z cisterny na místě jejího výtoku z cisterny,

c) u vody stáčené do láhve nebo kontejneru, které jsou určeny k prodeji, na místě plnění do láhve nebo kontejneru a

d) u vody používané k přípravě potravin v potravinářském podniku na místě, kde se voda v tomto podniku používá.

(6) Vzorky vody musí být pro systematické měření a hodnocení obsahu radionuklidů ve vodě odebírány tak, aby byly reprezentativní pro

a) vodu dodávanou během celého kalendářního roku a pro celou vodou zásobovanou oblast a

b) veškerou vyrobenou vodu stáčenou do lahví nebo kontejnerů.

(7) Pokud je ve vodě zjištěno překročení ukazatele objemové aktivity tritia 100 Bq/l, musí být provedeno měření objemové aktivity radionuklidů emitujících záření gama.

[K § 100 odst. 3 písm. d) atomového zákona]

(1) Evidence výsledků měření obsahu radionuklidů ve vodě a dalších údajů musí v případě dodávání pitné vody pro veřejnou potřebu zahrnovat

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, fyzické osoby, která je dodavatelem vody,

b) název, sídlo nebo adresu umístění organizační složky na území České republiky, byla-li zřízena, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, právnické osoby, která je dodavatelem vody,

c) název vodovodu a identifikační číslo provozní evidence,

d) identifikační údaje o zdroji vody,

e) údaje o vydatnosti zdroje vody a roční objem dodané vody,

f) výčet zásobovaných obcí a počet zásobovaných obyvatel,

g) údaje o úpravě vody,

h) údaje o opatřeních podle § 100 odst. 2 písm. c) a d) atomového zákona,

i) údaje o místě, datu a způsobu odběru vzorků,

j) protokoly s výsledky měření vzorků a

k) evidenční číslo držitele povolení, který provádí měření.

(2) Evidence výsledků měření obsahu radionuklidů ve vodě a dalších údajů musí v případě dodávání balené vody na trh v České republice zahrnovat

a) identifikační údaje v rozsahu podle odstavce 1 písm. a) a b)

1. výrobce balené vody a

2. dovozce balené vody,

b) označení a druh balené vody,

c) identifikační údaje o zdroji vody,

d) roční objem výroby nebo dovozu balené vody,

e) údaje o úpravě vody,

f) údaje o opatřeních podle § 100 odst. 2 písm. c) a d) atomového zákona,

g) údaje o místě, datu a způsobu odběru vzorků,

h) protokoly s výsledky měření vzorků a

i) evidenční číslo držitele povolení, který provádí měření.

(3) Údaje podle odstavců 1 a 2 musí být uchovávány po dobu 5 let od ukončení dodávání pitné vody pro veřejnou potřebu nebo uvádění balené vody na trh v České republice.

(4) Údaje podle odstavců 1 a 2 musí být oznamovány Úřadu

a) poprvé před zahájením dodávání pitné vody pro veřejnou potřebu nebo dodávání balené vody na trh v České republice a

b) v případě každé změny v evidovaném údaji.

(5) Údaje o ukončení dodávání pitné vody pro veřejnou potřebu nebo dodávání balené vody na trh v České republice musí být oznamovány Úřadu neprodleně.

[K § 66 odst. 6 písm. c) atomového zákona]

Při přijímání opatření podle § 100 odst. 2 písm. c) a d) atomového zákona musí dodavatel vody a výrobce a dovozce balené vody zohlednit účelnost těchto opatření. Těmito opatřeními jsou zejména:

a) výběr jiného zdroje vody,

b) v případě dovozu balené vody dovoz obdobné balené vody s nižším obsahem radionuklidu,

c) instalace zařízení ke snížení obsahu přírodního radionuklidu, nebo

d) mísení vody z několika zdrojů.

[K § 9 odst. 2 písm. j) a § 101 odst. 4 písm. a) až c) atomového zákona]

(1) Výčet stavebních materiálů podle § 9 odst. 2 písm. j) atomového zákona stanoví příloha č. 28 k této vyhlášce.

(2) Referenční úroveň pro stavební materiál je 1 mSv za rok pro efektivní dávku reprezentativní osoby ze zevního ozáření zářením gama při užívání stavby s obytnými nebo pobytovými místnostmi nezahrnující dávku obdrženou z ozáření z přírodního pozadí.

(3) Index hmotnostní aktivity I je bezrozměrná veličina určená vztahem

I=aK/3 000 Bq.kg-1 + aRa/300 Bq.kg-1 + aTh/200 Bq.kg-1

na základě hmotnostních aktivit vyjádřených v Bq.kg-1 radionuklidů 40K, 226Ra a 232Th.

(4) Hodnota indexu hmotnostní aktivity pro stavební materiál je 1. Při překročení této hodnoty se má referenční úroveň podle odstavce 2 za překročenou.

(5) Systematické měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu musí být prováděno stanovením indexu hmotnostní aktivity

a) poprvé před uvedením stavebního materiálu na trh a

b) nejméně jednou za kalendářní rok.

(6) Efektivní dávka reprezentativní osoby z užívání stavebního materiálu ze zevního ozáření zářením gama musí být stanovena z výsledků měření hmotnostních aktivit 40K, 226Ra a 232Th zjištěných podle odstavce 5 a hodnocena porovnáním s referenční úrovní podle odstavce 2.

(7) Je-li stavebním materiálem nebo jeho součástí radioaktivní látka s porušenou rovnováhou dlouhodobých přírodních radionuklidů uvolňovaná z pracoviště s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu, stanovení indexu hmotnostní aktivity musí být nahrazeno měřením podle § 95 odst. 1 písm. b) atomového zákona. Výsledky tohoto měření musí být hodnoceny porovnáním s referenční úrovní podle odstavce 2. Efektivní dávka reprezentativní osoby z užívání stavebního materiálu ze zevního ozáření zářením gama musí být stanovena z výsledků tohoto měření a hodnocena porovnáním s referenční úrovní podle odstavce 2.

[K § 101 odst. 4 písm. d) atomového zákona]

(1) Evidence výsledků měření obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu a dalších údajů musí zahrnovat

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, fyzické osoby, která je výrobcem nebo dovozcem stavebního materiálu,

b) název, sídlo nebo adresu umístění organizační složky na území České republiky, byla-li zřízena, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, právnické osoby, která je výrobcem nebo dovozcem stavebního materiálu,

c) označení nebo typ stavebního materiálu a surovin pro jeho výrobu a údaj o jejich původu,

d) údaj o ročním objemu výroby nebo dovozu stavebního materiálu,

e) údaj o původu dováženého stavebního materiálu,

f) údaje charakterizující rozsah a způsob použití stavebního materiálu ve stavbách,

g) údaj o místu, datu a způsobu odběru vzorků,

h) protokoly s výsledky měření vzorků a

i) evidenční číslo držitele povolení, který provádí měření.

(2) Údaje podle odstavce 1 musí být uchovávány nejméně po dobu 5 let od ukončení dodávání stavebního materiálu na trh v České republice.

(3) Údaje podle odstavce 1 písm. a) až f) musí být oznamovány Úřadu

a) poprvé před dodáním stavebního materiálu na trh v České republice a

b) v případě každé změny v evidovaném údaji.

(4) Údaj o ukončení dodávání stavebního materiálu na trh v České republice musí být oznamován Úřadu neprodleně.

(K § 76 odst. 6 atomového zákona)

(1) Uvolňovací úrovně pro pracoviště se zdroji ionizujícího záření se považují za překročené

a) při uvolňování předmětu nebo pevné látky, pokud

1. v uvolňovaném předmětu nebo v uvolňovaném množství pevné látky je součet podílů průměrných hmotnostních aktivit jednotlivých radionuklidů a jejich uvolňovacích úrovní hmotnostní aktivity větší než 1; uvolňovací úrovně hmotnostní aktivity stanoví příloha č. 7 k této vyhlášce, nebo

2. kdekoliv na ploše 300 cm2 povrchu uvolňovaného předmětu je povrchová kontaminace vyšší než uvolňovací úrovně plošné aktivity; uvolňovací úrovně plošné aktivity stanoví příloha č. 7 k této vyhlášce,

b) při vypouštění odpadních vod do povrchových vod, pokud součet součinů průměrných objemových aktivit jednotlivých vypouštěných radionuklidů a jejich maximálních konverzních faktorů hing pro příjem požitím dospělým jednotlivcem z obyvatelstva je větší než 0,1 mSv/m3; maximální konverzní faktor hing pro příjem požitím dospělým jednotlivcem z obyvatelstva stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce,

c) při vypouštění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu, pokud součet součinů průměrných objemových aktivit jednotlivých vypouštěných radionuklidů a jejich maximálních konverzních faktorů hing pro příjem požitím dospělým jednotlivcem z obyvatelstva je větší než 10 mSv/m3; v případě průběžného vypouštění se posuzují průměrné denní objemové aktivity a v případě jednorázového vypouštění průměrné objemové aktivity vztažené k celkovému vypuštěnému objemu,

d) při vypouštění radionuklidů do ovzduší, pokud součet součinů průměrných objemových aktivit jednotlivých vypouštěných radionuklidů a jejich konverzních faktorů hinh pro příjem vdechnutím dospělým jednotlivcem z obyvatelstva podle přílohy č. 3 k této vyhlášce je větší než 0,1 µSv/m3; konverzní faktor hinh pro příjem vdechnutím dospělým jednotlivcem z obyvatelstva stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce,

e) při ukládání na skládky odpadu, pokud

1. v uvolňovaném předmětu nebo uvolňované pevné látce je součet podílů průměrných hmotnostních aktivit jednotlivých radionuklidů a jejich uvolňovacích úrovní hmotnostní aktivity větší než 1, nebo

2. příkon prostorového dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 1 m od povrchu skládky je v místě uložení na skládce větší než 0,4 µSv/h, a

f) při spalování ve spalovně, pokud

1. spalné plyny vypouštěné do ovzduší překračují uvolňovací úrovně podle písmene d), nebo

2. popel vzniklý spálením překračuje uvolňovací úrovně podle písmene a) nebo e).

(2) Průměrná hmotnostní aktivita podle odstavce 1 písm. a) a e) se vztahuje na jednotlivý uvolňovaný předmět nebo na uvolňované množství homogenní pevné látky. Uvolňované množství pevné látky se považuje za homogenní, pokud hustota pevné látky se v žádné části objemu neliší od její průměrné hustoty o více než 30 % a hmotnostní aktivita pevné látky se v žádné části objemu neliší od její průměrné hmotnostní aktivity o více než 30 %.

(3) Průměrná objemová aktivita uvolňovaného množství kapalné nebo plynné látky podle odstavce 1 písm. b) až d) musí být určována z reprezentativního vzorku látky odebraného před jejím uvolněním nebo odebíraného během uvolňování.

[K § 95 odst. 6 písm. d) atomového zákona]

(1) Uvolňovací úrovně pro uvolňování pevných materiálů z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření, včetně jejich ukládání na skládky odpadu, uvolňování k opakovanému použití, recyklaci nebo spalování, jsou

a) hmotnostní aktivita přírodních radionuklidů z řady 238U 1 kBq/kg,

b) hmotnostní aktivita přírodních radionuklidů z řady 232Th 1 kBq/kg, nebo

c) hmotnostní aktivita 40K 10 kBq/kg.

(2) Uvolňovací úrovně podle odstavce 1 se nepovažují za překročené, pokud průměrná hmotnostní aktivita žádného radionuklidu není větší než hodnota uvolňovací úrovně.

(3) Uvolňovací úrovně pro vypouštění odpadních vod a důlních vod do vod povrchových jsou

a) průměrná celková objemová aktivita alfa ve všech látkách 0,5 Bq/l a

b) průměrná celková objemová aktivita beta po odečtení příspěvku 40K ve všech látkách 1 Bq/l.

(4) Uvolňovací úrovně podle odstavce 3 se nepovažují za překročené, pokud průměrná objemová aktivita alfa nebo průměrná objemová aktivita beta po odečtení příspěvku 40K není větší než hodnota uvolňovací úrovně.

(5) Uvolňovací úrovně pro vypouštění odpadních vod a důlních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu jsou

a) průměrná celková objemová aktivita alfa ve všech látkách 50 Bq/l a

b) průměrná celková objemová aktivita beta po odečtení příspěvku 40K ve všech látkách 100 Bq/l.

(6) Uvolňovací úrovně podle odstavce 5 se nepovažují za překročené, pokud průměrná objemová aktivita alfa a průměrná objemová aktivita beta po odečtení příspěvku 40K není větší než hodnota uvolňovací úrovně.

(7) Průměrné hodnoty podle odstavců 1, 3 a 5 se vztahují na množství uvolňovaných materiálů, ve kterých lze hmotnostní nebo objemovou aktivitu považovat za homogenní.

[K § 66 odst. 6 písm. a) atomového zákona]

Referenční úroveň pro ozáření fyzické osoby v nehodové expoziční situaci je 100 mSv pro součet efektivní dávky ze zevního ozáření a úvazku efektivní dávky z vnitřního ozáření.

[K § 104 odst. 9 písm. a) atomového zákona]

(1) Při zdůvodnění a optimalizaci v rámci rozhodování o zavedení ochranných opatření v nehodové expoziční situaci musí být zohledněny

a) okolnosti ovlivňující proveditelnost ochranných opatření, zejména

1. hustota obyvatel,

2. dopravní situace,

3. existence velkých sídelních jednotek,

4. doba potřebná k přípravě evakuace obyvatel, nebo

5. aktuální meteorologická situace,

b) velikost ozáření fyzických osob, které by bylo odvráceno zavedením ochranného opatření, a

c) důsledky zaváděných ochranných opatření.

(2) Neodkladná ochranná opatření musí být zavedena vždy, jestliže by absorbované dávky v orgánech mohly v průběhu méně než 2 dnů u kterékoli fyzické osoby překročit úrovně stanovené přílohou č. 29 k této vyhlášce.

(3) Odůvodněným neodkladným ochranným opatřením je

a) ukrytí, pokud odvrácená efektivní dávka je větší než 10 mSv za období ukrytí trvající nejdéle 2 dny,

b) jódová profylaxe, pokud

1. hrozí vnitřní kontaminace radioaktivním jódem a

2. odvrácený úvazek ekvivalentní dávky ve štítné žláze způsobený radioizotopy jódu je větší než 100 mSv,

c) evakuace, pokud součet efektivní dávky dosud obdržené v nehodové expoziční situaci se započtením účinku již realizovaných ochranných opatření a efektivní dávky, která by mohla být odvrácena evakuací na 7 dní, je větší než 100 mSv ,

d) zákaz konzumace a distribuce místně produkovaných nebo nijak nechráněných potravin v oblastech dotčených radiační havárií na dobu nezbytně nutnou pro stanovení konkrétních podmínek jejich konzumace a distribuce v dané nehodové situaci, nebo

e) zákaz distribuce a uvádění na trh výrobků nacházejících se v oblastech dotčených radiační havárií na dobu nezbytně nutnou pro stanovení konkrétních podmínek jejich distribuce a uvádění na trh v dané nehodové situaci.

(4) Odůvodněným následným ochranným opatřením je

a) omezení používání radionuklidy kontaminovaných potravin, vody a krmiv, pokud odvrácený roční úvazek efektivní dávky je větší než 1 mSv, přičemž platí, že pokud lze oblasti dotčené radiační havárií, kde na základě vyhodnocení radiační situace mohou nadále za stanovených podmínek pobývat fyzické osoby, zásobovat nekontaminovanými potravinami, vodou a krmivy, upřednostní se tato možnost, a

b) přesídlení obyvatel, nelze-li zajistit efektivní dávku obyvatel při návratu na zasažené území menší než 20 mSv za období následujících 12 měsíců.

(5) Při rozhodování o odvolání zavedených ochranných opatření musí být zohledněno ozáření, ke kterému by došlo po odvolání ochranných opatření.

(6) Odůvodněným je odvolání ochranného opatření ukrytí, evakuace a přesídlení obyvatel, bude-li efektivní dávka za období následujících 12 měsíců po odvolání ochranného opatření menší než 20 mSv.

(7) Při současném výskytu nehodové expoziční situace a mimořádné situace po jiné havárii musí být zohledněno možné zvýšení škod z mimořádné situace po jiné havárii v důsledku zavedení ochranného opatření v rozsahu větším, než je přínos ze snížení ozáření.

[K § 104 odst. 9 písm. b) a c) atomového zákona]

(1) Zasahující osoba, jejíž vyslání k zásahu se předem předpokládá, musí v rámci svého pravidelného vzdělávání obdržet obecné a pravidelně aktualizované informace o

a) účincích ionizujícího záření a s nimi spojených možných zdravotních rizicích a

b) preventivních opatřeních radiační ochrany k odvrácení nebo snížení ozáření.

(2) Osoba vysílající zasahující osobu k zásahu ji musí před zásahem informovat o

a) aktuální radiační situaci a odhadech efektivní dávky, kterou může zasahující osoba během zásahu obdržet, a

b) všech ochranných opatřeních, která je v průběhu zásahu nutné dodržet.

(3) Zasahující osoba, jejíž vyslání k zásahu se předem nepředpokládá, musí v přiměřeném rozsahu obdržet informace podle odstavců 1 a 2. Poskytnutí informací musí tato zasahující osoba písemně potvrdit.

(4) Osoba vysílající zasahující osobu k zásahu musí po provedení zásahu informovat zasahující osobu o velikosti vyhodnocené efektivní dávky, kterou zasahující osoba obdržela při zásahu.

(5) Zasahující osoba, která je příslušníkem Hasičského záchranného sboru České republiky, Policie České republiky nebo Armády České republiky, musí být před složením služebního slibu nebo přísahy informována o tom, že v rámci svého služebního zařazení může být vyslána k zásahu, u kterého může být překročena referenční úroveň 100 mSv.

[K § 104 odst. 9 písm. b) až e) atomového zákona]

(1) Souhlas zasahující osoby s účastí na zásahu musí být zaznamenán písemně s podpisem zasahující osoby. Souhlas zasahující osoby, která je příslušníkem Hasičského záchranného sboru České republiky, Policie České republiky nebo Armády České republiky, je považován za udělený složením služebního slibu nebo přísahy.

(2) Osobní ochranné prostředky a pomůcky zasahujících osob musí v co nejvyšší míře omezit povrchovou a vnitřní kontaminaci těchto osob.

(3) Seznam zasahujících osob a záznamy a údaje o skutečnostech podle § 108 a odstavce 1 musí vysílající osoba uchovávat po dobu 10 let od ukončení zásahu.

(4) Záznamy monitorování a hodnocení velikosti ozáření zasahující osoby musí vysílající osoba uchovávat po dobu 30 let od ukončení zásahu.

(5) Identifikační údaje zasahující osoby a jí obdrženou dávku musí vysílající osoba předávat Úřadu neprodleně po ukončení zásahu.

[K § 66 odst. 6 písm. a) a c) atomového zákona]

(1) Při optimalizaci opatření k usměrnění přetrvávajícího ozáření v důsledku nehodové expoziční situace musí být v existující expoziční situaci zohledněno

a) vnější ozáření v důsledku kontaminace životního prostředí a

b) vnitřní ozáření v důsledku příjmu kontaminovaných potravin nebo kontaminované vody.

(2) Referenční úroveň k usměrnění přetrvávajícího ozáření v důsledku nehodové expoziční situace je nejvýše 20 mSv za 12 měsíců.

(3) Opatření k usměrnění přetrvávajícího ozáření při správě kontaminované oblasti vzniklé v důsledku nehodové expoziční situace musí zahrnovat

a) vymezení kontaminovaných oblastí podle míry jejich kontaminace,

b) omezení pohybu fyzických osob,

c) stanovení podmínek pro živočišnou a rostlinnou výrobu,

d) stanovení podmínek pro spotřebu v kontaminované oblasti,

e) podmínky pro dekontaminaci v kontaminované oblasti a

f) podmínky pro ukládání a zpracování kontaminovaného odpadu.

(4) Nejsou-li známy přesnější údaje o době pobytu v budovách a ve volném terénu, má se za to, že uvnitř budov stráví reprezentativní osoba 7 000 hodin za kalendářní rok.

(5) Při optimalizaci opatření k usměrnění přetrvávajícího ozáření způsobeného radioaktivní kontaminací potravního řetězce musí být zohledněna

a) míra kontaminace položek potravního řetězce a

b) zastoupení kontaminovaných položek potravního řetězce v potravním koši reprezentativní osoby.

(K § 164 odst. 2 atomového zákona)

(1) Držitel povolení musí provést zabezpečení radionuklidového zdroje 1. až 3. kategorie zabezpečení tak, že

a) určí informace důležité z hlediska zabezpečení radionuklidového zdroje a zajistí jejich ochranu před zneužitím a

b) přijme opatření k odhalení a zdržení nepovolaného přístupu k radionuklidovému zdroji a odezvě na něj, zejména

1. zabránění neoprávněnému přemístění, jde-li o radionuklidový zdroj 1. kategorie zabezpečení, a

2. snížení pravděpodobnosti neoprávněného přemístění na nejnižší dosažitelnou míru, jde-li o radionuklidový zdroj 2. nebo 3. kategorie zabezpečení.

(2) Zabezpečení radionuklidového zdroje 1. až 3. kategorie zabezpečení musí zahrnovat

a) systém rozpoznání nepovolaného přístupu k radionuklidovému zdroji 1. až 3. kategorie zabezpečení, který musí zajistit

1. zjištění neoprávněného přemístění radionuklidového zdroje 3. kategorie zabezpečení,

2. odhalení každého pokusu o nepovolaný přístup k radionuklidovému zdroji 1. a 2. kategorie zabezpečení,

3. odhalení pokusu o nepovolaný přístup k radionuklidovému zdroji 1. kategorie zabezpečení nepovolaným pracovníkem držitele povolení a

4. získání informací nezbytných k neprodlenému vyhodnocení zjištěného nepovolaného přístupu,

b) systém zábran ke zdržení přemístění radionuklidového zdroje, který musí zajistit

1. snížení pravděpodobnosti neoprávněného přemístění radionuklidového zdroje 3. kategorie zabezpečení,

2. snížení pravděpodobnosti neoprávněného přemístění radionuklidového zdroje 2. kategorie zabezpečení na nejnižší dosažitelnou úroveň a

3. zdržení dostatečné k zahájení zásahu a zamezení neoprávněnému přemístění radionuklidového zdroje 1. kategorie zabezpečení, a

c) systém reakce na zjištěný nepovolaný přístup, který musí zahrnovat

1. přijetí opatření v případě neoprávněného přemístění radionuklidového zdroje 3. kategorie zabezpečení,

2. neprodlené přijetí opatření k zamezení neoprávněnému přemístění radionuklidového zdroje 2. kategorie zabezpečení nebo k jeho přerušení a

3. neprodlené provedení zásahu, který zabrání neoprávněnému přemístění radionuklidového zdroje, a zajištění dostatečných lidských a materiálních prostředků pro takový zásah pro zdroj 1. kategorie zabezpečení.

(K § 164 odst. 2 atomového zákona)

Prvky, které musí systém zabezpečení radionuklidového zdroje obsahovat, jsou

a) technické prostředky a organizační opatření, které zjevně ztěžují přístup k radionuklidovému zdroji a odrazují tak nepovolanou fyzickou osobu od nežádoucího jednání,

b) technické prostředky a organizační opatření zajišťující včasné rozpoznání nepovolaného přístupu k radionuklidovému zdroji,

c) mechanické a jiné zábrany, které co nejvíce prodlouží dobu potřebnou k neoprávněnému přemístění radionuklidového zdroje,

d) organizační opatření, která zajistí odezvu na nepovolaný přístup k radionuklidovému zdroji, a

e) pravidla pro práci s fyzickými osobami, informacemi a technickými prostředky sloužícími k zabezpečení radionuklidového zdroje.

(K § 24 odst. 7 atomového zákona)

Plán zabezpečení musí obsahovat

a) popis radionuklidového zdroje, jeho kategorizaci a popis způsobu jeho použití,

b) popis místa používání a uložení radionuklidového zdroje, jeho okolí a jeho umístění v budovách a areálech,

c) umístění budov a areálů vzhledem k veřejně přístupným místům,

d) cíle plánu zabezpečení pro budovy a areály zohledňující

1. zvláštní podmínky a nebezpečí a

2. postupy pro zabránění nežádoucím následkům neoprávněného aktu,

e) popis opatření k zabezpečení radionuklidového zdroje, včetně

1. kontroly přístupu k radionuklidovému zdroji,

2. detekce nepovolaného přístupu k radionuklidovému zdroji,

3. zdržení nepovolaného přístupu k radionuklidovému zdroji,

4. zásahu při nepovolaném přístupu k radionuklidovému zdroji,

5. způsobů komunikace mezi osobami, které vyhodnocují výstupy ze zabezpečovacího systému, a zasahujícími osobami, a

6. posouzení účinnosti opatření podle bodů 1 až 5,

f) popis administrativních opatření k zabezpečení radionuklidového zdroje, včetně

1. práv a povinností pracovníků,

2. standardních a mimořádných operací s radionuklidovým zdrojem, údržby a oprav technických prostředků ztěžujících přístup k radionuklidovému zdroji a zajišťujících včasné rozpoznání nepovolaného přístupu k radionuklidovému zdroji,

3. způsobu zajištění ochrany informací důležitých z hlediska zabezpečení radionuklidového zdroje,

4. metod kontroly přístupu k radionuklidovému zdroji a

5. způsobu výcviku personálu, a

g) popis opatření při zvýšení hrozby.

