§ 32 vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se vyhlašuje nový Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní komory – Ústní jednání
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se vyhlašuje nový Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní komory · 47/1975 Sb. · Obchodní a korporátní právo
Stručně: Paragraf 32 vyhlášky 47/1975 stanoví pravidla pro ústní jednání v rozhodčím řízení, včetně jeho veřejnosti, účasti stran a důsledků jejich nepřítomnosti. Spor se obvykle projednává ústně a veřejně, ale na žádost strany nebo z podnětu rozhodčího soudu může být jednání neveřejné. (§ 32 zákona č. 47/1975 Sb., vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se vyhlašuje nový Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní komory, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Ústní jednání
- Týká se: soud
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 47/1975 Sb.
(1) Spor se projednává v ústním jednání, které je zpravidla veřejné. Na žádost třeba jen jedné strany nebo z vlastního podnětu rozhodčího soudu se projednává spor v zasedání neveřejném.
(2) Strany se mohou zúčastnit projednávání sporu při ústním jednání přímo nebo prostřednictvím svých řádně zmocněných zástupců, jež strany jmenují podle své volné úvahy, a to případně i z cizích státních příslušníků.
(3) Jestliže se nedostaví strana, která byla řádně uvědoměna o čase a místě ústního jednání, nebrání její nepřítomnost projednání sporu, jestliže nedostavivší se strana do skončení projednání sporu nepožádá z vážných důvodů o odročení.
(4) Každá strana může prohlásit, že souhlasí s tím, aby se ústní jednání konalo v její nepřítomnosti.
(5) Ústní jednání může být podle potřeby odročeno k návrhu strany nebo z podnětu rozhodčího senátu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Spor se obvykle projednává ústně a veřejně, ale na žádost strany nebo z podnětu rozhodčího soudu může být jednání neveřejné.
- Strany se mohou jednání účastnit osobně nebo prostřednictvím svých zástupců, které si mohou svobodně zvolit, a to i z cizích státních příslušníků.
- Pokud se strana řádně uvědoměná o jednání nedostaví, nebrání to projednání sporu, ledaže by z vážných důvodů požádala o odročení před skončením projednávání.
- Ústní jednání může být odročeno na návrh strany nebo z podnětu rozhodčího senátu.
Na co si dát pozor
- I když je jednání zpravidla veřejné, může být na žádost nebo z podnětu soudu neveřejné.
- Nepřítomnost strany, která byla řádně uvědoměna, nebrání projednání sporu, pokud strana nepožádá o odročení z vážných důvodů.
- Strana může předem souhlasit s konáním jednání v její nepřítomnosti.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 189 Ústní jednání (Zákon stavební zákon)§ 80 Průběh řízení (Zákon o odpovědnosti za přestupky a říze)§ 49 Ústní jednání (Zákon správní řád)§ 44 Ústní jednání (Zákon o Ústavním soudu)§ 101 Ústní jednání (Zákon o Ústavním soudu)