23 Cdo 1453/2011 — Nejvyšší soud

23 Cdo 1453/2011 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 9. 2012 Spisová značka:23 Cdo 1453/2011 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:23.CDO.1453.2011.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 548 odst. 1 obch. zák. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:5. 10. 2012 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 10.12.2012IV.ÚS 4650/12doc. JUDr. Michaela Židlická, Dr.odmítnuto19.11.2013 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 1453/2011 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška v právní věci žalobkyně DOMEC s.r.o., se sídlem Pardubice - Bílé Předměstí, Na Vrtálně 84, PSČ 530 03, identifikační číslo osoby 46507230, zastoupené JUDr. Milanem Jelínkem, advokátem se sídlem Hradec Králové, Resslova 1253, proti žalované Casa Serena s.r.o., se sídlem, Vidice - Roztěž 1, PSČ 284 01, identifikační číslo osoby 25094114, zastoupené JUDr. Jiřím Obršlíkem, advokátem se sídlem Beroun, Havlíčkova 1732, o zaplacení částky 3 901 567 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 55 Cm 181/2006, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. listopadu 2010, č. j. 1 Cmo 28/2010-899, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12 360 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Milana Jelínka, advokáta se sídlem Hradec Králové, Resslova 1253. O d ů v o d n ě n í : Dovoláním napadeným výrokem I. Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 16. listopadu 2010, č. j. 1 Cmo 28/2010-899, potvrdil rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. října 2009, č. j. 55 Cm 181/2006-821, v části výroku I., kterou bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 3 901 567 Kč s úrokem z prodlení 9 % ročně od 15.1.2006 do 30.6.2006 a dále od 1.7.2006 do zaplacení v každém kalendářním pololetí, v němž bude trvat prodlení ve výši odpovídající roční výši repo sazby stanovení ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí zvýšení o sedm procentních bodů. Vrchní soud v Praze dospěl k závěru, že na základě skutkových zjištění, zejména s ohledem na obsah smlouvy o dílo, sjednané mezi účastníky, má žalobkyně právo na zaplacení ceny díla snížené o slevu z ceny díla pro vady díla, a proto se ztotožnil se soudem prvního stupně v té části právního závěru, podle něhož byla žalobkyni přiznána částka 3 901 567 Kč s příslušenstvím. Odvolací soud vyšel při zjišťování skutečnosti ohledně předání a převzetí díla z obsahu ujednání v čl. 10.4., 10.5. a 10.6. smlouvy o dílo č. SZPED-CSP2-01 ze dne 10.6.2003, ve znění jejích dodatků, podle níž bylo mezi účastníky dohodnuto, že doba na odstranění všech menších vad a nedostatků je 5 pracovních dnů po datu předání díla, a pokud není během předání díla stanoveno jinak, vydá po odstranění všech menších vad a nedostatků objednatel zhotoviteli protokol o dokončení etapy a po přijetí kompletního díla a odstranění všech menších vad a nedostatků vydá objednatel zhotoviteli prozatímní schvalovací protokol. V návaznosti na toto ujednání bylo v čl. 8.4. a 8.5. smlouvy dohodnuto, že den schválení prozatímního schvalovacího protokolu je dnem skutečného zdanitelného plnění a že konečný daňový doklad vydá zhotovitel objednateli během 15 dnů po datu předání díla. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení tří faktur. Faktura č. 2005000277, znějící na částku 2 191 294,50, byla vystavena na cenu B rozpočtů (s výjimkou rozpočtu B 10) po snížení pozastávky ve výši 5 % ceny dle B rozpočtů. Vrchní soud v Praze se ztotožnil se soudem prvního stupně, že dohody účastníků o B rozpočtech neobsahovaly změnu ujednání o vzniku práva zhotovitele na zaplacení ceny díla, a proto v souladu se základní smlouvou žalobkyni vznikl nárok na zaplacení prací jejich dokončením. Z předávacího protokolu ze dne 31.5.2005, podepsaného za žalovanou oprávněnými osobami, učinil odvolací soud ve shodě se soudem 1. stupně závěr, že k tomuto dni došlo k předání díla podle smlouvy o dílo ve znění dodatků č. 1-3, a to i prací podle B rozpočtů, vyjma rozpočtu B 10 - oplocení. Součástí předávacího protokolu byl i soupis vad a nedodělků, které podle závěru soudu prvního stupně, učiněného na základě