Branný zákon

(1) Vojáka v záloze, u něhož je v důležitém zájmu bezpečnosti České republiky třeba, aby mohl dále vykonávat své civilní zaměstnání, lze zprostit výkonu mimořádné služby.

(2) Za důvody důležitého zájmu bezpečnosti České republiky se považuje

a) zabezpečení nezbytné činnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu, Kanceláře prezidenta republiky, soudů, státních zastupitelství, bezpečnostních sborů, zpravodajských služeb České republiky, České národní banky, poskytovatelů zdravotnické záchranné služby, subjektů hospodářské mobilizace, státních podniků, subjektů kritické infrastruktury, organizačních složek státu a příspěvkových organizací, které jsou založeny nebo zřízeny nebo je k nim vykonávána zřizovatelská funkce ministerstvem nebo Ministerstvem vnitra anebo Ministerstvem spravedlnosti, právnických a fyzických osob, které převzaly závazek k zajišťování obrany státu, České pošty, diplomatických misí České republiky nebo konzulárních úřadů České republiky v zahraničí a dalších státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků,

b) zabezpečení nezbytného chodu národního hospodářství,

c) zabezpečení úkolů obcí na úseku požární ochrany, nebo

d) zabezpečení nezbytné ochrany obyvatel.

(3) Žádost o zproštění výkonu mimořádné služby podává osoba samostatně výdělečně činná, zaměstnavatel pro svého zaměstnance nebo orgán územního samosprávného celku po projednání se zaměstnavatelem vojáka v záloze. Žádost lze podat před vyhlášením stavu ohrožení státu, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu u krajského vojenského velitelství podle místa pobytu vojáka v záloze. Zaměstnavatel může od svého zaměstnance vyžadovat předložení vojenského dokladu nebo rozhodnutí o jeho schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu ke zjištění údajů potřebných pro podání žádosti a může vést evidenci těchto údajů. Zaměstnanec je povinen tomuto požadavku vyhovět. Na zproštění výkonu mimořádné služby není právní nárok.

(4) Krajské vojenské velitelství rozhoduje o zproštění výkonu mimořádné služby a vede evidenci zproštěných vojáků v záloze. Rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby nabývá účinnosti dnem následujícím po dni, kdy krajské vojenské velitelství o zproštění rozhodlo.

(5) Zaměstnavatel je povinen krajskému vojenskému velitelství, které o zproštění rozhodlo, neprodleně oznámit pominutí důvodů, pro něž byl jeho zaměstnanec zproštěn výkonu mimořádné služby.

(6) Zprostit výkonu mimořádné služby lze vojáka v záloze na dobu trvání stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby se po pominutí důvodů zruší, podle potřeb ozbrojených sil jej lze zrušit i dříve.

(1) V odvodním řízení se rozhoduje o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu.

(2) Vláda stanoví nařízením za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu podle potřeb ozbrojených sil počty občanů povinných podrobit se odvodnímu řízení, a to podle ročníku jejich narození nebo podle jejich odborné kvalifikace, a termín zahájení odvodního řízení.

(3) Krajské vojenské velitelství za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu povolá občana k odvodnímu řízení na základě nařízení vlády.

(1) Krajské vojenské velitelství doručí po stanovení termínu zahájení odvodního řízení podle § 18 odst. 2 občanovi, který je stanoven jako jeho účastník, dotazník sloužící pro účely odvodního řízení k získání informací o občanovi, které nebylo možné získat postupem podle § 31 odst. 8.

(2) Občan je povinen vyplnit dotazník podle odstavce 1, vyžádat jeho doplnění registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost (dále jen „registrující lékař“), a s 1 fotografií o rozměrech 35 x 45 mm, odpovídající jeho současné podobě, jej nejpozději do 30 dnů ode dne jeho doručení vrátit na krajské vojenské velitelství. Jestliže je postižen vadou nebo nemocí, pro kterou není schopen dotazník sám vyplnit, učiní tak za něj osoba blízká nebo opatrovník.

(3) Občan v dotazníku uvede akademický titul, jméno nebo jména, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, místo narození, adresu místa pobytu, adresu pro doručování podle správního řádu, dosažené vzdělání, zaměstnání, zvláštní schopnosti a znalosti, subjektivní údaje o svém zdravotním stavu, jméno nebo jména, příjmení a adresu místa pobytu rodičů nebo manželky, manžela, druha anebo registrovaného partnera.

(4) Součástí dotazníku jsou údaje o zdravotním stavu občana zjištěné na základě preventivní prohlídky provedené v příslušném období podle zvláštního právního předpisu.8)

(5) Registrující lékař je povinen v dotazníku uvést požadované údaje o zdravotním stavu občana zjištěné při poslední preventivní prohlídce,9) popřípadě je doplnit o výsledky nových vyšetření, provedených v období od této prohlídky do doby vyplnění dotazníku.

(6) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem vzor dotazníku.

(1) Odvodní komise se zřizují po stanovení termínu odvodního řízení podle § 18 odst. 2. Sídlem odvodní komise je sídlo krajského vojenského velitelství. Územní působnost odvodní komise je shodná s územním obvodem příslušného krajského vojenského velitelství.

(2) Odvodní komise jsou čtyřčlenné. Předsedou je ředitel krajského vojenského velitelství nebo jím určený zástupce krajského vojenského velitelství. Členy odvodní komise jsou zástupce obecního úřadu obce s rozšířenou působností určený starostou nebo osobou pověřenou výkonem jeho pravomoci a 2 lékaři.

(3) Členy odvodní komise jmenuje ředitel krajského vojenského velitelství.

(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zajistí k provádění odvodního řízení na požadavek ředitele krajského vojenského velitelství místnosti, jejich vybavení, údržbu a technický provoz, a krajský úřad lékaře a ostatní zdravotnické pracovníky a materiální zabezpečení lékařských prohlídek.

(5) Poučení členů odvodních komisí o jejich právech a povinnostech provádí před zahájením odvodního řízení ředitel krajského vojenského velitelství nebo zástupce jím určený.