(K § 164 odst. 2 atomového zákona)

(1) Informacemi důležitými z hlediska zabezpečení radionuklidového zdroje jsou

a) údaje o radionuklidových zdrojích a jejich umístění,

b) plánované způsoby přepravy a její trasy,

c) údaje obsažené v plánu zabezpečení,

d) údaje o systému zabezpečení,

e) údaje o ostraze,

f) údaje o administrativních opatřeních v rámci zabezpečení radionuklidového zdroje a

g) údaje o zásahu, který zabrání neoprávněnému přemístění radionuklidového zdroje 1. kategorie zabezpečení.

(2) Informace podle odstavce 1 může držitel povolení poskytnout pouze osobám, které je potřebují pro výkon jim svěřené činnosti, a pouze v rozsahu, který k tomuto výkonu potřebují.

(3) Držitel povolení musí ustanovit fyzickou osobu povinnou zajistit zabezpečení radionuklidového zdroje a koordinaci činností v rámci zabezpečení radionuklidového zdroje.

(4) Držitel povolení musí zajistit, aby fyzická osoba podílející se na zabezpečení radionuklidového zdroje a fyzická osoba samostatně přistupující k radionuklidovému zdroji 1. kategorie zabezpečení byla vybírána a průběžně posuzována s ohledem na riziko z hlediska zabezpečení, které může představovat.

(K § 159a atomového zákona)

Držitel povolení musí v rámci kultury zabezpečení radionuklidového zdroje zajistit

a) stanovení odpovědnosti za dodržování zavedených bezpečnostních zásad a postupů,

b) srozumitelnost a jednoznačnost dokumentace související se zabezpečením radionuklidového zdroje vůči všem odpovědným a dotčeným osobám,

c) zavedení systematického přístupu ke školení a zvyšování kvalifikace odpovědných a dotčených osob z pohledu zabezpečení radionuklidového zdroje,

d) informování odpovědných a dotčených osob o hrozbách a významu zabezpečení radionuklidového zdroje,

e) pravidelné ověřování a hodnocení účinnosti systému zabezpečení radionuklidového zdroje,

f) předání aktuálních výsledků ověřování účinnosti systému zabezpečení radionuklidového zdroje odpovědným a dotčeným osobám a v případě, že ověření účinnosti zabezpečení plně neodpovídá cílům, přijmout opatření k nápravě tohoto stavu,

g) neohrožení integrity bezpečnostního systému a v případě předvídatelných událostí postupovat podle předem připravených postupů,

h) využití kompenzačních opatření při pravidelné údržbě a revizi systému zabezpečení radionuklidového zdroje, pokud by tím byla narušena jeho účinnost,

i) ​​​​proces sebehodnocení k potvrzení odpovídající úrovni kultury zabezpečení radionuklidového zdroje,

j) podporu komunikace a zapojení odpovědných, dotčených, ale i jiných osob v procesu hodnocení rizik a identifikaci nedostatků zabezpečení radionuklidového zdroje včetně předkládání návrhů na jeho zlepšení,

k) podporu a povzbuzování kultury zabezpečení se zaměřením na týmovou spolupráci, otevřenost a důvěru mezi odpovědnými a dotčenými osobami.

Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.

(1) Zkouška dlouhodobé stability prováděná podle § 27 odst. 1 písm. a) bodu 6 po nabytí účinnosti této vyhlášky na jednoduchém zdroji ionizujícího záření, který je

a) zubním intraorálním rentgenovým zařízením, na němž byla předchozí zkouška dlouhodobé stability provedena v roce 2015, musí být provedena do 24 měsíců od této zkoušky dlouhodobé stability,

b) zubním intraorálním rentgenovým zařízením vyrobeným před rokem 2005, na němž byla předchozí zkouška dlouhodobé stability provedena v roce 2016, musí být provedena do 24 měsíců od této zkoušky dlouhodobé stability,

c) zubním panoramatickým rentgenovým zařízením vyrobeným před rokem 2009, musí být provedena do 12 měsíců od předchozí zkoušky dlouhodobé stability,

d) zubním panoramatickým rentgenovým zařízením vyrobeným v letech 2009 až 2011, musí být provedena do 24 měsíců od předchozí zkoušky dlouhodobé stability, nebo

e) veterinárním rentgenovým zařízením vyrobeným před rokem 2006, musí být provedena do 24 měsíců od předchozí zkoušky dlouhodobé stability.

(2) Zasahující osoba, která je příslušníkem Hasičského záchranného sboru České republiky, Policie České republiky nebo Armády České republiky přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, je považována za informovanou podle § 108 odst. 4 ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

(3) Souhlas zasahující osoby podle odstavce 4 ve smyslu § 109 odst. 1 je považován za udělený složením služebního slibu nebo přísahy před nabytím účinnosti této vyhlášky.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017, s výjimkou

a) § 75 odst. 4, § 76 písm. b) bodu 2 a písm. c) bodu 2 a § 77 odst. 1 písm. b) bodů 4 a 6 a písm. d) bodů 1 a 2, které nabývají účinnosti 1. února 2018, a

b) § 77 odst. 1 písm. a) bodu 2, který nabývá účinnosti 1. ledna 2021.

Předsedkyně:

Ing. Drábová, Ph.D., v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

RadionuklidD-hodnota

[TBq]H-32.103Be-71.100Be-103.101C-116.10-2C-145. 101N-136.10-2F-186. 10-2Na-223. 10-2Na-242. 10-2Mg-282. 10-2Al-263. 10-2Si-311. 101Si-32*7. 100P-321. 101P-332.102S-356. 101Cl-362. 101Cl-385. 10-2Ar-37ULAr-393.102Ar-415. 10-2K-40ULK-422.10-1K-437. 10-2Ca-41ULCa-451.102Ca-47*6. 10-2Sc-443. 10-2Sc-463. 10-2Sc-477.10-1Sc-482. 10-2Ti-44*3. 10-2V-482. 10-2V-492.103Cr-512. 100Mn-522. 10-2Mn-53ULMn-548. 10-2Mn-564. 10-2Fe-52*2. 10-2Fe-558.102Fe-596. 10-2Fe-60*6. 10-2Co-55*3. 10-2Co-562. 10-2Co-577.10-1Co-587. 10-2Co-58m*7. 10-2Co-603. 10-2Ni-591.103Ni-636. 101Ni-651.10-1Cu-643.10-1Cu-677.10-1Zn-651.10-1Zn-693. 101Zn-69m*2.10-1Ga-675.10-1Ga-687. 10-2Ga-723. 10-2Ge-68*7. 10-2Ge-711.103Ge-77*6. 10-2As-724.10-2As-734. 101As-749. 10-2As-762.10-1As-778. 100Se-752.10-1Se-792.102Br-763. 10-2Br-772.10-1Br-823. 10-2Kr-813.101Kr-853. 101Kr-85m5.10-1Kr-879. 10-2Rb-811.10-1Rb-831.10-1Rb-847. 10-2Rb-867.10-1Rb-87ULSr-826. 10-2Sr-851.10-1Sr-85m*1.10-1Sr-87m2.10-1Sr-892. 101Sr-90*1.100Sr-91*6. 10-2Sr-92*4. 10-2Y-87*9. 10-2Y-883. 10-2Y-905.100Y-918. 100Y-91m*1.10-1Y-922.10-1Y-936.10-1Zr-88*2. 10-2Zr-93*ULZr-95*4. 10-2Zr-97*4. 10-2Nb-93m3.102Nb-944. 10-2Nb-959. 10-2Nb-971.10-1Mo-93*3.102Mo-99*3.10-1Tc-95m1.10-1Tc-963. 10-2Tc-96m*3. 10-2Tc-97ULTc-97m4.101Tc-985. 10-2Tc-993. 101Tc-99m7.10-1Ru-973.10-1Ru-103*1.10-1Ru-105*8.10-2Ru-106*3.10-1Rh-991.10-1Rh-1013.10-1Rh-1023.10-2Rh-102m1.10-1Rh-103m9.102Rh-1059.10-1Pd-103*9. 101Pd-107ULPd-1092. 101Ag-1051.10-1Ag-108m4.10-2Ag-110m2.10-2Ag-1112. 100Cd-1092. 101Cd-113m4. 101Cd-115*2.10-1Cd-115m3. 100In-1112.10-1In-113m3.10-1In-114m8.10-1In-115m4.10-1Sn-113*3.10-1Sn-117m5.10-1Sn-119m7. 101Sn-121m*7. 101Sn-1237.100Sn-1251.10-1Sn-126*3.10-2Sb-1221.10-1Sb-1244.10-2Sb-125*2.10-1Sb-1262.10-2Te-1211.10-1Te-121m*1.10-1Te-123m6.10-1Te-125m1. 101Te-1271. 101Te-127m*3. 100Te-1291.100Te-129m*1.100Te-131m*4.10-2Te-132*3.10-2I-1235.10-1I-1246.10-2I-1252.10-1I-1261.10-1I-129ULI-1312.10-1I-1323.10-2I-1331.10-1I-1343.10-2I-1354.10-2Xe-1226.10-2Xe-123*9.10-2Xe-1273.10-1Xe-131m1. 101Xe-1333. 100Xe-1353.10-1Cs-1293.10-1Cs-1312. 101Cs-1321.10-1Cs-1344.10-2Cs-134m*4.10-2Cs-135ULCs-1363.10-2Cs-137*1.10-1Ba-131*2.10-1Ba-1332.10-1Ba-133m3.10-1Ba-140*3.10-2La-1372. 101La-1403.10-2Ce-1396.10-1Ce-1411.100Ce-143*3.10-1Ce-144*9.10-1Pr-1421.100Pr-1433. 101Nd-147*6.10-1Nd-149*2.10-1Pm-1432.10-1Pm-1444.10-2Pm-1451. 101Pm-1474. 101Pm-148m3.10-2Pm-1496.100Pm-1512.10-1Sm-145*4. 100Srn-147ULSm-1515.102Sm-1532. 100Eu-1472.10-1Eu-1483.10-2Eu-1492. 100Eu-150b2. 100Eu-150a5.10-2Eu-1526.10-2Eu-152m2.10-1Eu-1546.10-2Eu-1552. 100Eu-1565.10-2Gd-146*3.10-2Gd-1484.10-1Gd-1531. 100Gd-1592. 100Tb-1571.102Tb-1589.10-2Tb-1606.10-2Dy-1596. 100Dy-1653. 100Dy-166*1. 100Ho-1662. 100Ho-166m4.10-2Er-1692.102Er-1712.10-1Tm-1676.10-1Tm-1702. 101Tm-1713.102Yb-1693.10-1Yb-1752. 100Lu-1724.10-2Lu-1739.10-1Lu-1748.10-1Lu-174m*6.10-1Lu-1772. 100Hf-172*4.10-2Hf-1752.10-1Hf-1811.10-1Hf-182*5.10-2Ta-178a7.10-2Ta-1796. 100Ta-1826.10-2W-1789.10-1W-1815.100W-1851.102W-1871.10-1W-188*1. 100Re-1848.10-2Re-184m*7.10-2Re-1864. 100Re-187ULRe-1881. 100Re-1891. 100Os-1851.10-1Os-1912. 100Os-191m*1. 100Os-1931. 100Os-194*7.10-1Ir-1891. 100Ir-1905.10-2Ir-1928.10-2Ir-1947.10-1Pt-188*4.10-2Pt-1913.10-1Pt-1933.103Pt-193m1. 101Pt-195m2. 100Pt-1974. 100Pt-197m*9.10-1Au-1936.10-1Au-1947.10-2Au-1952. 100Au-1982.10-1Au-1999.10-1Hg-194*7.10-2Hg-195m*2.10-1Hg-1972. 100Hg-197m*7.10-1Hg-2033.10-1Tl-2005.10-2Tl-2011.100Tl-2022.10-1Tl-2042. 101Pb-201*9.10-2Pb-202*2.10-1Pb-2032.10-1Pb-205ULPb-210*3.10-1Pb-212*5.10-2Bi-2054.10-2Bi-2062.10-2Bi-2075.10-2Bi-210*8. 100Bi-210m3.10-1Bi-212*5.10-2Po-2106.10-2At-2115.10-1Rn-2224.10-2Ra-223*1.10-1Ra-224*5.10-2Ra-225*1.10-1Ra-226*4.10-2Ra-228*3.10-2Ac-2259.10-2Ac-227*4.10-2Ac-2283.10-2Th-227*8.10-2Th-228*4.10-2Th-229*1.10-2Th-230*7.10-2Th-2311. 101Th-232*ULTh-234*2. 100Pa-230*1.10-1Pa-231*6.10-2Pa-2334.10-1U-230*4.10-2U-232*6.10-2U-2337.10-2U-234*1.10-1U-235*8.10-5U-2362.10-1U-238*ULUNaturalULUDepletedULUEnriched 10-20%8.10-4UEnriched 20% a více8.10-5Np-2351.102Np-236b*7.10-3Np-236a8.10-1Np-237*7.10-2Np-2395.10-1Pu-2361.10-1Pu-2372. 100Pu-2386.10-2Pu-2396.10-2Pu-2406.10-2Pu-241*3.100Pu-2427.10-2Pu-244*3.10-4Am-2416.10-2Am-242m*3.10-1Am-243*2.10-1Am-2449.10-2Cm-2403.10-1Cm-241*1.10-1Cm-2424.10-2Cm-2432.10-1Cm-2445.10-2Cm-2459.10-2Cm-2462.10-1Cm-2471.10-3Cm-2485.10-3Bk-2478.10-2Bk-2491. 101Cf-248*1.10-1Cf-2491.10-1Cf-2501.10-1Cf-2511.10-1Cf-2522.10-2Cf-2534.10-1Cf-2543.10-4239Pu/9Be(1)6.10-2241Am/9Be(1)6.10-2

Vysvětlivky:

„UL“ – neomezené množství

„*“ – dceřiný radionuklid významně přispívá k celkové dávce v rámci uvažovaného scénáře

(1) – aktivitou je aktivita radionuklidu emitujícího záření alfa

„a“ – krátký poločas přeměny

„b“ – dlouhý poločas přeměny

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

Typ zářeníRadiační váhový faktor

wRfotony1elektrony a miony1protony a nabité piony2částice alfa, štěpné fragmenty, těžké ionty20neutrony: následující spojité funkce energie neutronů:En < 1 Mev2,5+18,2e-ln2En61 MeV ≤ En ≤ 50 MeV5,0+17,0e-ln22En6En > 50 MeV2,5+3,25e-ln20,04En6

Vysvětlivky:

En – energie neutronu

Tkáňové váhové faktory

Orgán/tkáňTkáňový váhový faktor

wtKostní dřeň (červená)0,12Tlusté střevo0,12Plíce0,12Žaludek0,12Mléčná žláza0,12Ostatní tkáně (*)0,12Gonády0,08Močový měchýř0,04Jícen0,04Játra0,04Štítná žláza0,04Povrch kostí0,01Mozek0,01Slinné žlázy0,01Kůže0,01

Vysvětlivky:

(*) Hodnota wt pro ostatní tkáně (0,12) se vztahuje k aritmetickému průměru středních dávek ve 13 orgánech a tkáních obojího pohlaví uvedených níže. Ostatní tkáně: nadledviny, extratorakální oblast, žlučník, srdce, ledviny, lymfatické uzliny, svalstvo, sliznice dutiny ústní, slinivka, prostata (v případě mužů), tenké střevo, slezina, brzlík, děloha/děložní hrdlo (v případě žen).

Lineární přenos energie L [keV/μm]Jakostní faktor Q (L)méně než 10110 až 1000,32.L -2,2více než 100300L

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

Při výběru optimální varianty v procesu optimalizace musí být zohledněna následující hlediska a údaje:

1. Úroveň ozáření osob pro účely porovnání možností snížení plánovaných nebo již realizovaných dávek a potenciálních dávek fyzickým osobám nebo skupinám obyvatelstva, která je vyjádřena nebo charakterizována

1.1. Rozdělením ozáření všech osob v čase a prostoru v závislosti na druhu zdroje ionizujícího záření, a to na pracovišti a v jeho okolí, s uvážením výsledků reálných měření pokud jsou k dispozici nebo odhadů podle výpočtových modelů.

1.2. Výsledky měření osobních dávek pokud jsou pro danou expoziční situaci k dispozici, které zahrnují střední osobní dávku, nejnižší a nejvyšší osobní dávku, počet ozářených fyzických osob, kolektivní dávku celkovou a distribuci osobních dávek, kterou je rozdělení osobních dávek ve stanovených intervalech osobních dávek.

1.3. Pravděpodobností potenciálního ozáření, která je odhadem možné četnosti výskytu různé úrovně potenciálního ozáření pro případ vzniku nehodové expoziční situace.

1.4. Vstupními radiologickými podmínkami při procesu optimalizace, které zahrnují zejména míru ozáření z přírodního pozadí nebo zvýšenou úroveň ozáření vlivem dřívějších činností a nehod.

2. Dávkové optimalizační meze nebo referenční úrovně pro danou činnost, pokud jsou stanoveny, které slouží jako horní úroveň velikosti ozáření fyzických osob, které jsou v dané situaci vystaveny ozáření, přičemž z možných variant radiační ochrany by měly být upřednostněny ty, které zajistí, aby stanovené dávkové optimalizační meze nebo referenční úrovně nebyly při dané činnosti překračovány.

3. Příklady dobré praxe

3.1. Příklady dobré praxe musí být zohledněny, pokud jsou pro příslušnou činnost k dispozici.

3.2. Pro podobné činnosti se zdrojem ionizujícího záření musí být zohledněny postupy nebo způsoby zajištění radiační ochrany zavedené při dobré praxi.

4. Technická, organizační a ekonomická hlediska

4.1. Při volbě nejvýhodnějšího ekonomického zajištění radiační ochrany v příslušné situaci lze využít postupů vážení přínosů provedeného opatření radiační ochrany vyjádřeného zpravidla formou ušetřené kolektivní dávky ve formě jejího finančního ekvivalentu a finančních nákladů vynaložených na toto opatření.

4.2. Uvážení řešení podle principu nejlepších dostupných technologií, který znamená zhodnocení existence a dostupnosti nejlepších a nejúčinnějších technologií ve zvažované oblasti a možnosti jejich využití s uvážením nákladů na jejich zavedení nebo pořízení, které mohou být vysoké, ale mohou přinést významné zvýšení úrovně radiační ochrany.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

1. Stanovení reprezentativní osoby a hodnocení jejího ozáření musí být prováděny na základě informací o zdroji ionizujícího záření, zahrnujících

1.1. předpokládané radionuklidy uvolňované za kalendářní rok do životního prostředí z pracoviště a jejich aktivity a

1.2. dávkové příkony v důsledku emitovaného záření do okolí pracoviště.

2. Obsah radionuklidů ve složkách životního prostředí musí být stanoven

2.1. přímým měřením, nebo

2.2. použitím vhodného modelu šíření radionuklidů v okolí pracoviště se zdrojem ionizujícího záření, s uvážením dlouhodobé znalosti parametrů charakterizujících meteorologickou nebo hydrologickou situaci v okolí pracoviště se zdrojem ionizujícího záření.

3. Musí být zohledněno možné nahromadění radionuklidů s dlouhým poločasem přeměny v životním prostředí za předpokládanou dobu provozu pracoviště se zdrojem ionizujícího záření.

4. Údaje o životních návycích obyvatel v obydlených místech, kde jsou měřeny nebo modelem vypočteny největší obsahy radionuklidů ve složkách životního prostředí (dále jen „vybraná skupina osob“), musí být zkoumány v rozsahu informací o místě, stravovacích návycích a životním stylu, při zohlednění fyziologických faktorů, zejména věku. Z údajů o životních návycích vybrané skupiny osob musí být vyloučeny údaje o jedinci s extrémními návyky. Údaje o životních návycích vybrané skupiny osob musí být dlouhodobě platné. Nelze-li získat údaje o životních návycích místní populace, musí být použity údaje z příslušných regionálních nebo celostátních statistik a pro množství vdechovaného vzduchu a požité vody údaje podle § 67 odst. 2 a 3.

5. Na základě údajů o obsahu radionuklidů ve složkách životního prostředí a o životních návycích vybrané skupiny osob musí být pro jednotlivce z vybrané skupiny osob stanoven roční příjem jednotlivých radionuklidů všemi uvažovanými cestami ozáření.

6. Pro přepočet aktivit přijatých radionuklidů na roční úvazek efektivní dávky musí být použity u vybrané skupiny osob konverzní faktory podle přílohy č. 3 k této vyhlášce. Přepočet musí být proveden pro věk

6.1. 0 až 5 roků pomocí konverzního faktoru pro věk 1 rok,

6.2. 6 až 15 roků pomocí konverzního faktoru pro věk 10 roků a

6.3. 16 až 70 roků pomocí konverzního faktoru pro dospělého.

7. U vybrané skupiny osob musí být zohledněna efektivní dávka z vnějšího ozáření v důsledku ozáření z radionuklidů ve složkách životního prostředí nebo zářením pronikajícím stíněním zdroje ionizujícího záření a rozptylujícím se v jeho okolí. Celkovou efektivní dávkou za kalendářní rok u jednotlivce z vybrané skupiny osob je součet ročního úvazku efektivní dávky z příjmu radionuklidů a efektivní dávky z vnějšího ozáření.

8. Jednotlivec s nejvyšší efektivní dávkou za kalendářní rok z vybrané skupiny osob určený podle bodů 1 až 7 je reprezentativní osobou. Při porovnávání roční dávky reprezentativní osoby s autorizovaným limitem musí být použity aktivity radionuklidů uvolněných v příslušném kalendářním roce do životního prostředí z pracoviště se zdrojem ionizujícího záření nebo dávkové příkony v důsledku záření šířícího se do okolí pracoviště. Pokud se roční dávky reprezentativní osoby stanovují pomocí modelu šíření radionuklidů, musí být použity údaje o meteorologické nebo hydrologické situaci v příslušném kalendářním roce.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

Optimalizační studie pro stanovení autorizovaného limitu ozáření reprezentativní osoby musí obsahovat

1. stanovení reprezentativní osoby a odhad jejího ozáření postupem podle přílohy č. 5 k této vyhlášce,

2. výčet okolností ovlivňujících ozáření reprezentativní osoby, které souvisejí s množstvím radioaktivních látek a ionizujícího záření uvolňovaných do životního prostředí a podmínkami jejich šíření v okolí pracoviště se zdrojem ionizujícího záření,

3. doklad, že radionuklidy uvolněné za kalendářní rok do životního prostředí z pracoviště se zdrojem ionizujícího záření a jejich aktivity a dávkové příkony v důsledku záření šířícího se do okolí pracoviště odpovídají plánované expoziční situaci v důsledku předpokládaného provozu tohoto pracoviště; tento doklad musí zohlednit dostupná technická a organizační opatření ke snížení množství radioaktivních látek nebo ionizujícího záření uvolňovaných do životního prostředí,

4. předpokládaný režim uvolňování radionuklidů do životního prostředí v průběhu kalendářního roku, včetně uvážení možnosti uvolnění celé aktivity některého radionuklidu v krátkém časovém období jednorázově, a

5. zdůvodněnou volbu podmínek šíření radionuklidů atmosférou nebo hydrosférou, které budou použity pro stanovení návrhu hodnoty autorizovaného limitu zohledňující předpokládaný režim uvolňování radionuklidů podle bodu 4.

