§ 458 obchodní zákoník – Nebezpečí škody na zboží určeném podle druhu a kupujícím…
Obchodní zákoník · 513/1991 Sb. · účinné od 1. 7. 2008 · Obchodní a korporátní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 458 Obchodního zákoníku stanoví, že u zboží určeného podle druhu, které kupující ještě nepřevzal, přechází nebezpečí škody na kupujícího až ve chvíli, kdy je zboží jasně vymezeno pro účel dané smlouvy. Dokud není zboží, které je určeno jen obecně (např. "100 kg pšenice"), konkrétně vyčleněno pro danou kupní smlouvu, nese riziko poškození nebo zničení prodávající. (§ 458 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, znění účinné od 1. 7. 2008)
Klíčová fakta
- Týká se: kupující
- Judikatura: na § 458 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 513/1991 Sb.
Nebezpečí škody na zboží určeném podle druhu a kupujícím nepřevzatém však nepřechází na kupujícího, dokud zboží není jasně vyznačeno pro účel smlouvy označením na zboží nebo přepravními doklady či určeno ve zprávě zaslané kupujícímu nebo jinak vymezeno.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Dokud není zboží, které je určeno jen obecně (např. "100 kg pšenice"), konkrétně vyčleněno pro danou kupní smlouvu, nese riziko poškození nebo zničení prodávající.
- Zboží může být vymezeno různými způsoby, například označením přímo na zboží, uvedením v přepravních dokladech, zprávou zaslanou kupujícímu, nebo jiným jasným způsobem.
- Teprve po takovém vymezení přechází nebezpečí škody na kupujícího, i když zboží ještě fyzicky nepřevzal.
Na co si dát pozor
- Prodávající by měl zajistit včasné a jasné vymezení zboží, aby na něj přešlo nebezpečí škody a on se vyhnul odpovědnosti za případné poškození.
- Kupující by si měl ověřit, zda a jakým způsobem bylo zboží vymezeno, aby věděl, od kdy nese riziko škody.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 458
Jak soudy aplikují § 458
… podle kterého v případě, že se oprávněný držitel stane vydržením vlastníkem věci, nepředpokládá právní řád, že by bylo třeba osobě pozbyvší vlastnické právo poskytovat určitou kompenzaci, soud prvního stupně dovodil, že navrhovatel nemá vůči P. B. nárok na peněžitou náhradu za pozbytí obchodního podílu podle § 457 a § 458 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), „neboť by to bylo v rozporu se vznikem vlastnického práva P. B. k obchodnímu podílu“. [7] Podle soudu prvního stupně má …
S poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1568/2014 však soudu prvního stupně vytkl, že při stanovení výše peněžité náhrady za bezdůvodné obohacení podle § 458 odst. 1 obch. zák. (zřejmě míněn obč. zák.) musí soud přiměřeně přihlédnout i k případné vadnosti poskytnutého plnění, má-li za následek snížení majetkového prospěchu, při ocenění majetkového prospěchu se tedy přihlíží ke všem vadám, které nějakým způsobem snižují hodnotu provedených prací.
Dovolatelka pomíjí dohodnutá smluvní ujednání pro naplnění práva na zaplacení ceny díla, která byla sjednána odlišně od dispozitivního ustanovení § 458 obch. zák., podle něhož je objednatel povinen zaplatit zhotoviteli cenu v době sjednané ve smlouvě.