(1) Občan je povinen dostavit se k odvodnímu řízení na stanovené místo v době uvedené v povolávacím rozkaze vydaným krajským vojenským velitelstvím, prokázat svoji totožnost občanským průkazem nebo cestovním dokladem a předložit doklady osvědčující jeho zvláštní schopnosti nebo oprávnění vykonávat určité činnosti, například řidičský průkaz. Povolávací rozkaz se doručuje jako poštovní zásilka do vlastních rukou nejpozději 30 dnů před odvodním řízením. Jestliže občan povolávací rozkaz neobdrží, je povinen dostavit se k odvodnímu řízení na základě veřejné vyhlášky vydané krajským vojenským velitelstvím.

(2) Občan, který se nemůže dostavit ve stanovené době k odvodnímu řízení, je povinen to neprodleně oznámit krajskému vojenskému velitelství, které jej povolalo, důvody písemně doložit a dále ohlásit pominutí těchto důvodů. Tento občan se odvodnímu řízení podrobí dodatečně.

(3) Občan je při odvodním řízení povinen podrobit se lékařské prohlídce, popřípadě dalším odborným vyšetřením. Lékařské prohlídce mohou být přítomni jen zdravotničtí pracovníci. Nemohou-li lékaři zjistit přesně zdravotní stav občana, odešlou ho k odborným vyšetřením k poskytovateli zdravotních služeb, kterého určí. Vyhodnocení zdravotní části dotazníku, výsledky lékařské prohlídky, popřípadě výsledků odborných vyšetření spolu s uvedením stupně zdravotní způsobilosti občana vykonávat vojenskou činnou službu lékař odvodní komise uvede ve své lékařské zprávě, která je podkladem pro vydání rozhodnutí o schopnosti nebo o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu.

(4) Odvodní komise podle zjištěného zdravotního stavu vydá rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu nebo o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu.

(5) Odvodní komise rozhoduje většinou hlasů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise. Rozhodnutí o schopnosti nebo o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu se občanovi oznamuje ústně a současně se mu předá jeho písemné vyhotovení. Proti rozhodnutí se lze odvolat k vyšší odvodní komisi.

(6) K odvodnímu řízení se nepovolávají občané bez končetiny, nevidomí, neslyšící, němí, postižení vadou nebo nemocí, která je činí trvale neschopnými samostatně se pohybovat, nebo postižení těžkou formou nevyléčitelné nemoci. Odvodní komise rozhodne o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu na základě dotazníku bez jeho účasti.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob posuzování zdravotní způsobilosti občana vykonávat vojenskou činnou službu při odvodním řízení, při lékařských prohlídkách, druhy a obsah těchto prohlídek, náležitosti a obsah lékařského posudku o zdravotní způsobilosti, stupně zdravotní způsobilosti a základní dokumentaci pro její posuzování.

(1) Vyšší odvodní komise je nadřízeným správním orgánem odvodních komisí a krajských vojenských velitelství při řízeních podle § 4 odst. 3.

(2) Vyšší odvodní komise se zřizuje u ministerstva. Vyšší odvodní komise má nejméně 3 členy. Členem vyšší odvodní komise je vojenský lékař a osoba s vysokoškolským vzděláním v magisterském studijním programu v oboru právo. Vyšší odvodní komisi ustanoví ministerstvo.

(3) V řízení před vyšší odvodní komisí se § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu nepoužije.

(4) Občan podává žádost o obnovu řízení, v němž rozhodovala odvodní komise nebo vyšší odvodní komise, k vyšší odvodní komisi. Orgánem příslušným rozhodnout o obnově takového řízení a obnovené řízení provést je vyšší odvodní komise.

Ode dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu nelze propustit vojáka z výkonu vojenské činné služby z jiných důvodů než uvedených v § 16 odst. 2 a 3.

Po vyhlášení stavu ohrožení státu může ministerstvo nařídit výběrové doplnění stanovených vojenských útvarů povoláním předurčených vojáků v záloze k výkonu mimořádné služby podle potřeb ozbrojených sil.

(1) Mobilizací ozbrojených sil se rozumí hromadné povolávání vojáků v záloze k výkonu mimořádné služby za válečného stavu. Mobilizace ozbrojených sil může být částečná nebo všeobecná.

(2) Mobilizaci ozbrojených sil nařizuje prezident republiky na návrh vlády. Prezident republiky mobilizaci vyhlašuje v hromadných sdělovacích prostředcích.

(3) Vyhlášení mobilizace a podrobnosti mobilizace se zveřejňují mobilizační vyhláškou. Mobilizační vyhláška se doručuje občanům a právnickým osobám veřejnou vyhláškou prostřednictvím krajských vojenských velitelství a na úředních deskách územních samosprávných celků.

(4) Demobilizací se rozumí propouštění vojáků z výkonu mimořádné služby. Demobilizaci nařizuje prezident republiky na návrh vlády po ukončení válečného stavu demobilizačním nařízením, pro jehož vyhlášení a zveřejnění se použijí odstavce 2 a 3 obdobně.

Občan, který má brannou povinnost, musí mít po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu k cestování do zahraničí souhlas. Souhlas k cestování do zahraničí občanu, který nevykonává mimořádnou službu, vydává příslušné krajské vojenské velitelství; vojákovi v mimořádné službě tento souhlas vydává ministerstvo. Na vydání souhlasu k cestování do zahraničí není právní nárok.

(1) Poslanci a senátoři Parlamentu, poslanci Evropského parlamentu, členové vlády, soudci Ústavního soudu, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové bankovní rady České národní banky, občané ve funkcích s diplomatickými a konzulárními výsadami a imunitami, hejtmani krajů, primátor hlavního města Prahy, ředitelé krajských úřadů a ředitel Magistrátu hlavního města Prahy se po dobu výkonu funkce k odvodnímu řízení a k výkonu mimořádné služby nepovolávají.

(2) Příslušník bezpečnostního sboru se po dobu trvání služebního poměru nepovolává k odvodnímu řízení nebo k výkonu mimořádné služby; obdobně to platí i pro zaměstnance České republiky zařazeného k výkonu práce v bezpečnostním sboru.

(3) Strážník podle zákona o obecní policii se po dobu trvání pracovního poměru k obci, k níž je v základním pracovněprávním vztahu, nepovolává k odvodnímu řízení nebo k výkonu mimořádné služby; to neplatí, pokud je zařazen do aktivní zálohy.