Vysvětlivky:

Při volbě parametrů podle bodů 3 až 5 musí být použit přístup

1. deterministický, při němž musí být zdůvodněným konzervatismem vybrána množina parametrů vedoucí k nejvyšší hodnotě autorizovaného limitu, nebo

2. pravděpodobnostní, při němž musí být

a. zohledněn rozsah parametrů a

b. výsledná pravděpodobnost, že reprezentativní osoba bude ozářena v míře převyšující navržený autorizovaný limit, nejvýše 5 %.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

NuklidHmotnostní aktivita

[kBq/kg]H-3100Be-710C-141F-1810Na-220,1Na-241Si-311 000P-321 000P-331 000S-35100Cl-361Cl-3810K-42100K-4310K-4010Ca-45100Ca-4710Sc-460,1Sc-47100Sc-481V-481Cr-51100Mn-5110Mn-521Mn-52m10Mn-53100Mn-540,1Mn-5610Fe-52*10Fe-551 000Fe-591Co-5510Co-560,1Co-571Co-581Co-58m10 000Co-600,1Co-60m1 000Co-61100Co-62m10Ni-59100Ni-63100Ni-6510Cu-64100Zn-650,1Zn-691 000Zn-69m*10Ga-7210Ge-7110 000As-731 000As-7410As-7610As-771 000Se-751Br-821Rb-86100Sr-851Sr-85m100Sr-87m100Sr-891 000Sr-90*1Sr-91*10Sr-9210Y-901 000Y-91100Y-91m100Y-92100Y-93100Zr-9310Zr-95*1Zr-97*10Nb-93m10Nb-940,1Nb-951Nb-97*10Nb-9810Mo-9010Mo-9310Mo-99*10Mo-101*10Tc-961Tc-96m1 000Tc-9710Tc-97m100Tc-991Tc-99m100Ru-9710Ru-103*1Ru-105*10Ru-106*0,1Rh-103m10 000Rh-105100Pd-103*1 000Pd-109*100Ag-1051Ag-110m*0,1Ag-111100Cd-109*1Cd-115*10Cd-115m*100In-11110In-113m100In-114m*10In-115m100Sn-113*1Sn-12510Sb-12210Sb-1241Sb-125*0,1Te-123m1Te-125m1 000Te-1271 000Te-127m*10Te-129100Te-129m*10Te-131100Te-131m*10Te-132*1Te-13310Te-133m10Te-13410I-123100I-125100I-12610I-1290,01I-13010I-13110I-13210I-13310I-13410I-13510Cs-12910Cs-1311 000Cs-13210Cs-1340,1Cs-134m1 000Cs-135100Cs-1361Cs-137*0,1Cs-13810Ba-13110Ba-1401La-1401Ce-1391Ce-141100Ce-14310Ce-144*10Pr-142100Pr-1431 000Nd-147100Nd-149100Pm-1471 000Pm-1491 000Sm-1511 000Sm-153100Eu-1520,1Eu-152m100Eu-1540,1Eu-1551Gd-15310Gd-159100Tb-1601Dy-1651 000Dy-166100Ho-166100Er-1691 000Er-171100Tm-170100Tm-1711 000Yb-175100Lu-177100Hf-1811Ta-1820,1W-18110W-1851 000W-18710Re-1861 000Re-188100Os-1851Os-191100Os-191m1 000Os-193100Ir-1901Ir-1921Ir-194100Pt-19110Pt-193m1 000Pt-1971 000Pt-197m100Au-19810Au-199100Hg-197100Hg-197m100Hg-20310Tl-20010Tl-201100Tl-20210Tl-2041Pb-20310Bi-2061Bi-2070,1Po-20310Po-20510Po-20710At-2111 000Ra-22510Ra-227100Th-2261 000Th-2290,1Th-2321Pa-23010Pa-23310U-23010U-231100U-232*0,1U-2331U-23610U-237100U-2381U-239100U-240*100Np-237*1Np-239100Np-24010Pu-234100Pu-235100Pu-2361Pu-237100Pu-2380,1Pu-2390,1Pu-2400,1Pu-24110Pu-2420,1Pu-2431 000Pu-244*0,1Am-2410,1Am-2421 000Am-242m*0,1Am-243*0,1Cm-24210Cm-2431Cm-2441Cm-2450,1Cm-2460,1Cm-247*0,1Cm-2480,1Bk-249100Cf-2461 000Cf-2481Cf-2490,1Cf-2501Cf-2510,1Cf-2521Cf-253100Cf-2541Es-253100Es-254*0,1Es-254m*10Fm-25410 000Fm-255100

Vysvětlivky:

Hodnoty hmotnostní aktivity u nuklidů označených * (mateřské nuklidy) zahrnují též produkty jejich rozpadu (dceřiné nuklidy) s nimiž jsou v radioaktivní rovnováze.

Dceřiné nuklidy v radioaktivní rovnováze s mateřským nuklidem se samostatně neposuzují.

Mateřský nuklidDceřiné nuklidyFe-52Mn-52mZn-69mZn-69Sr-90Y-90Sr-91Y-91mZr-95Nb-95Zr-97Nb-97m, Nb-97Mo-99*Tc-99mNb-97Nb-97mMo-99Tc-99mMo-101Tc-101Ru-103Rh-103mRu-105Rh-105mRu-106Rh-106Pd-103Rh-103mPd-109Ag-109mAg-110mAg-110Cd-109Ag-109mCd-115In-115mCd-115mIn-115mIn-114mIn-114Sn-113In-113mSb-125Te-125mTe-127mTe-127Te-129mTe-129Te-131mTe-131Te132I-132Cs-137Ba-137mCe-144Pr-144, Pr-144mU-232Th-228, Ra-224, Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, Tl-208U-240Np-240m, Np-240Np-237Pa-233Pu-244U-240, Np-240m, Np-240Am-242mNp-238Am-243Np-239Cm-247Pu-243Es-254Bk-250Es-254mFm-254

NuklidHmotnostní aktivita

[kBq/kg]Aktivita

[Bq]H-3106109Be-7103107Be-10104106C-1110106C-14104107N-13102109Ne-19102109O-15102109F-1810106Na-2210106Na-2410105Mg-2810105Al-2610105Si-31103106Si-32103106P-32103105P-33105108S-35105108Cl-36104106Cl-3810105Cl-3910105Ar-37106108Ar-39107104Ar-41102109K-40102106K-42102106K-4310106K-4410105K-4510105Ca-41105107Ca-45104107Ca-4710106Sc-4310106Sc-4410105Sc-45102107Sc-4610106Sc-47102106Sc-4810105Sc-49103105Ti-4410105Ti-4510106V-4710105V-4810105V-49104107Cr-48102106Cr-4910106Cr-51103107Mn-5110105Mn-5210105Mn-52m10105Mn-53104109Mn-5410106Mn-5610105Fe-5210106Fe-55104106Fe-5910106Fe-60102105Co-5510106Co-5610105Co-57102106Co-5810106Co-58m104107Co-6010105Co-60m103106Co-61102106Co-62m10105Ni-5610106Ni-5710106Ni-59104108Ni-63105108Ni-6510106Ni-66104107Cu-6010105Cu-6110106Cu-64102106Cu-67102106Zn-62102106Zn-6310105Zn-6510106Zn-69104106Zn-69m102106Zn-71m10106Zn-72102106Ga-6510105Ga-6610105Ga-67102106Ga-6810105Ga-70102106Ga-7210105Ga-73102106Ge-6610106Ge-6710105Ge-68*10105Ge-6910106Ge-71104108Ge-75103106Ge-7710105Ge-78102106As-6910105As-7010105As-7110106As-7210105As-73103107As-7410106As-76102105As-77103106As-7810105Se-7010106Se-7310106Se-73m102106Se-75102106Se-79104107Se-81103106Se-81m103107Se-8310105Br-7410105Br-74m10105Br-7510106Br-7610105Br-77102106Br-80102105Br-80m103107Br-8210106Br-83103106Br-8410105Kr-74102109Kr-76102109Kr-77102109Kr-79103105Kr-81104107Kr-81m1031010Kr-83m1051012Kr-85105104Kr-85m1031010Kr-87102109Kr-88102109Rb-7910105Rb-8110106Rb-81m103107Rb-82m10106Rb-83*102106Rb-8410106Rb-86102105Rb-87103107Rb-88102105Rb-89102105Sr-80103107Sr-8110105Sr-82*10105Sr-8310106Sr-85102106Sr-85m102107Sr-87m102106Sr-89103106Sr-90*102104Sr-9110105Sr-9210106Y-8610105Y-86m102107Y-87*10106Y-8810106Y-90103105Y-90m10106Y-91103106Y-91m102106Y-92102105Y-93102105Y-9410105Y-9510105Zr-86102107Zr-88102106Zr-8910106Zr-93*103107Zr-9510106Zr-97*10105Nb-8810105Nb-8910105Nb-89m10105Nb-9010105Nb-93m104107Nb-9410106Nb-9510106Nb-95m102107Nb-9610105Nb-9710106Nb-9810105Mo-9010106Mo-93103108Mo-93m10106Mo-99*102106Mo-10110106Tc-9310106Tc-93m10106Tc-9410106Tc-94m10105Tc-9510106Tc-95m10106Tc-9610106Tc-96m103107Tc-97103108Tc-97m103107Tc-9810106Tc-99104107Tc-99m102107Tc-101102106Tc-10410105Ru-94102106Ru-97102107Ru-103102106Ru-10510106Ru-106*102105Rh-9910106Rh-99m10106Rh-10010106Rh-101102107Rh-101m102107Rh-10210106Rh-102m102106Rh-103m104108Rh-105102107Rh-106m10105Rh-107102106Pd-100102107Pd-101102106Pd-103103108Pd-107105108Pd-109103106Ag-10210105Ag-10310106Ag-10410106Ag-104m10106Ag-105102106Ag-10610106Ag-106m10106Ag-108m*10106Ag-110m10106Ag-111103106Ag-11210105Ag-11510105Cd-104102107Cd-107103107Cd-109104106Cd-113103106Cd-113m103106Cd-115102106Cd-115m103106Cd-11710106Cd-117m10106In-10910106In-11010106In-110m10105In-111102106In-112102106In-113m102106In-114103105In-114m102106In-115103105In-115m102106In-116m10105In-11710106In-117m102106In-119m102105Sn-110102107Sn-111102106Sn-113103107Sn-117m102106Sn-119m103107Sn-121105107Sn-121m*103107Sn-123103106Sn-123m102106Sn-125102105Sn-126*10105Sn-12710106Sn-12810106Sb-11510106Sb-11610106Sb-116m10105Sb-117102107Sb-118m10106Sb-119103107Sb-120102106Sb-120m10106Sb-122102104Sb-12410106Sb-124m102106Sb-125102106Sb-12610105Sb-126m10105Sb-12710106Sb-12810105Sb-128m10105Sb-12910106Sb-13010105Sb-13110106Te-116102107Te-12110106Te-121m102106Te-123103106Te-123m102107Te-125m103107Te-127103106Te-127m103107Te-129102106Te-129m103106Te-131102105Te-131m10106Te-132102107Te-13310105Te-133m10105Te-13410106I-12010105I-120m10105I-121102106I-123102107I-12410106I-125103106I-126102106I-128102105I-129102105I-13010106I-131102106I-13210105I-132m102106I-13310106I-13410105I-13510106Xe-120102109Xe-121102109Xe-122*102109Xe-123102109Xe-125103109Xe-127103105Xe-129m103104Xe-131m104104Xe-133m103104Xe-133103104Xe-1351031010Xe-135m102109Xe-138102109Cs-12510104Cs-127102105Cs-129102105Cs-130102106Cs-131103106Cs-13210105Cs-134m103105Cs-13410104Cs-135104107Cs-135m10106Cs-13610105Cs-137*10104Cs-13810104Ba-126102107Ba-128102107Ba-131102106Ba-131m102107Ba-133102106Ba-133m102106Ba-135m102106Ba-137m10106Ba-139102105Ba-140*10105Ba-141102105Ba-142102106La-13110106La-13210106La-135103107La-137103107La-13810106La-14010105La-141102105La-14210105La-143102105Ce-134*103107Ce-13510106Ce-137103107Ce-137m103106Ce-139102106Ce-141102107Ce-143102106Ce-144*102105Pr-13610105Pr-137102106Pr-138m10106Pr-139102107Pr-142102105Pr-142m107109Pr-143104106Pr-144102105Pr-145103105Pr-14710105Nd-136102106Nd-138103107Nd-139102106Nd-139m10106Nd-141102107Nd-147102106Nd-149102106Nd-15110105Pm-14110105Pm-143102106Pm-14410106Pm-145103107Pm-14610106Pm-147104107Pm-14810105Pm-148m10106Pm-149103106Pm-15010105Pm-151102106Sm-14110105Sm-141m10106Sm-142102107Sm-145102107Sm-14610105Sm-14710104Sm-151104108Sm-153102106Sm-155102106Sm-156102106Eu-14510106Eu-14610106Eu-147102106Eu-14810106Eu-149102107Eu-15010106Eu-150m103106Eu-15210106Eu-152m102106Eu-15410106Eu-155102107Eu-15610106Eu-157102106Eu-15810105Gd-14510105Gd-146*10106Gd-14710106Gd-14810104Gd-149102106Gd-151102107Gd-15210104Gd-153102107Gd-159103106Tb-14710106Tb-14910106Tb-15010106Tb-15110106Tb-153102107Tb-15410106Tb-155102107Tb-15610106Tb-156m (24,4h)103107Tb-156m' (5 h)104107Tb-157104107Tb-15810106Tb-16010106Tb-161103106Dy-15510106Dy-157102106Dy-159103107Dy-165103106Dy-166103106Ho-155102106Ho-157102106Ho-159102106Ho-161102107Ho-162102107Ho-162m10106Ho-164103106Ho-164m103107Ho-166103105Ho-166m10106Ho-167102106Er-16110106Er-165103107Er-169104107Er-171102106Er-172102106Tm-16210106Tm-16610106Tm-167102106Tm-170103106Tm-171104108Tm-172102106Tm-173102106Tm-17510106Yb-162102107Yb-166102107Yb-167102106Yb-169102107Yb-175103107Yb-177102106Yb-178103106Lu-16910106Lu-17010106Lu-17110106Lu-17210106Lu-173102107Lu-174102107Lu-174m102107Lu-176102106Lu-176m103106Lu-177103107Lu-177m10106Lu-178102105Lu-178m10105Lu-179103106Hf-170102106Hf-172*10106Hf-173102106Hf-175102106Hf-177m10105Hf-178m10106Hf-179m10106Hf-180m10106Hf-18110106Hf-182102106Hf-182m10106Hf-18310106Hf-184102106Ta-17210106Ta-17310106Ta-17410106Ta-17510106Ta-17610106Ta-177102107Ta-17810106Ta-179103107Ta-18010106Ta-180m103107Ta-18210104Ta-182m102106Ta-183102106Ta-18410106Ta-185102105Ta-18610105W-176102106W-17710106W-178*10106W-179102107W-181103107W-185104107W-187102106W-188*102105Re-17710106Re-17810106Re-18110106Re-18210106Re-182m10106Re-18410106Re-184m102106Re-186103106Re-186m103107Re-187106109Re-188102105Re-188m102107Re-189*102106Os-180102107Os-18110106Os-182102106Os-18510106Os-189m104107Os-191102107Os-191m103107Os-193102106Os-194102105Ir-18210105Ir-18410106Ir-18510106Ir-18610106Ir-186m10106Ir-187102106Ir-18810106Ir-189*102107Ir-19010106Ir-190m (3,1 h)10106Ir-190m' (1,2 h)104107Ir-19210104Ir-192m102107Ir-193m104107Ir-194102105Ir-194m10106Ir-195102106Ir-195m102106Pt-18610106Pt-188*10106Pt-189102106Pt-191102106Pt-193104107Pt-193m103107Pt-195m102106Pt-197103106Pt-197m102106Pt-199102106Pt-200102106Au-193102107Au-19410106Au-195102107Au-198102106Au-198m10106Au-199102106Au-200102105Au-200m10106Au-201102106Hg-193102106Hg-193m10106Hg-194*10106Hg-195102106Hg-195m*102106Hg-197102107Hg-197m102106Hg-199m102106Hg-203102105Tl-19410106Tl-194m10106Tl-19510106Tl-197102106Tl-19810106Tl-198m10106Tl-199102106Tl-20010106Tl-201102106Tl-202102106Tl-204104104Pb-195m10106Pb-198102106Pb-19910106Pb-200102106Pb-20110106Pb-202103106Pb-202m10106Pb-203102106Pb-205104107Pb-209105106Pb-210*10104Pb-211102106Pb-212*10105Pb-214102106Bi-20010106Bi-20110106Bi-20210106Bi-20310106Bi-20510106Bi-20610105Bi-20710106Bi-210103106Bi-210m*10105Bi-212*10105Bi-213102106Bi-21410105Po-20310106Po-20510106Po-20610106Po-20710106Po-20810104Po-20910104Po-21010104At-20710106At-211103107Fr-222103105Fr-223102106Rn-220*104107Rn-222*10108Ra-223*102105Ra-224*10105Ra-225102105Ra-226*10104Ra-227102106Ra-228*10105Ac-224102106Ac-225*10104Ac-226102105Ac-227*0,1103Ac-22810106Th-226*103107Th-22710104Th-228*1104Th-229*1103Th-2301104Th-231103107Th-23210104Thpřír1103Th-234*103105Pa-22710106Pa-22810106Pa-23010106Pa-2311103Pa-23210106Pa-233102107Pa-23410106U-230*10105U-231102107U-232*1103U-23310104U-23410104U-235*10104U-23610104U-237102106U-238*10104Upřír*1103U-239102106U-240103107U-240*10106Np-23210106Np-233102107Np-23410106Np-235103107Np-236102105Np-236m103107Np-237*1103Np-238102106Np-239102107Np-24010106Pu-234102107Pu-235102107Pu-23610104Pu-237103107Pu-2381104Pu-2391104Pu-2401103Pu-241102105Pu-2421104Pu-243103107Pu-2441104Pu-245102106Pu-246102106Am-237102106Am-23810106Am-239102106Am-24010106Am-2411104Am-242103106Am-242m*1104Am-243*1103Am-24410106Am-244m104107Am-245103106Am-24610105Am-246m10106Cm-238102107Cm-240102105Cm-241102106Cm-242102105Cm-2431104Cm-24410104Cm-2451103Cm-2461103Cm-2471104Cm-2481103Cm-249103106Cm-2500,1103Bk-245102106Bk-24610106Bk-2471104Bk-249103106Bk-25010106Cf-244104107Cf-246103106Cf-24810104Cf-2491103Cf-25010104Cf-2511103Cf-25210104Cf-253102105Cf-2541103Es-250102106Es-251102107Es-253102105Es-25410104Es-254m102106Fm-252103106Fm-253102106Fm-254104107Fm-255103106Fm-25710105Md-257102107Md-258102105

Vysvětlivky:

Za malé množství radioaktivní látky se považuje množství menší než 1 tuna.

Hodnoty hmotnostní aktivity a aktivity u nuklidů označených * (mateřské nuklidy) zahrnují i produkty jejich rozpadu (dceřiné nuklidy) s nimiž jsou v radioaktivní rovnováze.

Dceřiné nuklidy v radioaktivní rovnováze s mateřským nuklidem se samostatně neposuzují.

Mateřský nuklidDceřiné nuklidyGe-68Ga-68Rb-83Kr-83mSr-82Rb-82Sr-90Y-90Y-87Sr-87mZr-93Nb-93mZr-97Nb-97Mo-99Tc-99mRu-106Rh-106Ag-108mAg-108Sn-121mSn-121 (0,776)Sn-126Sb-126mXe-122I-122Cs-137Ba-137mBa-140La-140Ce-134La-134Ce-144Pr-144Gd-146Eu-146Hf-172Lu-172W-178Ta-178W-188Re-188Re-189Os-189m (0,241)Ir-189Os-189mPt-188Ir-188Hg-194Au-194Hg-195mHg-195 (0,542)Pb-210Bi-210, Po-210Pb-212Bi-212, Tl-208 (0,36), Po-212 (0,64)Bi-210mTl-206Bi-212Tl-208 (0,36), Po-212 (0,64)Rn-220Po-216Rn-222Po-218, Pb-214, Bi-214, Po-214Ra-223Rn-219, Po-215, Pb-211, Bi-211, Tl-207Ra-224Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, Tl-208 (0,36), Po-212 (0,64)Ra-226Rn-222, Po-218, Pb-214, Bi-214, Po-214, Pb-210, Bi-210, Po-210Ra-228Ac-228Ac-225Fr-221, At-217, Bi-213, Po-213 (0,978), Tl-209 (0,0216), Pb-209 (0,978)Ac-227Fr-223 (0,0138)Th-226Ra-222, Rn-218, Po-214Th-228Ra-224, Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, Tl-208 (0,36), Po-212 (0,64)Th-229Ra-225, Ac-225, Fr-221, At-217, Bi-213, Po-213, Pb-209ThpřírRa-228, Ac-228, Th-228, Ra-224, Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, Tl-208 (0,36), Po-212 (0,64)Th-234Pa-234mU-230Th-226, Ra-222, Rn-218, Po-214U-232Th-228, Ra-224, Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, Tl-208 (0,36), Po-212 (0,64)U-235Th-231U-238Th-234, Pa-234mUpřírTh-234, Pa-234m, U-234, Th-230, Ra-226, Rn-222, Po-218, Pb-214, Bi-214, Po-214, Pb-210, Bi-210, Po-210U-240Np-240mNp-237Pa-233Am-242mAm-242Am-243Np-239

Typ radionuklidového zdrojePlošná aktivita

[Bq/cm2]Radionuklidové zdroje vyzařující záření beta nebo gama a nízce toxické radionuklidové zdroje emitující záření alfa0,4Ostatní radionuklidové zdroje emitující záření alfa0,04

Vysvětlivky:

Nízce toxické radionuklidové zdroje emitující záření alfa jsou:

1. přírodní uran, ochuzený uran, přírodní thorium, Th-228, Th-230, Th-232, U-235 a U-238 obsažené v rudách nebo chemických koncentrátech, nebo

2. radionuklidový zdroj emitující záření alfa s poločasem přeměny menším než deset dní.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

Prvek (atomové číslo)RadionuklidÚroveň aktivity vymezující

vysokoaktivní zdroj

[TBq]Americium (95)Am-2416. 10-2Am-241/Be-9 (1)6. 10-2Kalifornium (98)Cf-2522. 10-2Curium (96)Cm-2445. 10-2Kobalt (27)Co-603. 10-2Cesium (55)Cs-1371. 10-1Gadolinium (64)Gd-1531.100Iridium (77)Ir-1928. 10-2Promethium (61)Pm-1474. 101Plutonium (94)Pu-2386. 10-2Pu-239/Be-9(1)6. 10-2Radium (88)Ra-2264. 10-2Selen (34)Se-752. 10-1Stroncium (38)Sr-90 (Y-90)1.100Thulium (69)Tm-1702. 101Ytterbium (70)Yb-1693. 10-1

Vysvětlivky:

(1) Aktivitou je aktivita radionuklidu emitujícího záření alfa.

Pro radionuklidy, které nejsou uvedeny v tabulce, je příslušná aktivita shodná s D-hodnotou uvedenou v příloze č. 1 k této vyhlášce.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

1. Požadavky na standardní vybavení pracoviště s otevřeným radionuklidovým zdrojem pro účely jeho zařazení do kategorie

Kategorie pracovištěPožadavky na standardní vybavení pracoviště ventilačními, izolačními a stínícími zařízeními a provedení kanalizaceI.Jako běžná chemická laboratoř, stěny a strop s omyvatelným a neporézním povrchem, podlaha pokrytá odolnou dobře čistitelnou podlahovinou, například PVC, pracovní povrchy z lehce čistitelného materiálu, zejména laminátu nebo nerezu, celistvé a bezešvé, odpadní jímka z lehce čistitelného materiálu, může být přímo napojena na kanalizaci.II.Jako dobře vybavená chemická laboratoř, kromě požadavků na pracoviště kategorie I. navíc utěsněné spoje mezi podlahou, stěnami, stropem a pracovními povrchy, digestoř, kanalizace zpravidla napojena na samostatnou záchytnou nádrž.III. a IV.Jako velmi dobře vybavená chemická laboratoř, kromě požadavků na pracoviště kategorie II. navíc vybavení podtlakovými skříněmi a kanalizací napojenou na samostatnou záchytnou nádrž.

2. Nejvyšší aktivity zpracovávané na standardně vybaveném pracovním místě

Kategorie pracovištěCharakteristika radioaktivních látek a podmínek práce s nimiNormálníZa mokraTěkavé kapalinyPotenciálně prašnéI. kategorie60 Sv/hinh3 000 Sv/hinh1 Sv/hinh3 Sv/hinhII. kategorie600 Sv/hinh30 000 Sv/hinh150 Sv/hinh600 Sv/hinhIII. kategorie8 000 Sv/hinh300 000 Sv/hinh1 600 Sv/hinh8 000 Sv/hinhIV. kategorieneurčenoneurčenoneurčenoneurčeno

Vysvětlivky:

1. Pro přírodní uran a thorium, ochuzený a obohacený uran, radionuklidy Sm-147, Th-232, U-235 a U-238 se použijí desetinásobky hodnot uvedených v tabulce.

2. Konverzní faktory hinh pro příjem vdechnutím stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce.

3. Charakteristika radioaktivních látek a způsobu práce s nimi v závislosti na fyzikální charakteristice zpracovávaných materiálů a na náročnosti a rizikovosti prováděných pracovních operací je uvedena v tabulce níže.

4. Pokud vybavení pracovního místa neodpovídá standardnímu vybavení pracoviště dané kategorie, určí se nejvyšší aktivita, kterou lze na takovém pracovním místě zpracovávat, vynásobením příslušné aktivity z předcházející tabulky koeficientem vybavenosti pracovního místa podle tabulky níže.

5. Při současném zpracování více radionuklidů na jednom pracovním místě nesmí být součet podílů zpracovávané aktivity jednotlivých radionuklidů a jejich maximální zpracovávané aktivity větší než 1.

6. Pokud se na pracovním místě pracoviště III. kategorie pracuje pouze s otevřeným radionuklidovým zdrojem fixovaným na pevný nosič, neplatí omezení aktivity.

