§ 13 Zákon o sdružování v politických stranách a v politických hnutích – Zrušení strany a hnutí
Zákon o sdružování v politických stranách a v politických hnutích · 424/1991 Sb. · § 13 · Ústavní právo a lidská práva
Stručně: Paragraf 13 zákona č. 424/1991 Sb. stanovuje způsoby, jakými může dojít ke zrušení politické strany nebo hnutí, a upravuje související postupy, včetně jmenování likvidátora.
§ 13 Zrušení strany a hnutí
(1) Strana a hnutí se zrušují
a) vlastním rozhodnutím, a to dobrovolným rozpuštěním, sloučením s jinou stranou a hnutím nebo přeměnou na spolek,
b) rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění.
(2) Pokud stanovy neupravují způsob rozhodování o zrušení strany a hnutí podle odstavce 1 písm. a), rozhoduje o tom jejich nejvyšší orgán.
(3) Po zrušení strany a hnutí mohou její orgány, pokud jejich pravomoc nepřešla na právního nástupce nebo likvidátora, vykonávat pouze působnost související se zrušením strany a hnutí.
(4) Zrušují-li se strana a hnutí dobrovolným rozpuštěním, je orgán, který o rozpuštění rozhodl, povinen současně jmenovat likvidátora. Zrušení strany a hnutí oznámí likvidátor ministerstvu do 5 dnů od zrušení strany a hnutí.
(5) Strana a hnutí mohou být zrušeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění [odstavec 1 písm. b)], jestliže je jejich činnost v rozporu s § 1 až 5 nebo jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena. V rozhodnutí o rozpuštění strany a hnutí určí soud současně likvidátora, kterým nesmí být osoba, jež byla členem této strany a hnutí.
(6) Je-li přímá souvislost mezi důvody rozhodnutí soudu o rozpuštění strany a hnutí a nabytím nebo užitím jejich majetku, může soud v souvislosti s rozhodnutím o rozpuštění strany a hnutí rozhodnout, že majetkový zůstatek, který vyplyne z likvidace majetku této strany a hnutí, připadá do vlastnictví státu.
Paragraf 13 zákona č. 424/1991 Sb. stanovuje způsoby, jakými může dojít ke zrušení politické strany nebo hnutí, a upravuje související postupy, včetně jmenování likvidátora.
Co to znamená v praxi
Politická strana nebo hnutí se může zrušit samo (např. dobrovolným rozpuštěním, sloučením s jinou stranou nebo přeměnou na spolek), nebo může být zrušena rozhodnutím soudu.
Pokud se strana nebo hnutí ruší dobrovolně a stanovy neříkají jinak, rozhoduje o tom její nejvyšší orgán.
Po zrušení smí orgány strany nebo hnutí vykonávat jen činnosti související s jejím zrušením, pokud jejich pravomoc nepřešla na právního nástupce nebo likvidátora.
Soud může stranu nebo hnutí rozpustit, pokud je její činnost v rozporu s § 1 až 5 zákona, nebo pokud přetrvávají důvody pro pozastavení činnosti i po uplynutí stanovené lhůty.
Na co si dát pozor
Při dobrovolném rozpuštění musí orgán, který o rozpuštění rozhodl, zároveň jmenovat likvidátora.
Likvidátor je povinen oznámit zrušení strany nebo hnutí ministerstvu do 5 dnů.
Pokud soud rozhodne o rozpuštění, určí zároveň likvidátora, kterým nesmí být člen dané strany nebo hnutí.
Soud může v případě rozpuštění rozhodnout, že majetkový zůstatek z likvidace připadne státu, pokud existuje přímá souvislost mezi důvody rozpuštění a nabytím nebo užitím majetku.