Zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

(1) Je-li provedena oprava základu daně a výše daně podle § 42, která má za následek snížení uplatněného odpočtu daně, je plátce, pro něhož se uskutečnilo plnění, povinen provést opravu odpočtu daně. Opravu plátce provede za zdaňovací období, ve kterém se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti ji provést. Opravu odpočtu daně plátce prokazuje opravným daňovým dokladem nebo jiným dokladem souvisejícím s opravou, popřípadě jiným způsobem.

(2) Je-li provedena oprava základu daně a výše daně podle § 42, která má za následek zvýšení uplatněného odpočtu daně, je plátce, pro něhož se uskutečnilo plnění, oprávněn provést opravu odpočtu daně. Opravu je plátce oprávněn provést na základě přijatého opravného daňového dokladu nejdříve za zdaňovací období, ve kterém došlo k opravě základu daně a výše daně, a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, jehož se oprava týká.

(1) Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění jak v rámci svých ekonomických činností, tak pro účely s nimi nesouvisejícími, má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro své ekonomické činnosti.

(2) V případě přijatého zdanitelného plnění určeného k uskutečňování svých ekonomických činností, které plátce použije zčásti rovněž pro účely s nimi nesouvisejícími, si plátce může zvolit, že uplatní nárok na odpočet daně v plné výši. Část přijatého zdanitelného plnění, kterou použije pro účely nesouvisející se svými ekonomickými činnostmi, se poté považuje za dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. a) nebo za poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 písm. a). Postup podle tohoto odstavce nelze uplatnit v případě dlouhodobého majetku.

(3) Příslušná výše odpočtu daně v poměrné výši se vypočte jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v poměrné výši, a podílu použití tohoto plnění pro ekonomické činnosti plátce (dále jen „poměrný koeficient“). Poměrný koeficient se vypočítá jako procentní podíl zaokrouhlený na celé procento nahoru.

(4) Nelze-li v okamžiku uplatnění odpočtu daně stanovit výši poměrného koeficientu podle skutečného podílu použití, stanoví ji plátce kvalifikovaným odhadem. Po skončení kalendářního roku, ve kterém došlo k uskutečnění zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v poměrné výši, plátce do hodnoty poměrného koeficientu zohlední skutečný podíl použití tohoto plnění pro své ekonomické činnosti. Odchyluje-li se poměrný koeficient vypočtený podle skutečného použití od poměrného koeficientu stanoveného odhadem o více než 10 procentních bodů, výše uplatněného odpočtu daně se opraví. Je-li vypočtená částka opravy kladná, je plátce oprávněn výši uplatněného odpočtu daně opravit, je-li záporná, je plátce povinen výši uplatněného odpočtu daně opravit. Opravu plátce uvede v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém došlo k uskutečnění zdanitelného plnění, jehož se oprava týká.

(1) Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění v rámci svých ekonomických činností jak pro plnění s nárokem na odpočet daně uvedená v § 72 odst. 1, tak pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku i mimo tuzemsko, s výjimkou plnění uvedených v § 72 odst. 1 písm. d), má nárok na odpočet daně pouze v krácené výši odpovídající rozsahu použití pro plnění s nárokem na odpočet daně.

(2) Příslušná výše odpočtu daně v krácené výši se vypočte jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v krácené výši, a koeficientu. Dojde-li k souběhu nároku na odpočet daně v krácené výši podle tohoto ustanovení a nároku na odpočet daně v poměrné výši podle § 75, použije se pro výpočet výše odpočtu daně v krácené výši součin obou příslušných koeficientů.

(3) Koeficient podle odstavce 2 věty první se vypočte jako procentní podíl, v jehož

a) čitateli je součet částek základů daně nebo hodnot plnění plátcem uskutečněných plnění s nárokem na odpočet daně uvedených v § 72 odst. 1,

b) jmenovateli je celkový součet hodnoty v čitateli a součtu hodnot plnění plátcem uskutečněných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně.

Do součtu částek základů daně nebo hodnot plnění plátcem uskutečněných plnění se započítávají také přijaté úplaty, pokud z těchto přijatých úplat plátci vznikla povinnost přiznat daň nebo uskutečnění plnění. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na celé procento nahoru.

(4) Do výpočtu koeficientu se nezapočítávají

a) prodej dlouhodobého majetku, pokud tento majetek plátce využíval pro své ekonomické činnosti,

b) poskytnutí finančních služeb a převod nebo nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, a to pouze pokud jsou doplňkovou činností plátce uskutečňovanou příležitostně.

(5) Je-li hodnota ve jmenovateli podílu vypočteného podle odstavce 3 kladné číslo a hodnota v jeho čitateli nula nebo záporné číslo, je koeficient 0 %. Je-li hodnota ve jmenovateli tohoto podílu nula nebo záporné číslo a hodnota v jeho čitateli nula nebo kladné číslo, je koeficient 100 %. Je-li koeficient vypočtený podle odstavce 3 roven nebo vyšší než 95 %, považuje se za roven 100 %.

