426/1991 Sb. · 18 paragrafů
(1) Kapesné činí 12 % pracovní odměny odsouzeného.
(2) Odsouzeným, kteří nejsou zařazeni do práce vzhledem k věku, zdravotnímu stavu nebo pro nedostatek pracovní příležitosti, se poskytuje sociální kapesné, nemají-li jiný příjem.
(3) Sociální kapesné činí 60 Kčs měsíčně, a jsou-li dány podmínky pro jeho poskytování jen po část měsíce, činí 2 Kčs denně. V závislosti na chování odsouzeného lze sociální kapesné zvýšit až na 180 Kčs měsíčně, popřípadě až na 6 Kčs denně.
(1) Úložné činí z měsíční pracovní odměny odsouzeného do 5000 Kčs 5 % a z částky převyšující 5000 Kčs 35 %; zvyšuje se o nevyčerpanou částku určenou pro další srážky a o veškeré částky vzniklé zaokrouhlováním (§ 14).
(2) S částí úložného nad 2000 Kčs může odsouzený nakládat bez omezení. Nemá-li odsouzený při propuštění z výkonu trestu úložné postačující k úhradě nezbytných potřeb, lze mu poskytnout příspěvek až do částky 2000 Kčs.
Z pracovní odměny odsouzeného za práci konanou ve volném čase pro jinou organizaci, než u které je odsouzený zařazen do práce,3) se provede srážka k úhradě nákladů výkonu trestu ve výši 10 %. Zbývající částka se rozdělí, a to na kapesné ve výši 30 % a na úložné ve výši 60 % pracovní odměny odsouzeného.
(1) Denní sazba nákladů výkonu trestu za dobu, po kterou odsouzený svým zaviněním způsobil, že tyto náklady nemohly být uhrazeny srážkami z jeho pracovní odměny (§ 65 odst. 1 zákona), činí 50 Kčs.
(2) Za dobu uvedenou v odstavci 1 se považují dny, v nichž odsouzený bez oprávněného důvodu nepracoval, a dny, po které mu nenáleželo nemocenské, včetně navazujících dnů pracovního klidu.
(1) Rozhodnutí o povinnosti k náhradě nákladů výkonu trestu podle § 65 odst. 1 zákona vydá ředitel ústavu.
(2) O odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 rozhoduje ministerstvo spravedlnosti České republiky - ředitelství Sboru nápravné výchovy.
(3) Od vymáhání náhrady nákladů výkonu trestu podle § 65 odst. 1 zákona lze trvale upustit, jestliže to vyžaduje zájem na nápravě nebo dovršení nápravy odsouzeného nebo jestliže odsouzený zemřel anebo byl vyhoštěn nebo vydán do ciziny.
(1) Denní sazba nákladů výkonu vazby činí 30 Kčs.
(2) Náhrada nákladů výkonu vazby se nepožaduje
a) za dobu, po kterou vazba přesahuje 60 kalendářních dnů,
b) za dobu, po kterou byla osobě, na které je vykonávána vazba (dále jen „obviněný“), poskytována ústavní (nemocniční) péče,
c) na obviněném, který v době výkonu vazby je poživatelem dávek důchodového zabezpečení nebo je starší 60 let,
d) na obviněném mladistvém.
(1) Rozhodnutí o výši nákladů výkonu vazby vydá ředitel ústavu, a to na základě pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byla odsouzenému uložena povinnost k náhradě nákladů spojených s výkonem vazby.4)
(2) O odvolání proti rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 rozhoduje ministerstvo spravedlnosti České republiky - ředitelství Sboru nápravné výchovy.
(3) Od vymáhání náhrady nákladů výkonu vazby lze trvale upustit, jestliže to vyžaduje zájem na nápravě nebo dovršení nápravy odsouzeného nebo jestliže odsouzený zemřel anebo byl vyhoštěn nebo vydán do ciziny.
Při výkonu rozhodnutí srážkami z pracovní odměny chovance zvláštního výchovného zařízení se od jeho pracovní odměny odečte částka, která se na částečnou úhradu nákladů uhrazuje z vlastních příjmů chovance, a zbytek se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi, vyjádřenou v celých korunách. Z této částky lze srazit k uspokojení vymáhané pohledávky jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky uvedené v § 279 odst. 2 občanského soudního řádu lze však srazit i druhou třetinu, nepostačí-li jedna třetina k uspokojení nebo nemohou-li být z první třetiny uspokojeny, protože mají horší pořadí než jiné pohledávky. Dojde-li takto ke srážkám také z druhé třetiny, uspokojí se z ní bez ohledu na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak ostatní přednostní pohledávky podle svého pořadí. Třetí třetina se nesráží. Jinak se na výkon rozhodnutí srážkami z pracovní odměny chovance zvláštního výchovného zařízení užije obecných ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí.
Srážky z pracovní odměny odsouzeného se provádějí za období kalendářního měsíce, a to i tehdy, byl-li odsouzený v tomto období zařazen do práce na několika pracovištích, popřípadě byl-li přemístěn do jiného ústavu. Částky srážek se zaokrouhlují na celé koruny směrem dolů.
(1) Jestliže ten, proti němuž byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, nastoupí trest odnětí svobody, postupuje se podle ustanovení § 293 až 295 občanského soudního řádu jako při změně plátce, přičemž za mzdu povinného se tu považuje pracovní odměna odsouzeného, pokud podle této vyhlášky může sloužit k uspokojení vymáhané pohledávky.
(2) Byl-li odsouzený přemístěn do jiného ústavu, pokračuje tento ústav ve výkonu rozhodnutí srážkami z jeho pracovní odměny. Tato změna nemá vliv na pořadí vymáhaných pohledávek.
(3) Přemístění odsouzeného do jiného ústavu se nepovažuje za změnu plátce mzdy.5)
(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije přiměřeně v případech, kdy osoba uvedená v § 13 byla přemístěna do jiného zvláštního výchovného zařízení.
Pro řízení podle této vyhlášky se použije zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
Zrušuje se vyhláška ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky č. 1/1977 Sb., o srážkách z pracovní odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě, a o výkonu rozhodnutí srážkami z pracovní odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení, ve znění vyhlášky č. 113/1983 Sb. a vyhlášky č. 238/1990 Sb.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1991.
Ministr:
JUDr. Richter v. r.
1) § 251 a násl. občanského soudního řádu.
§ 71 a násl. zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
2) Např. § 156 trestního řádu.
3) § 26 odst. 3 zákona.
4) § 155 trestního řádu.
5) § 293 až 296 občanského soudního řádu.