§ 7 vyhláška o novém znění vojenského kárného zákona – Stížnost do kázeňských trestů.
Vyhláška o novém znění vojenského kárného zákona · 57/1947 Sb. · Správní právo
Stručně: Paragraf 7 vyhlášky 57/1947 upravuje právo vojenské osoby podat stížnost proti uloženému kázeňskému trestu, stanovuje lhůty a postup pro její podání a vyřízení, včetně možnosti odvolání proti rozhodnutí o stížnosti. Pokud vám byl uložen kázeňský trest, máte právo se proti němu odvolat buď ihned při oznámení trestu, nebo nejpozději do tří dnů. (§ 7 zákona č. 57/1947 Sb., vyhláška o novém znění vojenského kárného zákona, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Stížnost do kázeňských trestů.
- Týká se: soud
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „Proti rozhodnutí o stížnosti lze si do tří dnů opět stěžovati, a to pokud o stížnosti důstojníka nerozhodne velitel sboru, o…“
- Lhůta nebo doba (odst. 6): „Žádost tato musí býti podána do tří dnů poté, co překážka přestala u představeného, který trest uložil“
- Odkazuje na: § 4
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 57/1947 Sb.
(1) Ten, komu byl uložen kázeňský trest, má právo stěžovati si do potrestání buď ihned při oznámení trestu aneb nejpozději do tří příštích dnů u představeného, jenž trest uložil; stížnost musí sám přednésti a odůvodniti. Na právo stížnosti buď potrestaný upozorněn vždy tím představeným, který mu trest oznamuje.
(2) Podáním stížnosti do trestu neodkládá se jeho výkon; představený, který uložil trest, jakož i představený, který je povolán rozhodnouti o stížnosti, může však povoliti, aby výkon trestu byl odložen až do vyřízení stížnosti; to učiní zejména tehdy, když lze očekávati, že stížnost bude míti výsledek.
(3) O stížnosti rozhoduje přímý představený toho, který uložil trest. Před rozhodnutím vyšetří řádně předmět stížnosti, vyslechne neb dá vyslechnouti stěžovatele a je-li toho zapotřebí, vyslechne nebo dá vyslechnouti i jiné osoby a vyžádá si vyjádření představeného, který trest uložil; od výslechu stěžovatelova lze upustiti jen tehdy, míní-li představený, jenž má o stížnosti rozhodovati, stížnosti vyhověti. Rozhodnutí o stížnosti oznámí se jak stěžovateli, tak i tomu, kdo uložil trest.
(4) Proti rozhodnutí o stížnosti lze si do tří dnů opět stěžovati, a to pokud o stížnosti důstojníka nerozhodne velitel sboru, o stížnosti gážisty mimo služební třídy velitel divise a o stížnostech ostatních vojenských osob velitel vojskového tělesa (útvaru postaveného mu na roveň). Uložil-li trest důstojníku velitel sboru, gážistovi mimo služební třídy velitel divise, v ostatních případech velitel vojskového tělesa (útvaru postaveného mu na roveň) nebo nepodléhá-li představený, který uložil trest, těmto velitelům, rozhoduje o stížnosti s konečnou platností přímý představený toho velitele, který uložil trest.
(5) O stížnostech budiž rozhodováno se vším urychlením. Nebylo-li o stížnosti rozhodnuto do čtyř neděl, jest ten, kdo si stěžoval, oprávněn podati písemnou stížnost přímo k představenému, jemuž přísluší o stížnosti rozhodovati; nemá-li ten, kdo má o stížnosti rozhodovati, služební sídlo v témž místě, jako představený, proti jehož rozhodnutí stížnost směřuje, lze podati uvedenou písemnou stížnost přímo k vyššímu představenému teprve, když uplynulo šest neděl, aniž by bylo o stížnosti rozhodnuto.
(6) Zmešká-li potrestaný lhůtu k podání stížnosti, může žádati za navrácení k předešlému stavu, prokáže-li, že nemohl zachovati lhůtu pro nezaviněnou, nepřekonatelnou a nepředvídanou překážku. Žádost tato musí býti podána do tří dnů poté, co překážka přestala u představeného, který trest uložil; se žádostí musí býti podána stížnost proti trestu. O žádosti za navrácení k předešlému stavu rozhoduje přímý představený toho, jenž trest uložil, s konečnou platností.
(7) Do vojenských kázeňských rozhodnutí (nálezů) nelze si stěžovati k nejvyššímu správnímu soudu.
(8) V případech uvedených v § 4, odst. 8 platí o přípustnosti stížnosti k nejvyššímu správnímu soudu a o povolení odkladného účinku takové stížnosti příslušné předpisy.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud vám byl uložen kázeňský trest, máte právo se proti němu odvolat buď ihned při oznámení trestu, nebo nejpozději do tří dnů. Stížnost musíte přednést osobně a odůvodnit ji.
- I když podáte stížnost, výkon trestu se tím automaticky neodkládá. Představený, který trest uložil, nebo ten, kdo bude o stížnosti rozhodovat, však může odklad povolit, zejména pokud se očekává, že stížnost bude úspěšná.
- O vaší stížnosti rozhoduje přímý nadřízený toho, kdo vám trest uložil. Ten musí věc řádně prošetřit, vyslechnout vás a případně i další osoby, a vyžádat si vyjádření od představeného, který trest uložil.
- Pokud nejste spokojeni s rozhodnutím o vaší stížnosti, můžete se proti němu znovu odvolat do tří dnů k vyššímu veliteli, jehož úroveň závisí na hodnosti potrestaného a na tom, kdo původní trest uložil.
Na co si dát pozor
- Je klíčové dodržet lhůtu tří dnů pro podání stížnosti. Pokud ji zmeškáte, můžete žádat o navrácení do původního stavu pouze v případě, že prokážete nezaviněnou, nepřekonatelnou a nepředvídanou překážku.
- Při oznámení trestu vás musí představený vždy upozornit na vaše právo podat stížnost.
- Pokud o vaší stížnosti není rozhodnuto do čtyř týdnů (nebo šesti týdnů v určitých případech), máte právo podat písemnou stížnost přímo k nadřízenému, který má o věci rozhodnout.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 52 Stížnost proti rozhodnutí o uložení kázeňskéh (Zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o)§ 23 Řízení o kázeňských přestupcích a o zabrání v (Zákon o výkonu vazby)§ 146 Řízení před orgánem, proti jehož usnesení stí (Nález Ústavního soudu ze dne 30. listopa)