(6) Pro výpočet nároku na odpočet daně v krácené výši ve zdaňovacích obdobích běžného kalendářního roku plátce použije koeficient vypočtený z údajů za zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku při vypořádání odpočtu daně. Pokud plnění pro výpočet koeficientu za předcházející kalendářní rok neexistují, stanoví výši tohoto koeficientu plátce kvalifikovaným odhadem.

(7) Po skončení běžného kalendářního roku plátce provede vypořádání odpočtu daně v krácené výši za všechna zdaňovací období tohoto roku (dále jen „vypořádávané období“). Vypořádání se vypočte jako rozdíl mezi celkovým nárokem na odpočet daně v krácené výši vypočteným z údajů za vypořádávané období a součtem uplatněných nároků na odpočet daně v krácené výši v jednotlivých zdaňovacích obdobích zahrnovaných do vypořádání. Pro výpočet celkového nároku na odpočet daně v krácené výši za vypořádávané období plátce použije koeficient vypočtený z údajů o uskutečněných plněních za celé vypořádávané období (dále jen „vypořádací koeficient“). Vypořádání odpočtu daně plátce uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období vypořádávaného období.

(8) Pro vypořádání odpočtu daně v krácené výši při zrušení registrace se použije obdobně odstavec 7 s tím, že vypořádávané období je od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém došlo ke zrušení registrace, do dne zrušení registrace.

(9) Dojde-li po vypořádání odpočtu daně k opravě uskutečněných plnění za některé ze zdaňovacích období již vypořádaného roku, výše nároku na odpočet daně v krácené výši se přepočte novým vypořádacím koeficientem vypočteným z údajů za celé vypořádávané období s promítnutím všech oprav.

(10) V případě, že plátce uplatnil odpočet daně z poskytnuté úplaty před pořízením dlouhodobého majetku, u kterého má nárok na odpočet daně v krácené výši, v jiném roce, než ve kterém je po uskutečnění plnění nárok na odpočet daně oprávněn uplatnit, zahrne do částky vypořádání nároku na odpočet daně podle odstavce 7 za rok, ve kterém po uskutečnění plnění je oprávněn nárok na odpočet daně uplatnit, rovněž rozdíl ve výši nároku na odpočet daně vyplývající z případného rozdílu mezi hodnotami vypořádacích koeficientů za příslušné roky.

(1) Původní odpočet daně uplatněný u obchodního majetku, s výjimkou dlouhodobého majetku, podléhá vyrovnání, pokud ve lhůtě pro uplatnění nároku na odpočet daně podle § 73 odst. 3 plátce tento majetek použije v rámci svých ekonomických činností pro jiné účely, než které zohlednil při uplatnění původního odpočtu daně.

(2) Částka vyrovnání odpočtu daně se vypočte jako rozdíl mezi výší nároku na odpočet daně k okamžiku použití majetku a výší původního uplatněného odpočtu daně. Je-li vypočtená částka vyrovnání odpočtu daně kladná, je plátce oprávněn vyrovnání provést, je-li záporná, je plátce povinen vyrovnání provést.

(3) Vyrovnání odpočtu daně plátce uvede v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byl obchodní majetek použit a ve kterém nastaly skutečnosti zakládající povinnost nebo možnost provést toto vyrovnání.

(1) Původní odpočet daně uplatněný u pořízeného dlouhodobého majetku podléhá úpravě, pokud v některém z kalendářních roků následujících po roce, ve kterém byl původní odpočet uplatněn, dojde ke změně v rozsahu použití tohoto majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně. Obdobně se postupuje v případě, kdy plátce při pořízení dlouhodobého majetku nárok na odpočet daně neměl.

(2) Změny v rozsahu použití dlouhodobého majetku se posuzují samostatně za každý kalendářní rok v rámci lhůty pro úpravu odpočtu daně, a to ve srovnání se skutečnostmi, které plátce zohlednil při uplatnění původního odpočtu daně nebo při pořízení tohoto majetku, pokud nárok na odpočet daně neměl.

(3) Lhůta pro úpravu odpočtu daně činí 5 let a počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl dlouhodobý majetek pořízen. V případě pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor se lhůta pro úpravu odpočtu daně prodlužuje na 10 let.

(4) Změnou rozsahu použití dlouhodobého majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, se rozumí případy, kdy plátce

a) uplatnil původní odpočet daně v plné výši a následně tento majetek použije pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v částečné výši nebo nárok na odpočet daně nemá,

b) uplatnil původní odpočet daně v částečné výši a následně tento majetek použije pro účely, pro které nárok na odpočet daně nemá, nebo pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši,

c) neměl nárok na odpočet daně a následně tento majetek použije pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši nebo v částečné výši, nebo

d) uplatnil původní odpočet daně v částečné výši a vznikne rozdíl mezi poměrnými koeficienty nebo vypořádacími koeficienty.

(5) Pro účely úpravy odpočtu daně se technické zhodnocení73) považuje za samostatný dlouhodobý majetek.

