§ 52 zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů – Stížnost proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu
Zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů · 169/1999 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 52 zákona č. 169/1999 Sb. upravuje právo odsouzeného podat stížnost proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu a stanovuje postup pro její vyřízení, včetně možnosti soudního přezkumu u některých typů trestů. Odsouzený má právo podat stížnost proti uložení kázeňského trestu do 3 dnů od oznámení rozhodnutí. (§ 52 zákona č. 169/1999 Sb., zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Stížnost proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu
- Týká se: zaměstnanec, soud, pachatel, odsouzený
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Odsouzený má právo do 3 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o uložení kázeňského trestu podat proti němu stížnost“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…přestupku a osoba, které se rozhodnutí o zabrání věci přímo týká, právo do 3 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí podat stížnost, která má odkladný účinek.“
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „O stížnosti rozhodne do 5 pracovních dnů od jejího podání ředitel věznice nebo k tomu zmocněný zaměstnanec Vězeňské služby“
- Odkazuje na: § 46
- Judikatura: na § 52 odkazuje 31 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 169/1999 Sb.
(1) Odsouzený má právo do 3 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o uložení kázeňského trestu podat proti němu stížnost. Odkladný účinek má jen stížnost proti uložení kázeňského trestu propadnutí věci.
(2) Proti rozhodnutí o zabrání věci má pachatel kázeňského přestupku a osoba, které se rozhodnutí o zabrání věci přímo týká, právo do 3 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí podat stížnost, která má odkladný účinek.
(3) O stížnosti rozhodne do 5 pracovních dnů od jejího podání ředitel věznice nebo k tomu zmocněný zaměstnanec Vězeňské služby. K rozhodnutí o stížnosti nelze zmocnit zaměstnance, který kázeňský trest uložil nebo který rozhodl o zabrání věci. O stížnosti proti rozhodnutí ředitele věznice rozhodne generální ředitel Vězeňské služby.
(4) Přezkoumání rozhodnutí o uložení kázeňských trestů podle § 46 odst. 3 písm. d) až h) a rozhodnutí o zabrání věci se lze domáhat u soudu za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem ve stejném rozsahu, v jakém je takový přezkum možný v řízení o přestupku. Rozhodnutí vydaná v kárném řízení, kterými byly uloženy kázeňské tresty podle § 46 odst. 3 písm. a) až c) a i), nepodléhají přezkoumání soudu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Odsouzený má právo podat stížnost proti uložení kázeňského trestu do 3 dnů od oznámení rozhodnutí.
- Stížnost má odkladný účinek pouze v případě, že se týká propadnutí věci nebo zabrání věci; v ostatních případech se trest vykonává i během vyřizování stížnosti.
- O stížnosti rozhoduje ředitel věznice (nebo jím zmocněný zaměstnanec, který však nesměl trest uložit) do 5 pracovních dnů; proti rozhodnutí ředitele věznice rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby.
- Proti některým kázeňským trestům (konkrétně těm podle § 46 odst. 3 písm. d) až h) a rozhodnutí o zabrání věci) je možné se domáhat přezkumu u soudu, a to za stejných podmínek jako u přestupků.
Na co si dát pozor
- Lhůta pro podání stížnosti je velmi krátká – pouze 3 dny od oznámení rozhodnutí.
- Většina stížností nemá odkladný účinek, což znamená, že trest se začne vykonávat i před rozhodnutím o stížnosti.
- Ne všechny kázeňské tresty lze napadnout u soudu; některé (podle § 46 odst. 3 písm. a) až c) a i)) jsou z možnosti soudního přezkumu vyloučeny.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 52
Jak soudy aplikují § 52
Pokud s uloženým kázeňským trestem stěžovatel nesouhlasil, měl možnost proti tomuto rozhodnutí podat stížnost podle § 52 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a změně některých souvisejících zákonů.
Podle § 52 odst. 4 zákona o výkonu trestu je soudní přezkum uloženého kázeňského trestu vyloučen.
… Nejvyšší správní soud (dále též jen "navrhovatel"), za který jedná předseda prvního senátu JUDr. Josef Baxa, podal podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") návrh na zrušení § 52 odst. 4 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 181/2011 Sb., (dále jen "zákon o výkonu trestu odnětí svobody").
Související
§ 22 Stížnost (Zákon o výkonu trestu odnětí svobody)§ 22 Stížnost (Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č)§ 64 (Vyhláška ministerstva spravedlnosti Česk)§ 59 (Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kte)§ 31 Kázeňská pravomoc (Zákon o výkonu zabezpečovací detence a o)