(4) Těhotná žena se k odvodnímu řízení a k výkonu mimořádné služby nepovolává. Žena nebo muž pečující o dítě do 3 let smějí být povoláni k odvodnímu řízení jen se svým souhlasem. Žena nebo muž pečující o dítě do 8 let se k výkonu mimořádné služby nepovolávají; to platí obdobně i pro osamělou ženu a osamělého muže, kteří pečují o dítě, které nedosáhlo věku 15 let.

(1) Voják z povolání, kterému zanikla branná povinnost podle § 7 písm. e), se stává vojákem ve výslužbě.

(2) Vojákem ve výslužbě se může stát také občan, který vykonával vojenskou činnou službu a kterému zanikla branná povinnost, a to na základě žádosti tohoto občana. O žádosti občana rozhoduje krajské vojenské velitelství.

(3) Údaje o vojákovi ve výslužbě jsou vedeny ve vojenské evidenci.

(1) Voják ve výslužbě může nosit vojenský stejnokroj a vojenské odznaky obdobně jako osoba, které bylo nošení vojenského stejnokroje povoleno.

(2) Voják ve výslužbě může být jmenován do vyšší vojenské hodnosti. Při jmenování vojáka ve výslužbě do vyšší vojenské hodnosti se postupuje podle zákona o službě vojáků v záloze obdobně.

(1) Při přezkumném řízení se posuzuje schopnost vojáka vykonávat vojenskou činnou službu na základě závažných změn jeho zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost se posuzuje při lékařské prohlídce podle potřeby doplněné o odborná vyšetření.

(2) K provádění přezkumného řízení se zřizují tříčlenné přezkumné komise složené z vojenských lékařů. Členy přezkumných komisí jmenuje ministerstvo. Názvy, sídla, personální působnost a územní obvody přezkumných komisí jsou stanoveny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

(3) K přezkumnému řízení povolává vojáka v záloze krajské vojenské velitelství povolávacím rozkazem. Vojáka v činné službě k přezkumnému řízení povolává služební orgán. Voják je povinen se k přezkumnému řízení dostavit a prokázat svoji totožnost občanským průkazem nebo cestovním dokladem.

(4) K přezkumnému řízení se nepovolává voják v činné službě nebo voják v záloze z důvodů uvedených v § 21 odst. 6. Přezkumné řízení provede přezkumná komise bez jeho účasti na základě předložených dokladů.

(5) Podle výsledků lékařské prohlídky přezkumná komise stanoví stupeň zdravotní způsobilosti a rozhodne o schopnosti nebo o neschopnosti vojáka vykonávat vojenskou činnou službu.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob posuzování zdravotní způsobilosti vojáků k vojenské činné službě při přezkumném řízení, náležitosti a obsah lékařského posudku o zdravotní způsobilosti, stupně zdravotní způsobilosti a základní dokumentaci pro přezkumné řízení.

(1) K provádění přezkumného řízení u vojáků v záloze se zřizují přezkumné komise u krajských vojenských velitelství. Členy přezkumných komisí jmenuje ředitel krajského vojenského velitelství.

(2) Předsedou přezkumné komise u krajského vojenského velitelství je zástupce krajského vojenského velitelství a dalšími členy jsou dva civilní lékaři.

(3) Pro výkon působnosti a pro činnost přezkumné komise u krajského vojenského velitelství se § 20 odst. 4 a 5 a § 21 odst. 3 použijí obdobně.

(1) K rozhodování o odvolání proti přezkumnému rozhodnutí se u ministerstva zřizuje tříčlenná vyšší přezkumná komise, jejíž složení stanoví ministr obrany z vojenských lékařů.

(2) Vyšší přezkumná komise přezkumné rozhodnutí potvrdí nebo změní. Proti jejímu rozhodnutí se nelze odvolat.

(1) Ústřední vojenská lékařská komise je nadřízeným správním orgánem vyšší přezkumné komise a vyšší odvodní komise. Ústřední vojenská lékařská komise je podřízena ministru obrany, který jmenuje její členy.

(2) Ústřední vojenská lékařská komise se zřizuje u ministerstva a má nejméně 3 členy. Komise je složena nejméně ze dvou vojenských lékařů a nejméně jedné osoby s vysokoškolským vzděláním v magisterském studijním programu v oboru právo. Předsedou komise je vojenský lékař.

(1) Ministerstvo je správcem vojenské evidence, ve které jsou za účelem zajišťování obrany České republiky vedeny údaje, jimiž jsou reprezentovány informace nezbytné pro plnění povinností a zajišťování s nimi souvisejícího výkonu činností, kterými jsou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem15) vázány ministerstvo, krajské vojenské velitelství, újezdní úřad nebo služební orgán.

(2) Vojenská evidence je informační systém veřejné správy neveřejné povahy, ve kterém se vedou údaje o občanech, kterým vznikla branná povinnost, vojácích a fyzických a právnických osobách, a to v rozsahu údajů souvisejících s brannou povinností, jejím výkonem a věcnými podmínkami výkonu branné povinnosti. Vojenská evidence je vnitřně členěna do samostatných funkčních častí podle účelu zpracovávání údajů, přičemž údaje vedené v těchto funkčních částech mohou být vzájemně sdíleny, pokud je to nezbytné pro plnění úkolů souvisejících s dosažením účelu vedení vojenské evidence podle odstavce 1 nebo pro ověření správnosti údaje vedeného v jednotlivé samostatné funkční součásti vojenské evidence.

(3) Vojenská evidence je vedena v listinné nebo v elektronické podobě; pokud je to pro zpracovávání osobních údajů ve vojenské evidenci účelné nebo je to nutné pro zajištění povinností správce při ochraně osobních údajů, mohou být údaje vedené ve vojenské evidenci zpracovávány s využitím hybridní formy vedení této evidence.

(4) Ministerstvo, krajské vojenské velitelství, újezdní úřad a služební orgán jsou uživateli údajů vedených v jednotlivých samostatných funkčních částech vojenské evidence.

(5) Požádá-li žadatel o poskytnutí údajů, které se o něm vedou ve vojenské evidenci, ministerstvo, krajské vojenské velitelství, újezdní úřad nebo služební orgán mu vyžádané údaje podle § 31a odst. 1 písm. k) až n), r), t), u) a w) až y) poskytne; na žádost lze takové údaje poskytnout rovněž pozůstalým po subjektu údajů podle § 3 zákona o zpracování osobních údajů. Údaje se rovněž poskytují pro účely evidenční ochrany.