3. Charakteristika radioaktivních látek a způsobu práce s nimi v závislosti na fyzikální charakteristice zpracovávaných materiálů a na náročnosti a rizikovosti prováděných pracovních operací

Charakteristika radioaktivních látek a podmínek práce s nimiFyzikální charakteristiky zpracovávání radioaktivních látek a náročnost a potenciální rizikovost prováděných pracovních operacíNormálníPracovní operace se suchými pevnými radioaktivními látkami, zejména vážení, dělení, ohřívání, chov laboratorních zvířat s aplikovanými radionuklidy.Za mokraPracovní operace s radioaktivními látkami v roztoku, kromě těkavých kapalin.Těkavé kapalinyPracovní operace s tritiovanými kapalinami, značenými organickými kapalinami, roztoky s radioaktivním jódem, nebo s jinými kapalinami, u nichž je možný vznik radioaktivních výparů nebo kontaminace vzduchu.Potenciálně prašnéPracovní operace se suchými pevnými radioaktivními látkami, u nichž je možný vznik významného množství respirabilního prachu, zejména rozmělňování, drcení nebo mletí látek a přesévání nebo přesýpání suchých prašných materiálů.

4. Koeficienty vybavenosti pracovního místa

Vybavení pracovního místaKategorie pracovištěI.II.III. a IV.Podtlaková hermetizovaná skříň s rukavicemi nebo manipulátory10101Částečně hermetizovaná podtlaková skříň1010,1Uzavřený eluční nebo podobný systém, radiochemická digestoř, skříň s laminárním prouděním110,1Volná plocha nebo pracovní stůl v místnosti se sestupným laminárním prouděním0,10,10,01Běžná chemická digestoř, skříň bez ventilace zejména ochranný štít, stan0,10,010,001Volná plocha, pracovní stůl0,010,0010,0001

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

1. Zkouška těsnosti uzavřeného radionuklidového zdroje musí být prováděna

1.1. ponořením do kapaliny,

1.2. otěrem uzavřeného radionuklidového zdroje,

1.3. otěrem na náhradní ploše, nebo

1.4. emanační zkouškou nebo jinou zkouškou ověřující přímo hermetičnost pouzdra uzavřeného zdroje, nebo

1.5. měřením poklesu aktivity radionuklidu v případě zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem obsahující radionuklid pouze v plynné formě.

2. Zkouška těsnosti uzavřeného radionuklidového zdroje v rámci přejímací zkoušky nebo zkoušky dlouhodobé stability zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem musí být prováděna měřením poklesu aktivity radionuklidu v případě zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem obsahujícím radionuklid pouze v plynné formě nebo otěrem na náhradní ploše v případě ostatních zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem.

3. Není-li doporučena jiná hodnota, považuje se uzavřený radionuklidový zdroj za netěsný, byly-li při zkoušce těsnosti zjištěny následující skutečnosti:

3.1. u zkoušky ponořením do kapaliny překročení aktivity testovacího media 200 Bq,

3.2. u zkoušky otěrem uzavřeného radionuklidového zdroje překročení aktivity testovacího media 200 Bq,

3.3. u zkoušky otěrem na náhradní zkušební ploše překročení aktivity testovacího media 20 Bq,

3.4. u emanační zkoušky překročení aktivity testovacího media 200 Bq za dvanáct hodin,

3.5. u měření poklesu aktivity radionuklidu odchylka od přirozené křivky radioaktivní přeměny větší než 20 %.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

Typ uzavřeného radionuklidového zdrojePodmínky použitíZmírněné *1Běžné *2Ztížené *3Plošný uzavřený radionuklidový zdroj emitující záření alfa5 let36 měsíců12 měsícůPlošný uzavřený radionuklidový zdroj emitující záření beta s aktivitou vyšší než 40 MBq/cm210 let5 let24 měsícůPlošný uzavřený radionuklidový zdroj emitující záření beta s aktivitou nižší než 40 MBq/cm2 a s tlustým překryvem15 let10 let36 měsícůJednoplášťový uzavřený radionuklidový zdroj10 let5 let24 měsícůDvouplášťový uzavřený radionuklidový zdroj15 let10 let36 měsíců

Vysvětlivky:

*1 - Zmírněné podmínky použití (neagresivní prostředí v nepřístupném prostoru, bez rizika mechanického poškození, například kontrolní dozimetrické radionuklidové zdroje),

*2 - běžné podmínky použití (průmyslové neagresivní prostředí, například eliminátory náboje nebo tloušťkoměry v textilním, papírenském, plastikářském průmyslu),

*3 - ztížené podmínky použití (agresivní prostředí nebo zvýšené riziko mechanického poškození, například gumárny).

Typ uzavřeného radionuklidového zdrojeVšechny podmínky použitíJednoplášťový uzavřený radionuklidový zdroj12 měsícůDvouplášťový uzavřený radionuklidový zdroj24 měsíců

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

1. Přejímací zkouška a zkouška dlouhodobé stability musí zahrnovat:

1.1. vizuální kontrolu

1.1.1. celistvosti a neporušenosti zdroje ionizujícího záření,

1.1.2. značení ovládacích prvků,

1.1.3. viditelnosti světelného pole, pokud je jím zdroj ionizujícího záření vybaven,

1.2. funkční testy řídicích, ovládacích, bezpečnostních, signalizačních, indikačních a nastavovacích prvků,

1.3. ověření, zda naměřené hodnoty odpovídají typickým hodnotám, a v případě, že neodpovídají, ověření, zda se nejedná o závadu,

1.4. v případě zdroje ionizujícího záření podléhajícího schvalování typu testy v rozsahu stanoveném v rozhodnutí o schválení typu výrobku,

1.5. v případě uzavřeného radionuklidového zdroje

1.5.1. ověření údajů uvedených v osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje,

1.5.2. zkoušku těsnosti podle přílohy č. 10,

1.6. v případě zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem a generátoru záření

1.6.1. ověření funkčnosti zdroje ionizujícího záření,

1.6.2. ověření provozních parametrů a vlastností zdroje ionizujícího záření,

1.6.3. stanovení dozimetrických veličin důležitých z hlediska účelu použití zdroje ionizujícího záření,

1.7. v případě zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem zkoušku těsnosti uzavřeného radionuklidového zdroje podle přílohy č. 10,

1.8. zhodnocení, zda zdroj ionizujícího záření používaný pro lékařské ozáření splňuje požadavky § 76 a 77,

1.9. v případě zdroje ionizujícího záření používaného v radioterapii pro účely léčby

1.9.1. ověření zobrazovacích systémů nevyužívajících ionizující záření nebo využívajících ionizující záření pocházející ze zdroje ionizujícího záření používaného k léčbě,

1.9.2. stanovení kombinované nejistoty měření veličin důležitých z hlediska účelu používání zdroje ionizujícího záření, a to

1.9.2.1. kermové vydatnosti v brachyterapii,

1.9.2.2. absorbované dávky za referenčních podmínek nebo dávkového příkonu u ostatních radioterapeutických modalit,

1.9.3. vybrané testy plánovacího systému,

1.9.4. vybrané testy záznamového a verifikačního systému,

1.10. u rentgenového zařízení používaného v radiodiagnostice, intervenční radiologii nebo v radioterapii pro účely zobrazování

1.10.1. ověření zobrazovacích systémů,

1.10.2. kontrolu výskytu artefaktů v obrazu,

1.11. u mamografického rentgenového zařízení

1.11.1. test prostorového rozlišení,

1.11.2. testy digitální tomosyntézy,

1.12. u skiagrafického rentgenového zařízení

1.12.1. kontrolu reprodukovatelnosti kermy včetně expozice s krátkým expozičním časem,

1.12.2. test prostorového rozlišení,

1.12.3. kontrolu krátkého expozičního času,

1.13. u skiaskopického rentgenového zařízení používaného pro lékařské ozáření v radiodiagnostice a intervenční radiologii

1.13.1. kontrolu souladu velikostí ploch receptoru obrazu a pole rentgenového záření při základním zvětšení,

1.13.2. test prostorového rozlišení,

1.14. u zubního intraorálního rentgenového zařízení

1.14.1. s filmovým receptorem obrazu kontrolu stavu vyvolávacích chemikálií a filmů, vhodnost jejich kombinace a kontrolu dokumentace o jejich výměnách,

1.14.2. kontrolu stavu všech fólií nepřímé digitalizace,

1.15. u rentgenového zařízení používaného ve veterinární medicíně kontrolu stavu ochranných stínicích pomůcek,

1.16. u rentgenového zařízení používaného pro lékařské ozáření v radiodiagnostice, intervenční radiologii nebo radioterapii pro účely zobrazování, které poskytuje kvantitativní informaci o ozáření pacienta, kontrolu přesnosti této informace.

2. Přejímací zkouška musí dále obsahovat

2.1. ověření údajů od výrobce, které jsou z hlediska radiační ochrany významné pro možný způsob použití zdroje ionizujícího záření a jeho příslušenství, nebo v případě, že jej nelze při zkoušce provést, ověření, že jej provedla osoba, která zdroj ionizujícího záření instalovala,

2.2. u radioterapeutického rentgenového ozařovače vytvoření ozařovací tabulky,

2.3. u zubního intraorálního rentgenového zařízení optimalizaci zobrazovacího procesu,

2.4. odhad neužitečného záření v okolí zubního intraorálního nebo zubního panoramatického rentgenového zařízení a v případě nevyhovujícího výsledku jeho měření,

2.5. měření neužitečného záření v okolí rentgenového zařízení používaného při lékařském ozáření pro účely zobrazování jiného než v bodě 2.4,

2.6. kontrola, že bylo provedeno počáteční ověření plánovacího systému a záznamového a verifikačního systému v radioterapii.

3. Zkouška dlouhodobé stability musí dále obsahovat

3.1. ověření stability provozních parametrů a vlastností generátoru záření a zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem a posouzení, zda jejich případná nestabilita je závadou,

3.2. ověření stability dozimetrických veličin důležitých z hlediska účelu použití generátoru záření a zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem a posouzení, zda jejich případná nestabilita je závadou,

3.3. ověření údajů od výrobce, které jsou z hlediska radiační ochrany významné pro způsob použití zdroje ionizujícího záření a jeho příslušenství, v případě, že jej lze při zkoušce provést,

3.4. u radioterapeutického rentgenového zařízení ověření ozařovací tabulky,

3.5. odhad neužitečného záření v okolí zubního intraorálního nebo zubního panoramatického rentgenového zařízení, došlo-li k takové změně v jeho používání, která mohla ovlivnit hodnoty uvedené v posledním odhadu neužitečného záření, nebo pokud na zařízení od instalace žádný odhad nebo měření neužitečného záření nebyly provedeny, nebo jejich výsledky nejsou dohledatelné,

3.6. měření neužitečného záření v okolí rentgenového zařízení používaného při lékařském ozáření pro účely zobrazování jiného nežli uvedeného v bodě 3.5, došlo-li k takové změně v jeho používání, která mohla ovlivnit hodnoty uvedené v posledním měření neužitečného záření, nebo pokud na zařízení od instalace žádné měření neužitečného záření nebylo provedeno, anebo jeho výsledky nejsou dohledatelné, a v případě nevyhovujícího výsledku odhadu neužitečného záření podle bodu 3.5,

3.7. v případě zkoušky dlouhodobé stability po výměně příslušenství zdroje ionizujícího záření, které má vliv na radiační ochranu, ověření správnosti údajů uvedených v technické dokumentaci tohoto příslušenství, které mají z hlediska radiační ochrany význam pro běžné použití zdroje ionizujícího záření nebo jeho příslušenství,

3.8. v případě zkoušky dlouhodobé stability u registranta kontrolu zkoušek provozní stálosti a vybavenosti pomůckami pro jejich provádění,

3.9. u zubního intraorálního rentgenového zařízení ověření optimalizace zobrazovacího procesu a v případě nevyhovujícího výsledku její provedení.

4. U zdroje ionizujícího záření používaného při lékařském ozáření v radioterapii jsou

4.1. velmi závažné závady:

4.1.1. netěsnost uzavřeného radionuklidového zdroje,

4.1.2. závada závažného charakteru nebo závažná kombinace závad, které mohou vést k ohrožení zdraví pacienta nebo pracovníka nebo které závažným způsobem porušují principy radiační ochrany,

4.2. méně závažné závady:

4.2.1. viditelné poškození uzavřeného radionuklidového zdroje, které by mohlo vést k jeho netěsnosti v blízké době a které není velmi závažnou závadou,

4.2.2. jiné závady zjištěné během zkoušky dlouhodobé stability.

5. U zdroje ionizujícího záření, používaného při lékařském ozáření v radiodiagnostice, intervenční radiologii nebo v radioterapii pro účely zobrazování jsou

5.1. velmi závažné závady:

5.1.1. závada závažného charakteru nebo závažná kombinace závad, které mohou vést k ohrožení zdraví pacienta nebo pracovníka nebo které závažným způsobem porušují principy radiační ochrany, a

5.1.2. výskyt významných artefaktů zcela znemožňujících diagnostické čtení snímku,

5.1.3. na skiagrafických a skiaskopických rentgenových zařízeních první polotloušťka při 80 kV menší než 2,3 mm Al,

5.1.4. na skiagrafických rentgenových zařízeních

5.1.4.1. odchylka napětí od nominální hodnoty větší než 20 %,

5.1.4.2. s filmovým receptorem obrazu reprodukovatelnost expoziční automatiky větší než 40 %, nebo

5.1.4.3. prostorové rozlišení menší než 1,6 lp/mm,

5.1.5. na skiaskopických rentgenových zařízeních

5.1.5.1. součet odchylek okrajů pole rentgenového záření a receptoru obrazu na všech stranách větší než 10 % ze vzdálenosti ohnisko - receptor obrazu,

5.1.5.2. nízkokontrastní detekovatelnost větší než 4 %, nebo

5.1.5.3. prostorové rozlišení menší než 0,8 lp/mm,

5.1.5.4. je umožněna přímá skiaskopie,

5.1.5.5. není funkční automatická regulace dávkového příkonu,

5.1.6. na zařízeních výpočetní tomografie pokles kermového indexu výpočetní tomografie o 70 % nebo více oproti výchozí hodnotě při stejných expozičních parametrech,

5.2. méně závažné závady:

5.2.1. nesoulad s požadavkem podle § 76 nebo 77, který není velmi závažnou závadou,

5.2.2. u mamografického rentgenového zařízení poměr signálu k šumu z linearizovaných dat menší než 40,

5.2.3. u skiagrafického rentgenového zařízení používaného pro snímkování dětí do 3 let

5.2.3.1. variační koeficient přenosové kermy pro expoziční čas do 10 ms větší než 5 %,

5.2.3.2. prostorové rozlišení menší než 3 lp/mm,

5.2.3.3. nemožnost vytvořit použitelný snímek při 50–70 kV s expozičním časem menším než 10 ms,

5.2.4. u skiaskopického rentgenového zařízení používaného pro lékařské ozáření

5.2.4.1. u zařízení, u kterých se liší tvar receptoru obrazu a tvar pole rentgenového záření, absolutní hodnota rozdílu velikostí ploch receptoru obrazu a pole rentgenového záření při základním zvětšení je větší než 10 % velikosti aktivní plochy receptoru obrazu,

5.2.4.2. nesoulad indikované a změřené hodnoty dávkové veličiny větší než 35 % změřené hodnoty,

5.2.4.3. používaného pro snímkování dětí do 3 let prostorové rozlišení menší než 1,4 lp/mm,

5.2.5. u zubního intraorálního rentgenového zařízení používaného pro lékařské ozáření

5.2.5.1. nesoulad indikované a změřené hodnoty dávkové veličiny větší než 50 % změřené hodnoty,

5.2.5.2. s filmovým receptorem obrazu nevyhovující stav vyvolávacích chemikálií nebo filmů nebo jejich nevhodná kombinace,

5.2.5.3. nemožnost nalezení optimalizovaného nastavení expozičních parametrů,

5.2.6. u rentgenového zařízení používaného pro lékařské ozáření v radiodiagnostice, intervenční radiologii nebo v radioterapii pro účely zobrazování výskyt artefaktů zasahujících do diagnostického čtení snímku,

5.2.7. ostatní závady zjištěné během zkoušky dlouhodobé stability.

6. Závady zjištěné u zdroje ionizujícího záření, používaného v defektoskopii a karotáži, jsou

6.1. velmi závažné závady, a to

6.1.1. netěsnost uzavřeného radionuklidového zdroje,

6.1.2. závada závažného charakteru nebo závažná kombinace závad, které mohou vést k ohrožení zdraví pracovníka nebo jiné fyzické osoby nebo které závažným způsobem porušují principy radiační ochrany,

6.2. méně závažné závady, a to jiné závady zjištěné během zkoušky dlouhodobé stability.

7. Závady zjištěné u jiného zdroje ionizujícího záření jsou

7.1. velmi závažné závady, a to

7.1.1. netěsnost uzavřeného radionuklidového zdroje,

7.1.2. závada závažného charakteru nebo závažná kombinace méně závažných závad, které mohou vést k ohrožení zdraví pracovníka nebo jiné fyzické osoby nebo které závažným způsobem porušují principy radiační ochrany,

7.2. méně závažné závady, a to

7.2.1. viditelné poškození uzavřeného radionuklidového zdroje, které by mohlo vést k jeho netěsnosti v blízké době a které není velmi závažnou závadou,

7.2.2. poškození ochranných pomůcek u veterinárního rentgenového zařízení, které významně zhoršuje jejich ochrannou funkci, nebo

7.2.3. jiná závada zjištěná během zkoušky dlouhodobé stability.

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

Registrant musí provádět zkoušky provozní stálosti

1. u zubního intraorálního rentgenového zařízení používaného pro lékařské ozáření

1.1. s filmovým receptorem obrazu vizuálním porovnáním snímku zubního fantomu pořízeného pomocí běžně používaných expozičních parametrů pro horní molár dospělého s referenčním snímkem

1.1.1. nejméně jednou měsíčně,

1.1.2. při každém podezření na špatnou funkci zdroje ionizujícího záření nebo zobrazovacího procesu,

1.1.3. při změně důležité z hlediska radiační ochrany,

1.1.4. po odstávce delší než 1 měsíc,

1.1.5. po změně filmů nebo chemikálií,

1.1.6. v případě odchylky zjištěné při testech prováděných v rámci bodů 1.1.1 až 1.1.5 a

1.1.7. v případě potvrzení odchylky v rámci bodu 1.1.6 po nápravném opatření s použitím upravených expozičních parametrů vzešlých z nápravného opatření,

1.2. s přímou digitalizací

1.2.1. vizuálním porovnáním snímku zubního fantomu pořízeného pomocí běžně používaných expozičních parametrů pro horní molár dospělého s referenčním snímkem

1.2.1.1. nejméně jednou ročně,

1.2.1.2. při každém podezření na špatnou funkci zdroje ionizujícího záření nebo zobrazovacího procesu,

1.2.1.3. při změně důležité z hlediska radiační ochrany,

1.2.1.4. po odstávce delší než 1 rok,

1.2.1.5. v případě odchylky zjištěné při testech prováděných v rámci bodů 1.2.1.1 až 1.2.1.4 a

1.2.1.6. v případě potvrzení odchylky v rámci bodu 1.2.1.5 po nápravném opatření s použitím upravených expozičních parametrů vzešlých z nápravného opatření,

1.2.2. vizuálním ověřením čistoty monitoru, pomocí něhož je klinicky prováděna diagnóza,

1.2.2.1. jednou měsíčně a

1.2.2.2. v případě zjištění nečistot monitoru v rámci bodu 1.2.2.1 po nápravném opatření,

1.3. s nepřímou digitalizací

1.3.1. vizuálním porovnáním snímku zubního fantomu pořízeného pomocí běžně používaných expozičních parametrů pro horní molár dospělého s referenčním snímkem

1.3.1.1. nejméně jednou ročně,

1.3.1.2. při každém podezření na špatnou funkci zdroje ionizujícího záření nebo zobrazovacího procesu,

1.3.1.3. při změně důležité z hlediska radiační ochrany,

1.3.1.4. po odstávce delší než 1 rok,

1.3.1.5. v případě odchylky zjištěné při testech prováděných v rámci bodů 1.3.1.1 až 1.3.1.4 a

1.3.1.6. v případě potvrzení odchylky v rámci bodu 1.3.1.5 po nápravném opatření s použitím upravených expozičních parametrů vzešlých z nápravného opatření,

1.3.2. vizuálním ověřením čistoty monitoru, pomocí něhož je klinicky prováděna diagnóza,

1.3.2.1. jednou měsíčně a

1.3.2.2. v případě zjištění nečistot monitoru v rámci bodu 1.3.2.1 po nápravném opatření,

1.3.3. vizuálním ověřením, zda se na snímcích zubního fantomu pořízených na všechny používané fólie nepřímé digitalizace nevyskytují významné artefakty zasahující do diagnostického čtení snímků,

1.3.3.1. jednou měsíčně a

1.3.3.2. po pořízení nových fólií nepřímé digitalizace,

2. u zubního panoramatického rentgenového zařízení

2.1. testem zobrazení fantomu čelisti v rozsahu podle pokynů výrobce zařízení nebo v případě, že výrobce tyto pokyny neposkytl, tak podle pokynů osoby, která provedla zkoušku dlouhodobé stability nebo přejímací zkoušku

2.1.1. jednou za 6 měsíců,

2.1.2. při každém podezření na špatnou funkci zdroje ionizujícího záření nebo zobrazovacího procesu,

2.1.3. při změně důležité z hlediska radiační ochrany,

2.1.4. po odstávce delší než 6 měsíců a

2.1.5. v případě zjištění neshod v rámci bodů 2.1.1 až 2.1.4 po nápravném opatření,

2.2. vizuálním ověřením čistoty monitoru, pomocí něhož je klinicky prováděna diagnóza,

2.2.1. jednou měsíčně a

2.2.2. v případě zjištění nečistot monitoru v rámci bodu 2.2.1 po nápravném opatření,

2.3. průběžným ověřováním kvality standardně pořizovaných kefalografických snímků,

3. u zubního rentgenového zařízení, u kterého se používá negatoskop pro hodnocení snímků, testy podle bodu 1 a dále vizuálním ověřením čistoty negatoskopu,

3.1. jednou měsíčně a

3.2. v případě zjištění nečistot negatoskopu v rámci bodu 3.1 po nápravném opatření,

4. u zubního výpočetního tomografu

4.1. testem zobrazení fantomu v rozsahu podle pokynů výrobce zařízení nebo v případě, že výrobce tyto pokyny neposkytl, tak podle pokynů osoby, která provedla zkoušku dlouhodobé stability nebo přejímací zkoušku,

4.1.1. jednou za 6 měsíců,

4.1.2. při každém podezření na špatnou funkci zdroje ionizujícího záření nebo zobrazovacího procesu,

4.1.3. při změně důležité z hlediska radiační ochrany,

4.1.4. po odstávce delší než 6 měsíců a

4.1.5. v případě zjištění nedostatků v rámci bodů 4.1.1 až 4.1.4 po nápravném opatření,

4.2. vizuálním ověřením čistoty monitoru, pomocí kterého je klinicky prováděna diagnóza,

4.2.1. jednou měsíčně a

4.2.2. v případě zjištění nečistot monitoru v rámci bodu 4.2.1 po nápravném opatření,

5. u veterinárního rentgenového zařízení

5.1. ověřením stavu a neporušenosti ochranných pomůcek

5.1.1. jednou ročně,

5.1.2. po jejich opravě,

5.1.3. při každém podezření na poškození ochranných pomůcek,

5.1.4. po odstávce delší než 1 rok a

5.1.5. po pořízení nových ochranných pomůcek,

5.2. u veterinárního skiagrafického zařízení testem souladu světelného pole s rentgenovým polem

5.2.1. jednou za 6 měsíců,

5.2.2. při změně důležité z hlediska radiační ochrany,

5.2.3. při každém podezření na špatnou kolimaci svazku rentgenového záření,

5.2.4. po odstávce delší než 6 měsíců a

5.2.5. při nevyhovujícím výsledku testu podle bodů 5.2.1 až 5.2.4 po provedení nápravného opatření,

6. u rentgenového kostního denzitometru v rozsahu stanoveném výrobcem

6.1. před prvním použitím,

6.2. po servisním zásahu,

6.3. s četností stanovenou výrobcem a

6.4. je-li při testu podle bodů 6.1 až 6.3 shledána neshoda, po nápravném opatření.

Vysvětlivky:

Artefaktem je nežádoucí obraz na snímku, který nesouvisí se zobrazovaným objektem a narušuje jeho zobrazení.

