§ 10b Zákon o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách) – Vlastník starší ochranné známky není oprávněn domáhat se…

Stručně

Paragraf 10b zákona o ochranných známkách stanoví, že vlastník starší ochranné známky nemůže soudně zakázat užívání pozdější ochranné známky, pokud by tato pozdější známka nemohla být prohlášena za neplatnou z důvodů uvedených v zákoně, a obdobně to platí i pro vzájemné vztahy mezi starší a pozdější ochrannou známkou.

Co to znamená v praxi

• Pokud starší ochranná známka nemůže dosáhnout neplatnosti pozdější ochranné známky (např. z důvodu strpění užívání), nemůže její vlastník ani soudně zakázat užívání této pozdější známky.
• Stejné pravidlo platí i pro vztah mezi starší ochrannou známkou a pozdější ochrannou známkou Evropské unie.
• Pokud vlastník starší známky nemůže zakázat užívání pozdější známky, pak ani vlastník pozdější známky nemůže zakázat užívání starší známky, přestože starší právo již nelze proti pozdější známce uplatnit.
• Tento paragraf se týká situací, kdy se střetávají práva z ochranných známek a řeší, kdy je možné se domáhat zákazu užívání u soudu.

Na co si dát pozor

• Ustanovení odkazuje na konkrétní paragrafy zákona (§ 12 odst. 1 nebo 3 nebo § 32b odst. 2 nebo 3) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (čl. 60 odst. 1, 3 nebo 4, čl. 61 odst. 1 nebo 2 nebo čl. 64 odst. 2), které definují důvody pro prohlášení ochranné známky za neplatnou.
• Důležité je posoudit, zda by pozdější ochranná známka mohla být prohlášena za neplatnou, neboť to je klíčové pro možnost domáhat se zákazu jejího užívání.
• Paragraf řeší vzájemné vztahy mezi staršími a pozdějšími ochrannými známkami a omezuje možnosti soudního zákazu užívání v určitých situacích.