(6) Úpravu odpočtu daně plátce uvede v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém nastaly skutečnosti zakládající povinnost nebo možnost provést tuto úpravu.

(1) Částka úpravy odpočtu daně za příslušný kalendářní rok se vypočte ve výši jedné pětiny, popřípadě jedné desetiny v případě pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, ze součinu

a) částky daně na vstupu u příslušného majetku a

b) rozdílu mezi ukazatelem nároku na odpočet daně k okamžiku provedení úpravy odpočtu daně a ukazatelem nároku na odpočet daně

1. ke kalendářnímu roku, v němž byl původní odpočet daně uplatněn, nebo

2. ke kalendářnímu roku, v němž byl majetek pořízen, pokud plátce nárok na odpočet daně neměl.

(2) Ukazatelem nároku na odpočet daně je

a) 0 %, nemá-li plátce nárok na odpočet daně,

b) 100 %, má-li plátce nárok na odpočet daně v plné výši, nebo

c) poměrný koeficient nebo vypořádací koeficient, má-li plátce nárok na odpočet daně pouze v částečné výši, popřípadě součin obou koeficientů, dojde-li k souběhu nároku na odpočet daně v poměrné výši podle § 75 a nároku na odpočet daně v krácené výši podle § 76.

(3) Úprava odpočtu daně se provede pouze v případě, že rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně je větší než 10 procentních bodů. Je-li vypočtená částka úpravy odpočtu daně kladná, je plátce oprávněn úpravu provést, je-li záporná, je plátce povinen úpravu provést.

(4) Při výpočtu částky úpravy odpočtu daně u dlouhodobého majetku, který plátce pořídil jako osoba povinná k dani před datem registrace, se postupuje obdobně podle odstavce 1 s tím, že namísto ukazatele nároku na odpočet daně ke kalendářnímu roku, v němž byl původní odpočet uplatněn nebo majetek pořízen, se použije ukazatel nároku na odpočet daně ke kalendářnímu roku, ve kterém došlo k registraci.

(5) Používá-li plátce majetek pro změněné účely pouze po část příslušného kalendářního roku, částka úpravy odpočtu daně vypočtená podle odstavce 1 nebo 4 se přiměřeně zkrátí.

(6) Dojde-li u dlouhodobého majetku ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně k uskutečnění dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby, částka úpravy odpočtu daně za příslušný kalendářní rok se stanoví jako součin částky vypočtené podle odstavce 1 nebo 4 a počtu roků zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně; do počtu roků se započítává také rok, ve kterém je úprava odpočtu daně prováděna.

(1) Pro úpravu odpočtu daně u dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností se použijí obdobně ustanovení § 78 a 78a s tím, že lhůta pro úpravu odpočtu počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl tento majetek uveden do stavu způsobilého k užívání.

(2) U dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, jehož uvedením do stavu způsobilého k užívání došlo k uskutečnění plnění podle § 13 odst. 4 písm. b), se částka daně na vstupu pro výpočet úpravy odpočtu daně stanoví podle § 36 odst. 6 písm. a). U ostatního dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností se částka daně na vstupu pro výpočet úpravy odpočtu daně stanoví jako součet daně na vstupu u jednotlivých přijatých zdanitelných plnění, která se stala součástí tohoto majetku.

(1) Ustanovení § 78 až 78b se použijí obdobně pro úpravu odpočtu daně u

a) majetku nabytého na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního právního předpisu63),

b) majetku nabytého na základě smlouvy o prodeji podniku nebo vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku,

c) majetku, který je součástí jmění převedeného při přeměně společnosti nebo družstva podle zvláštního právního předpisu64),

d) majetku spravovaného plátcem jako osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k pokračování v živnosti po zemřelém plátci,

e) majetku vydaného plátci jako dědicovi pokračujícímu v živnosti po zemřelém plátci při ukončení dědického řízení.

(2) Běh lhůty pro úpravu odpočtu daně podle odstavce 1 se nepřerušuje.

(1) Osoba povinná k dani, která se stala plátcem, má nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění pořízeného před datem registrace, pokud toto plnění je k datu registrace součástí jejího obchodního majetku. Nárok na odpočet daně se nevztahuje na daň uplatněnou u zboží, nemovitosti nebo služeb pořízených před lhůtou delší než 12 měsíců před datem registrace. Datem registrace se rozumí datum účinnosti registrace uvedené na rozhodnutí o registraci.

(2) Nárok na odpočet daně podle odstavce 1 se uplatní způsobem, v rozsahu a za podmínek stanovených v § 72 až 78c. Pro výpočet částky nároku na odpočet daně u dlouhodobého majetku se přiměřeně použije § 78a odst. 6.

(3) Nárok na odpočet daně podle odstavců 1 a 2 lze uplatnit za první zdaňovací období po datu registrace.

(4) Při zrušení registrace je plátce povinen snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého uplatnil nárok na odpočet daně nebo jeho část. Dnem zrušení registrace se rozumí den účinnosti rozhodnutí o zrušení registrace.