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

1. Identifikace držitele povolení, pro kterého radiační pracovník vykonává práci, při které je profesně ozářen, a to název, identifikační číslo a adresa držitele povolení a název a adresa pracoviště,

2. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné příjmení radiačního pracovníka,

3. titul radiačního pracovníka, má-li jej,

4. údaj o dosaženém vzdělání radiačního pracovníka,

5. adresa trvalého pobytu a státní příslušnost radiačního pracovníka,

6. datum narození,

7. místo narození,

8. datum počátku práce se zdrojem ionizujícího záření,

9. datum počátku práce se zdrojem ionizujícího záření na tomto pracovišti nebo datum ukončení práce se zdrojem ionizujícího záření na tomto pracovišti,

10. měřené/sledované veličiny,

11. údaj o tom, s jakým zdrojem ionizujícího záření radiační pracovník pracuje,

12. údaj o tom, jakému druhu záření je radiační pracovník vystaven,

13. údaj o tom, jakou profesi radiační pracovník vykonává.

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

Část A osobního radiačního průkazu obsahuje:

1. registrační číslo osobního radiačního průkazu přidělené Úřadem,

2. jméno, popřípadě jména, příjmení a titul,

3. pohlaví,

4. datum narození,

5. osobní kód radiačního pracovníka přidělený Úřadem,

6. státní příslušnost,

7. číslo občanského průkazu občana České republiky, nebo číslo pasu osoby cizí státní příslušnosti,

8. průkazovou fotografii v souladu s právními předpisy upravujícími náležitosti občanských průkazů,

9. datum jeho vydání,

10. roční efektivní dávky [mSv] v předchozích 4 letech s datem zápisu, jménem a podpisem dohlížející osoby:

a) osobní dávkový ekvivalent v hloubce 10 mm – HP(10),

b) úvazek efektivní dávky – E50,

c) efektivní dávka – E,

d) ekvivalentní dávka – HT (se specifikací orgánu nebo tkáně, pro které je ekvivalentní dávka stanovena),

11. údaje o držiteli povolení, který je osobou odpovědnou za radiační ochranu externího pracovníka:

a) název,

b) adresa,

c) evidenční číslo přidělené Úřadem (pouze držitelé povolení vydaných v České republice),

d) číslo povolení,

e) začátek a konec práce se zdroji ionizujícího záření u uvedeného držitele povolení,

12. výsledky preventivních lékařských prohlídek:

a) datum,

b) výsledek prohlídky (schopen/schopen za stanovených podmínek – nutné doložit zprávu se specifikací podmínek, za kterých může být práce vykonávána/neschopen),

c) jméno a podpis dohlížející osoby,

13. záznamy o absolvování školení z radiační ochrany:

a) datum absolvování školení,

b) jméno a podpis dohlížející osoby.

Část B osobního radiačního průkazu obsahuje:

1. registrační číslo osobního radiačního průkazu přidělené Úřadem,

2. jméno, popřípadě jména, příjmení a titul,

3. osobní kód radiačního pracovníka přidělený Úřadem uvedený v části A,

4. evidenční číslo držitele povolení přidělené Úřadem uvedené v části A,

5. datum přidělení této části pracovníkovi,

6. osobní dávky za jednotlivá monitorovací období v konkrétním roce (pokud pracovník v jednom monitorovacím období pracuje na více pracovištích, musí být jeho monitorování, případně sčítání dávek z měření více dozimetry v tomto období, zajištěno v souladu s programem monitorování),

7. podpis dohlížející osoby,

8. výsledky osobního monitorování externího pracovníka u provozovatele kontrolovaného pásma a to

a) název provozovatele kontrolovaného pásma,

b) evidenční číslo provozovatele kontrolovaného pásma přidělené Úřadem,

c) identifikace pracoviště provozovatele kontrolovaného pásma, ke kterému jsou vztaženy výsledky monitorování,

d) začátek a konec práce v kontrolovaném pásmu,

e) podpis dohlížející osoby,

f) efektivní dávky uvedené v mSv za konkrétní období a to maximálně jednoměsíční:

i) Osobní dávkový ekvivalent v hloubce tkáně 10 mm – HP(10),

ii) Úvazek efektivní dávky – E50,

iii) Efektivní dávka – E,

iv) Ekvivalentní dávka – HT (se specifikací orgánu nebo tkáně, pro které je ekvivalentní dávka stanovena).

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

Držitel povolení k nakládání se zdrojem ionizujícího záření musí zasílat Úřadu do seznamu zdrojů ionizujícího záření následující údaje o zdroji ionizujícího záření:

1.1. evidenční číslo držitele povolení k nakládání se zdrojem ionizujícího záření,

1.2. údaje o vlastníkovi zdroje ionizujícího záření, je-li odlišný od držitele povolení k nakládání se zdrojem ionizujícího záření, a to

1.2.1. název, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno a příjmení, jde-li o fyzickou osobu,

1.2.2. identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození, jde-li o nepodnikající fyzickou osobu, a

1.2.3. adresu sídla, jde-li o právnickou osobu, nebo adresu místa pobytu, jde-li o fyzickou osobu,

1.3. v případě předání zdroje ionizujícího záření, údaje o osobě, které byl předán, a to

1.3.1. název, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno a příjmení, jde-li o fyzickou osobu,

1.3.2. identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození, jde-li o nepodnikající fyzickou osobu,

1.3.3. adresu sídla, jde-li o právnickou osobu, nebo adresu místa pobytu, jde-li o fyzickou osobu, a

1.3.4. datum předání,

1.4. název a adresa pracoviště, kde je zdroj ionizujícího záření umístěn,

1.5. kategorii zdroje ionizujícího záření (nevýznamný, drobný, jednoduchý, významný, velmi významný),

1.6. oblast užití (průmysl, lékařství, veterinární lékařství, školství, výzkum, armáda, ostatní),

1.7. kategorii zabezpečení radionuklidového zdroje,

1.8. stav (aktivně používán na území České republiky, mimo území České republiky, v pracovním skladu, před likvidací, servis, dlouhodobá oprava, neurčeno),

1.9. technická úprava,

1.10. údaje o schválení typu (ano/ne, druh dokladu a jeho číslo),

1.11. údaje o výrobci,

1.12. datum výroby a výrobní číslo,

1.13. datum přejímací zkoušky a číslo protokolu z ní,

1.14. datum zahájení nakládání se zdrojem ionizujícího záření a

1.15. datum, ke kterému jsou platné uvedené údaje,

2. v případě generátoru záření dále

2.1. druh (zejména rentgen, urychlovač),

2.2. fixace (stacionární, pojízdný, přenosný),

2.3. název typu,

2.4. údaje o součástech,

2.5. způsob likvidace [vrácen k likvidaci mimo Českou republiku, zrušen (likvidace), neregulované zrušení, vývoz mimo Českou republiku nebo distribuce v jiné členské zemi Evropské unie] a

2.6. datum likvidace,

3. v případě uzavřeného radionuklidového zdroje dále

3.1. katalogový kód typu,

3.2. číslo osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje a datum jeho vydání,

3.3. datum převzetí uzavřeného radionuklidového zdroje,

3.4. specifikace radionuklidu a jeho aktivita a datum, ke kterému byla aktivita stanovena,

3.5. odolnost proti vnějším vlivům,

3.6. doporučená doba používání,

3.7. způsob likvidace [spotřeba, pokles aktivity pod mezní hodnotu, trvalé úložiště, přeměna v jiný zdroj ionizujícího záření (repas), vrácen k likvidaci mimo Českou republiku, zrušen (likvidace), neregulované zrušení, vývoz mimo Českou republiku nebo distribuce v jiné členské zemi Evropské unie] a

3.8. datum likvidace,

4. v případě zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem dále

4.1. fixace (stacionární, pojízdný, přenosný),

4.2. název typu,

4.3. celkový počet uzavřených radionuklidových zdrojů,

4.4. údaje o součástech,

4.5. způsob likvidace [vráceno k likvidaci mimo Českou republiku, zrušeno (likvidace), neregulované zrušení, vývoz mimo Českou republiku nebo distribuce v jiné členské zemi Evropské unie],

4.6. datum likvidace a

4.7. údaje o uzavřených radionuklidových zdrojích v zařízení v rozsahu podle bodu 3.

Registrant musí zasílat Úřadu do seznamu zdrojů ionizujícího záření následující údaje o zdroji ionizujícího záření:

1.1. údaje o vlastníkovi zdroje ionizujícího záření v případě, že jím není registrant sám, a to

1.1.1. název, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno a příjmení, jde-li o fyzickou osobu,

1.1.2. identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození, jde-li o nepodnikající fyzickou osobu, a

1.1.3. adresu sídla, jde-li o právnickou osobu, nebo adresu místa pobytu, jde-li o fyzickou osobu,

1.2. název a adresa pracoviště, kde je umístěn, pokud se jedná o jiné pracoviště, než je sídlo nebo místo pobytu registranta,

1.3. oblast užití (průmysl, lékařství, veterinární lékařství, školství, výzkum, armáda, ostatní),

1.4. technická úprava (zubní intraorální rentgenové zařízení, zubní panoramatické rentgenové zařízení, zubní výpočetní tomograf, veterinární skiagrafické nebo skiaskopické zařízení, veterinární výpočetní tomograf, kostní denzitometr),

1.5. fixace (stacionární, pojízdný, přenosný),

1.6. název typu,

1.7. údaje o schválení typu (ano/ne, druh dokladu a jeho číslo),

1.8. název výrobce,

1.9. rok výroby a výrobní číslo,

1.10. stav (aktivně používán na území České republiky, mimo území České republiky, v pracovním skladu, před likvidací, servis, dlouhodobá oprava, neurčeno),

1.11. datum přejímací zkoušky nebo poslední zkoušky dlouhodobé stability a číslo protokolu z ní,

1.12. datum zahájení nakládání se zdrojem ionizujícího záření,

1.13. v případě likvidace zdroje ionizujícího záření její datum a

1.14. v případě předání zdroje ionizujícího záření, údaje o osobě, které byl předán, a to

1.14.1. název, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno a příjmení, jde-li o fyzickou osobu,

1.14.2. identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození, jde-li o nepodnikající fyzickou osobu,

1.14.3. adresu sídla, jde-li o právnickou osobu, nebo adresu místa pobytu, jde-li o fyzickou osobu, a

1.14.4. datum předání zdroje ionizujícího záření.

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

Držitel povolení k výrobě, dovozu, distribuci a vývozu zdroje ionizujícího záření musí zasílat Úřadu následující údaje o vyrobených, dovezených, distribuovaných a vyvezených zdrojích ionizujícího záření:

1. údaje o osobě, které byl zdroj ionizujícího záření předán, a to

1.1.1. název, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno a příjmení, jde-li o fyzickou osobu,

1.1.2. identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození, jde-li o nepodnikající fyzickou osobu, a

1.1.3. adresu sídla, jde-li o právnickou osobu, nebo adresu místa pobytu, jde-li o fyzickou osobu,

2. datum předání,

3. v případě zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem předávaného bez tohoto zdroje

3.1. název typu,

3.2. údaje o schválení typu (ano/ne, druh dokladu a jeho číslo) a

3.3. výrobní číslo,

4. v případě zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem předávaného s tímto zdrojem

4.1. název typu,

4.2. údaje o schválení typu (ano/ne, druh dokladu a jeho číslo),

4.3. výrobní číslo,

4.4. specifikace radionuklidu,

4.5. výrobní číslo uzavřeného radionuklidového zdroje,

4.6. číslo osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje a datum jeho vydání a

4.7. aktivita radionuklidu a datum, ke kterému byla určena,

5. v případě uzavřeného radionuklidového zdroje předávaného samostatně

5.1. výrobní číslo,

5.2. specifikace radionuklidu,

5.3. číslo osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje a datum jeho vydání a

5.4. aktivita radionuklidu a datum, ke kterému byla určena, a

6. v případě otevřeného radionuklidového zdroje

6.1. specifikace radionuklidu,

6.2. aktivita radionuklidu a datum, ke kterému byla určena, a

6.3. údaj o množství radionuklidu,

7. v případě vyrobeného generátoru záření

7.1. název typu,

7.2. údaje o schválení typu (ano/ne, druh dokladu a jeho číslo) a

7.3. výrobní číslo.

Registrant musí zasílat Úřadu následující údaje o dovezených, vyvezených a distribuovaných generátorech záření:

1. údaje o dovezeném, vyvezeném a distribuovaném generátoru záření

1.1. název typu a výrobce,

1.2. údaje o schválení typu (druh dokladu a jeho číslo),

1.3. výrobní číslo,

1.4. údaje o osobě, které byl předán, a to

1.4.1. název, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno a příjmení, jde-li o fyzickou osobu,

1.4.2. identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození, jde-li o nepodnikající fyzickou osobu, a

1.4.3. adresu sídla, jde-li o právnickou osobu, nebo adresu místa pobytu, jde-li o fyzickou osobu, a

1.5. datum předání.

Držitel povolení k přidávání radioaktivní látky do spotřebního výrobku při jeho výrobě nebo přípravě anebo k dovozu a vývozu takového spotřebního výrobku musí zasílat Úřadu následující údaje o vyrobených, dovezených a vyvezených spotřebních výrobcích:

1. typ spotřebního výrobku,

2. údaje o schválení typu (ano/ne, druh dokladu a jeho číslo),

3. specifikace radionuklidu,

4. aktivita radionuklidu a datum, ke kterému byla určena, a

5. počet kusů spotřebních výrobků jednoho typu.

Příloha č. 18 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

Místo kontaminaceTyp radionuklidového zdrojePlošná aktivita

[Bq/cm2]Povrch podlah, stěn, stropů, nábytku, zařízení apod. v kontrolovaném a sledovaném pásmu pracoviště

Vnější povrch osobních ochranných prostředkůRadionuklidový zdroj emitující záření beta nebo gama a nízce toxický radionuklidový zdroj emitující záření alfa10Jiný radionuklidový zdroj emitující záření alfa1Vnitřní povrch osobních ochranných prostředků

Povrchy pracoviště mimo kontrolované a sledované pásmoRadionuklidový zdroj emitující záření beta nebo gama a nízce toxický radionuklidový zdroj emitující záření alfa0,4Jiný radionuklidový zdroj emitující záření alfa0,04

Vysvětlivky:

Nízce toxický radionuklidový zdroj emitující záření alfa je

1. přírodní uran, ochuzený uran, přírodní thorium, Th-228, Th-230, Th-232, U-235 a U-238 obsažené v rudách nebo chemických koncentrátech,

2. radionuklidový zdroj emitující záření alfa s poločasem přeměny menším než 10 dní.

Hodnoty plošné aktivity se vztahují pouze na nefixovanou kontaminaci, pokud povrchová kontaminace povrchu podlah, stěn, stropů, nábytku a jiného zařízení v kontrolovaném a sledovaném pásmu pracoviště vznikla v důsledku předvídaných způsobů používání zdroje ionizujícího záření.

Příloha č. 19 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

1. Obsahem dokumentace pro hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření musí být

1.1. v případě ​metodik

1.1.1. identifikační údaje držitele povolení k hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření,

1.1.2. jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, která metodiku vypracovala, a datum vypracování,

1.1.3. druh zkoušky, pro kterou je dokument vypracován,

1.1.4. druh modality nebo typ zdroje ionizujícího záření, pro který je metodika vypracována, případně popis způsobu jeho běžného použití,

1.1.5. způsob posouzení a kritéria, zda jsou pracoviště a zdroj ionizujícího záření technicky způsobilá k zahájení zkoušky,

1.1.6. instrukce, že v případě, že v metodice a vzorovém protokolu je u některého parametru uveden požadavek podle výrobce, v protokolu ze zkoušky se uvede konkrétní požadavek výrobce,

1.1.7. jednoznačná specifikace odborných pojmů, veličin, jednotek nebo zkratek používaných v metodice nebo vzorovém protokolu v případě, že je možný jejich nejednoznačný výklad,

1.1.8. postup provádění jednotlivých testů zkoušky zahrnující

1.1.8.1. charakteristiku měřeného parametru,

1.1.8.2. typ použitého měřidla a pomůcky,

1.1.8.3. postup měření a způsob získávání výsledků měření, zejména popis měření, schéma geometrického uspořádání měření, nastavení zdroje ionizujícího záření a měřidla, použité veličiny, jednotky a popis způsobu jejich interpretace,

1.1.8.4. výpočty, algoritmy a popis způsobu jejich interpretace,

1.1.8.5. v případě, že se naměřené hodnoty porovnávají s výchozími, popis způsobu jejich stanovení,

1.1.8.6. popis stanovení kombinovaných nejistot měření v případě radioterapie u dozimetrických veličin důležitých z hlediska účelu používání zdroje ionizujícího záření podle přílohy č. 12,

1.1.8.7. tolerance měřených parametrů a doporučené hodnoty,

1.1.8.8. způsob konečného hodnocení daného testu,

1.2. v případě vzorového protokolu následující údaje vyplněné reálnými daty z měření

1.2.1. identifikační údaje držitele povolení, který zkoušku provedl,

1.2.2. číslo protokolu,

1.2.3. údaj, o jaký typ zkoušky se jedná,

1.2.4. pokud se jedná o částečnou zkoušku dlouhodobé stability, důvod jejího provedení,

1.2.5. identifikační údaje fyzické osoby, která zkoušku provedla, a fyzické osoby, která zkoušku řídila,

1.2.6. v případě radioterapie identifikační údaje fyzické osoby, která zastupovala provozovatele zdroje ionizujícího záření při zkoušce, a informaci o její funkci,

1.2.7. datum a čas začátku a konce zkoušky; za konec zkoušky se považuje ukončení měření na pracovišti; pozdější doměřování se do původní zkoušky nezapočítává,

1.2.8. datum, do něhož musí být na zdroji ionizujícího záření provedena další periodicky prováděná zkouška dlouhodobé stability,

1.2.9. druh, modalita a způsob použití zkoušeného zdroje ionizujícího záření,

1.2.10. identifikační údaje držitele povolení nebo registranta používajícího zdroj ionizujícího záření,

1.2.11. údaje o umístění zdroje ionizujícího záření,

1.2.12. identifikační údaje zkoušeného zdroje ionizujícího záření zahrnující

1.2.12.1. název typu a výrobní číslo zdroje ionizujícího záření,

1.2.12.2. název typu a výrobní číslo uzavřeného radionuklidového zdroje,

1.2.12.3. název typu a výrobní číslo generátoru záření,

1.2.12.4. název typu a výrobní číslo rentgenky a jejího krytu,

1.2.12.5. název typu a výrobní číslo receptoru obrazu, který je pevnou součástí zdroje ionizujícího záření používaného v radiodiagnostice nebo intervenční radiologii,

1.2.12.6. rok výroby a rok instalace zdroje ionizujícího záření,

1.2.12.7. specifikaci ohniska a filtrace u zdroje ionizujícího záření používaného v radiodiagnostice nebo intervenční radiologii,

1.2.12.8. specifikaci dalších důležitých součástí zdroje ionizujícího záření včetně modalit a přídavných systémů v radioterapii,

1.2.12.9. specifikaci radionuklidu obsaženého v uzavřeném radionuklidovém zdroji včetně jeho aktivity,

1.2.13. číslo protokolu, datum měření a identifikaci držitele povolení, který provedl přejímací zkoušku,

1.2.14. číslo protokolu, datum měření a identifikaci držitele povolení, který provedl předchozí zkoušku dlouhodobé stability,

1.2.15. údaj o tom, zda je na zdroji ionizujícího záření používaném v radiodiagnostice, intervenční radiologii a veterinárním snímkování používán receptor obrazu

1.2.15.1. s přímou digitalizací,

1.2.15.2. s nepřímou digitalizací, nebo

1.2.15.3. filmový,

1.2.16. údaj o tom, zda je zdroj ionizujícího záření používaný v radiodiagnostice, intervenční radiologii nebo při veterinárním snímkování vybaven

1.2.16.1. expoziční automatikou,

1.2.16.2. tomografií nebo digitální tomosyntézou,

1.2.16.3. digitální subtrakční angiografií,

1.2.16.4. kefalostatem,

1.2.17. údaj o tom, zda

1.2.17.1. mamografické zařízení umožňuje stereotaxi,

1.2.17.2. je rentgenové zařízení používáno v radioterapii, včetně údaje o způsobu tohoto použití,

1.2.17.3. zařízení výpočetní tomografie umožňuje skiaskopický režim snímkování,

1.2.18. údaj o tom, zda je zdroj ionizujícího záření

1.2.18.1. stacionární,

1.2.18.2. pojízdný,

1.2.18.3. přenosný,

1.2.19. identifikační údaje příslušenství zdroje ionizujícího záření, které má vliv na radiační ochranu, zejména

1.2.19.1. používaného vyšetřovacího nářadí v radiodiagnostice nebo intervenční radiologii,

1.2.19.2. vyvolávacího automatu nebo čtečky nepřímé digitalizace v radiodiagnostice, intervenční radiologii,

1.2.19.3. používaných kazet, fólií nepřímé digitalizace, rentgenových filmů a zesilujících fólií, včetně jejich citlivosti a údaje o tom, zda se jedná o zelený či modrý program nebo o vysokocitlivostní fólie, v radiodiagnostice,

1.2.19.4. diagnostického monitoru, který je v rámci zkoušky kontrolován nebo použit pro hodnocení testů, v radiodiagnostice nebo intervenční radiologii,

1.2.19.5. plánovacího systému v radioterapii,

1.2.19.6. záznamového a verifikačního systému v radioterapii,

1.2.19.7. systému přenosu dat ze zdroje ionizujícího záření do plánovacího systému a do záznamového a verifikačního systému v radioterapii,

1.2.19.8. používaných aplikátorů uzavřených radionuklidových zdrojů,

1.2.20. zhodnocení přítomnosti dokumentace ke zdroji ionizujícího záření potřebné k provedení zkoušky na pracovišti, a to

1.2.20.1. návodu k použití a

1.2.20.2. rozhodnutí o schválení typu v případě přejímací zkoušky prováděné na zdroji ionizujícího záření podléhajícím schvalování typu,

1.2.21. údaje o

1.2.21.1. technických změnách, které se na zdroji ionizujícího záření a jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu, od poslední zkoušky odehrály a které mohou mít vliv na provádění zkoušky,

1.2.21.2. omezení rozsahu prováděné zkoušky a jeho důvodu,

1.2.21.3. změně zkušebních postupů, ke kterým došlo v průběhu zkoušky, včetně jejího zdůvodnění,

1.2.21.4. provozních podmínkách ovlivňujících prováděnou zkoušku,

1.2.22. údaje o použitých přístrojích a pomůckách včetně data posledního ověření stanovených měřidel,

1.2.23. v případě přejímací zkoušky na zubním intraorálním rentgenovém zařízení s digitalizací obrazu opis softwarových uživatelsky měnitelných nastavení, která mohou ovlivnit zobrazení při prvotním zobrazení snímku bez úprav,

1.2.24. záznamy z testů provedených v rámci zkoušky včetně záznamů testů, které byly v rámci zkoušky provedeny nad rámec metodiky, obsahující

1.2.24.1. údaje o podmínkách měření, které ovlivňují testované parametry,

1.2.24.2. záznam zjištěných údajů a naměřených hodnot a z nich stanovených parametrů,

1.2.24.3. v radioterapii použité kalibrační koeficienty a korekční faktory,

1.2.24.4. vzorce používaných výpočtů, anebo vyplněné reálné naměřené hodnoty, z nichž lze správnost vzorců ve vzorovém protokolu ověřit,

1.2.24.5. výchozí hodnoty včetně data jejich stanovení v případě, že se naměřené hodnoty s nimi porovnávají,

1.2.24.6. v případě radioterapie kombinované nejistoty měření u dozimetrických veličin důležitých z hlediska účelu používání zdroje ionizujícího záření podle přílohy č. 12,

1.2.24.7. zhodnocení výsledků testu,

1.2.24.8. tolerance a doporučené hodnoty ověřovaných parametrů,

1.2.24.9. v případě nesouladu s tolerancemi nebo doporučenými hodnotami ověřovaných parametrů, v případě zjištění nedostatečné stability důležité veličiny popisující vlastnosti zdroje ionizujícího záření nebo v případě hraničních výsledků slovní komentář popisující zjištěný nesoulad nebo hraniční výsledky, včetně doporučení řešení,

1.2.24.10. v případě odchýlení se od metodiky záznam a podrobnější popis odchýlení a jeho důvodu,

1.2.25. v případě radioterapie výpočetní soubor s výpočty, algoritmy a popisem způsobu jejich interpretace pro výpočet dozimetrických veličin důležitých z hlediska účelu používání zdroje ionizujícího záření; v případě používání skriptu pro jejich výpočet je součástí vzorového protokolu jeho popis,

1.2.26. souhrnný přehled výsledků jednotlivých testů, který obsahuje

1.2.26.1. tabulku s čísly a názvy provedených testů s jejich hodnocením,

1.2.26.2. slovní komentáře ke všem testům, u nichž byla odhalena závada, hraniční nebo netypické výsledky nebo nesoulad s doporučením,

1.2.26.3. lhůty k odstranění méně závažných závad a v případě, že je stanoveno provozní omezení vyplývající z této závady, jeho popis,

1.2.26.4. specifikace velmi závažných závad s upozorněním, že kvůli zjištěné velmi závažné závadě nesmí být zdroj ionizujícího záření používán do jejího prokazatelného odstranění,

1.2.26.5. u skiagrafických a skiaskopických rentgenových zařízení používaných pro lékařské ozáření specifikaci, zda je zařízení vhodné pro snímkování dětí do 3 let,

1.2.26.6. u uzavřeného radionuklidového zdroje a u zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem popis viditelných poškození radionuklidového zdroje, zejména trhlin, vrubů, koroze nebo oděru,

1.2.27. v případě přejímací zkoušky nebo zkoušky dlouhodobé stability, při které byla odhalena nevhodnost současného rozsahu nebo četnosti zkoušek provozní stálosti, návrh rozsahu a četnosti zkoušek provozní stálosti,

1.2.28. v případě, že bylo odhaleno nesprávné provádění zkoušek provozní stálosti, vhodné instrukce,

1.2.29. návrh rozsahu zkoušek dlouhodobé stability v případě, že je tento rozsah atypický,

1.2.30. v případě přejímací zkoušky nebo zkoušky dlouhodobé stability provedené na rentgenovém zařízení používaném pro lékařské ozáření pro účely zobrazování po servisním zásahu, který mohl mít vliv na neužitečné záření, nebo po zásadních změnách běžného provozu, které mohly ovlivnit osobní dávky radiačního pracovníka nebo obyvatel, záznam z měření nebo odhad neužitečného záření v okolí zdroje ionizujícího záření, který obsahuje

1.2.30.1. v případě měření naměřené hodnoty v pracovních místech v blízkosti zdroje ionizujícího záření a v místech výskytu osob,

1.2.30.2. použité expoziční parametry a polohy zdroje ionizujícího záření při měření, které odpovídají standardně používaným expozičním parametrům,

1.2.30.3. odhady počtů a délek expozic za jeden kalendářní rok,

1.2.30.4. vypočítané odhady dávkových veličin na pracovních místech a místech výskytu jiných osob ze všech způsobů používání zdroje za jeden kalendářní rok,

1.2.30.5. popis a nákres okolí zdroje ionizujícího záření včetně popisu stínicích bariér a vzdáleností pracovních míst a míst výskytu jiných osob od zdroje ionizujícího záření a vzdáleností měřených bodů nad podlahou,

1.2.30.6. pokyny pro uživatele zdroje, které z měření nebo odhadu neužitečného záření vzešly,

1.2.30.7. v případě přenosného veterinárního a průmyslového zdroje ionizujícího záření údaje o vzdálenosti od zdroje ionizujícího záření, v níž má být při běžném použití umístěna výstražná páska,

1.2.31. v případě odstranění zjištěné závady ještě před vydáním protokolu ze zkoušky

1.2.31.1. výsledky testů provedených před odstraněním závady,

1.2.31.2. popis přijatých opatření po odhalení závady a způsobu jejího odstranění,

1.2.31.3. výsledky testů po odstranění závady,

1.3. v případě koncepce zajištění měření veličin

1.3.1. informace o dokladech o zvláštní odborné způsobilosti osob řídících a vykonávajících hodnocení vlastností zdrojů ionizujícího záření,

1.3.2. ustanovení osob jedné osoby zastřešující řízení hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření pro každou modalitu zvlášť,

1.3.3. seznam stanovených měřidel používaných při zkouškách, včetně typu a výrobního čísla,

1.3.4. seznam pracovních měřidel používaných při zkouškách, včetně typu a výrobního čísla,

1.3.5. koncepce metrologického zajištění stanovených a pracovních měřidel,

1.3.6. seznam pomůcek používaných při zkouškách,

1.3.7. specifikace a způsob zajištění měřicích pomůcek a měřidel používaných při zkouškách, které nejsou ve vlastnictví držitele povolení.