(6) Ministerstvo, krajské vojenské velitelství, újezdní úřad a služební orgán nemají informační povinnost a neposkytují z vojenské evidence informace, s výjimkou údajů podle odstavce 5.

(7) Zdrojem údajů vedených ve vojenské evidenci jsou údaje poskytnuté subjektem údajů na základě tohoto zákona a informační činnost ministerstva, krajského vojenského velitelství, újezdního úřadu a služebního orgánu vyplývající z plnění jejich povinností podle tohoto zákona.

(8) Ministerstvo a krajské vojenské velitelství jsou při vedení vojenské evidence oprávněny využívat údaje z informačních systémů veřejné správy, registrů a evidencí a osobní údaje vedené u příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků, organizačních složek státu a právnických a fyzických osob podle jiných právních předpisů. Ministerstvo nebo krajské vojenské velitelství může vyžadovat od příslušných ministerstev, jiných správních úřadů, územních samosprávných celků, organizačních složek státu a právnických a fyzických osob poskytnutí osobních údajů, ke kterým nelze přistupovat podle věty první; ministerstva, jiné správní úřady, územní samosprávné celky, organizační složky státu a právnické a fyzické osoby jsou povinny těmto požadavkům vyhovět.

(1) O občanovi, který má brannou povinnost, jsou využívány tyto údaje a informace:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) rodné číslo,

c) datum narození a datum úmrtí,

d) adresa místa pobytu,

e) adresa pro doručování podle správního řádu,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) omezení svéprávnosti,

h) rodinný stav,

i) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození dítěte,

j) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa pobytu rodičů, manželky, registrovaného partnera nebo družky,

k) druh zálohy, do které byl občan jako voják zařazen,

l) druh vojenské činné služby, v jejímž průběhu byl občan jako voják vycvičen k plnění úkolů ozbrojených sil, a datum a určené místo konání příslušného druhu vojenské činné služby,

m) údaje o vydání rozhodnutí o odkladu výkonu vojenského cvičení, kterými jsou datum vydání rozhodnutí, datum o nabytí právní moci, jeho číslo jednací a důvod podání žádosti o umožnění odkladu,

n) informace o odmítnutí výkonu mimořádné služby podle § 6 odst. 3,

o) údaje o dosažené kvalifikaci,

p) údaje o profesním nebo studijním zaměření, včetně údaje o pracovním nebo služebním zařazení a zvláštních dovednostech,

q) údaje o zdravotním stavu v rozsahu údajů poskytnutých občanem v dotazníku podle § 19 odst. 2 a 5 a údajů o stupni zdravotní způsobilosti vykonávat vojenskou činnou službu uvedených v posudku podle § 21 odst. 3, popřípadě údajů poskytnutých vojenským poskytovatelem zdravotních služeb podle § 21 odst. 3, a údaje o rozhodnutí v odvodním řízení podle § 21 odst. 5 a přezkumném řízení podle § 29 odst. 5,

r) údaje o vojensko-odborné způsobilosti získané vojenským výcvikem v průběhu vojenské činné služby,

s) údaje o předurčení pro doplnění ozbrojených sil za stavu ohrožení státu a válečného stavu,

t) údaje o zproštění výkonu mimořádné služby, kterými jsou

1. údaje v rozsahu údajů zpracovaných v žádosti podle § 17 odst. 3,

2. číslo jednací rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby,

3. datum nabytí účinnosti rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby,

4. datum, ke kterému pominuly důvody pro vydání rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby,

u) informace o existenci skutečnosti zakládající výjimku z povinnosti dostavit se k odvodnímu řízení nebo vykonávat mimořádnou službu podle § 25 a doba vzniku a skončení trvání této skutečnosti,

v) údaje vztahující se k doplnění ozbrojených sil, mobilizaci a demobilizaci,

w) údaje o povolání a propuštění z výkonu vojenské činné služby a údaje o zániku branné povinnosti podle § 7 písm. a) a e) nebo o datu nabytí právní moci rozhodnutí podle § 26 odst. 2,

x) údaje o druhu subjektu údajů vydaného vojenského dokladu a údajích v něm zpracovaných,

y) údaje o vstupu a ukončení činnosti v ozbrojených silách jiného státu,

z) údaje

1. z evidence přestupků nebo z jiné evidence podle zvláštního právního předpisu, ve které jsou vedeny údaje o přestupcích nebo o jednáních, která mají znaky přestupku,

2. o pravomocných rozhodnutích o přestupku podle § 35 až 35b, kterými byla vyslovena vina, a to v rozsahu obdobném evidenci přestupků,

3. o pravomocných rozhodnutích o kázeňském přestupku nebo jednání vojáka označeném za přestupek ve zvláštním právním předpise, pokud je spáchal voják v činné službě, kterými byla vyslovena vina, a to v rozsahu obdobném evidenci přestupků.

(2) Údaje o zdravotním stavu vede a uchovává vojenský poskytovatel zdravotních služeb v samostatné funkční části vojenské evidence podle právních předpisů upravujících vedení a uchovávání zdravotnické dokumentace17).

(3) O subjektu údajů, který není vojákem v záloze a dosáhl věku 45 let, se mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav využívají údaje a informace v rozsahu odstavce 1 písm. a) až j) a u).

(4) O příslušníkovi bezpečnostního sboru se využívají údaje a informace v rozsahu odstavce 1 písm. a) až f) a u). Informaci podle odstavce 1 písm. u) poskytuje

a) Ministerstvo vnitra pro příslušníka nebo zaměstnance Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky,

b) Ministerstvo financí pro příslušníka nebo zaměstnance Celní správy České republiky,

c) Vězeňská služba pro příslušníka nebo zaměstnance Vězeňské služby České republiky.

(5) Údaje a informace podle odstavce 1 se využívají po dobu, po kterou má subjekt údajů brannou povinnost. Údaje a informace o subjektu údajů se omezeně zpracovávají po dobu 50 let od zániku branné povinnosti podle § 7.

(1) Ministerstvo je oprávněno pro plnění svých povinností stanovených mu tímto zákonem nebo jinými právními předpisy16) k zajišťování potřeb ozbrojených sil a obrany České republiky ve vojenské evidenci shromažďovat a vést údaje o nelékařských zdravotnických pracovnících vedené v Národním zdravotnickém informačním systému a údaje o odbornostech lékařů, zubních lékařů a farmaceutů vedené v seznamech členů České lékařské komory, České stomatologické komory a České lékárnické komory podle zvláštních právních předpisů a údaje o držitelích řidičských oprávnění z centrálního registru řidičů.

