Novela Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) od 2007-01-01: co se mění

§ 16 Působnost ministerstva Ministerstvo jako orgán státní správy pro energetiku2) a) vydává státní souhlas s výstavbou nových zdrojů v elektroenergetice a teplárenství a státní souhlas s výstavbou přímých vedení a vybraných plynových zařízení podle podmínek uvedených ve zvláštní části, b) zpracovává státní energetickou koncepci, c) zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, nebo závazků vyplývajících z členství v mezinárodních organizacích, d) informuje Komisi Evropských společenství (dále jen „Komise“) o 1. opatřeních přijatých ke splnění dodávky poslední instance, ochrany zákazníků a ochrany životního prostředí, 2. souhrnné zprávě o sledování bilancí elektřiny a bilancí plynu zpracovávané každé 2 roky, nejpozději do 31. července, 3. přijatých ochranných opatřeních v případě náhlé krize na trhu s energií, v případě ohrožení bezpečnosti osob a zařízení a ohrožení celistvosti energetických soustav; informuje rovněž všechny členské státy Evropské unie, 4. dovozech elektrické energie z hlediska fyzických toků, ke kterým došlo během předchozích 3 měsíců ze třetích zemí, a to jednou za 3 měsíce, 5. důvodech zamítnutí žádostí o udělení státní autorizace, 6. stavu trhu s elektřinou a plynem, 7. o skutečnostech týkajících se kombinované výroby elektřiny a tepla, 8. roční statistice výkonu v kombinované výrobě a k tomu užitých palivech a o primárních energetických úsporách dosažených uplatněním kombinované výroby; k tomu jsou povinni účastníci trhu s elektřinou, operátor trhu s elektřinou a Energetický regulační úřad poskytnout ministerstvu potřebné údaje, e) zajišťuje v případě potřeby nabídkové řízení na nové výrobní kapacity; podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis, f) má právo z důvodů zabezpečení dodávky dát pokyn, aby byla dána přednost připojení výroben elektřiny a plynu, které využívají domácí primární energetické palivové zdroje, do míry nepřesahující v kalendářním roce 15 % celkové primární energie nezbytné na výrobu elektřiny a výrobu plynu, g) rozhoduje o omezení dovozu elektřiny podle § 44 nebo dovozu plynu podle § 75. 75, h) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a zásadám územního rozvoje.

§ 24 Provozovatel přenosové soustavy (1) Provozovatel přenosové soustavy a) zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj přenosové soustavy, b) poskytuje přenos elektřiny na základě uzavřených smluv, c) řídí toky elektřiny v přenosové soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi propojenými soustavami ostatních států a ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav v elektrizační soustavě, d) odpovídá za zajištění systémových služeb pro elektrizační soustavu na úrovni přenosové soustavy. (2) Provozovatel přenosové soustavy nesmí být držitelem licence na obchod s elektřinou, distribuci elektřiny a výrobu elektřiny. Obstarávání elektřiny pro zajišťování spolehlivého provozování přenosové soustavy není považováno za obchod s elektřinou. (3) Provozovatel přenosové soustavy má právo a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu přenosové soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů, b) obstarávat za nejnižší náklady podpůrné služby a elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v přenosové soustavě a pro vlastní potřebu; pro předcházení poruchovým stavům a stavům nouze a pro řešení poruchových stavů a stavů nouze obstarávat v nezbytném rozsahu elektřinu, a to i ze zahraničí, c) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny odběratelům 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů, 2. při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku a při likvidaci následků stavů nouze, 3. při neoprávněném přenosu elektřiny podle § 53, 4. jestliže mu odběratel neumožní přístup k měřicímu zařízení, 5. jestliže se jedná o neoprávněný odběr podle § 51, 6. při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí, 7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, 8. při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob, nebo 9. při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních odběratelů a odběratel nevybavil tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů, d) změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z výroben a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz elektřiny do zahraničí k zajištění spolehlivého provozu přenosové soustavy 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů, 2. při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku a při likvidaci následků stavů nouze, 3. při neoprávněném přenosu elektřiny podle § 53, 4. při neoprávněné dodávce elektřiny do přenosové soustavy podle § 52, 5. jestliže mu výrobce neumožní přístup k měřicímu zařízení, 6. při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí, 7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, 8. při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob, nebo 9. při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a výrobce nevybavil tato zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů, e) v souladu s podmínkami stanovenými územním rozhodnutím a stavebním povolením zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení, f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním zařízení přenosové soustavy, g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění neučinil sám vlastník či uživat