(5) Částka snížení nároku na odpočet daně u nedokončeného majetku, u úplat za zdanitelná plnění, která se do dne předcházejícího dni zrušení registrace neuskutečnila, a u zásob se určí ve výši uplatněného odpočtu daně. Pro výpočet částky snížení nároku na odpočet daně u dlouhodobého majetku se přiměřeně použije § 78a odst. 6.

(6) Ustanovení odstavce 4 se použije obdobně u

a) majetku nabytého na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního právního předpisu63),

b) majetku nabytého na základě smlouvy o prodeji podniku nebo vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku,

c) majetku, který je součástí jmění převedeného při přeměně společnosti nebo družstva podle zvláštního právního předpisu64),

d) majetku spravovaného plátcem jako osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k pokračování v živnosti po zemřelém plátci,

e) majetku vydaného plátci jako dědicovi pokračujícímu v živnosti po zemřelém plátci při skončení dědického řízení.

(7) Plátce je povinen provést snížení odpočtu daně podle odstavců 4 až 6 za poslední zdaňovací období registrace.

53) § 25 odst. 1 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

63) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

64) Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů.“.

54. Poznámky pod čarou č. 49b, 51 a 54 se zrušují.

55. V § 80 odst. 1 písm. d) a v § 80 odst. 10 písm. c) se slova „orgánu Evropských společenství58)“ nahrazují slovy „subjektu Evropské unie“.

56. Poznámka pod čarou č. 58 včetně odkazů na poznámku pod čarou se zrušuje.

57. V § 80 odst. 3 se slova „členů orgánu Evropských společenství uvedených“ nahrazují slovy „člena subjektu Evropské unie uvedeného“.

58. V § 80 odst. 7, v § 83 odst. 4, v § 86 odst. 5 a v § 101 odst. 1 se slova „Generálním finančním ředitelstvím“ nahrazují slovy „Ministerstvem financí“.

59. V § 80 odst. 8 a v § 81 odst. 7 se slova „zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „daňového řádu“.

60. Poznámka pod čarou č. 59 včetně odkazů na poznámku pod čarou se zrušuje.

61. V § 80 odst. 15 se slova „orgány Evropských společenství58)“ nahrazují slovy „subjekty Evropské unie“.

62. V § 80 odst. 19 se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“.

63. V § 82 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Pokud se žádost o vrácení daně týká období pro vrácení daně spadajícího do roku 2009, podává se nejpozději do 31. března 2011.“.

64. V § 82a odst. 5 písm. i) bodě 7 se slova „poměrné části“ zrušují a za slovo „daně“ se vkládají slova „v částečné výši“.

65. V § 82a odst. 10 se za větu první vkládá věta „Pokud se žádost o vrácení daně týká období pro vrácení daně spadajícího do roku 2009, podává se nejpozději do 31. března 2011, jinak nárok zaniká.“.

66. V § 82a odst. 12 se slova „poměrné části“ zrušují a za slovo „nároku“ se vkládají slova „na odpočet daně v částečné výši“.

67. V § 82b odst. 1 a 9 se slova „zákona upravujícího správu daní a poplatků“ nahrazují slovy „daňového řádu“.

68. Poznámky pod čarou č. 59b, 59c a 69 včetně odkazů na poznámky pod čarou se zrušují.

69. V § 83 odst. 2 se slova „11 a 12“ nahrazují slovy „10 a 11“.

70. V § 83 odst. 6 se slova „zvláštního právního předpisu59)“ nahrazují slovy „daňového řádu“.

71. V § 85 odst. 1 se slovo „zakoupeného“ nahrazuje slovy „této osobě dodaného s místem plnění“ a slova „, a to i formou finančního pronájmu osobního automobilu“ se zrušují.

72. V § 85 odst. 2 se slova „zakoupení osobního automobilu“ nahrazují slovy „jí dodaný osobní automobil s místem plnění v tuzemsku“.

73. V § 85 odst. 3 větě první se slovo „nakoupený“ nahrazuje slovy „jí dodaný s místem plnění“ a věta druhá se zrušuje.

74. V § 85 odstavec 4 zní:

„(4) Nárok na vrácení zaplacené daně podle odstavce 3 může osoba se zdravotním postižením uplatnit nejdříve za kalendářní měsíc, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo.“.

75. V § 85 odst. 6 se věta první nahrazuje větou „Je-li osobě se zdravotním postižením dodán ojetý osobní automobil s místem plnění v tuzemsku, může tato osoba uplatnit nárok na vrácení daně vypočtené ze základu daně podle § 90.“.

76. V § 85 odstavec 7 zní:

„(7) Nárok na vrácení zaplacené daně může osoba se zdravotním postižením uplatnit nejpozději do 3 let od konce kalendářního měsíce, ve kterém obdržela rozhodnutí příslušného úřadu o přiznání příspěvku na zakoupení osobního automobilu, nebo od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo, a to od toho dne, který nastane později.“.