výpovědí svědků, byly vadami drobnými, nebránící dalšímu užívání díla, přičemž ty byly následně podle zjištění obou soudů zhotovitelem odstraněny, o čemž svědčí zápis ve stavebním deníku ze dne 14.7.2005, který byl podepsán za žalovanou oprávněným zástupcem. V důsledku toho vzniklo podle závěru odvolacího soudu žalobkyni právo na zaplacení faktury č. 2005000277. Dále odvolací soud vyšel ze zjištění, že podle dohody v čl. 7 smlouvy o dílo vzniklo žalobkyni, jako zhotovitelce, právo na zaplacení části díla (milník C12) vyúčtované fakturou č. 2005000280, znějící na částku 1 492 185,50 Kč, po dodání a dokončení prací na této části díla. Splnění této části bylo podle závěru obou soudů potvrzeno oběma účastníky dne 5.6.2005 podepsáním etapového protokolu. Odvolací soud dále dospěl k závěru, že i faktura č. 2005000279, znějící na částku 867 272 Kč, byla žalobkyní vystavena po právu a ta má nárok na její zaplacení. Ztotožnil se soudem prvního stupně, že práce rozpočtu B 10, týkající se oplocení, byly provedeny, a to v souladu s nákresem zpracovaným architektem T., odsouhlaseným žalovanou, o čemž svědčí zápis z kontrolního dne konaného 27.1.2005, kde bylo uvedeno, že oplocení bude provedeno průmyslově vyráběným plotem. Odvolací soud vyšel dále ze zjištění soudu prvního stupně o tom, že následně byly žalovanou zjištěny vady díla, které žalovaná žalobkyni v říjnu 2005 oznámila, čímž došlo k uplatnění práva z odpovědnosti za vady díla ve smyslu § 564 odst. 1 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) a žalované tak vzniklo právo na slevu z ceny díla ve smyslu § 439 odst. 2 obch. zák. Výši této slevy zjistil soud prvního stupně především na základě znaleckého posudku, v němž znalec ohodnotil slevu z cena díla na částku 896 900 Kč. Uvedenou výši slevy soud prvního stupně na základě dalších provedených důkazů ponížil celkem na 637 185 Kč, když nepřiznal žalované slevu díla ve výši 70 000 Kč za opravu oltáře, 12 000 Kč za opěrnou zeď v zahradě, 117 715 Kč a 48 000 Kč za opravu oken a 12 000 Kč za truhlářské práce v knihovně. Se závěry ohledně slevy z ceny díla se odvolací soud ztotožnil, vyjma závěru o opěrné zdi. Odvolací soud dovodil, že do slevy nelze započítat částku ve výši 12 000 Kč, týkající se uvedené opěrné zdi, neboť skutkové zjištění o příčině praskliny zdi nemá oporu v provedeném dokazování, zejména ve znaleckém posudku, a proto kromě částky 12 000 Kč s příslušenstvím potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. jako věcně správný a v rozsahu 12 000 Kč s příslušenstvím změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl. Proti výroku I. rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť se domnívá, že napadené rozhodnutí má v napadené části ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Důvodnost podaného dovolání spatřuje v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu v napadené části spočívá na nesprávném právním posouzení věci ve smyslu § 241a písm. 2 odst. b) o. s. ř. Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí spatřuje dovolatelka v tom, že odvolací soud nesprávně aplikoval § 439 odst. 2 obch. zák. zřejmě ve spojení s nesprávnou aplikací § 548 obch. zák., aniž by řádně zohlednil dohodu stran ve smlouvě o dílo, podle níž primární podmínkou vzniku nároku žalobkyně na zaplacení ceny díla bylo řádné dokončení a předání díla. Odvolací soud přitom připustil existenci přetrvávajících vad, na základě nichž dovodil nárok žalované na slevu z ceny díla. Podle názoru dovolatelky smluvním ujednáním ve smlouvě o dílo účastníci usilovali o to, že žalovaná má právo nezaplatit žalobkyni celou cenu díla, na němž váznou neodstraněné vady. Poukazuje na to, že vady díla nebyly ani do okamžiku vydání rozhodnutí odvolacím soudem odstraněny. Je přesvědčena, že podmínkou vzniku nároku zhotovitele na zaplacení ceny díla je řádně dokončené dílo, tedy dílo bez vad. Jestliže odvolací soud část žalobního nároku zamítl a potvrdil, že žalobkyně část existujících vad neodstranila, nemohly být podle dovolatelky naplněny předpoklady pro vznik nároku na zaplacení žalované ceny díla, a to i za situace, kdy předmětné dílo bylo považováno odvolacím soudem za převzaté. Připomíná, že účastníci si jednoznačně sjednali