§ 49a Zákon, kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník – Právní úkon je neplatný
Zákon, kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník · 509/1991 Sb. · § 49a · Občanské právo
Stručně: Paragraf 49a zákona 509/1991 stanoví, že právní úkon je neplatný, pokud jej jednající osoba učinila v omylu ohledně rozhodující skutečnosti, a druhá strana tento omyl vyvolala nebo o něm věděla, případně jej vyvolala úmyslně.
§ 49a
Právní úkon je neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen, tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Právní úkon je rovněž neplatný, jestliže omyl byl touto osobou vyvolán úmyslně. Omyl v pohnutce právní úkon neplatným nečiní.“.
42. Za § 50 se vkládají § 50a a 50b, které znějí:
Paragraf 49a zákona 509/1991 stanoví, že právní úkon je neplatný, pokud jej jednající osoba učinila v omylu ohledně rozhodující skutečnosti, a druhá strana tento omyl vyvolala nebo o něm věděla, případně jej vyvolala úmyslně.
Co to znamená v praxi
Pokud jste udělali právní úkon (např. uzavřeli smlouvu) na základě omylu o něčem podstatném a druhá strana o vašem omylu věděla nebo ho dokonce způsobila, je takový úkon neplatný.
Neplatnost nastává i v případě, že druhá strana váš omyl úmyslně vyvolala, bez ohledu na to, zda by o něm jinak musela vědět.
Omyl v pohnutce, tedy v důvodu, proč jste právní úkon učinili, sám o sobě nevede k neplatnosti právního úkonu.
Na co si dát pozor
Je důležité rozlišovat mezi omylem v rozhodující skutečnosti (který může vést k neplatnosti) a omylem v pohnutce (který k neplatnosti nevede).
Pro úspěšné dovolání se neplatnosti z důvodu omylu je nutné prokázat, že druhá strana o omylu věděla, musela vědět, nebo jej úmyslně vyvolala.