77. V § 86 odst. 2 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“.

78. V § 90 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

„(6) Při stanovení přirážky postupuje obchodník podle odstavce 3 nebo 4 za celé zdaňovací období.“.

Dosavadní odstavce 6 až 14 se označují jako odstavce 7 až 15.

79. V § 91 se slova „zvláštního právního předpisu62)“ nahrazují slovy „daňového řádu“.

80. Poznámka pod čarou č. 62 se zrušuje.

81. V § 92 odst. 4 se slovo „zlata“ nahrazuje slovy „investičního zlata, jeho pořízení z jiného členského státu nebo jeho dovozu“.

82. § 92a včetně nadpisu zní:

(1) V režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, povinen přiznat a zaplatit daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.

(2) Plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen podle § 26 vystavit daňový doklad s náležitostmi podle § 28 odst. 2 písm. a) až k). Na vystaveném daňovém dokladu uvede sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno.

(3) Plátce, pro kterého je zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti uskutečněno, je povinen doplnit na obdrženém daňovém dokladu výši daně podle § 28 odst. 2 písm. l). Za správnost vypočtené daně odpovídá plátce, pro kterého je plnění uskutečněno.

(4) Plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen vést za každé zdaňovací období evidenci pro daňové účely, ve které je povinen uvést daňové identifikační číslo plátce, pro kterého se zdanitelné plnění uskutečnilo, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně, rozsah a předmět plnění.

(5) Plátce, pro kterého bylo uskutečněno zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen vést za každé zdaňovací období evidenci pro daňové účely, ve které je povinen uvést daňové identifikační číslo plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně, rozsah a předmět plnění.

(6) Plátce, který uskutečnil nebo pro kterého bylo uskutečněno zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen předložit správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání výpis z evidence pro daňové účely, obsahující údaje podle odstavce 4 nebo 5, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.“.

83. Za § 92a se vkládají nové § 92b až 92e, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 76 znějí:

(1) Za zlato se pro účely tohoto ustanovení považuje

a) zlato o ryzosti 333 tisícin nebo vyšší, s výjimkou investičního zlata, v podobě neopracované, zejména slitku, cihly, prutu, valounu, zrna, granule, granálie, lístku, drátu, prášku, zlomků, smetků nebo odpadu,

b) investiční zlato při dodání podle § 92 odst. 5.

(2) Při dodání zlata plátci, s výjimkou České národní banky, použije plátce režim přenesení daňové povinnosti.

Při dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 k tomuto zákonu, včetně dodání tohoto zboží po zpracování v podobě čištění, leštění, třídění, řezání, štěpení, lisování nebo odlévání do ingotů plátci, použije plátce režim přenesení daňové povinnosti.

Při převodu povolenek na emise skleníkových plynů podle jiného právního předpisu76) na plátce použije plátce režim přenesení daňové povinnosti.

Při poskytnutí stavebních prací, které podle sdělení Českého statistického úřadu o zavedení Klasifikace produkce (CZ-CPA) uveřejněného ve Sbírce zákonů odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43 platnému od 1. ledna 2008, plátci použije plátce režim přenesení daňové povinnosti.

76) Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.“.

84. § 93 včetně nadpisu zní:

Při správě daně celními orgány při dovozu a vývozu zboží se postupuje podle právních předpisů upravujících správu cla.“.

85. V § 94 odst. 2 písm. b) se slova „dnem nabytí účinnosti“ nahrazují slovy „datem účinnosti registrace uvedeným na“.

86. V § 94 odst. 9 a 10 se za slova „povinná k dani“ vkládají slova „se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku“.

87. V § 94 se na konci odstavce 12 doplňuje věta „Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň již ze služby poskytnuté tento den.“.

88. V § 94 odst. 13 se za slova „podle §“ vkládají slova „66, 68 a“.

89. V § 94 odst. 16 se slova „dodáno zlato“ nahrazují slovy „poskytnuto plnění“ a slova „uskutečnění dodání tohoto zlata“ se nahrazují slovy „poskytnutí tohoto plnění“.

90. V § 95 odst. 5, § 106 odst. 5 a 6 a v § 106a odst. 9 se slova „§ 74 odst. 6“ nahrazují slovy „§ 79 odst. 4“.

91. V § 95a odst. 9 se číslo „74“ nahrazuje číslem „79“.

92. V § 97 odst. 1 se slova „podléhající spotřební dani“ nahrazují slovy „, které je předmětem spotřební daně“.

93. § 98 včetně nadpisu zní:

(1) Nesplní-li osoba povinná k dani povinnost se registrovat podle § 95 odst. 1 nebo podle § 95 odst. 2 písm. a), stanoví správce daně daň náhradním způsobem.

(2) Daň stanovenou náhradním způsobem stanoví správce daně ze základu daně, kterým je souhrn úplat náležejících osobě povinné k dani za uskutečněná zdanitelná plnění, která byla uskutečněna bez daně za období, kdy měla být osoba povinná k dani plátcem. Správce daně při stanovení výše daně použije sazby daně platné ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.

