(1) Právo státu na úhradu podle § 12 a 19 se promlčí za rok ode dne, kdy byla zaplacena náhrada škody.
(2) Právo státu na úhradu podle § 13 odst. 2 se promlčí za rok ode dne, kdy byla zaplacena náhrada škody, nikoli však dříve než za rok ode dne, kdy nabylo právní moci trestní rozhodnutí nebo kárné (kázeňské) opatření.
(3) V dobách uvedených v odstavci 2 se promlčí právo státního orgánu nebo ústředního orgánu společenské organizace na úhradu podle § 13 odst. 1. Promlčecí doba počíná běžet ode dne, kdy byla zaplacena úhrada státu.
(1) Za škodu způsobenou rozhodnutím odpovídá podle tohoto zákona Československá socialistická republika, jestliže rozhodnutí vydal státní orgán Československé socialistické republiky; v ostatních případech odpovídá Česká socialistická republika nebo Slovenská socialistická republika. Totéž platí, jde-li o škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.
(2) V právních vztazích upravených v tomto zákoně vystupuje jménem státu ústřední orgán uvedený v § 9 odst. 1.
O nárocích podle tohoto zákona rozhodují soudy. O nárocích na úhradu (regres), které podle tohoto zákona vznikly proti příslušníkům ozbrojených sil, však rozhodují orgány příslušné podle zvláštních předpisů.
Odpovědnost podle tohoto zákona se vztahuje na náhradu škody způsobené rozhodnutími, která budou vydána po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a na náhradu škody způsobené po tomto dni nesprávným úředním postupem.
(1) O nárocích na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě a trestu vydaným do dne účinnosti tohoto zákona se rozhodne podle dosavadních předpisů o odškodnění za vazbu a trest (§ 371 až 374 trestního řádu a § 46 odst. 2 zákona č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci).
(2) Podle dosavadních předpisů (§ 421 občanského zákoníku) se rovněž rozhodne o nárocích na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem, k němuž došlo před počátkem účinnosti tohoto zákona.
(1) Do dne, kdy nabude účinnosti ústavní zákon Federálního shromáždění o soudech a prokuratuře, odpovídá podle tohoto zákona za škodu způsobenou rozhodnutím soudů, státních notářství a prokuratur Česká socialistická republika nebo Slovenská socialistická republika podle toho, kde má sídlo orgán, jenž rozhodl v prvním stupni; jde-li však o rozhodnutí vojenských soudů a prokuratur, odpovídá Československá socialistická republika.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí též, jde-li o škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.
(1) Generální prokurátor je povinen podat stížnost pro porušení zákona proti rozhodnutí vydanému po účinnosti tohoto zákona v občanském soudním řízení, v řízení trestním, jakož i v řízení před státním notářstvím, dá-li k tomu podnět ten, kdo má právo na náhradu škody podle tohoto zákona, a zjistí-li generální prokurátor, že rozhodnutí je nezákonné. Jestliže neshledá podnět důvodným, je povinen vyrozumět o tom toho, kdo jej podal.
(2) Stejné povinnosti má krajský prokurátor v případech uvedených v § 19 odst. 1 písm. c) zákona č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců, a v § 39 odst. 2 zákona č. 38/1961 Sb., o místních lidových soudech, jakož i okresní prokurátor v případě uvedeném v § 39 odst. 1 zákona č. 38/1961 Sb.