2. Obsahem dokumentace pro vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany, a to provádění osobní dozimetrie, musí být

2.1. v případě metodik a postupů

2.1.1. vzorová smlouva se zákazníky, jimž bude služba osobní dozimetrie poskytována,

2.1.2. vzorové instrukce zákazníkům,

2.1.3. způsob a četnost předávání výsledků osobního monitorování zákazníkům,

2.1.4. vzorový dokument, jímž budou zákazníkům předávány výsledky osobního monitorování,

2.1.5. způsob a četnost předávání výsledků osobního monitorování Úřadu,

2.1.6. popis postupu hodnocení osobních dávek, včetně veličin, které budou stanovovány, způsobu jejich výpočtu a jejich nepřesností, a specifikace použitých konverzních faktorů, pokud nejsou uvedeny v příloze č. 3 této vyhlášky,

2.1.7. popis způsobu hodnocení ozáření oční čočky,

2.1.8. popis způsobu výpočtu efektivní dávky,

2.1.9. popis způsobu hodnocení osobních dávek v případě používání ochranných pomůcek, včetně výpočtu hodnocených veličin při používání více osobních dozimetrů,

2.1.10. popis způsobu odstranění vlivu známých systematických nepřesností, včetně energetické a směrové závislosti,

2.1.11. popis způsobu hodnocení nestandardně ozářeného dozimetru a

2.1.12. popis způsobu hodnocení dávek překračujících odvozené nebo osobní limity,

2.2. v případě přehledu přístrojového vybavení a jeho zajištění pro vykonávání navrhovaných služeb

2.2.1. seznam přístrojů a pomůcek používaných při provádění služby osobní dozimetrie,

2.2.2. popis a nákres osobních dozimetrů a

2.2.3. podmínky používání osobních dozimetrů,

2.3. v případě koncepce zajištění měření veličin

2.3.1. výčet položek na seznamu podle bodu 2.2, které jsou stanovenými měřidly, a koncepce jejich metrologického zajištění,

2.3.2. výčet položek na seznamu podle bodu 2.2, které jsou pracovními měřidly, a koncepce jejich metrologického zajištění,

2.3.3. koncepce metrologického zajištění vyhodnocovacího procesu osobní dozimetrie jako celku a

2.3.4. koncepce účasti na mezinárodních nebo národních porovnávacích měřeních v oblasti osobní dozimetrie.

3. Obsahem dokumentace pro vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany, a to stanovování osobních dávek pracovníků na pracovišti s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření podle § 93 odst. 1 písm. b) atomového zákona a na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu podle 96 odst. 1 atomového zákona, musí být

3.1. v případě metodik a postupů

3.1.1. metodika měření objemové aktivity radonu a postup stanovení efektivní dávky v důsledku inhalace radonu a produktů jeho přeměny,

3.1.2. metodika měření příkonu prostorového dávkového ekvivalentu a postup stanovení osobních dávek v důsledku zevního ozáření zářením gama,

3.1.3. metodika měření a postup stanovení efektivní dávky z inhalace přírodních radionuklidů jiných, než radonu a produktů jeho přeměny,

3.1.4. metodika měření a postupy stanovení osobních dávek v důsledku ozáření kůže, oční čočky a končetin přírodním radionuklidem,

3.1.5. způsob provedení měření a hodnocení výsledků ve vztahu k hodnotám uvedeným v § 88 odst. 2,

3.1.6. způsob provedení měření a hodnocení výsledků ve vztahu k hodnotě uvedené v § 93 odst. 1,

3.1.7. způsob provedení opakovaného měření a hodnocení výsledků ve vztahu k hodnotám uvedeným v § 88 odst. 4,

3.1.8. způsob provedení opakovaného měření a hodnocení výsledků ve vztahu k hodnotě uvedené v § 93 odst. 2,

3.1.9. způsob provedení měření a hodnocení výsledků ve vztahu k limitům ozáření uvedeným v § 4,

3.1.10. postupy osobního monitorování,

3.1.11. popis přístrojového vybavení a

3.1.12. popis obsahu protokolu o měření za účelem stanovení osobních dávek pracovníka, zahrnující

3.1.12.1. jednoznačný identifikátor protokolu,

3.1.12.2. identifikační údaje držitele povolení,

3.1.12.3. identifikační údaje fyzické osoby, která měření provedla,

3.1.12.4. identifikační údaje objednatele měření,

3.1.12.5. identifikační údaje provozovatele pracoviště,

3.1.12.6. název a adresa pracoviště, evidenční číslo pracoviště přidělené Úřadem,

3.1.12.7. zařazení pracoviště podle § 93 odst. 1 b) atomového zákona a § 91 nebo podle § 96 odst. 1 atomového zákona,

3.1.12.8. popis pracoviště a používané technologie,

3.1.12.9. specifikace metodiky použité při měření a účel měření,

3.1.12.10. datum provedení měření,

3.1.12.11. analýza možných scénářů zvýšeného ozáření pracovníků z přírodního zdroje záření,

3.1.12.12. identifikační údaje pracovníků na pracovišti,

3.1.12.13. zdůvodnění rozsahu provedených měření s odkazem na tuto vyhlášku a použitou metodiku,

3.1.12.14. seznam použitých přístrojů a pomůcek, u stanovených měřidel čísla ověřovacích listů a doba jejich platnosti,

3.1.12.15. údaje o místech měření,

3.1.12.16. popis podmínek měření,

3.1.12.17. výsledky měření,

3.1.12.18. hodnocení výsledků měření,

3.1.12.19. závěr s návrhem dalšího postupu,

3.1.12.20. datum zpracování protokolu a

3.1.12.21. podpis fyzické osoby s příslušným dokladem zvláštní odborné způsobilosti, která zajišťuje plnění povinnosti při měření, a držitele povolení provádějícího měření, je-li fyzickou osobou, nebo statutárního orgánu držitele povolení provádějícího měření, je-li právnickou osobou.

4. Obsahem dokumentace pro vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany, a to měření a hodnocení ozáření z přírodního zdroje záření ve stavbě pro účely podle § 98 a § 99 atomového zákona, musí být

4.1. v případě metodik a postupů

4.1.1. metodiky měření objemové aktivity radonu v obývaných a neobývaných stavbách a při rozdílných expozičních podmínkách zahrnující

4.1.1.1. postupy měření objemové aktivity radonu,

4.1.1.2. popis expozičních podmínek pro měření v obývaných a neobývaných stavbách,

4.1.1.3. popis výběru měřicích míst,

4.1.1.4. popis přístrojového vybavení a

4.1.1.5. způsob uvádění výsledků měření,

4.1.2. metodika měření příkonu prostorového dávkového ekvivalentu, zahrnující

4.1.2.1. postup měření,

4.1.2.2. popis výběru měřicích míst,

4.1.2.3. popis přístrojového vybavení a

4.1.2.4. způsob uvádění výsledků měření,

4.1.3. postup měření teploty ve stavbě,

4.1.4. popis způsobu hodnocení výsledků měření pro obývané a neobývané stavby a rozdílné expoziční podmínky ve vztahu k referenčním úrovním uvedeným v § 97 odst. 1 a 2 a

4.1.5. popis obsahu protokolu o měření a hodnocení přírodního ozáření ve stavbě zahrnující

4.1.5.1. jednoznačný identifikátor protokolu,

4.1.5.2. identifikační údaje držitele povolení,

4.1.5.3. identifikační údaje fyzické osoby, která měření provedla,

4.1.5.4. identifikační údaje objednatele měření,

4.1.5.5. datum zahájení a ukončení měření,

4.1.5.6. údaje o měřené stavbě, včetně a jejího druhu (pracoviště, budova k bydlení, škola, školské zařízení), číslo parcely a katastrální území,

4.1.5.7. popis měřené stavby a jejího uživatelského režimu v době měření, včetně situačního plánku s vyznačením měřicích míst,

4.1.5.8. specifikace metodiky použité při měření a účel měření (měření nové stavby před užíváním, rekonstrukce stavby, informativní měření),

4.1.5.9. popis podmínek měření ve stavbě, včetně uživatelského režimu v době měření a povětrnostních podmínek v době měření, popis ventilace stavby,

4.1.5.10. seznam použitých přístrojů a pomůcek, u stanovených měřidel čísla ověřovacích listů a doba jejich platnosti,

4.1.5.11. výsledky měření,

4.1.5.12. hodnocení výsledků měření,

4.1.5.13. závěr,

4.1.5.14. datum zpracování protokolu a

4.1.5.15. podpis fyzické osoby s příslušným dokladem zvláštní odborné způsobilosti, která zajišťuje plnění povinnosti při měření, a držitele povolení provádějícího měření, je-li fyzickou osobou, nebo statutárního orgánu držitele povolení provádějícího měření, je-li právnickou osobou.

5. Obsahem dokumentace pro vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany, a to stanovení radonového indexu pozemku pro účely podle § 98 atomového zákona, musí být

5.1. v případě metodik a postupů

5.1.1. metodika stanovení radonového indexu pozemku zahrnující

5.1.1.1. postup měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu,

5.1.1.2. postup odběru vzorků půdního vzduchu,

5.1.1.3. postup stanovení plynopropustnosti zemin,

5.1.1.4. postup použití místní ukazatelů a obecné charakteristiky geologického podloží ovlivňující směr a rychlost pohybu radonu v základových půdách,

5.1.1.5. postup stanovení radonového indexu pozemku,

5.1.1.6. popis přístrojového vybavení a

5.1.1.7. popis způsobu hodnocení výsledků podle § 96 odst. 4,

5.1.2. popis obsahu protokolu o stanovení radonového indexu pozemku zahrnující

5.1.2.1. jednoznačný identifikátor protokolu,

5.1.2.2. identifikační údaje držitele povolení,

5.1.2.3. identifikační údaje fyzické osoby, která měření provedla,

5.1.2.4. identifikační údaje objednatele měření,

5.1.2.5. identifikační údaje měřeného pozemku, včetně mapového podkladu s vyznačením měřené plochy, umístění odběrových míst a sond do zeminy, číslo parcely a katastrální území,

5.1.2.6. identifikační údaje budoucí stavby, pro niž se stanovení provádí,

5.1.2.7. datum a čas zahájení a ukončení měření,

5.1.2.8. specifikace použité metodiky a účel měření,

5.1.2.9. popis podmínek měření, rozvržení měřicích míst, jejich počet a síť, povětrnostní podmínky v době měření, popis pozemku, včetně regionálně geologického popisu a jeho geologické charakteristiky, seznam staveb a jiných věcí vyskytujících se v době měření na pozemku,

5.1.2.10. u odběrů vzorků půdního vzduchu údaje o použitém vybavení, odebraném objemu vzduchu a hloubce odběru,

5.1.2.11. popis stanovení plynopropustnosti zemin,

5.1.2.12. seznam použitých přístrojů a pomůcek, u stanovených měřidel čísla ověřovacích listů a doba jejich platnosti,

5.1.2.13. výsledky měření objemové aktivity radonu, včetně statistických charakteristik,

5.1.2.14. stanovená plynopropustnost zemin,

5.1.2.15. stanovený radonový index pozemku,

5.1.2.16. závěr,

5.1.2.17. datum zpracování protokolu a

5.1.2.18. podpis fyzické osoby s příslušným dokladem zvláštní odborné způsobilosti, která zajišťuje plnění povinnosti při měření, a držitele povolení provádějícího měření, je-li fyzickou osobou, nebo statutárního orgánu držitele povolení provádějícího měření, je-li právnickou osobou.

6. Obsahem dokumentace pro vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany, a to měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu pro účely podle § 101 odst. 2 písm. a) atomového zákona, musí být

6.1. v případě metodik a postupů

6.1.1. postup odběru a úpravy vzorku,

6.1.2. obsah záznamu o odběru vzorku,

6.1.3. popis odběrových míst a četnost odběru,

6.1.4. popis přístrojového vybavení,

6.1.5. metodika měření a způsobu zpracování výsledků hmotnostní aktivity Ra-226, Th-232, K-40, včetně nejistot měření a způsobu vyjádření výsledků měření,

6.1.6. způsob výpočtu indexu hmotnostní aktivity, včetně nejistot jeho stanovení,

6.1.7. způsob hodnocení výsledku indexu hmotnostní aktivity ve vztahu k hodnotám uvedeným v § 102 odst. 2 a 4 a

6.1.8. popis obsahu protokolu o měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu zahrnující

6.1.8.1. jednoznačný identifikátor protokolu,

6.1.8.2. identifikační údaje držitele povolení,

6.1.8.3. identifikační údaje objednatele měření,

6.1.8.4. identifikační údaje výrobce nebo dovozce stavebního materiálu,

6.1.8.5. specifikaci metodiky použité k měření,

6.1.8.6. číslo vzorku, pod nímž je vzorek evidován v měřicí laboratoři,

6.1.8.7. údaje o vzorkovaném stavebním materiálu,

6.1.8.8. účel použití vzorkovaného stavebního materiálu,

6.1.8.9. datum výroby nebo dovozu vzorkovaného stavebního materiálu,

6.1.8.10. místo odběru vzorku,

6.1.8.11. datum odběru vzorku,

6.1.8.12. popis způsobu odběru vzorku,

6.1.8.13. identifikační údaje fyzické osoby, která vzorek odebrala,

6.1.8.14. informace o úpravě vzorku k měření mimo měřicí laboratoř,

6.1.8.15. seznam použitých přístrojů a pomůcek, u stanovených měřidel čísla ověřovacích listů a doba jejich platnosti,

6.1.8.16. identifikační údaje fyzické osoby, která měření provedla,

6.1.8.17. místo a datum provedení měření,

6.1.8.18. výsledky měření,

6.1.8.19. hodnocení výsledků měření,

6.1.8.20. v případě překročení hodnot uvedených v § 102 odst. 2 a 4 informace o dalším postupu,

6.1.8.21. datum vystavení protokolu a

6.1.8.22. podpis fyzické osoby s příslušným dokladem zvláštní odborné způsobilosti, která zajišťuje plnění povinnosti při měření, a držitele povolení provádějícího měření, je-li fyzickou osobou, nebo statutárního orgánu držitele povolení provádějícího měření, je-li právnickou osobou.

7. Obsahem dokumentace pro vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany, a to měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě pro účely dle § 100 odst. 2 písm. a) atomového zákona, musí být

7.1. v případě metodik a postupů

7.1.1. postup odběru a úpravy vzorku,

7.1.2. obsah záznamu o odběru vzorku,

7.1.3. popis odběrových míst a četnost odběru,

7.1.4. popis přístrojového vybavení,

7.1.5. metodika měření a zpracování výsledků, včetně nejistot měření a způsobu vyjádření výsledků měření pro

7.1.5.1. celkovou objemovou aktivitu alfa,

7.1.5.2. celkovou objemovou aktivitu beta,

7.1.5.3. objemovou aktivitu radonu,

7.1.5.4. objemové aktivity dalších přírodních radionuklidů a

7.1.5.5. objemovou aktivitu K-40,

7.1.6. způsob výpočtu indikativní dávky, včetně nejistot jejího stanovení a vyjádření výsledku a

7.1.7. způsob hodnocení výsledků měření ve vztahu k hodnotám uvedeným v § 98 odst. 1, 2 a 6,

7.2. popis obsahu protokolu o měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě, zahrnující

7.2.1. jednoznačný identifikátor protokolu,

7.2.2. identifikační údaje držitele povolení,

7.2.3. identifikační údaje objednatele měření,

7.2.4. identifikační údaje dodavatele pitné vody a výrobce nebo dovozce balené vody,

7.2.5. identifikační údaje vodovodu,

7.2.6. specifikaci metodiky použité k měření a účel měření,

7.2.7. číslo vzorku, pod nímž je vzorek evidován v měřicí laboratoři,

7.2.8. údaje o druhu vody, včetně údajů o odstraňování přírodních radionuklidů z vody,

7.2.9. místo odběru vzorku a jeho adresa,

7.2.10. datum odběru vzorku,

7.2.11. popis způsobu odběru vzorku,

7.2.12. identifikační údaje fyzické osoby, která vzorek odebrala,

7.2.13. informace o úpravě vzorku k měření mimo měřicí laboratoř,

7.2.14. seznam použitých přístrojů a pomůcek, u stanovených měřidel čísla jejich ověřovacích listů a doba platnosti jejich ověření,

7.2.15. identifikační údaje fyzické osoby, která měření provedla,

7.2.16. místo a datum provedení měření,

7.2.17. výsledky měření,

7.2.18. hodnocení výsledků měření,

7.2.19. v případě překročení hodnot podle § 98 odst. 1, 2 a 6 informace o dalším postupu,

7.2.20. datum vystavení protokolu a

7.2.21. podpis fyzické osoby s příslušným dokladem zvláštní odborné způsobilosti, která zajišťuje plnění povinnosti při měření, a držitele povolení provádějícího měření, je-li fyzickou osobou, nebo statutárního orgánu držitele povolení provádějícího měření, je-li právnickou osobou.

8. Obsahem dokumentace pro vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany, a to měření a hodnocení obsahu radionuklidů v radioaktivní látce uvolňované z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření pro účely podle § 95 odst. 1 písm. b) atomového zákona, musí být

8.1. v případě metodik a postupů

8.1.1. postup odběru a úpravy vzorku,

8.1.2. obsah záznamu o odběru vzorku,

8.1.3. popis odběrových míst a četnost odběru,

8.1.4. popis přístrojového vybavení,

8.1.5. popis metodiky měření a zpracování výsledků, včetně nejistot měření a způsobu vyjádření výsledků měření pro

8.1.5.1. celkovou objemovou aktivitu alfa,

8.1.5.2. celkovou objemovou aktivitu beta,

8.1.5.3. hmotnostní/objemové aktivity přírodních radionuklidů z řady U-238 a řady Th-232 a

8.1.5.4. hmotnostní/objemovou aktivitu K-40,

8.1.6. modely a metody výpočtu efektivní dávky způsobené uvolněním radioaktivní látky a

8.1.7. způsob hodnocení výsledků měření ve vztahu k hodnotám uvedeným v § 108 odst. 4 a § 95 odst. 3 atomového zákona,

8.2. popis obsahu protokolu o měření a hodnocení obsahu radionuklidů v radioaktivní látce uvolňované z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření, zahrnující

8.2.1. jednoznačný identifikátor protokolu,

8.2.2. identifikační údaje držitele povolení,

8.2.3. identifikační údaje objednatele měření,

8.2.4. identifikační údaje osoby, která uvolňuje radioaktivní látku,

8.2.5. identifikační údaje pracoviště, z něhož je uvolňována radioaktivní látka (evidenční číslo přidělené Úřadem, adresa),

8.2.6. specifikaci použité metodiky měření a účel měření,

8.2.7. číslo vzorku, pod nímž je vzorek evidován v měřicí laboratoři,

8.2.8. identifikace vzorkované uvolňované radioaktivní látky,

8.2.9. způsobu uvolňování vzorkované radioaktivní látky,

8.2.10. místo odběru vzorku (číslo parcely, katastrální území),

8.2.11. datum odběru vzorku,

8.2.12. popis způsobu odběru vzorku,

8.2.13. identifikační údaje fyzické osoby, která vzorek odebrala,

8.2.14. informace o úpravě vzorku k měření mimo měřicí laboratoř,

8.2.15. seznam použitých přístrojů a pomůcek, u stanovených měřidel čísla jejich ověřovacích listů a doba jejich platnosti,

8.2.16. identifikační údaje fyzické osoby, která měření provedla,

8.2.17. místo a datum provedení měření,

8.2.18. výsledky měření,

8.2.19. hodnocení výsledků měření,

8.2.20. závěr s návrhem dalšího postupu,

8.2.21. datum vystavení protokolu a

8.2.22. podpis fyzické osoby s příslušným oprávněním zvláštní odborné způsobilosti, která zajišťuje plnění povinnosti při měření, a držitele povolení provádějícího měření, je-li fyzickou osobou, nebo statutárního orgánu držitele povolení provádějícího měření, je-li právnickou osobou.

Příloha č. 20 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

1. Obecné požadavky

1.1. Registrant musí zaslat Úřadu kopii protokolu o

1.1.1. přejímací zkoušce nově pořízeného zdroje ionizujícího záření před zahájením jeho používání,

1.1.2. zkoušce dlouhodobé stability zdroje ionizujícího záření, který byl po dlouhodobém nepoužívání opět uveden do provozu do 1 měsíce od jeho uvedení do provozu a

1.1.3. přejímací zkoušce přestěhovaného stacionárního zdroje ionizujícího záření před zahájením jeho opětovného používání.

1.2. Registrant je povinen do 1 měsíce

1.2.1. oznámit Úřadu název typu a výrobní číslo zdroje ionizujícího záření předaného k likvidaci a předat Úřadu potvrzení o likvidaci od osoby, která ji provedla,

1.2.2. oznámit Úřadu název typu a výrobní číslo zdroje ionizujícího záření prodaného nebo jinak převedeného jiné osobě a

1.2.3. oznámit Úřadu název typu a výrobní číslo zdroje ionizujícího záření, který byl dlouhodobě vyřazen z provozu.

1.3. Při přejímací zkoušce a zkoušce dlouhodobé stability musí registrant zajistit, aby osoba zajišťující radiační ochranu registranta

1.3.1. poskytla osobě provádějící tuto zkoušku součinnost, zejména informace o zdroji ionizujícího záření a jeho příslušenství, jeho používání a o výsledcích zkoušek provozní stálosti, a

1.3.2. převzala od osoby provádějící tuto zkoušku informace o výsledcích zkoušky.

