§ 10 zákon ČNR o Českém rozhlasu – Financování Českého rozhlasu
Zákon České národní rady o Českém rozhlasu · 484/1991 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 10 zákona o Českém rozhlasu stanovuje, jaké jsou hlavní finanční zdroje Českého rozhlasu a kdo hradí náklady spojené s určitými typy vysílání. Český rozhlas získává peníze především z rozhlasových poplatků, které platí občané, a z vlastní podnikatelské činnosti. (§ 10 zákona č. 484/1991 Sb., zákon ČNR o Českém rozhlasu, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Financování Českého rozhlasu
- Odkazuje na: § 3
- Judikatura: na § 10 odkazuje 9 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 484/1991 Sb.
(1) Finančními zdroji Českého rozhlasu jsou zejména:
a) rozhlasové poplatky vybírané podle zvláštního právního předpisu,3d)
b) příjem z vlastní podnikatelské činnosti.
(2) Náklady spojené s vysíláním Českého rozhlasu podle § 3 odst. 2 hradí Česká republika ze státního rozpočtu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Český rozhlas získává peníze především z rozhlasových poplatků, které platí občané, a z vlastní podnikatelské činnosti.
- Náklady na vysílání, které Český rozhlas provádí podle § 3 odst. 2 (pravděpodobně se jedná o specifické typy vysílání veřejné služby), jsou hrazeny přímo ze státního rozpočtu České republiky.
- To znamená, že část provozu Českého rozhlasu je financována přímo státem, zatímco zbytek z poplatků a komerčních aktivit.
Na co si dát pozor
- Z textu vyplývá, že rozhlasové poplatky jsou vybírány podle jiného, zvláštního právního předpisu, nikoli přímo tímto zákonem.
- Finanční zdroje z rozhlasových poplatků lze použít pouze k plnění úkolů podle § 2 a § 3 (viz § 11 odst. 2).
- Český rozhlas musí vést oddělené účetnictví pro veřejnou službu a pro podnikatelskou činnost (viz § 11a).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 10
Jak soudy aplikují § 10
Stěžovatel podal spolu se svou ústavní stížností též akcesorický návrh podle ustanovení § 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), na zrušení ustanovení § 10 písm. a) zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ustanovení § 10 písm. a) zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi a zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen "zákon o rozhlasových a televizních poplatcích").
Aplikací uvedených kritérií městský soud dospěl k závěru, že rozhlasové poplatky dle § 10 odst. 1 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, v relevantním znění (dále jen "zákon o ČRo"), nenaplňují všechny znaky "protiplnění" ve smyslu Šesté směrnice či "úplaty" ve smyslu § 2 odst. 1 písm. b) zákona o DPH, neboť rozhlasové poplatky nesplňují požadavek přímé a bezprostřední vazby mezi poskytnutím služby a obdrženým protiplněním a nesplňují ani požadavek subjektivní hodnoty tak, aby tuto hodnotu přisuzovaly poplatkům obě strany transakce.
Vysílání do zahraničí je dle § 10 odst. 2 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu (dále jen „zákon o ČRo“), financováno ze státního rozpočtu, což dle žalovaného potvrzuje také Výroční zpráva o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2011, dle které je zahraniční vysílání financováno ze státního rozpočtu jako smluvní služba poskytovaná MZV.
Související
§ 8c Zavádění nové významné služby (Zákon, kterým se mění zákon č. 483/1991 )§ 8c Zavádění nové významné služby (Zákon, kterým se mění zákon č. 483/1991 )§ 5 Účinnost (Zákon o státním rozpočtu České republiky)§ 5 Účinnost (Vyhláška o podrobnostech úřednické zkouš)§ 3 Účinnost (Vyhláška o Programu statistických zjišťo)