(2) O nelékařských zdravotnických pracovnících podle odstavce 1 je ministerstvo oprávněno získávat a vést tyto údaje:

a) jméno nebo jména a příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) adresa místa pobytu,

e) adresa pro doručování podle správního řádu,

f) údaje o dosaženém vzdělání včetně specializačního vzdělávání a certifikovaných kurzů a

g) datum ukončení platnosti osvědčení nebo oznámení.

(3) O lékařích, zubních lékařích a farmaceutech podle odstavce 1 je ministerstvo oprávněno získávat a vést tyto údaje:

a) jméno nebo jména a příjmení,

b) titul,

c) datum narození,

d) rodné číslo,

e) adresa pro doručování podle správního řádu,

f) forma a druh zdravotní služby, kterou na území České republiky hodlá vykonávat, a

g) údaje o dosaženém vzdělání.

(4) O držitelích řidičských oprávnění podle odstavce 1 je ministerstvo oprávněno získávat a vést tyto údaje:

a) jméno nebo jména a příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo a

d) skupiny vozidel, pro které mu bylo řidičské oprávnění uděleno.

(1) Voják v aktivní záloze nebo voják v záloze předurčený podle § 5b je povinen příslušnému krajskému vojenskému velitelství neprodleně hlásit změny osobních údajů v rozsahu podle § 19 a § 31a odst. 1 písm. a) až i) a závažné úrazy a vážná onemocnění, které mohou mít vliv na výkon branné povinnosti, a předložit doklady osvědčující uvedené skutečnosti; voják v záloze má tuto povinnost za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.

(2) Občan podléhající branné povinnosti je povinen se dostavit, pokud jej krajské vojenské velitelství předvolá, k vysvětlení skutečností, které jsou podstatné pro výkon jeho branné povinnosti.

(1) Voják je povinen prokazovat svoji příslušnost k ozbrojeným silám vojenským dokladem.

(2) Vojenskými doklady jsou vojenský průkaz, vojenská knížka a povolávací rozkaz. Vojenské doklady jsou veřejnými listinami.

(1) Vojenský průkaz se vydává vojákům z povolání a vojákům v aktivní záloze.

(2) Vojenský průkaz obsahuje fotografii o rozměrech 21 mm x 28 mm zobrazující obličej vojáka a odpovídající jeho současné podobě, jméno nebo jména a příjmení, datum a místo narození, pohlaví, vojenskou hodnost, osobní číslo, evidenční číslo a datum vydání a platnost dokladu. Údaje se uvádí v českém a anglickém jazyce.

(3) Společně s vojenským průkazem se vojákovi z povolání nebo vojákovi v aktivní záloze vydají 2 kusy osobní známky. Vojákovi v záloze, kterému nebyl vydán vojenský průkaz, se vydají 2 kusy osobní známky nejpozději při prvním nástupu k výkonu vojenské činné služby.

(1) Vojenská knížka se vydává vojákovi v povinné záloze, pokud mu nebyl vydán vojenský průkaz.

(2) Vojenskou knížku vydává krajské vojenské velitelství a předává ji vojákovi osobně nebo ji zasílá jako poštovní zásilku do vlastních rukou.

(3) Vojenská knížka obsahuje fotografii o rozměrech 35 mm x 45 mm zobrazující obličej vojáka v záloze odpovídající jeho současné podobě, jméno nebo jména a příjmení, datum narození, pohlaví, vojenskou hodnost, vojenský útvar, osobní číslo, evidenční číslo, vojenskou odbornost, údaje o výkonu vojenské činné služby, datum vydání a podpis oprávněné úřední osoby krajského vojenského velitelství, které vojenskou knížku vydalo. Údaje v rozsahu stanoveném v § 33a odst. 2 se uvádí v českém a anglickém jazyce, ostatní údaje se uvádí v českém jazyce.

Povolávací rozkaz obsahuje důvod povolání, jméno nebo jména a příjmení, akademický titul, datum narození, adresu místa pobytu, dobu a místo, kam se má občan dostavit, a způsob přepravy.

(1) Zničení, poškození, ztrátu, odcizení nebo zneužití vojenského dokladu nebo osobní známky je voják v činné službě povinen neprodleně hlásit svému nadřízenému. Voják v záloze je povinen tyto skutečnosti hlásit krajskému vojenskému velitelství.

(2) Voják v činné službě nosí osobní známky zavěšeny na krku na základě rozhodnutí služebního orgánu. Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu nosí voják v činné službě osobní známky na krku vždy, když vykonává vojenskou činnou službu.

Ministerstvo stanoví vyhláškou vzory vojenských dokladů a nakládání s nimi, vzor osobní známky a pravidla jejího nošení.

(1) Občan smí vstoupit do ozbrojených sil jiných států pouze se souhlasem prezidenta republiky na základě své žádosti, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Občan žádost o souhlas prezidenta republiky se vstupem do ozbrojených sil jiného státu podává ministerstvu, které ji se svým vyjádřením a po projednání s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zahraničních věcí předloží prezidentovi republiky. Občan v žádosti uvede kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu také rodné číslo.

(3) Souhlas prezidenta republiky pozbývá platnosti dnem účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Na udělení souhlasu není právní nárok.

(4) Občan, který má více státních občanství, může vstoupit do ozbrojených sil jiného státu, jehož je také státním občanem, bez souhlasu prezidenta republiky. Bez souhlasu prezidenta republiky může vstoupit do ozbrojených sil jiného státu též občan za předpokladu, že tento stát je členem mezinárodní organizace zajišťující společnou obranu proti napadení, jíž je Česká republika členem.

(5) Prezident republiky může za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu vyzvat vojáky v záloze, kteří jsou v zahraničí, aby vstoupili do ozbrojených sil spojeneckého státu, na jehož území se nacházejí nebo do něhož se mohou dostat. Vojenská služba takto vykonaná se považuje za mimořádnou službu.

(1) Občan, který vykonal vojenskou službu v ozbrojených silách jiného státu nebo konal službu v bezpečnostním sboru České republiky, může písemně požádat ministerstvo o stanovení nebo úpravu vojenské hodnosti.