1.4. Registrant musí zajišťovat optimalizaci radiační ochrany radiačních pracovníků a obyvatel tak, že při běžném snímkování dodržuje pokyny týkající se ochrany před neužitečným zářením uvedené v protokolu z přejímací zkoušky nebo ze zkoušky dlouhodobé stability, a to včetně vhodných stavebních úprav nebo používání ochranných pomůcek.

2. Požadavky při používání zubního intraorálního rentgenového zařízení

2.1. Registrant musí při snímkování a běžném provozu

2.1.1. při nastavování expozičních parametrů, vyvolávání filmového snímku nebo úpravách obrazu digitálního snímku dodržovat pokyny výrobce a osoby, která provedla

2.1.1.1. přejímací zkoušku, v případě, že se na zařízení ještě neprováděla zkouška dlouhodobé stability, nebo

2.1.1.2. v případech neuvedených v bodě 2.1.1.1 poslední zkoušku dlouhodobé stability,

2.1.2. o každém výkonu pořizovat záznam, který umožňuje zpětné posouzení ozáření pacienta, a uchovávat ho po dobu 5 let ode dne jeho pořízení.

2.2. V případě zjištění neshody při zkoušce provozní stálosti prováděné podle přílohy č. 13

2.2.1. bodů 1.1, 1.2.1 nebo 1.3.1 k této vyhlášce musí registrant přenastavit standardní expoziční parametry tak, aby byla změna zobrazení u všech expozic kompenzovaná, a tyto přenastavené expoziční parametry nadále používat v běžném provozu a při zkouškách provozní stálosti, nebo v případě, že takové přenastavení není možné, tak zajistit servisní nápravu,

2.2.2. bodů 1.2.2 nebo 1.3.2 k této vyhlášce musí registrant vyčistit monitor, pomocí něhož je klinicky prováděna diagnóza,

2.2.3. bodu 1.3.3 k této vyhlášce musí registrant vyřadit z provozu nevyhovující fólie nepřímé digitalizace a

2.2.4. bodu 3 k této vyhlášce musí registrant vyčistit negatoskop.

3. Požadavky při používání zubního panoramatického rentgenového zařízení a zubního výpočetního tomografu

3.1. Registrant musí při snímkování a běžném provozu

3.1.1. dodržovat pokyny výrobce, expoziční tabulky nebo předvolby, anebo dodržovat pokyny osoby, která provedla zkoušku dlouhodobé stability nebo přejímací zkoušku,

3.1.2. o každém výkonu pořizovat záznam, který umožňuje zpětné posouzení ozáření pacienta, a uchovávat ho po dobu 5 let.

3.2. Při zjištění neshody při zkoušce provozní stálosti prováděné podle přílohy č. 13 k této vyhlášce

3.2.1. v případě podle bodu 2.1., 2.2., nebo 4.1 registrant zajistí servisní nápravu,

3.2.2. v případě podle bodu 2.2. nebo 4.2 registrant vyčistí monitor, s jehož pomocí je klinicky prováděna diagnóza,

4. Požadavky při používání veterinárního rentgenového zařízení

4.1. Registrant musí zajišťovat optimalizaci radiační ochrany radiačních pracovníků a obyvatel tak, že

4.1.1. zajistí, aby se ve vyšetřovně a ve vzdálenosti do 2 m od svazku rentgenového záření vyskytovala pouze fyzické osoba, jejíž přítomnost je během vyšetření nezbytná; u této osoby zajistí

4.1.1.1. správné použití ochranné stínicí zástěry a límce poskytující stínění odpovídající olovu o tloušťce minimálně 0,25 mm Pb,

4.1.1.2. v případě, že se během expozice vyskytují ruce této fyzické osoby v blízkosti svazku rentgenového záření používání ochranných stínicích rukavic minimálně o ekvivalentu 0,25 mm Pb,

4.1.1.3. její poučení o správném způsobu asistence při vyšetření s ohledem na okraje pole rentgenového záření a výsledky měření neužitečného záření,

4.1.1.4. nastavení velikosti a polohy pole rentgenového záření pomocí světelného pole tak, aby se ruce této fyzické osoby nenacházely ve svazku rentgenového záření,

4.1.1.5. na základě jejich evidence, aby u nich nedošlo k překročení dávkové optimalizační meze pro obyvatele 0,25 mSv efektivní dávky ročně,

4.1.2. zajistí kolimaci svazku rentgenového záření tak, aby velikost pole rentgenového záření byla s ohledem na potřeby vyšetření co nejmenší,

4.1.3. podá zvířeti před vyšetřením uklidňující prostředky, je-li to možné,

4.1.4. při skiagrafickém vyšetření volí kolimaci svazku rentgenového záření a velikost receptoru obrazu tak, aby svazek rentgenového záření nepřesahoval přes receptor obrazu.

4.2. Registrant musí při snímkování a běžném provozu

4.2.1. používat zdroj ionizujícího záření podle návodu výrobce,

4.2.2. u osob podle bodu 4.1.1.,

4.2.2.1. zajistit, aby tato fyzická osoba byla starší 15 let,

4.2.2.2. poučit tuto fyzickou osobu o možných rizicích ionizujícího záření souvisejících s asistencí při vyšetření,

4.2.2.3. vyžádat si její písemný souhlas s asistencí u vyšetření a uchovávat ho po dobu 5 let,

4.2.2.4. vést evidenci těchto osob a uchovávat údaje v ní po dobu 5 let.

4.3. Registrant musí při skiagrafickém vyšetření na přechodném pracovišti

4.3.1. přednostně využívat prostor, který je ohraničen přirozenými bariérami, zejména stěnou nebo plotem,

4.3.2. není-li využití prostoru podle bodu 4.3.1 možné a vyšetření se provádí ve volném prostoru, zajistit, aby se v prostoru ve směru primárního svazku během ozařování nevyskytovala žádná fyzická osoba,

4.3.3. vymezit prostor, kde se provádí snímkování zvířat, výstražnou páskou umístěnou ve vzdálenosti určené v protokolu z přejímací zkoušky nebo zkoušky dlouhodobé stability,

4.3.4. přednostně umístit receptor obrazu do držáku, aby nebylo nutné jej během expozice přidržovat; není-li to možné, použít prostředky zajišťující, že ruce fyzické osoby, která receptor obrazu přidržuje, nejsou v bezprostřední blízkosti svazku rentgenového záření; registrant musí v takovém případě zajistit, aby fyzická osoba přidržující receptor obrazu používala ochranné rukavice,

4.3.5. volit směr svazku rentgenového záření tak, aby byl co nejdříve pohlcen terénem,

4.3.6. vymezit velikost pole rentgenového záření světelným polem a v případě, že světelné podmínky neumožňují jeho dobrou viditelnost, použít takové prostředky, aby byly okraje pole rentgenového záření zaměřeny správně,

4.3.7. zajistit, aby radiační pracovník provádějící snímkování bezprostředně před provedením ozáření zřetelně nahlas varoval všechny potenciálně se vyskytující fyzické osoby v okolí místa provádění ozáření, že bude použito ionizující záření.

4.4. V případě zjištění neshody při zkoušce provozní stálosti prováděné podle přílohy č. 13 k této vyhlášce

4.4.1. bodu 5.1 musí registrant vyřadit z provozu nevyhovující ochrannou pomůcku a

4.4.2. bodu 5.2, k této vyhlášce musí registrant zajistit servisní nápravu.

5. Požadavky při používání rentgenového kostního denzitometru

5.1. Registrant musí

5.1.1. při snímkování dodržovat pokyny výrobce zdroje ionizujícího záření,

5.1.2. o každém výkonu pořizovat záznam, který umožňuje zpětné posouzení ozáření pacienta, a uchovávat jej po dobu 5 let,

5.1.3. během expozice zajišťovat ochranu pracovníků a dalších osob dodržováním jejich vzdálenosti minimálně 2,5 m od kostního denzitometru, nebo umístěním ochranné stínicí překážky s ekvivalentem min. 0,25 mm olova mezi tyto osoby a kostní denzitometr.

5.2. V případě zjištění neshody při zkoušce provozní stálosti prováděné podle přílohy č. 13 bodu 6 k této vyhlášce, nesmí registrant používat zdroj ionizujícího záření pro lékařské ozáření, dokud není neshoda servisním zásahem odstraněna a její odstranění není potvrzeno úspěšnou zkouškou provozní stálosti.

Příloha č. 21 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

Příloha č. 23 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

Při kategorizaci radiologické události týkající se jednoho pacienta postupuje držitel povolení a registrant následovně

1. V radioterapii a u léčebné aplikace radionuklidů se radiologická událost zařadí

1.1. do kategorie A, pokud se u pacienta vyskytne nebo u něj lze očekávat závažný klinický projev, který může vést k trvalému poškození zdraví nebo předčasné smrti, nebo lze předpokládat ve zvýšené míře pozdní účinky ionizujícího záření související s nadměrným ozářením zdravé tkáně,

1.2. do kategorie B, pokud se u pacienta vyskytne nebo u něj lze očekávat významný klinický projev, který nepředstavuje ohrožení života, ale zvyšuje pravděpodobnost nežádoucího výsledku, zejména komplikace léčby nebo nedostatečnou kontrolu nádoru,

1.3. do kategorie C, pokud je malá pravděpodobnost klinického projevu.

2. V diagnostické nukleární medicíně, radiodiagnostice nebo intervenční radiologii se radiologická událost zařadí

2.1. do kategorie A, pokud se u pacienta mohou vyskytnout tkáňové reakce, které mohou vést k trvalému poškození zdraví a kvality života, nebo předčasné smrti,

2.2. do kategorie B, pokud se u pacienta mohou vyskytnout tkáňové reakce, které nemohou vést k trvalému poškození zdraví a kvality života, nebo předčasné smrti,

2.3. do kategorie C, pokud se jednalo o ostatní radiologické události, zejména o

2.3.1. záměnu pacienta, nebo

2.3.2. záměnu vyšetřované oblasti.

V případě, že se u jednoho pacienta vyskytne více než jedna radiologická událost, je držitel povolení povinen zvážit celkovou míru ozáření pacienta a závažnost chyb při těchto radiologických událostech. V případě, že tato celková míra ozáření nebo závažnost chyb bude spojena s mírou zdravotního rizika nebo závažností chyb odpovídající jiné kategorii radiologické události, přehodnotí tyto události jako jedinou radiologickou událost s odpovídající kategorií.

V případě, že dojde k opakování radiologické události stejného charakteru v důsledku stejné chyby nebo souboru chyb u různých pacientů, je držitel povolení nebo registrant povinen zvážit míru závažnosti tohoto opakování. V případě, že počet takto opakovaných radiologických událostí svědčí o vážném systémovém pochybení, je povinen všechny radiologické události, které byly takto opakovány přeřadit do vyšší kategorie, a to podle závažnosti tohoto pochybení.

1. Úřad musí být informován v případě

1.1. radiologické události kategorie A

1.1.1. neprodleně po zjištění, že došlo k radiologické události, o všech známých skutečnostech o ní,

1.1.2. neprodleně po zjištění všech dalších skutečností v rámci vyšetřování radiologické události, zejména po zjištění skutečností uvedených v části 5, o zjištěných skutečnostech,

1.1.3. neprodleně po přijetí všech opatření k tomu, aby byl následek radiologické události co nejmírnější, o přijatých opatřeních,

1.1.4. neprodleně po přijetí všech opatření k předcházení vzniku obdobné radiologické události v budoucnu o přijatých opatřeních a

1.1.5. v plném rozsahu podle části 5 nejpozději do 1 měsíce od zjištění, že došlo k radiologické události kategorie A v radioterapii,

1.2. radiologické události kategorie B nejpozději do 3 měsíců od zjištění, že došlo k radiologické události,

1.3. potenciální radiologické události, která by mohla mít závažný systémový přesah, v plném rozsahu podle části 5 nejpozději do 1 měsíce od zjištění, že došlo k potenciální radiologické události.

2. Pacient nebo jeho zákonný zástupce, indikující lékař a aplikující odborník, pokud tkáňové reakce způsobené chybným ozářením mohou negativně ovlivnit zdravotní stav pacienta nebo pokud je nutné z důvodu radiologické události provést změny v jeho léčebném postupu, musí být informován v případě

2.1. radiologické události kategorie A

2.1.1. neprodleně po zjištění, že k této radiologické události došlo, o všech známých skutečnostech o ní,

2.1.2. neprodleně po zjištění všech dalších skutečností uvedených v části 5 v rámci vyšetřování události o zjištěných skutečnostech,

2.1.3. neprodleně po přijetí všech opatření k tomu, aby byl následek radiologické události co nejmírnější, o přijatých opatřeních,

2.1.4. neprodleně po přijetí všech opatření k předcházení vzniku obdobné radiologické události v budoucnu o přijatých opatřeních; o těchto opatřeních nemusí být informován pacient ani jeho zákonný zástupce, a

2.1.5. v plném rozsahu podle části 5 nejpozději do 1 měsíce od zjištění, že došlo k radiologické události kategorie A v radioterapii, nebo nukleární medicíně,

2.2. radiologické události kategorie B v plném rozsahu podle části 5 nejpozději do 3 měsíců od zjištění, že došlo k radiologické události.

1. Úřad musí být ve lhůtách podle části 4 informován v následujícím rozsahu:

1.1. při radiologické události kategorie A

1.1.1. datum a čas odhalení radiologické události a jejího vzniku, je-li znám,

1.1.2. povaha, rozsah a závažnost radiologické události,

1.1.3. možný dopad radiologické události,

1.1.4. opatření přijatá k tomu, aby byl následek radiologické události co nejmírnější,

1.1.5. další skutečnosti zjištěné v průběhu vyšetřování radiologické události, které ovlivňují její povahu, rozsah, dopad a závažnost,

1.1.6. další plánovaný postup při vyšetřování radiologické události a

1.1.7. opatření přijatá k předcházení vzniku obdobné radiologické události v budoucnu,

1.2. při radiologické události kategorie B

1.2.1. datum odhalení radiologické události a jejího vzniku, je-li znám,

1.2.2. povaha, rozsah a závažnost radiologické události,

1.2.3. možný dopad radiologické události,

1.2.4. opatření přijatá k tomu, aby byl následek radiologické události co nejmírnější,

1.2.5. další skutečnosti zjištěné v průběhu vyšetřování radiologické události, které ovlivňují její povahu, rozsah, dopad a závažnost, a

1.2.6. opatření přijatá k předcházení vzniku obdobné radiologické události v budoucnu,

1.3. při potenciální radiologické události, která mohla vést k radiologické události kategorie A

1.3.1. datum a čas odhalení potenciální radiologické události,

1.3.2. datum a čas vzniku potenciální radiologické události, je-li znám,

1.3.3. povaha, rozsah a závažnost potenciální radiologické události,

1.3.4. možný dopad radiologické události, ke které mohlo dojít,

1.3.5. všechny další skutečnosti zjištěné v průběhu vyšetřování potenciální radiologické události, které ovlivňují její povahu, rozsah, dopad a závažnost,

1.3.6. všechna opatření přijatá k předcházení vzniku obdobné radiologické události v budoucnu.

2. Pacient nebo jeho zákonný zástupce, indikující lékař a aplikující odborník musí být informován ve lhůtách podle části 4 v následujícím rozsahu:

2.1. při radiologické události kategorie A

2.1.1. informace, že došlo k chybnému ozáření,

2.1.2. datum a čas odhalení radiologické události a jejího vzniku, je-li znám,

2.1.3. povaha, rozsah a závažnost radiologické události,

2.1.4. možný dopad radiologické události,

2.1.5. opatření přijatá k tomu, aby byl následek radiologické události co nejmírnější,

2.1.6. další skutečnosti zjištěné v průběhu vyšetřování radiologické události, které mají vliv na zdravotní stav a léčbu pacienta, a

2.1.7. další plánovaný postup při řešení radiologické události,

2.2. při radiologické události kategorie B

2.2.1. informace, že došlo k chybnému ozáření,

2.2.2. datum odhalení radiologické události a jejího vzniku, je-li znám,

2.2.3. povaha, rozsah a závažnost radiologické události,

2.2.4. možný dopad radiologické události,

2.2.5. opatření přijatá k tomu, aby byl následek radiologické události co nejmírnější, a

2.2.6. další skutečnosti zjištěné v průběhu vyšetřování radiologické události, které mají vliv na zdravotní stav a léčbu pacienta.

3. Souhrnné informace o radiologické události a o potenciální radiologické události v radioterapii, o kterých je podle části 4 bodů 1.1.5, 1.2.1, 2.1.5 a 2.2 informován Úřad a které držitel povolení vypracovává a uchovává podle části 7 bodů 1.1.6, 1.1.7, 1.4.5 a 1.4.6, musí obsahovat

3.1. datum a čas vzniku radiologické události nebo potenciální radiologické události, dobu jejího trvání a datum a čas jejího odhalení,

3.2. popis radiologické události nebo potenciální radiologické události, rozsah, závažnost a kategorie,

3.3. příčiny radiologické události nebo potenciální radiologické události a další skutečnosti zjištěné v průběhu jejího vyšetřování, které ovlivňují její povahu, rozsah, dopad a závažnost,

3.4. klinické projevy v důsledku radiologické události,

3.5. odhad potenciálních dlouhodobých důsledků radiologické události,

3.6. opatření k omezení klinických následků radiologické události,

3.7. okamžitá opatření proti opakování radiologické události nebo potenciální radiologické události; tato opatření nemusí být uvedena v informaci poskytované pacientovi nebo jeho zákonnému zástupci a

3.8. preventivní systémová opatření proti opakování radiologické události nebo potenciální radiologické události; tato opatření nemusí být uvedena v informaci poskytované pacientovi nebo jeho zákonnému zástupci.

1. Záznamy o radiologické události a potenciální radiologické události musí být uchovávány v případě

1.1. radiologické události kategorie A po dobu 30 let od jejího odhalení,

1.2. radiologické události kategorie B po dobu 10 let od jejího odhalení,

1.3. radiologické události kategorie C po dobu 10 let od jejího odhalení a

1.4. potenciální radiologické události po dobu 5 let od jejího odhalení.

2. Tyto záznamy musí obsahovat všechny informace o radiologické události nebo o potenciální radiologické události, které byly v rámci vyšetřování zjištěny, a informace o přijatých opatřeních.

1. V radioterapii musí být při

1.1. radiologické události kategorie A nebo B

1.1.1. bezodkladně zahájeno dozimetrické a klinické hodnocení události, na kterém se podílí minimálně radiační onkolog a klinický radiologický fyzik,

1.1.2. provedeno opatření k omezení klinických následků události pro postiženého pacienta, zejména přerušení léčby podle původního plánu léčby a přepočítání plánu léčby a s tím spojené úkony, včetně sestavení nového plánu léčby, simulace a verifikace plánu v případě, že je nutné původní plán upravit nebo naplánovat zcela nový,

1.1.3. provedena okamžitá opatření, která by měla zajistit radiační ochranu ostatním pacientům, včetně ověření, zda se neobjevuje stejná příčina radiologické události u jiných případů,

1.1.4. v rámci vyšetřování radiologické události ustanoveny vyšetřovací skupiny, definován a analyzován problém a proveden rozbor kořenových příčin, průběhu a následků radiologické události,

1.1.5. zavedena preventivní systémová opatření,

1.1.6. vypracován souhrn informací o radiologické události podle části 5 bodu 3 a zaslán Úřadu nejpozději do 1 měsíce od zjištění této události a

1.1.7. uchováván souhrn informací o radiologické události v rozsahu podle části 5 bodu 3 po dobu uvedenou v části 6 a ve zdravotnické dokumentaci pacienta,

1.2. radiologické události kategorie A v případě, že tkáňové reakce způsobené chybným ozářením mohou negativně ovlivnit zdravotní stav pacienta, nebo pokud je nutné z důvodu radiologické události provést změny v jeho léčebném postupu, souhrnně informován pacient nebo jeho zákonný zástupce, aplikující odborník a indikující lékař nejpozději do 1 měsíce od zjištění radiologické události v rozsahu podle části 5 bodu 2.1,

1.3. radiologické události kategorie B v případě, že tkáňové reakce způsobené chybným ozářením mohou negativně ovlivnit zdravotní stav pacienta, nebo pokud je nutné z důvodu radiologické události provést významné změny v jeho léčebném postupu, souhrnně informován pacient nebo jeho zákonný zástupce, aplikující odborník a indikující lékař nejpozději do 3 měsíců od zjištění radiologické události v rozsahu podle části 5 bodu 2.2,

1.4. radiologické události kategorie C

1.4.1. v rámci vyšetřování radiologické události ustanovena vyšetřovací skupina, definován a analyzován problém a proveden rozbor kořenových příčin, průběhu a následků radiologické události, dozimetrické a klinické hodnocení radiologické události,

1.4.2. provedeno opatření k omezení klinických následků události pro postiženého pacienta,

1.4.3. v případě nutnosti upraven plán léčby,

1.4.4. zavedena preventivní systémová opatření,

1.4.5. vypracován souhrn informací o radiologické události do 1 měsíce od zjištění radiologické události v rozsahu podle části 5 bodu 3 a

1.4.6. uchováván souhrn informací o radiologické události v rozsahu podle části 5 bodu 3,

1.5. potenciální radiologické události

1.5.1. neprodleně po zjištění, že může dojít k radiologické události, přijata opatření k jejímu předejití,

1.5.2. provedeno vyšetřování a nalezení kořenových příčin a přispívajících faktorů,

1.5.3. vytvořen a založen zápis o tomto případu a

1.5.4. provedeno preventivní opatření předcházející vzniku podobných případů do budoucna.

2. V nukleární medicíně, intervenční radiologii nebo radiodiagnostice musí být při

2.1. radiologické události způsobem a při načasování odpovídajícím závažnosti radiologické události a jejím možným důsledkům

2.1.1. neprodleně po zjištění, že k radiologické události došlo, učiněno opatření, aby pacientovi nebyla navyšována nežádoucí dávka, a opatření, aby se radiologická událost nemohla opakovat u jiného pacienta,

2.1.2. následně shromážděny všechny dostupné údaje o radiologické události,

2.1.3. podniknuty včasné zákroky ke zmírnění dopadů radiologické události, pokud jsou možné,

2.1.4. zjištěny příčiny radiologické události a změněny postupy tak, aby se událost nemohla opakovat,

2.1.5. informován Úřad, pacient nebo jeho zákonný zástupce, aplikující odborník a indikující lékař o radiologické události podle částí 4 a 5 a

2.1.6. uchovávány záznamy o radiologické události, o jejím šetření a o přijatých opatřeních podle části 6,

2.2. potenciální radiologické události

2.2.1. neprodleně po zjištění, že může dojít k radiologické události, přijata opatření k jejímu předejití,

2.2.2. následně zjištěny příčiny potenciální radiologické události, ověřeno, zda existující standardní postupy zajišťují zabránění radiologické události, a v případě že ne, tyto postupy změněny tak, aby k radiologické události nemohlo v budoucnu dojít,

2.2.3. uchovávány všechny záznamy o těchto případech, o jejich šetření a o přijatých opatřeních.

Příloha č. 24 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

1. Údaje musí být Úřadu poskytovány v následujícím rozsahu:

1.1. v případě rozhraní souboru s radiologickými výkony

1.1.1. kód výkonu podle seznamu zdravotních výkonů,

1.1.2. kód odbornosti,

1.1.3. kód diagnózy,

1.1.4. kódované identifikační číslo zdravotnického zařízení, identifikace zdravotní pojišťovny,

1.1.5. kód okresu, ve kterém se zdravotnické zařízení nachází, podle aktuální platné verze číselníku Českého statistického úřadu,

1.1.6. pohlaví pacienta,

1.1.7. věk pacienta a

1.1.8. jednoznačný identifikátor pacienta pro všechna poskytovaná data vytvořený zdravotní pojišťovnou, identifikace zdravotní pojišťovny,

1.1.9. datum vyšetření a

1.1.10. počet vyšetření.

1.2. v případě rozhraní souboru s radiofarmaky

1.2.1. kód léčiva,

1.2.2. kód odbornosti,

1.2.3. kódované identifikační číslo zdravotnického zařízení, identifikace zdravotní pojišťovny,

1.2.4. kód okresu, ve kterém se zdravotnické zařízení nachází, podle aktuální platné verze číselníku Českého statistického úřadu,

1.2.5. pohlaví pacienta,

1.2.6. věk pacienta,

1.2.7. měsíc narození pacienta,

1.2.8. jednoznačný identifikátor pacienta pro všechna poskytovaná data vytvořený zdravotní pojišťovnou, identifikace zdravotní pojišťovny,

1.2.9. datum podání radiofarmaka a

1.2.10. množství podaného radiofarmaka.