§ 25 Provozovatel distribuční soustavy (1) Provozovatel distribuční soustavy a) zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, b) umožňuje distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv, c) řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy. (2) Provozovatel distribuční soustavy nesmí být držitelem licence na přenos elektřiny. (3) Provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst konečných zákazníků, nesmí být od 1. ledna 2007 souběžným držitelem licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo obchod s plynem, jinak tyto ostatní souběžně držené licence k 1. lednu 2007 zanikají. (4) Provozovatel distribuční soustavy má právo a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů, b) zvolit si držitele licence na výrobu nebo držitele licence na obchod pro dodávku elektřiny chráněným zákazníkům, pokud celková spotřeba elektřiny těchto zákazníků odpovídá spotřebě elektřiny oprávněného zákazníka podle § 21 odst. 2, c) nakupovat s nejnižšími náklady podpůrné služby a elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v distribuční soustavě a pro vlastní potřebu, d) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny odběratelům 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů, 2. při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku a při likvidaci následků stavů nouze, 3. při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53, 4. jestliže mu odběratel neumožní přístup k měřicímu zařízení, 5. při neoprávněném odběru elektřiny podle § 51, 6. při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí, 7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, 8. při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob, nebo 9. při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních odběratelů a odběratel nevybavil tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů, e) změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z výroben a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz elektřiny do zahraničí s ohledem na spolehlivý provoz distribuční soustavy 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů, 2. při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku a při likvidaci následků stavů nouze, 3. při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53, 4. jestliže mu výrobce neumožní přístup k měřicímu zařízení, 5. při neoprávněné dodávce do distribuční soustavy podle § 52, 6. při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí, 7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, 8. při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob, nebo 9. při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a výrobce nevybavil tato zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů, f) v souladu s podmínkami stanovenými územním rozhodnutím a stavebním povolením zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení, g) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním zařízení distribuční soustavy, h) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty,

§ 46 Ochranná pásma (1) Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. (2) Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. (3) Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně1. pro vodiče bez izolace7 m,2. pro vodiče s izolací základní2 m,3. pro závěsná kabelová vedení1 m,b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně1. pro vodiče bez izolace12 m,2. pro vodiče s izolací základní5 m,c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně15 m,d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m,e) u napětí nad 400 kV 30 m,f) u závěsného kabelového vedení 110 kV 2 m,g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m. (4) V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 a písm. b), c), d) a e), pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit. (5) Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu. (6) Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva, b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m, c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m, d) u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění. (7) Ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocení nebo na vnější líc obvodového zdiva elektrické stanice. (8) V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno a) zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky, b) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, c) provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob, d) provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením. (9) V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m. (10) V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t. (11) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, může fyzická či nebo právnická osoba provozující příslušné části elektrizační soustavy nebo provozovatel přímého vedení a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud se prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu, b) může udělit písemný souhlas se stavbou neuvedenou v písmenu a) nebo s činností v ochranném pásmu. Souhlas, pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen, udělen. (12) Podmínky nebo souhlas se připojuje připojují k návrhu regulačního plánu nebo návrhu na územní vydání územního rozhodnutí nebo k žádosti o stavební povolení; stavební úřad podmínky souhlasu nepřezkoumává. (12) Fyzické či právnické osoby zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujíc a orgán, který je p