(3) Daň stanovená náhradním způsobem je splatná do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.

(4) Pokud správce daně stanoví daň náhradním způsobem, dodatečné daňové přiznání není přípustné.“.

94. V § 99 se za odstavec 11 vkládá nový odstavec 12, který zní:

„(12) Při rozhodnutí o úpadku člena skupiny končí probíhající zdaňovací období skupiny dnem, který předchází dni nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku člena skupiny. Následující zdaňovací období skupiny a plátce, jehož členství ve skupině zaniklo v souvislosti s insolvenčním řízením, začíná dnem nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém nabylo účinnosti rozhodnutí o úpadku.“.

Dosavadní odstavec 12 se označuje jako odstavec 13.

95. V § 100 odst. 1 se za slovo „zboží“ vkládají slova „nebo poskytnutí služby podle § 9 odst. 1“.

96. V § 100 odst. 2 se věta poslední nahrazuje větou „Plátce je povinen rovněž vést evidenci obchodního majetku, a to v rámci účetnictví nebo samostatně.“.

97. V § 100 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Věřitel je povinen vést evidenci oprav podle § 44, která obsahuje obchodní firmu nebo jméno a příjmení dlužníka, daňové identifikační číslo dlužníka, evidenční číslo původně vystaveného daňového dokladu, evidenční číslo daňového dokladu vystaveného podle § 46 odst. 1 a výši opravy daně na výstupu.“.

98. V § 101 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Tuto lhůtu nelze prodloužit.“.

99. V § 101 odst. 2 se za větu první vkládá věta „To platí i pro skupinu v případě, že soud rozhodl o úpadku jejího člena.“.

100. V § 101 odst. 4 se slova „předcházejícímu dni“ zrušují.

101. V § 102 odst. 1 písm. d) se za slovo „daně“ vkládají slova „, osobě registrované k dani v jiném členském státě,“.

102. V § 102 odstavec 2 zní:

„(2) Souhrnné hlášení lze podat pouze elektronicky na elektronickou adresu zveřejněnou správcem daně. Pokud je souhrnné hlášení podáno prostřednictvím datové zprávy, která není opatřena uznávaným elektronickým podpisem nebo není odeslána prostřednictvím datové schránky, musí být potvrzeno za podmínek uvedených v daňovém řádu ve lhůtě pro podání souhrnného hlášení. Údaje o hodnotě dodaného zboží nebo poskytnuté služby se uvádějí v české měně.“.

103. V § 102 odstavec 7 zní:

„(7) Pokud plátce, který podal souhrnné hlášení, zjistí, že uvedl chybné údaje, je povinen do 15 dnů od data zjištění chybných údajů podat následné souhrnné hlášení způsobem uvedeným v odstavci 2.“.

104. V § 104 odst. 2 a v § 105 odst. 3 se slova „zákona upravujícího správu daní68)“ nahrazují slovy „daňového řádu“.

105. Poznámka pod čarou č. 68 včetně odkazů na poznámku pod čarou se zrušuje.

106. V § 104 odst. 3 se slova „byl povinen krátit odpočet daně podle § 72 odst. 4“ nahrazují slovy „měl nárok na odpočet daně v částečné výši podle § 72 odst. 6“.

107. V § 105 odst. 1 se slova „zvláštního právního předpisu.“ nahrazují slovy „daňového řádu.“.

108. V § 106 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „O zrušení registrace může plátce také požádat, pokud uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.“.

109. V § 106 odst. 7 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje.

110. V § 106 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní:

„d) plátce uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.“.

111. V § 106a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) V případě zániku členství zastupujícího člena ve skupině jsou členové skupiny povinni zvolit nového zastupujícího člena do 15 dnů ode dne zániku jeho členství ve skupině. Pokud tak neučiní, ustanoví zastupujícího člena správce daně rozhodnutím.“.

Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 5 až 10.

112. V § 108 odst. 1 písm. a) se slova „dodání zlata“ nahrazují slovem „plnění“.

113. V § 108 odst. 1 písm. c) se slova „nebo elektřina“ nahrazují slovy „, elektřina, teplo nebo chlad soustavami nebo sítěmi“.

114. V § 108 odst. 1 písm. i) se slova „dodáno zlato“ nahrazují slovy „poskytnuto plnění“.

115. § 109 včetně nadpisu zní:

(1) Plátce, který přijme zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněné jiným plátcem nebo poskytne úplatu na takové plnění (dále jen „příjemce zdanitelného plnění“), ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud v okamžiku jeho uskutečnění věděl nebo vědět měl a mohl, že

a) daň uvedená na daňovém dokladu nebude úmyslně zaplacena,

b) plátce, který uskutečňuje toto zdanitelné plnění nebo obdrží úplatu na takové plnění (dále jen „poskytovatel zdanitelného plnění“), se úmyslně dostal nebo dostane do postavení, kdy nemůže daň zaplatit, nebo

c) dojde ke zkrácení daně nebo vylákání daňové výhody.