Příloha č. 25 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

A. Podmínkou pro zařazení pracoviště umístěného v podzemním nebo prvním nadzemním podlaží budovy mezi pracoviště s možným zvýšeným ozářením z radonu jsou následující skutečnosti:

1. pracoviště je umístěno v podzemním nebo prvním nadzemním podlaží budovy s výjimkou

1.1. stavby umístěné v terénu tak, že všechny její obvodové konstrukce jsou od podloží odděleny vzduchovou vrstvou, kterou může volně proudit vzduch,

1.2. pracoviště nebo stavby, u nichž bylo provedeno protiradonové opatření, jehož dostatečná účinnost byla potvrzena měřením,

1.3. pracoviště, které je parkovištěm nebo garáží, nebo

1.4. pracoviště podsklepeného v celém půdorysu a bez přímého kontaktu s podzemním podlažím,

2. pro osobu, která vykonává činnost, při níž je provozováno pracoviště s možným zvýšeným ozářením z radonu, vykonává práci fyzická osoba, a

3. pracoviště v podzemním nebo prvním nadzemním podlaží budovy je umístěno v obci, v níž pravděpodobnost překročení referenční úrovně podle § 93 odst. 1 je vyšší než 30 %. Tuto podmínku splňují obce:

KRAJOKRESOBCEHL. M. PRAHAPRAHAKOLOVRATY, LYSOLAJE, ŠEBEROVSTŘEDOČESKÝ KRAJBENEŠOVBENEŠOV, BÍLKOVICE, BUKOVANY, BYSTŘICE, ČAKOV, DIVIŠOV, HEŘMANIČKY, CHOTÝŠANY, KŘEČOVICE, LITICHOVICE, MARŠOVICE, MRAČ, NEVEKLOV, OLBRAMOVICE, OSTŘEDEK, POPOVICE, POSTUPICE, SMILKOV, STRANNÝ, STRUHAŘOV, STŘEZIMÍŘ, TEPLÝŠOVICE, TISEM, TOMICE, TŘEBEŠICE, VÁCLAVICE, VELIŠ, VOJKOV, VOTICE, VRCHOTOVY JANOVICEBEROUNBYKOŠ, KONĚPRUSY, KORNO, LIBOMYŠL, MÁLKOV, MĚŇANY, SUCHOMASTY, TMAŇKLADNOJEMNÍKY, MALÉ PŘÍTOČNO, TŘEBICHOVICEKOLÍNHRADEŠÍN, MASOJEDY, PŘIŠIMASYPRAHA - VÝCHODBABICE, BŘEZÍ, KLECANY, LOUŇOVICE, ŠTÍHLICE, TEHOVEC, VYŽLOVKAPRAHA - ZÁPADBOJANOVICE, BRATŘÍNOV, ČÍČOVICE, JÍLOVIŠTĚ, PETROV, SVRKYNĚ, ŠTĚCHOVICE, TRNOVÁPŘÍBRAMBEZDĚKOV POD TŘEMŠÍNEM, BOROTICE, ČÍM, DALEKÉ DUŠNÍKY, DOLNÍ HBITY, DRAHENICE, DRÁSOV, DUBENEC, DUBLOVICE, HÁJE, HLUBYNĚ, HORČÁPSKO, HŘIMĚŽDICE, HUDČICE, HVOŽĎANY, CHOTILSKO, CHRÁST, CHRAŠTICE, JABLONNÁ, JESENICE, KAMÝK NAD VLTAVOU, KLUČENICE, KŇOVICE, KORKYNĚ, KOSOVA HORA, KOUPĚ, KOZÁROVICE, KRÁSNÁ HORA NAD VLTAVOU, KŘEPENICE, LÁZ, LEŠETICE, LHOTA U PŘÍBRAMĚ, MALÁ HRAŠTICE, MILEŠOV, MODŘOVICE, NALŽOVICE, NARYSOV, NEČÍN, NEDRAHOVICE, NECHVALICE, NOVÁ VES POD PLEŠÍ, NOVÉ DVORY, OBORY, OBOŘIŠTĚ, OSEČANY, OSTROV, OUBĚNICE, PEČICE, PETROVICE, POČEPICE, PROSENICKÁ LHOTA, PŘÍBRAM, PŘÍČOVY, RADĚTICE, RADÍČ, ROŽMITÁL POD TŘEMŠÍNEM, RYBNÍKY, SEDLČANY, SEDLEC-PRČICE, SMOLOTELY, STARÁ HUŤ, STAROSEDLSKÝ HRÁDEK, SVATÝ JAN, ŠTĚTKOVICE, TĚCHAŘOVICE, TŘEBSKO, VELKÁ LEČICE, VĚŠÍN, VIŠŇOVÁ, VOLENICE, VRANČICE, VRANOVICE, VŠEVILY, VYSOKÝ CHLUMEC, ZALUŽANY, ZDUCHOVICE, ŽUPANOVICERAKOVNÍKVELKÁ CHMELIŠTNÁJIHOČESKÝ KRAJČESKÉ BUDĚJOVICEHRADCE, SLAVČE, VITÍN, ŽÁRČESKÝ KRUMLOVBESEDNICE, POHORSKÁ VES, SOBĚNOVJINDŘICHŮV HRADECBEDNÁREC, ČESKÝ RUDOLEC, ČÍMĚŘ, HEŘMANEČ, HORNÍ NĚMČICE, KUNŽAK, LODHÉŘOV, STARÉ MĚSTO POD LANDŠTEJNEM, STRMILOV, STUDENÁPÍSEKALBRECHTICE NAD VLTAVOU, BOUDY, BOŽETICE, BRANICE, CERHONICE, ČIMELICE, ČÍŽOVÁ, DOBEV, DRHOVLE, HOROSEDLY, HRAZANY, HREJKOVICE, CHYŠKY, JICKOVICE, KLUKY, KOSTELEC NAD VLTAVOU, KOVÁŘOV, KOŽLÍ, KRÁLOVA LHOTA, KUČEŘ, KVĚTOV, LETY, MILEVSKO, MIROTICE, MIROVICE, MINICE, MIŠOVICE, MYSLÍN, NERESTCE, NEVĚZICE, OKROUHLÁ, ORLÍK NAD VLTAVOU, OSEK, OSLOV, OSTROVEC, PASEKY, PROBULOV, PŘEBOROV, PŘEDOTICE, PŘEŠTĚNICE, RAKOVICE, SMETANOVA LHOTA, STEHLOVICE, TÁLÍN, VARVAŽOV, VLKSICE, VOJNÍKOV, VRÁŽ, VRCOVICE, ZBELÍTOV, ZHOŘ, ZVÍKOVSKÉ PODHRADÍPRACHATICEBOHUNICE, BOŠICE, BUŠANOVICE, LČOVICE, RADHOSTICE, STACHY, STOŽEC, STRÁŽNÝ, SVATÁ MAŘÍ, ŠUMAVSKÉ HOŠTICE, TVRZICE, ÚJEZDEC, VACOV, VRBICE, VIMPERK, VLACHOVO BŘEZÍ, ZÁLEZLY, ŽELNAVASTRAKONICEBĚLČICE, BEZDĚDOVICE, BLATNÁ, BRATRONICE, BŘEZÍ, BUZICE, ČEČELOVICE, ČEPŘOVICE, ČESTICE, DOUBRAVICE, DRÁŽOV, DŘEŠÍN, HAJANY, HÁJEK, HLUPÍN, HORNOSÍN, HOSLOVICE, CHOBOT, CHLUM, CHRÁŠŤOVICE, JINÍN, KADOV, KOCELOVICE, KRAJNÍČKO, KRTY-HRADEC, KUŘIMANY, LAŽÁNKY, LAŽANY, LIBĚTICE, LNÁŘE, LOM, MAČKOV, MEČICHOV, MĚKYNEC, MILOŇOVICE, MNICHOV, MYŠTICE, NEBŘEHOVICE, NĚMČICE, NĚMĚTICE, NIHOŠOVICE, NIŠOVICE, NOVÁ VES, PŘEDMÍŘ, PŘEDNÍ ZBOROVICE, PŘEDSLAVICE, PŘECHOVICE, PŘEŠŤOVICE, SEDLICE, SOUSEDOVICE, STOŽICE, STRAŠICE, STRUNKOVICE NAD VOLYŇKOU, STŘELSKÉ HOŠTICE, ŠKVOŘETICE, TCHOŘOVICE, TŘEBOHOSTICE, TŘEŠOVICE, ÚLEHLE, UZENICE, UZENIČKY, VACOVICE, VELKÁ TURNÁ, VOLYNĚ, ZÁBOŘÍTÁBORBOROTÍN, DRAŽIČKY, JISTEBNICE, NADĚJKOV, OPAŘANY, RADKOV, SVRABOVPLZEŇSKÝ KRAJDOMAŽLICEBABYLON, ČESKÁ KUBICE, CHODOV, KANIČKY, MEZHOLEZY, NOVÁ VES, TRHANOV, ÚSILOVKLATOVYBĚHAŘOV, BEZDĚKOV, BOLEŠINY, BŘEŽANY, BUKOVNÍK, ČERNÍKOV, ČÍHAŇ, ČÍMICE, DEŠENICE, DLAŽOV, DOBRŠÍN, DOLANY, DOMORAZ, FRYMBURK, HNAČOV, HRADEŠICE, HRÁDEK, CHANOVICE, CHLISTOV, CHUDENICE, JANOVICE NAD ÚHLAVOU, KAŠPERSKÉ HORY, KLATOVY, KOLINEC, KOVČÍN, KVÁŠŇOVICE, LOMEC, MALÝ BOR, MAŇOVICE, MĚČÍN, MOKROSUKY, MYSLÍV, MYSLOVICE, NALŽOVSKÉ HORY, NEZAMYSLICE, OLŠANY, OSTŘETICE, PAČEJOV, POLEŇ, PŘEDSLAV, SLATINA, SOBĚŠICE, STRÁŽOV, SVÉRADICE, TÝNEC, TUŽICE, VELKÝ BOR, ZAVLEKOV, ZBOROVY, ŽICHOVICEPLZEŇ - MĚSTOLHŮTAPLZEŇ - JIHČIŽICE, ČMELÍNY, DOLNÍ LUKAVICE, DRAHKOV, HORNÍ LUKAVICE, HORŠICE, HRADEC, HRADIŠTĚ, CHOCENICE, JAROV, KASEJOVICE, KBEL, KLÁŠTER, MÍŠOV, MOHELNICE, NEKVASOVY, NEPOMUK, NETUNICE, NEURAZY, NEZDŘEV, NOVÉ MITROVICE, OSELCE, PTENÍN, PRÁDLO, SRBY, TŘEBČICE, TÝNIŠTĚ, ÚNĚTICE, VLČTEJN, VRČEŇ, ŽDÍREC, ŽINKOVYPLZEŇ - SEVERBOHY, DOLANY, LOCHOUSICEROKYCANYBŘEZINA, KAMENEC, KAKEJCOVTACHOVBROD NAD TICHOU, HOŠŤKA, LESNÁ, STARÉ SEDLO, TISOVÁ, ZADNÍ CHODOVKARLOVARSKÝ KRAJCHEBDOLNÍ ŽANDOV, KRÁSNÁ, KŘIŽOVATKA, MILÍKOV, PLESNÁ, POUSTKA, PRAMENY, SKALNÁ, STARÁ VODA, VALY, VOJTANOVKARLOVY VARYABERTAMY, ANDĚLSKÁ HORA, BOŽÍ DAR, BŘEZOVÁ, ČERNAVA, DĚPOLTOVICE, HORNÍ BLATNÁ, HROZNĚTÍN, JÁCHYMOV, KOLOVÁ, MERKLÍN, NEJDEK, NOVÉ HAMRY, PERNINK, PILA, POTŮČKY, SMOLNÉ PECE, STANOVICE, STRUŽNÁ, VYSOKÁ PEC, TEPLIČKASOKOLOVHORNÍ SLAVKOV, JINDŘICHOVICE, KRASLICE, KRÁSNO, KYNŠPERK NAD OHŘÍ, LOKET, PŘEBUZ, ROTAVA, ŠINDELOVÁÚSTECKÝ KRAJCHOMUTOVKALEK, LOUČNÁMOSTKLÍNYTEPLICEDUBÍ, HROB, JENÍKOV, PROBOŠTOV, TEPLICELIBERECKÝ KRAJJABLONEC NAD NISOUALBRECHTICE V JIZERSKÝCH HORÁCH, DALEŠICE, DESNÁ, JABLONEC NAD NISOU, JANOV NAD NISOU, JOSEFŮV DŮL, KOŘENOV, LUČANY NAD NISOU, MARŠOVICE, NOVÁ VES NAD NISOU, PULEČNÝ, RÁDLO, SMRŽOVKA, TANVALDLIBERECBÍLÝ POTOK, HEJNICE, LIBEREC, MNÍŠEK, OLDŘICHOV V HÁJÍCH, STRÁŽ NAD NISOUSEMILYHARRACHOV, PASEKY NAD JIZEROUKRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJRYCHNOV NAD KNĚŽNOUZDOBNICETRUTNOVKLÁŠTERSKÁ LHOTA, KUNČICE NAD LABEM, MLADÉ BUKY, PEC POD SNĚŽKOU, VRCHLABÍPARDUBICKÝ KRAJCHRUDIMBÍTOVANY, BOŘICE, CTĚTÍN, ČANKOVICE, DOLNÍ BEZDĚKOV, HLINSKO, HONBICE, HROCHŮV TÝNEC, JENÍKOV, JENIŠOVICE, LEŠTINKA, NABOČANY, POKŘIKOV, PROSETÍN, PŘESTAVLKY, RANÁ, STUDNICE, TRHOVÁ KAMENICE, TROJOVICE, ÚHŘETICE, VÍTANOV, VOJTĚCHOV, VORTOVÁ, VYŽICE, ZÁJEZDECPARDUBICEHOLOTÍNSVITAVYBŘEZINY, HARTINKOVÚSTÍ NAD ORLICÍPASTVINYKRAJ VYSOČINAHAVLÍČKŮV BRODBOJIŠTĚ, DOLNÍ MĚSTO, DOLNÍ SOKOLOVEC, HORNÍ PASEKA, KAMENNÁ LHOTA, KOUTY, LIPNICE NAD SÁZAVOU, POHLED, RUŠINOV, TRPIŠOVICE, ÚSOBÍJIHLAVABÍLÝ KÁMEN, BRTNICE, CEJLE, DUDÍN, HUBENOV, JERSÍN, JEŽENÁ, KALIŠTĚ, KAMENICE, KLATOVEC, KNÍNICE, MILÍČOV, MIROŠOV, MRÁKOTÍN, OLŠÍ, OPATOV, PUKLICE, ŘÍDELOV, SMRČNÁ, ŠIMANOV, VĚTRNÝ JENÍKOV, ZBILIDYPELHŘIMOVHOJANOVICE, JANKOV, KALIŠTĚ, KOBEROVICE, NOVÝ RYCHNOV, PROSEČ, ÚSTRAŠÍN, VESELÁTŘEBÍČBENETICE, BOCHOVICE, BRANSOUZE, BUDIŠOV, ČIKOV, ČÍMĚŘ, DOLNÍ VILÉMOVICE, HLUBOKÉ, HODOV, HORNÍ HEŘMANICE, HORNÍ ÚJEZD, HORNÍ VILÉMOVICE, HROZNATÍN, JAKUBOV U MORAVSKÝCH BUDĚJOVIC, JAROMĚŘICE NAD ROKYTNOU, JASENICE, KAMENNÁ, KLUČOV, KOJATÍN, KOŽICHOVICE, KRALICE NAD OSLAVOU, LIPNÍK, MIKULOVICE, NALOUČANY, NÁRAMEČ, NOVÝ TELEČKOV, OCMANICE, OKŘEŠICE, OSTAŠOV, PETRŮVKY, POZĎATÍN, PŘECKOV, PYŠEL, RAPOTICE, ROHY, RUDÍKOV, SLAVIČKY, SMRK, STAŘEČ, STŘÍTEŽ, STUDNICE, SVATOSLAV, TRNAVA, TŘEBÍČ, VALDÍKOV, VLADISLAV, VLČATÍN, ZAHRÁDKAŽĎÁR NAD SÁZAVOUBALINY, BŘEZÍ, BŘEZSKÉ, DAŇKOVICE, DOLNÍ HEŘMANICE, HAMRY NAD SÁZAVOU, HORNÍ RADSLAVICE, CHLUMEK, JABLOŇOV, JIMRAMOV, KADOV, KARLOV, KRÁSNÉ, KŘÍDLA, KŘIŽÁNKY, MĚŘÍN, MEZIŘÍČKO, NOVÉ SADY, NOVÝ JIMRAMOV, OSLAVIČKA, OŘECHOV, OSLAVICE, OSOVÉ, OTÍN, PAVLÍNOV, PETRÁVEČ, PÍSEČNÉ, RUDA, SÁZAVA, SKŘINÁŘOV, SNĚŽNÉ, STRÁNECKÁ ZHOŘ, SVRATKA, TASOV, UHŘÍNOV, VĚCHNOV, VELKÁ BÍTEŠ, VELKÉ MEZIŘÍČÍ, VÍR, VLKOV, ZÁBLATÍJIHOMORAVSKÝ KRAJBLANSKOBUKOVINA, HOLŠTEJN, KRASOVÁ, NĚMČICE, SLOUP, SUDICE, VELENOV, ŽĎÁRNÁBRNO - VENKOVBRANÍŠKOV, HORNÍ LOUČKY, KATOV, KETKOVICE, KUŘIMSKÁ NOVÁ VES, LESNÍ HLUBOKÉ, LOMNIČKA, LUBNÉ, ŘIKONÍN, STANOVIŠTĚ, TIŠNOVSKÁ NOVÁ VES, ÚJEZD U TIŠNOVA, VŠECHOVICE, ŽĎÁRECVYŠKOVKRÁSENSKO, OLŠANY, PODOMÍ, VYŠKOVZNOJMOBOSKOVŠTEJN, CHVALATICE, PETROVICE, SKALICE, SLATINAOLOMOUCKÝ KRAJJESENÍKKOBYLÁ NAD VIDNAVKOU, VELKÁ KRAŠOLOMOUCBOUZOV, BYSTROVANY, DASKABÁT, LUKÁ, TĚŠETICE, VELKÝ ÚJEZD, STRUKOVPROSTĚJOVBOHUSLAVICE, BRODEK U KONICE, BŘEZSKO, BUDĚTSKO, DZBEL, HAČKY, JESENEC, KONICE, LIPOVÁ, LUDMÍROV, OCHOZ, OTINOVES, POLOMÍ, RAKŮVKA, ROZSTÁNÍ, SKŘÍPOV, STRAŽISKO, SUCHDOL, ŠUBÍŘOV, VINCENCOVPŘEROVLAZNÍČKY, POLKOVICE, STŘÍTEŽ NAD LUDINOUŠUMPERKBLUDOV, BOHDÍKOV, BRNÍČKO, KOPŘIVNÁ, PALONÍN, POSTŘELMŮVEKMORAVSKOSLEZSKÝ KRAJBRUNTÁLLESKOVEC NAD MORAVICÍ, ŠIROKÁ NIVA, ZÁTOROPAVANOVÉ LUBLICE

B. Podmínkou naznačující možné zvýšené ozáření z radonu na pracovišti jsou, bez ohledu na podmínky uvedené v bodě A, následující skutečnosti:

1. pro osobu, která vykonává činnost, při které je provozováno pracoviště s možným zvýšeným ozářením z radonu, vykonává práci fyzická osoba a

2. bylo zjištěno překročení hodnoty 300 Bq/m3 objemové aktivity radonu ve vnitřním ovzduší pracoviště umístěného v kterémkoliv podlaží budovy.

Příloha č. 26 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

1. Stanovení na základě radonového potenciálu pozemku

Vysvětlivky:

RP – radonový potenciál pozemku

k (m2) – statistický parametr, zpravidla třetí kvartil, souboru naměřených hodnot plynopropustnosti

cA (kBq/m3) – statistický parametr, zpravidla třetí kvartil, souboru naměřených hodnot objemové aktivity radonu v půdním vzduchu

2. Stanovení při posouzení plynopropustnosti na základě odborné zkušenosti a znalosti

Radonový index pozemkuObjemová aktivita radonu v půdním vzduchu

(kBq/m3)NízkýcA< 30cA< 20cA< 10Střední30 ≤ cA < 10020 ≤ cA < 7010 ≤ cA < 30VysokýcA ≥ 100cA ≥70cA ≥ 30NízkáStředníVysokáPlynopropustnost zemin

Vysvětlivky:

cA (kBq/m3) – statistický parametr, zpravidla třetí kvartil, souboru naměřených hodnot objemové aktivity radonu v půdním vzduchu

Příloha č. 27 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.​

Nejvyšší přípustná hodnotaObjemová aktivita Rn-222300 Bq/lObjemová aktivita H-33500 Bq/l

Referenční úroveňObjemová aktivita Rn-222100 Bq/lObjemová aktivita H-31000 Bq/lIndikativní dávka0,1 mSv/rok

Vyšetřovací úrovněCelková objemová aktivita alfa0,2 Bq/lCelková objemová aktivita beta0,5 Bq/lObjemová aktivita Cs-1370,5 Bq/l

1. Základní rozbor

a) objemová aktivita Rn-222 , pokud se jedná o vodu z podzemního zdroje,

b) celková objemová aktivita alfa,

c) celková objemová aktivita beta.

2. Doplňující rozbor

Analýza zastoupení jednotlivých přírodních radionuklidů ve vodě, v níž bylo zjištěno překročení vyšetřovací úrovně, podle následujícího postupu:

a) obsah uranu, pokud celková objemová aktivita alfa převýší vyšetřovací úroveň,

b) objemová aktivita Ra-226, pokud celková objemová aktivita alfa po odečtení příspěvku uranu převýší vyšetřovací úroveň,

c) objemová aktivita Ra-228, pokud objemová aktivita Ra-226 převýší vyšetřovací úroveň celkové aktivity alfa,

d) stanovení dalších radionuklidů emitujících záření alfa, pokud celková objemová aktivita alfa po odečtení příspěvku Ra-226 a uranu převýší vyšetřovací úroveň,

e) obsah draslíku, pokud celková objemová aktivita beta převýší vyšetřovací úroveň,

f) stanovení dalších radionuklidů emitujících záření beta, pokud celková objemová aktivita beta po odečtení příspěvku K-40 převýší vyšetřovací úroveň.

a) objemová aktivita tritia,

b) objemová aktivita radionuklidů emitujících záření gama, pokud objemová aktivita tritia převýší hodnotu ukazatele 100 Bq/l,

c) indikativní dávka, pokud objemová aktivita Cs-137 převýší vyšetřovací úroveň.

Příloha č. 28 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

Stavebním materiálem podle § 9 odst. 2 písm. j) atomového zákona je

1. přírodní kámen a kamenivo vytěžené na území České republiky určené k použití pro stavební účely, včetně stavebních výrobků z nich, a to

1. žula, granodiorit, syenit, pegmatit, aplit, žulový porfyr, syenitový porfyr, ryolit, znělec, trachyt, andezit,

2. jíl, jílovec, pískovec, písek, štěrkopísek, kaolín, černé a kamencové břidlice, tuf a

3. ortorula, pararula, migmatit,

2. přírodní kámen a kamenivo dovezené ze státu, který není členským státem Evropské unie, a určené k použití pro stavební účely, včetně stavebních výrobků z nich,

3. umělé kamenivo, zejména agloporit, perlit, keramzit, geopolymer, a výrobky z něj,

4. pórobeton, škvárobeton, stavební výrobky z pórobetonu, stavební výrobky ze škvárobetonu,

5. popílek, škvára, struska, sádrovec vznikající v průmyslových procesech, kaly určené k použití pro stavební účely, materiály z pracovišť podle § 93 odst. 1 písm. b) atomového zákona určené k použití pro stavební účely, stavební výrobky z nich v jiných bodech neuvedené, a

6. materiál z odvalů, a to rudních, uhelných a odvalů po těžbě hornin uvedených v bodě 1, a odkališť určený k použití pro stavební účely.

Příloha č. 29 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

Orgán, tkáňAbsorbovaná dávka, u níž se předpokládá nebo očekává, že bude obdržena v průběhu méně než 2 dnů [Gy]Celé tělo1a)Plíce6Kůže3Štítná žláza5Oční čočka1,5Gonády1

Vysvětlivky:

a) Možnost bezprostředního poškození plodu při předpokládaných dávkách větších než 0,1 Gy musí být zohledněna při zdůvodňování a optimalizaci aktuální zásahové úrovně pro neodkladné ochranné opatření.

Příloha č. 30 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

Tabulka 1: Dávkové konverzní faktory

Tabulka 2: Odvozené hodnoty pro pracoviště v budovách včetně podzemních podlaží, pracoviště v podzemí s nucenou ventilací odpovídající efektivní dávce 20 mSv za předpokladu pracovní doby 2 000 hodin, intenzity dýchání 1,2 m3/hod a faktoru nerovnováhy F = 0,4

Tabulka 3: Odvozené hodnoty pro pracoviště v podzemí s přirozenou ventilací odpovídající efektivní dávce 20 mSv za předpokladu pracovní doby 2 000 hodin, intenzity dýchání 1,2 m3/hod a faktoru nerovnováhy F = 0,4

1) Směrnice Rady 2013/51/Euratom ze dne 22. října 2013, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě.

Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/ Euratom.