§ 58 Provozovatel přepravní soustavy (1) Provozovatel přepravní soustavy má právo a) odmítnout přístup do přepravní soustavy na základě prokazatelného nedostatku volné kapacity, s výjimkou případů, týkajících se té části kapacity přepravní soustavy, která byla využívána pro potřeby zajištění dodávky dotčenému oprávněnému zákazníkovi v posledním roce, kdy byl zákazníkem chráněným, pokud uvedený zákazník sám nebo prostřednictvím jím pověřeného obchodníka s plynem o její další využívání projeví i nadále zájem podáním žádosti o uzavření smlouvy o přepravě, a to: 1. nejdéle do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona u zákazníků, kteří se stanou oprávněnými zákazníky od 1. ledna 2005, 2. nejméně 30 dnů před dnem, kdy se stanou oprávněnými, u zákazníků, kteří se stanou oprávněnými zákazníky od 1. ledna 2006 nebo od 1. ledna 2007, 3. nejméně 30 dnů před dnem, kdy jim skončí platnost jejich smlouvy o přepravě u všech oprávněných zákazníků, b) na přístup do podzemních zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem, a to za účelem předání nebo převzetí plynu pro zákazníky, pro něž zajišťuje přepravu, z důvodů zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícím do plynárenské soustavy a množstvím plynu vystupujícím z plynárenské soustavy, c) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu plynárenské soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů, d) v souladu s podmínkami stanovenými územním rozhodnutím a stavebním povolením zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení, e) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, rekonstrukcemi, opravami a provozováním přepravní soustavy, f) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz přepravní soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění neučinil sám vlastník či uživatel, g) vstupovat v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací v rozsahu i způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti, h) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynárenská zařízení zákazníků, pro něž přepravuje plyn, i) omezit nebo přerušit přepravu nebo dodávku plynu podle uzavřené smlouvy v těchto případech: 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů, 2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku, 3. při provádění plánovaných rekonstrukcí a plánovaných oprav na zařízení přepravní soustavy, 4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přepravní soustavy, 5. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují životy, zdraví nebo majetek osob, 6. při neoprávněném odběru plynu nebo neoprávněné přepravě plynu, 7. v případech stanovených smlouvou o přepravě, j) nakupovat a prodávat plyn pro krytí ztrát v přepravní soustavě nebo pro vlastní spotřebu nebo pro účely zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícím a vystupujícím z plynárenské soustavy v souladu s Pravidly trhu s plynem; toto není považováno za obchod s plynem. (2) Provozovatel přepravní soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. d), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, vydá příslušný stavební vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele přepravní soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene. (3) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přepravní soustavy podle odstavce 1 písm. c) až h) majetko ma

§ 59 Provozovatel distribuční soustavy (1) Provozovatel distribuční soustavy má právo a) odmítnout přístup do distribuční soustavy na základě prokazatelného nedostatku volné kapacity, s výjimkou případů, týkajících se té části kapacity distribuční soustavy, která byla využívána pro potřeby zajištění dodávky dotčenému oprávněnému zákazníkovi v posledním roce, kdy byl zákazníkem chráněným, pokud uvedený zákazník sám nebo prostřednictvím jím pověřeného obchodníka s plynem o její další využívání projeví i nadále zájem podáním žádosti o uzavření smlouvy o distribuci, a to: 1. nejdéle do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona u zákazníků, kteří se stanou oprávněnými zákazníky od 1. ledna 2005, 2. nejméně 30 dnů před dnem, kdy se stanou oprávněnými, u zákazníků, kteří se stanou oprávněnými zákazníky od 1. ledna 2006 nebo od 1. ledna 2007, 3. nejméně 30 dnů před dnem, kdy jim skončí platnost jejich smlouvy o distribuci u všech oprávněných zákazníků, b) na přístup do podzemních zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem pro uskladnění plynu pro potřeby krytí ztrát v distribuční soustavě a pro vlastní potřebu, c) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, d) v souladu s podmínkami stanovenými územním rozhodnutím a stavebním povolením zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení, e) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, rekonstrukcemi, opravami a provozováním distribuční soustavy a plynovodních přípojek, f) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění neučinil sám vlastník či uživatel, g) vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti, h) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynová zařízení zákazníků, pro něž provádí distribuci a dodávku plynu, i) omezit nebo přerušit distribuci a dodávku plynu podle uzavřené smlouvy v těchto případech: 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů, 2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku, 3. při provádění plánovaných rekonstrukcí přeložek a plánovaných oprav na zařízení distribuční soustavy, 4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy, 5. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob, 6. při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu, 7. v případech stanovených smlouvou o distribuci, j) nakupovat plyn pro krytí ztrát v distribuční soustavě nebo pro vlastní spotřebu; toto není považováno za obchod s plynem, k) do 31. prosince 2004 na dodávku plynu ve stanovené kvalitě za regulované ceny od provozovatele přepravní soustavy, pokud je distribuční soustava přímo připojena k přepravní soustavě, nebo od provozovatele distribuční soustavy, pokud je distribuční soustava připojena pouze k jiné distribuční soustavě, a to v rozsahu dodávek plynu chráněným zákazníkům připojeným k této distribuční soustavě, l) uzavřít hlavní uzávěr plynu při odvracení nebezpečí bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo majetku osob. (2) Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. d), e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosaž

§ 60 Provozovatel podzemního zásobníku plynu (1) Provozovatel podzemního zásobníku plynu má právo a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu podzemního zásobníku plynu a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů, b) v souladu s podmínkami stanovenými územním rozhodnutím a stavebním povolením zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení, c) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním podzemního zásobníku plynu, d) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz podzemního zásobníku plynu v případech, kdy tak po předchozím upozornění neučinil sám vlastník či uživatel, e) vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti, f) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu činnosti spojené s uskladňováním plynu v těchto případech: 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů, 2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku, 3. při provádění plánovaných rekonstrukcí a plánovaných oprav na zařízení pro uskladňování plynu, 4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních pro uskladňování plynu, 5. při neoprávněném odběru nebo neoprávněném uskladnění plynu, g) na vlastní náklady připojit své zařízení k přepravní soustavě nebo k distribuční soustavě za podmínek stanovených Pravidly provozu, h) odmítnout přístup do podzemního zásobníku plynu na základě prokazatelného nedostatku volné kapacity, s výjimkou případů, týkajících se té části kapacity podzemního zásobníku plynu, která byla využívána pro potřeby zajištění dodávky dotčenému oprávněnému zákazníkovi v posledním roce, kdy byl zákazníkem chráněným, pokud uvedený zákazník sám nebo prostřednictvím jím pověřeného obchodníka s plynem o její další využívání projeví i nadále zájem podáním žádosti o uzavření smlouvy o uskladnění plynu, a to: 1. nejdéle do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona u zákazníků, kteří se stanou oprávněnými zákazníky od 1. ledna 2005, 2. nejméně 30 dnů před dnem, kdy se stanou oprávněnými, u zákazníků, kteří se stanou oprávněnými zákazníky od 1. ledna 2006 nebo 1. ledna 2007, 3. nejméně 30 dnů před dnem, kdy jim skončí platnost jejich smlouvy o uskladnění plynu u všech oprávněných zákazníků, i) nakupovat plyn pro krytí vlastních ztrát v podzemním zásobníku plynu nebo pro vlastní spotřebu nebo za účelem vytváření a udržování základní náplně podzemního zásobníku plynu; toto není považováno za obchod s plynem. (2) Jestliže není možné písemnou dohodou s vlastníkem nemovitosti zajistit umístění zařízení podzemního zásobníku plynu na jeho nemovitosti, protože vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný stavební vyvlastňovací úřad vydá na návrh provozovatele podzemního zásobníku plynu rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo jeho části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. b). (3) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele podzemního zásobníku plynu podle odstavce 1 písm. a) až e) majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5) včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele podzemního zásobníku plynu, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl. (4) V případech uv případe

§ 68 Ochranná pásma (1) Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. (2) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. (3) Ochranná pásma činí a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu, b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu, c) u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu. (4) Ve zvláštních případech, zejména v blízkosti těžebních objektů, vodních děl a rozsáhlých podzemních staveb, které mohou ovlivnit stabilitu uložení plynárenských zařízení, může ministerstvo stanovit rozsah ochranných pásem až na 200 m. (5) V ochranném pásmu zařízení, které slouží pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu, i mimo něj je zakázáno provádět činnosti, které by ve svých důsledcích mohly ohrozit toto zařízení, jeho spolehlivost a bezpečnost provozu. (6) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, může fyzická či nebo právnická osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavu či podzemní zásobník plynu nebo přímý plynovod či plynovodní přípojku a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud se prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu, b) může udělit písemný souhlas se stavební činností, umisťováním konstrukcí, staveb neuvedených v písmenu a), zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu. Souhlas, který pásmu; souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen, udělen. (7) Podmínky nebo souhlas se připojuje připojují k návrhu regulačního plánu nebo návrhu na územní vydání územního rozhodnutí a orgán, který je příslušný k vydání regulačního plánu nebo k žádosti o stavební povolení; stavební úřad územního rozhodnutí, podmínky souhlasu nepřezkoumává. (7) (8) V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.

§ 69 Bezpečnostní pásma (1) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Bezpečnostní pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. (2) Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys. (3) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde nedojde-li k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, lze zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu a) realizovat veřejně prospěšnou stavbu, pokud se prokáže nezbytnost jejího umístění v bezpečnostním pásmu, jen na základě podmínek stanovených fyzickou nebo právnickou osobou, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení, b) umístit stavbu neuvedenou v písmenu a) pouze s po předchozím písemným souhlasem písemném souhlasu fyzické či nebo právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení. (4) Rozsah bezpečnostních pásem je uveden v příloze tohoto zákona.