(2) Příjemce zdanitelného plnění ručí také za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je úplata za toto zdanitelné plnění bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylná od obvyklé ceny25).“.

116. Za § 109 se vkládá nový § 109a, který včetně nadpisu zní:

(1) Pokud příjemce zdanitelného plnění uhradí za poskytovatele zdanitelného plnění daň z takového zdanitelného plnění, aniž by byl vyzván jako ručitel, použije se tato úhrada pouze na úhradu daně poskytovatele zdanitelného plnění z tohoto zdanitelného plnění.

(2) Úhrada za poskytovatele zdanitelného plnění se hradí jeho správci daně. Současně s platbou příjemce zdanitelného plnění způsobem zveřejněným správcem daně uvede

a) identifikaci poskytovatele zdanitelného plnění,

b) daň, na kterou je úhrada určena,

c) identifikaci příjemce zdanitelného plnění,

d) den uskutečnění zdanitelného plnění nebo den přijetí úplaty poskytovatelem zdanitelného plnění.

(3) Pokud je úhrada za poskytovatele zdanitelného plnění provedena bez uvedení dne uskutečnění zdanitelného plnění nebo dne přijetí úplaty, má se za to, že takovým dnem je den přijetí platby správcem daně.

(4) Částka uhrazená za poskytovatele zdanitelného plnění se přijímá a eviduje na jeho osobním depozitním účtu. Ke dni splatnosti daně se tato částka převede na osobní daňový účet poskytovatele zdanitelného plnění s datem platby k tomuto dni; dojde-li k úhradě později, převede se na osobní daňový účet s datem platby evidovaným na osobním depozitním účtu.

(5) Byla-li daň, na kterou je úhrada určena, zcela nebo zčásti uhrazena, použije se částka převáděná z osobního depozitního účtu nebo její část jako úhrada daně na osobním daňovém účtu poskytovatele zdanitelného plnění.“.

117. Příloha č. 2 zní:

„Příloha č. 2 k zákonu č. 235/2004 Sb.

CZ-CPAPopis služby

Opravy zdravotnických prostředků uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu.33.17.19Opravy invalidních vozíků.36.00.2Úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí.37Odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi.38.1Sběr a přeprava komunálního odpadu.38.2Příprava k likvidaci a likvidace komunálního odpadu.49Pozemní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel.49.39.2Osobní doprava lanovými a visutými dráhami a lyžařskými vleky.50Vodní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel.51Letecká hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel.55Ubytovací služby.59.14Poskytnutí oprávnění vstupu na filmová představení.81.21.10Služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech.81.22.11Služby mytí oken prováděné v domácnostech.86Zdravotní péče, pokud není osvobozena od daně podle § 58.87Sociální péče, pokud není osvobozena od daně podle § 59.88.10,88.91Domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany.90Služby spisovatelů, skladatelů, sochařů a jiných výkonných umělců, pokud se nejedná o poskytnutí oprávnění k výkonu práva dílo užít a mimo služby nezávislých novinářů, nezávislých modelů a modelek.90, 91, 93Poskytnutí oprávnění ke vstupu do muzeí a jiných kulturních zařízení (na kulturní akce a památky, výstavy, do zoologických a botanických zahrad, přírodních rezervací, národních parků, lunaparků a zábavních parků, cirkusů, historických staveb a obdobných turistických zajímavostí).93.11,93.12Poskytnutí oprávnění vstupu na sportovní události; použití krytých i nekrytých sportovních zařízení ke sportovním činnostem.93.13Služby posiloven a fitcenter.93.29.11Služby související s provozem rekreačních parků a pláží.93.29.21Poskytnutí oprávnění vstupu na ohňostroje, světelná a zvuková představení.96.03Pohřební a související služby mimo pohřebních služeb pro zvířata.96.04Služby tureckých lázní, saun, parních lázní a solných jeskyní.

Snížené sazbě daně podléhají služby, které odpovídají současně číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA platné od 1. ledna 2008 a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy.

Pravidelnou hromadnou přepravou osob se rozumí přeprava osob po stanovených trasách, kdy cestující nastupují a vystupují na předem určených zastávkách nebo místech podle předem stanovených jízdních řádů, schválených podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 388/2000 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy, jde-li o linkovou osobní dopravu veřejnou.

Za služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech a služby mytí oken prováděné v domácnostech se pro účely tohoto zákona považuje úklid v bytě nebo rodinném domě mimo prostor, které nejsou určeny k bydlení. Za úklidové práce v domácnosti se považuje také úklid společných prostor bytového domu.

Oprávněním k výkonu práva dílo užít se rozumí oprávnění podle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů v platném znění.“.

118. Pro účely přílohy č. 3 se používá Standardní klasifikace produkce platná k 1. lednu 2003. Do přílohy č. 3 se zařazují služby, které odpovídají současně číselnému kódu Standardní klasifikace produkce a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy.