(2) Občan v žádosti uvede kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu také rodné číslo a k žádosti přiloží potvrzení o průběhu služby.

(3) Žádosti podle odstavce 1 u občana, který vykonal vojenskou činnou službu v ozbrojených silách jiného státu, lze vyhovět pouze v případě, pokud žadatel nekonal službu ve prospěch státu dopouštějícího se závažného porušení svých mezinárodněprávních závazků, zejména podle Charty Organizace spojených národů. Tuto skutečnost občan doloží čestným prohlášením, které přiloží k žádosti podle odstavce 1.

(4) O žádosti podle odstavce 1 rozhoduje ministerstvo podle potřeb ozbrojených sil na základě čestného prohlášení žadatele, potvrzení o průběhu služby a závazných stanovisek Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek, kterými v rozsahu své působnosti ověří skutečnosti podle odstavce 3 věty první. Závazné stanovisko vydá dotčený orgán ve lhůtě 20 dnů od doručení žádosti ministerstva o jeho vydání. Závazné stanovisko obsahuje souhlas nebo nesouhlas dotčeného orgánu se stanovením nebo úpravou vojenské hodnosti a jeho odůvodnění. Závazné stanovisko Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek se nevyžaduje u občanů narozených po 1. prosinci 1971.

(5) U občana, jehož žádosti o stanovení nebo úpravu vojenské hodnosti bylo vyhověno a který nebyl odveden, rozhodne krajské vojenské velitelství o jeho zdravotní způsobilosti a schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu podle § 4 odst. 3 obdobně.

(1) Občan se dopustí přestupku tím, že

a) nevrátí řádně a úplně vyplněný dotazník ve lhůtě stanovené v § 19 odst. 2 krajskému vojenskému velitelství,

b) nevyžádá doplnění dotazníku uvedeného v § 19 odst. 2 registrujícím lékařem,

c) v řízení podle tohoto zákona úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj anebo požadovaný údaj zatají,

d) nepředloží vojenský doklad podle § 13 odst. 2, nebo

e) úmyslně zničí, poškodí nebo zneužije vojenský doklad nebo osobní známku.

(2) Občan podléhající branné povinnosti se dopustí přestupku tím, že se nedostaví k vysvětlení skutečností, které jsou podstatné pro výkon jeho branné povinnosti, ke kterému byl předvolán krajským vojenským velitelstvím.

(3) Občan, pokud není fyzickou osobou uvedenou v § 25, se dopustí přestupku tím, že se nedostaví k odvodnímu řízení na stanovené místo v době uvedené v povolávacím rozkaze vydaném krajským vojenským velitelstvím.

(4) Občan, pokud není fyzickou osobou uvedenou v § 25, kterému nebyl doručen povolávací rozkaz, se dopustí přestupku tím, že se nedostaví k odvodnímu řízení na základě veřejné vyhlášky vydané krajským vojenským velitelstvím.

(5) Občan, pokud není fyzickou osobou uvedenou v § 25, který se nemůže dostavit ve stanovené době k odvodnímu řízení, se dopustí přestupku tím, že neprodleně tuto skutečnost neoznámí krajskému vojenskému velitelství, které jej povolalo, a písemně nedoloží důvod, který tuto skutečnost způsobil.

(6) Občan, který oznámil krajskému vojenskému velitelství, že se nemůže ve stanovené době dostavit k odvodnímu řízení, se dopustí přestupku tím, že tomuto velitelství neoznámí pominutí důvodu, v jehož důsledku se nemohl dostavit k odvodnímu řízení.

(7) Občan, kterému byl doručen povolávací rozkaz, se dopustí přestupku tím, že se při odvodním řízení nepodrobí lékařské prohlídce, popřípadě dalšímu odbornému vyšetření.

(8) Občan, který má brannou povinnost, se dopustí přestupku tím, že po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu vycestuje do zahraničí bez souhlasu podle § 24.

(9) Občan, kterému zanikla branná povinnost, se dopustí přestupku tím, že po ukončení vojenské činné služby poruší povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby a které v zájmu služby nelze sdělovat jiným osobám.

(1) Voják v záloze se dopustí přestupku tím, že se nedostaví k přezkumnému řízení, k němuž byl povolán služebním orgánem.

(2) Voják v aktivní záloze se dopustí přestupku tím, že příslušnému krajskému vojenskému velitelství neprodleně neohlásí závažný úraz nebo vážné onemocnění, které může mít vliv na výkon branné povinnosti, nebo nepředloží doklad osvědčující uvedenou skutečnost.

(3) Voják v záloze se dopustí přestupku tím, že příslušnému krajskému vojenskému velitelství za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu neprodleně neohlásí závažný úraz nebo vážné onemocnění, které může mít vliv na výkon branné povinnosti, nebo nepředloží doklad osvědčující uvedenou skutečnost.

(4) Voják v záloze se dopustí přestupku tím, že neprodleně neohlásí krajskému vojenskému velitelství zničení, poškození, ztrátu, odcizení nebo zneužití vojenského dokladu nebo osobní známky.

(5) Voják v záloze se dopustí přestupku tím, že příslušnému krajskému vojenskému velitelství, které jej povolalo, neprodleně neoznámí, že se nemůže dostavit podle požadavků a údajů uvedených v povolávacím rozkaze k nastoupení výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení a důvody písemně nedoloží.

(6) Voják v záloze se dopustí přestupku tím, že po ukončení vojenské činné služby poruší povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby a které v zájmu služby nelze sdělovat jiným osobám.

Voják ve výslužbě se dopustí přestupku tím, že nosí vojenský stejnokroj při jiných příležitostech, než při kterých je mu jeho nošení povoleno.

Fyzická osoba se jako ředitel krajského vojenského velitelství nebo zástupce jím určený dopustí přestupku tím, že před zahájením odvodního řízení nepoučí členy odvodních komisí o jejich právech a povinnostech.

Registrující lékař se dopustí přestupku tím, že při doplnění dotazníku neuvede požadované údaje o zdravotním stavu občana stanovené v § 19 odst. 4.

(1) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 3, 4 a 8 a § 35a odst. 5,

b) 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 1 písm. c) a e) a § 35 odst. 7, § 35a odst. 1 a 3,

c) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 1 písm. a), b) a d), § 35 odst. 2, 5 a 6, § 35a odst. 2 a 4, § 35b a 35c.