§ 76 Teplárenství (1) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen zajistit dodávku tepelné energie, pokud je to technicky možné, každému odběrateli, který a) o to požádá a dodávka je v souladu s územní energetickou koncepcí,11) b) má rozvodné tepelné zařízení nebo tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení v souladu s technickými a bezpečnostními předpisy, c) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené držitelem licence, d) má uzavřenou smlouvu o dodávce tepelné energie. (2) Dodávat tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě lze pouze na základě smlouvy o dodávce tepelné energie nebo jako plnění poskytované v rámci smlouvy jiné. (3) Držitel licence je dále povinen s každou fyzickou či právnickou osobou, která o to požádá a splňuje podmínky pro výrobu nebo rozvod podle odstavce 1 a § 77 odst. 1 nebo § 80, uzavřít smlouvu o dodávce tepelné energie. Smlouva o dodávce tepelné energie musí být písemná a musí obsahovat pro každé odběrné místo a) výkon, množství, časový průběh odběru tepelné energie a místo předání, b) základní parametry dodávané a vracené teplonosné látky, kterými jsou teplota, tlak a hmotnostní nebo objemový průtok, c) místo a způsob měření a náhradní způsob vyhodnocení dodávky tepelné energie, dojde-li k poruše měřicího zařízení, a dohodu o přístupu k měřicím a ovládacím zařízením, d) cenu stanovenou v místě měření nebo způsob jejího stanovení, termíny a způsob platby za odebranou tepelnou energii včetně záloh, e) při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé užitkové vody pro více odběrných míst způsob rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie na jednotlivá odběrná místa včetně získávání a ověřování vstupních údajů pro toto rozdělení. Nedojde-li k dohodě o způsobu rozdělení nákladů na jednotlivá odběrná místa, rozdělí dodavatel náklady způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. (4) Dodavatel má právo přerušit nebo omezit dodávku tepelné energie v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu v těchto případech: a) při bezprostředním ohrožení zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů, b) při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku, c) při provádění plánovaných rekonstrukcí, oprav, údržbových a revizních prací, pokud jsou oznámeny nejméně 15 dní předem, d) při provádění nezbytných provozních manipulací na dobu 4 hodin, e) při havarijním přerušení či omezení nezbytných provozních dodávek teplonosné látky nebo paliv a energií poskytovaných jinými dodavateli, f) při nedodržení povinností odběratele podle § 77 odst. 4, g) při vzniku a odstraňování havárií a poruch na zařízeních pro rozvod a výrobu tepelné energie na dobu nezbytně nutnou, h) jestliže odběratel používá zařízení, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob nebo ovlivňují kvalitu dodávek v neprospěch dalších odběratelů, i) při neoprávněném odběru. (5) Držitel licence na rozvod má právo a) v rozsahu podmínek stanovených územním rozhodnutím a stavebním povolením7) zřizovat a provozovat ve veřejném zájmu na cizích nemovitostech rozvodná tepelná zařízení, stavět podpěrné body a přetínat tyto nemovitosti potrubními trasami, b) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozem rozvodných zařízení, c) odstraňovat porosty ohrožující provoz rozvodných zařízení, pokud tak neučinil po předchozím upozornění vlastník dotčené nemovitosti, d) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat na nemovitosti, kde jsou umístěna zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti, e) vyžadovat zabezpečení ochrany rozvodných tepelných zařízení při provádění prací ohrožujících jejich bezpečný provoz; v případě poškození žádat náhradu veškerých nákladů

§ 87 Ochranná pásma (1) Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. (2) Šířka ochranných pásem je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5 m. (3) U výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosné látky, které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic. (4) V ochranném pásmu zařízení, která slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie, i mimo ně, ně je zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit tato zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu. Stavební Pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud se prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu, stanoví provozovatel tohoto zařízení podmínky. Ostatní stavební činnosti, umisťování konstrukcí, staveb, zemní práce, uskladňování materiálu a materiálu, zřizování skládek a vysazování trvalých porostů v ochranných pásmech je možno provádět pouze s po předchozím písemným souhlasem písemném souhlasu provozovatele tohoto zařízení. Souhlas, Podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby nebo souhlas, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen, se připojuje připojují k návrhu regulačního plánu nebo návrhu na územní rozhodnutí vydání územního rozhodnutí; orgán, který je příslušný k vydání regulačního plánu nebo k žádosti o stavební povolení; stavební úřad územního rozhodnutí, podmínky souhlasu nepřezkoumává. (5) Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník dotčené stavby dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení. (6) Vlastníci nemovitostí jsou povinni umožnit provozovateli zařízení přístup k pravidelné kontrole a provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné energie umístěném v jejich nemovitostech. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, je provozovatel zařízení před zahájením prací povinen vlastníka nebo správce nemovitosti o rozsahu a době trvání prací informovat a po ukončení prací uvést dotčené prostory do původního stavu, a není-li to s ohledem na povahu provedených prací možné, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání nemovitosti.

