Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o výši odměny správců podniku, způsobu jejího určení a určení náhrady jejich hotových výdajů

(1) Rozhodne-li soud ve výkonu rozhodnutí postižením závodu, že bude nařízen prodej závodu v dražbě, základem pro určení odměny správce závodu je zjištěná cena závodu (§ 338n odst. 1 a 2 zákona). Odměna činí z částky

do 1 000 000 Kč10 %,z přebývající částky

až do 10 000 000 Kč5 %,z přebývající částky

až do 50 000 000 Kč2 %,z přebývající částky

až do 100 000 000 Kč1 %,z přebývající částky

nad 100 000 000 Kč 0,5 %.

(2) Rozhodne-li soud, že výkon rozhodnutí postižením závodu bude pokračovat správou závodu, použije se na odměnu správce závodu § 4a odst. 1 a 2 obdobně.

(3) Odměna správce závodu činí nejméně 45 000 Kč.

Pokud v řízení o výkon rozhodnutí prodejem závodu bylo činno několik správců závodu, náleží každému z nich podíl odměny odpovídající rozsahu a délce doby jeho činnosti.

(1) Správce závodu má vedle nároku na odměnu také nárok na náhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s výkonem své funkce, zejména na cestovní výdaje, poštovné, znalecké posudky, překlady, opisy a fotokopie.

(2) Výše náhrady cestovních výdajů se řídí výší této náhrady stanovené zvláštními právními předpisy o cestovních náhradách.1)

(3) Náhrada nákladů vynaložených na znalecké posudky se řídí zvláštními právními předpisy o odměnách znalců a tlumočníků.2)

(4) Účelně vynaložené náklady na poštovné, překlady, opisy a fotokopie se hradí v prokázané výši.

(1) Základem pro určení měsíční odměny správce nemovité věci je jedna třetina výše příjmů, které soud získal správou nemovité věci v průběhu 3 po sobě jdoucích měsíců. Netrvala-li správa celé 3 po sobě jdoucí měsíce, je základem pro určení měsíční odměny výše příjmů získaných správou nemovité věci za celé měsíce dělená počtem těchto měsíců. Netrvala-li správa ani celý měsíc, je základem pro určení odměny výše příjmů získaných správou nemovité věci.

(2) Odměna správce nemovité věci činí 10 % ze základu.

(3) Odměna správce nemovité věci činí nejméně 5 000 Kč.

Pokud v řízení o výkon rozhodnutí správou nemovité věci bylo činno několik správců, použije se § 3 obdobně.

Na náhradu hotových výdajů správce nemovité věci se § 4 použije obdobně.

Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu činí za 1 kalendářní měsíc, v němž plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky ze mzdy nebo jiného příjmu vypláceného jednomu povinnému, 50 Kč; to platí i v případě, že plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky z více mezd nebo jiných příjmů, které vyplácí povinnému.

Výše paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu nesmí přesáhnout třetinu částky sražené ze mzdy nebo jiného příjmu povinného zaokrouhlenou na celé koruny nahoru.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Ministr:

JUDr. Rychetský v. r.

1) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.

2) Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.