(2) Za přestupek podle § 35d lze uložit pokutu do 30 000 Kč.

(3) Za přestupek podle § 35 odst. 9 a § 35a odst. 6 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.

(1) Přestupek podnikající fyzické osoby podle tohoto zákona projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností.

(2) Přestupek podle § 35 odst. 1 písm. a), b) a d), § 35 odst. 2, 5 a 6, § 35a odst. 2 a 4, § 35b až 35d lze projednat příkazem na místě.

(1) Náklady spojené s brannou povinností, které vznikají státním orgánům, územním samosprávným celkům a právnickým nebo fyzickým osobám, jsou hrazeny ze státního rozpočtu České republiky.

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností hradí náklady spojené se zajišťováním místností, jejich vybavením a technickým provozem po dobu odvodního řízení nebo přezkumného řízení u vojáků v záloze.

(3) Krajský úřad hradí náklady na lékařské prohlídky včetně nezbytných odborných vyšetření, jejich materiální zabezpečení a na zdravotnické pracovníky při odvodním řízení nebo při přezkumném řízení u vojáka v záloze. Dále hradí náklady spojené s vyplňováním zdravotní části dotazníku registrujícím lékařem a jeho vyhodnocením lékaři odvodní komise.

(4) Krajské vojenské velitelství proplácí

a) prokázané jízdné při dostavení se k odvodnímu řízení, k odbornému vyšetření, k přezkumnému řízení vojáka v záloze a k projednání odvolání proti němu, k nástupu výkonu vojenského cvičení, služby v operačním nasazení nebo mimořádné služby a propuštění z nich, náklady na pořízení fotografií pro vystavení vojenských dokladů a prokázané výdaje, které jsou v přímé souvislosti se splněním podmínek potřebných pro povolání vojáka v aktivní záloze do operačního nasazení,

b) prokázané jízdné a náklady na lékařské prohlídky při odvolání se proti odvodnímu rozhodnutí a přezkoumání pravomocného odvodního rozhodnutí, a prokázané jízdné při povolání občana k jednání podle § 32 odst. 2,

c) prokázané jízdné a náklady na lékařské posudky vojáků v záloze při odvolání se proti přezkumnému rozhodnutí nebo přezkoumání pravomocného přezkumného rozhodnutí,

d) prokázané výdaje na posouzení zdravotní způsobilosti u registrujícího poskytovatele zdravotních služeb a jízdné, které vznikly v souvislosti s řízením o dobrovolném převzetí branné povinnosti a dobrovolným převzetím výkonu branné povinnosti,

e) prokázané jízdné vzniklé v přímé souvislosti s plněním povinností uložených krajským vojenským velitelstvím spojených s výkonem branné povinnosti.

(5) Podle odstavce 4 se proplácí jízdné při použití dopravních prostředků integrovaného dopravního systému krajů a městské hromadné dopravy, autobusem nebo v nejnižší třídě osobního vlaku nebo rychlíku na území České republiky. Neprokáže-li fyzická osoba náklady na přepravu, poskytuje krajské vojenské velitelství paušální náhradu. Výši náhrady určí podle nejkratší silniční kilometrové vzdálenosti mezi místy, mezi kterými byla přeprava vykonána, a to vždy jen na území České republiky. Výši jízdného v závislosti na kilometrové vzdálenosti a způsob určení nejkratší silniční kilometrové vzdálenosti stanoví ministerstvo vyhláškou.

(6) Působnosti stanovené tímto zákonem orgánům územních samosprávných celků jsou výkonem přenesené působnosti.

(7) Ministerstvo proplácí prokázané jízdné a náklady na lékařské prohlídky při přezkumném řízení, při odvolání proti přezkumnému rozhodnutí a na přezkoumání pravomocného přezkumného rozhodnutí, které se týkají vojáků v činné službě a vojáků v aktivní záloze.

(1) Správní úřady podle své působnosti, soudy a věznice a orgány územního samosprávného celku spolupracují s krajskými vojenskými velitelstvími při vedení vojenské evidence. Na vyžádání ministerstva nebo krajského vojenského velitelství oznamují, který občan vedený v evidenci krajského vojenského velitelství jako voják v záloze změnil jméno nebo jména, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, adresu místa pobytu nebo adresu pro doručování podle správního řádu, nabyl nebo pozbyl státní občanství České republiky, získal řidičské oprávnění včetně skupiny a podskupiny tohoto oprávnění nebo mu toto oprávnění bylo odňato, byla mu omezena svéprávnost, je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě, byl pravomocně odsouzen, zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého. Žádost o poskytnutí údajů podle věty druhé lze uplatnit pouze v případě, že požadované údaje nejsou ministerstvu nebo krajskému vojenskému velitelství poskytovány z informačních systémů veřejné správy.

(2) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu neprodleně oznamují u vojáka v záloze příslušnému krajskému vojenskému velitelství a u vojáka v činné službě příslušnému vojenskému útvaru

a) soudy jeho vzetí do vazby, rozhodnutí ve věci nebo jiné rozhodnutí, kterým se končí trestní řízení,

b) věznice jeho propuštění z vazby, jeho nástup výkonu trestu odnětí svobody a propuštění z něj.

(3) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen na vyžádání lékaře odvodní komise, vyšší odvodní komise, přezkumné komise, vyšší přezkumné komise a ústřední vojenské lékařské komise pro potřebu posuzování zdravotní způsobilosti občana k výkonu vojenské činné služby provádět lékařské prohlídky a odborná vyšetření, vydávat lékařské nálezy, posudky a podávat zprávy o průběhu jejich nemocí a pořizovat výpisy ze zdravotní dokumentace.

(1) Žalobě směřující proti rozhodnutí o schopnosti nebo neschopnosti vykonávat vojenskou činnou službu vydanému podle tohoto zákona za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu ve správním soudnictví nelze přiznat odkladný účinek a ve věci nelze vydat předběžné opatření. O žalobě soud rozhodne ve lhůtě do dvou měsíců od jejího doručení.

(2) Odvolání proti rozhodnutí o schopnosti nebo neschopnosti vykonávat vojenskou činnou službu, rozhodnutí o povolání k výkonu vojenské činné služby, rozhodnutí o zproštění mimořádné služby a rozhodnutí o povolení nebo zákazu cestování do zahraničí nemá za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu odkladný účinek.