§ 94 (1) Státní energetická inspekce je oprávněna a) vyžadovat písemný návrh opatření a termínů k odstranění zjištěných nedostatků a ve stanovené lhůtě podání písemné zprávy o jejich odstranění, b) rozhodovat o povinnosti provést opatření navržená energetickým auditem a o lhůtách, c) kontrolovat, zda příjemci dotací v rámci Národního programu hospodárného využívání energie a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů uvádějí v žádostech a vyhodnoceních úplné a pravdivé údaje. (2) Státní energetická inspekce je účastníkem územního inspekce, jako dotčený správní orgán, uplatňuje stanoviska k územnímu plánu a regulačnímu plánu a závazná stanoviska v územním řízení a dotčeným orgánem státní správy při ochraně zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.15) stavebním řízení15). (3) Pokud Státní energetická inspekce zahajuje kontrolu na návrh ministerstva nebo Energetického regulačního úřadu, je povinna je seznámit s výsledky šetření.

§ 96 Společná ustanovení (1) V řízeních upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Stanoviska uplatněná k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci nejsou správním rozhodnutím. Stanoviska vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu nebo územní souhlas anebo ohlášení stavby jsou závazným stanoviskem podle správního řádu17) a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení. (2) O opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným Energetickým regulačním úřadem rozhoduje jeho předseda. Proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat. (3) Lhůta pro podání odvolání k Energetickému regulačnímu úřadu při odmítnutí připojení elektrického zařízení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě nebo při odmítnutí dopravy elektřiny je 90 dnů ode dne doručení zamítavého stanoviska provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele příslušné distribuční soustavy.

§ 104 ÚČINNOST Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. Příloha k zákonu č. 458/2000 Sb. druh zařízení: velikost pásma: Podzemní zásobníky 250 m Tlakové zásobníky zkapalněných plynů do vnitřního obsahunad 5 m3 do 20 m320 mnad 20 m3 do 100 m340 m nad 100 m3 do 250 m360 m nad 250 m3 do 500 m3100 m nad 500 m3 do 1 000 m3150 m nad 1 000 m3 do 3 000 m3200 m nad 3 000 m3300 m Plynojemy do 100 m330 m nad 100 m350 m Plnírny plynů (od technologie) 100 m Zkapalňovací stanice stlačených plynů 100 m Odpařovací stanice zkapalněných plynů 100 m Kompresorové stanice (od technologie) 200 m Regulační stanice vysokotlaké 10 m Regulační stanice velmi vysokotlaké 20 m Vysokotlaké plynovodydo DN 10015 mdo DN 250 20 m nad DN 250 40 m Velmi vysokotlaké plynovodydo DN 300100 mdo DN 500 150 m nad DN 500 200 m 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektrickou energií a kterou se zrušuje Směrnice 96/92/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a kterou se zrušuje Směrnice 98/30/ES. Nařízení (ES) č. 1228/2003 Evropského parlamentu a Rady ze dne 26. června 2003 o podmínkách pro přístup k síti pro přeshraniční výměny elektrické energie. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES o prosazování kombinované výroby elektřiny a tepla založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním energetickém trhu. 1a) Čl. 3 odst. 2 a 3 nařízení Rady (EHS) 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků. 1b) Část šestá zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 2a) Nařízení ES/1228/2003 Evropského parlamentu a Rady ze dne 26. června 2003 o podmínkách pro přístup k síti pro přeshraniční výměny elektrické energie. 3) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. 4a) Vyhláška č. 218/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti měření elektřiny a předávání technických údajů. 5) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích. Vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích. 5) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 6) Vyhláška č. 18/2002 Sb., o podmínkách připojení a dopravy elektřiny v elektrizační soustavě, ve znění vyhlášky č. 300/2003 Sb. 6) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb. 6a) Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie. 7) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 8) § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. 9) § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 439/2004 Sb. 10) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. 10a) § 20f a násl. občanského zákoníku. 11) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. 12) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. 12a) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 15) § 126 odst. 1 zákona Zákon č. 50/1976 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). § 13 zákona č. 406/2000 Sb. Sb., o hospodaření energií. 16) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 18) Zákon č. 222/1999 S 17) § 149 ods