119. Doplňuje se příloha č. 5, která zní:

„Příloha č. 5 k zákonu č. 235/2004 Sb.

Číselný kód Harmonizovaného

systému popisu a číselného

označování zbožíNázev zboží2618 00 00Granulovaná struska (struskový písek) z výroby železa nebo oceli2619 00Struska, zpěněná struska (jiná než granulovaná struska), okuje a jiné odpady z výroby železa nebo oceli2620Struska, popel a zbytky (jiné než z výroby železa nebo oceli), obsahující kovy, arsen, nebo jejich sloučeniny3915Odpady, úlomky a odřezky z plastů4004 00 00Odpady, úlomky a odřezky z kaučuku (jiné než z tvrdého kaučuku) a prášky a zrna z nich4707Sběrový papír, kartón nebo lepenka (odpad a výmět)6310Použité nebo nové hadry, motouzy, šňůry, provazy a lana z textilních materiálů ve formě zbytků nebo výrobků vyřazených z používání7001 00 10Skleněné střepy a jiné skleněné odpady7112Odpad a šrot z drahých kovů nebo z kovů plátovaných drahými kovy; ostatní odpad a šrot obsahující drahé kovy nebo sloučeniny drahých kovů, používaný hlavně pro rekuperaci drahých kovů7204Odpad a šrot ze železa nebo oceli; přetavený odpad ze železa nebo oceli v ingotech7404 00Měděný odpad a šrot7503 00Niklový odpad a šrot7602 00Hliníkový odpad a šrot7802 00 00Olověný odpad a šrot7902 00 00Zinkový odpad a šrot8002 00 00Cínový odpad a šrot8101 97 00Odpad a šrot z wolframu8102 97 00Odpad a šrot z molybdenu8103 30 00Odpad a šrot z tantalu8104 20 00Odpad a šrot z hořčíku8105 30 00Odpad a šrot z kobaltuex 8106 00 10Odpad a šrot z bismutu8107 30 00Odpad a šrot z kadmia8108 30 00Odpad a šrot z titanu8109 30 00Odpad a šrot ze zirkonia8110 20 00Odpad a šrot z antimonu811100 19Odpad a šrot z manganu8112 13 00Odpad a šrot z berylia8112 22 00Odpad a šrot z chromu8112 52 00Odpad a šrot z thallia8112 92 21Odpad a šrot z niobu (columbia); rhenia; gallia; india; vanadu a germania8113 00 40Odpad a šrot z cermetů8548 10Odpad a zbytky galvanických článků, baterií a elektrických akumulátorů; nepoužitelné galvanické články, baterie a elektrické akumulátory.

Číselným kódem Harmonizovaného systému se rozumí číselný kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku ve znění platném k 1. lednu 2010.

Je-li před číselným kódem Harmonizovaného systému uvedeno „ex“, vztahuje se příloha na zboží označené současně číselným kódem Harmonizovaného systému a výslovně uvedeným slovním popisem k tomuto kódu v části přílohy.“.

Čl. II

1. Pro uplatnění daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro uplatnění práv a povinností s tím souvisejících se použijí dosavadní právní předpisy, není-li dále stanoveno jinak.

2. Pro uplatnění nároku na odpočet daně, který vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a který plátce uplatní za zdaňovací období po nabytí účinnosti tohoto zákona, je plátce povinen splnit podmínky stanovené v § 73 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona plátci vznikne nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která se stala součástí dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, jehož uvedením do stavu způsobilého k užívání došlo k uskutečnění plnění podle § 13 odst. 4 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tato zdanitelná plnění přijal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nárok na odpočet daně neuplatnil. Obdobně plátci vznikne nárok na odpočet daně v případě, že u těchto přijatých zdanitelných plnění odpočet daně krátil s tím, že nárok na odpočet daně vznikne v té výši, kterou plátce neuplatnil. V těchto případech je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně nejdříve za zdaňovací období, ve kterém došlo k uskutečnění plnění podle § 13 odst. 4 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro uplatnění nároku na odpočet daně podle tohoto ustanovení se neuplatní § 73 odst. 3 a 4 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Při vypořádání odpočtu daně za rok 2011 se postupuje podle § 76 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. V případě odpočtu daně uplatněného u majetku pořízeného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona při úpravě odpočtu daně nebo vyrovnání odpočtu daně postupuje podle § 78 nebo 79 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Při použití hmotného nebo nehmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce, pokud byl takový majetek pořízený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona postupuje podle § 13 odst. 4 písm. a) nebo § 14 odst. 3 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Pro posouzení délky lhůty pro uplatnění nároku na vrácení zaplacené daně osobě se zdravotním postižením, která započala běžet podle § 85 odst. 7 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona postupuje podle § 85 odst. 7 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl. III

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2011, s výjimkou ustanovení článku I bodů 63 a 65, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona, a s výjimkou ustanovení článku I bodu 83, pokud jde o § 92e, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.

Němcová v. r.

Klaus v. r.

Nečas v. r.