Působnost krajského vojenského velitelství vykonává ministerstvo podle

a) § 3, 4 a 34a u občanů nebo vojáků v záloze, kteří žádají o povolání do služebního poměru vojáka z povolání se služebním zařazením u Vojenského zpravodajství,

b) § 5 a 34a u občanů nebo vojáků v záloze, kteří žádají o zařazení do aktivní zálohy se služebním zařazením u Vojenského zpravodajství,

c) § 5, 6, 13, 14a, 15, 24, 26, 27, 29, 32 až 34, 36 a 37 u vojáků v záloze, jejichž poslední služební zařazení bylo u Vojenského zpravodajství, a u vojáků v aktivní záloze, kteří jsou zařazeni u Vojenského zpravodajství.

(1) Vojáci vykonávající základní službu se z této služby propustí dne 22. prosince 2004.

(2) Vojáci nebo odvedenci, kterým vznikla branná povinnost podle dosavadních právních předpisů, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za vojáky v povinné záloze.

(3) Vojáci z povolání, kterým vznikla branná povinnost podle dosavadních právních předpisů, mají brannou povinnost podle tohoto zákona.

(4) Vojáci zařazení do aktivní zálohy dobrovolné na základě dohody podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za vojáky v aktivní záloze podle tohoto zákona; obsah a délka těchto dohod se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

(5) Občanům, kteří vykonali civilní službu nebo její část podle dosavadních právních předpisů, a občanům, kteří nenastoupili k výkonu civilní služby, ačkoliv jim povinnost k výkonu civilní služby podle dosavadních právních předpisů vznikla, zaniká branná povinnost dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(6) Pravomocná rozhodnutí o zproštění mimořádné služby vydaná podle dosavadních právních předpisů pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(7) Vojenská evidence vedená podle dosavadních právních předpisů se považuje za vojenskou evidenci podle tohoto zákona.

(8) Zrušují se územní vojenské správy, Hlavní doplňovací úřad, odvodní komise u územních vojenských správ, vyšší odvodní komise u Hlavního doplňovacího úřadu, přezkumné komise u územních vojenských správ a vojenských nemocnic a přezkumná letecká komise u Ústavu leteckého zdravotnictví, vyšší přezkumná komise u Hlavního doplňovacího úřadu, vyšší přezkumná komise u Generálního štábu Armády České republiky a vyšší přezkumná letecká komise u Generálního štábu Armády České republiky. Působnost územních vojenských správ přechází na krajské vojenské velitelství, jehož územní obvod zahrne územní obvody rušených územních vojenských správ tak, aby nepřesáhla území kraje.

(9) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů občanských zaměstnanců rušených územních vojenských správ přecházejí na krajské vojenské velitelství, jehož územní obvod zahrne územní obvody rušených územních vojenských správ podle předchozího odstavce. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů občanských zaměstnanců rušeného Hlavního doplňovacího úřadu přecházejí na ministerstvo.

Zrušuje se:

1. Zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon).

2. Zákon č. 286/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění zákona č. 238/2000 Sb. a zákona č. 128/2002 Sb.

3. Zákon č. 520/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005, s výjimkou ustanovení § 39 odst. 1, které nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2004.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Gross v. r.

Příloha č. 1 k zákonu č. 585/2004 Sb.

NázevSídloÚzemní obvodKrajské vojenské velitelství hlavní město PrahaPrahaúzemí hlavního města PrahyKrajské vojenské velitelství PrahaPrahaúzemí Středočeského krajeKrajské vojenské velitelství České BudějoviceČeské Budějoviceúzemí Jihočeského krajeKrajské vojenské velitelství PlzeňPlzeňúzemí Plzeňského krajeKrajské vojenské velitelství Karlovy VaryKarlovy Varyúzemí Karlovarského krajeKrajské vojenské velitelství Ústí nad LabemÚstí nad Labemúzemí Ústeckého krajeKrajské vojenské velitelství LiberecLiberecúzemí Libereckého krajeKrajské vojenské velitelství Hradec KrálovéHradec Královéúzemí Královéhradeckého krajeKrajské vojenské velitelství PardubicePardubiceúzemí Pardubického krajeKrajské vojenské velitelství JihlavaJihlavaúzemí Kraje VysočinaKrajské vojenské velitelství BrnoBrnoúzemí Jihomoravského krajeKrajské vojenské velitelství OlomoucOlomoucúzemí Olomouckého krajeKrajské vojenské velitelství OstravaOstravaúzemí Moravskoslezského krajeKrajské vojenské velitelství ZlínZlínúzemí Zlínského kraje

Příloha č. 2 k zákonu č. 585/2004 Sb.

NázevSídloÚzemní obvodPřezkumná komise u Ústřední vojenské nemocnice– vojenské fakultní nemocnice PrahaPrahaúzemí hlavního města Prahyúzemí Středočeského krajeúzemí Jihočeského krajeúzemí Plzeňského krajeúzemí Karlovarského krajeúzemí Ústeckého krajeúzemí Libereckého krajePersonální působnost: vojáci v činné službě a vojáci v záloze, s výjimkou vojenského leteckého personálu.Přezkumná komise u Vojenské nemocnice OlomoucOlomoucúzemí Královéhradeckého krajeúzemí Pardubického krajeúzemí Olomouckého krajeúzemí Moravskoslezského krajePersonální působnost: vojáci v činné službě a vojáci v záloze, s výjimkou vojenského leteckého personálu.Přezkumná komise u Vojenské nemocnice BrnoBrnoúzemí Kraje Vysočinaúzemí Jihomoravského krajeúzemí Zlínského krajePersonální působnost: vojáci v činné službě a vojáci v záloze, s výjimkou vojenského leteckého personálu.Přezkumná komise u Ústavu leteckého zdravotnictvíPrahaúzemí České republikyPersonální působnost: vojenský letecký personál.

1) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 2 odst. 2 až 4 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.

6) § 3 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).

8) § 29 zákona č. 48/1997 Sb.

9) Vyhláška č. 56/1997 Sb., kterou se stanoví obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek, ve znění pozdějších předpisů.

10) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

13) § 22 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

14) Například § 39 a 57 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

15) Například zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze, zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

16) Například zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

17) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.