§ 5a zákon ČNR o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti – Vyměřovacím základem zaměstnavatele je a) částka…
Zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti · 589/1992 Sb. · Sociální zabezpečení · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 5a zákona č. 589/1992 Sb. stanovuje, jak se pro účely výpočtu pojistného na sociální zabezpečení určuje vyměřovací základ zaměstnavatele, a to rozdělením zaměstnanců do kategorií podle typu vykonávané práce (rizikové zaměstnání, zdravotnický záchranář, hasič podniku) a způsobu rozdělení vyměřovacího základu u zaměstnanců vykonávajících více typů činností. (§ 5a zákona č. 589/1992 Sb., zákon ČNR o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
- Odkazuje na: § 3
- Judikatura: na § 5a odkazuje 25 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 589/1992 Sb.
(1) Vyměřovacím základem zaměstnavatele je
a) částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 3, kteří nevykonávají činnost v rizikovém zaměstnání podle § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění (dále jen „rizikové zaměstnání“) nebo činnost člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby, operátora zdravotnického operačního střediska a pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby a záchranáře horské služby (dále jen „zdravotnický záchranář“) nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku,
b) částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 3, kteří vykonávají činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku,
c) částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 3, kteří vykonávají činnost v rizikovém zaměstnání.
(2) Vykonává-li zaměstnanec v kalendářním měsíci v témže zaměstnání vedle činnosti v rizikovém zaměstnání nebo činnosti zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku též jiné činnosti, rozdělí se vyměřovací základ tohoto zaměstnance pro účely odstavce 1 podle počtu odpracovaných hodin v kalendářním měsíci na poměrnou část odpovídající odpracovaným hodinám, v nichž vykonával činnost v rizikovém zaměstnání nebo činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, a na poměrnou část odpovídající odpracovaným hodinám, v nichž vykonával jiné činnosti. Nemá-li tento zaměstnanec v kalendářním měsíci žádnou odpracovanou hodinu, rozdělí se jeho vyměřovací základ za tento kalendářní měsíc na poměrné části způsobem podle věty první podle počtu odpracovaných hodin v nejbližším předcházejícím kalendářním měsíci. Poměrná část vyměřovacího základu tohoto zaměstnance se pro účely odstavce 1 písm. a) zaokrouhluje na celé koruny směrem dolů a pro účely odstavce 1 písm. b) a c) se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(3) Zaměstnanec, který v kalendářním měsíci vykonává činnost v rizikovém zaměstnání nebo činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, se pro účely odstavců 1 a 2 považuje v tomto měsíci za zaměstnance, který nevykonává tyto činnosti, pokud jeho zaměstnavateli za tento měsíc vznikla povinnost platit povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří podle zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Rozdělení zaměstnanců: Zaměstnavatel musí pro výpočet pojistného rozdělit své zaměstnance do tří skupin: ti, kteří nevykonávají rizikové zaměstnání ani činnost zdravotnického záchranáře/hasiče podniku; ti, kteří vykonávají činnost zdravotnického záchranáře/hasiče podniku; a ti, kteří vykonávají rizikové zaměstnání.
- Kombinované činnosti: Pokud zaměstnanec vykonává v jednom měsíci jak rizikové/zdravotnické/hasičské činnosti, tak i jiné práce, jeho vyměřovací základ se rozdělí poměrně podle počtu odpracovaných hodin v jednotlivých typech činností.
- Zaokrouhlování: Poměrné části vyměřovacího základu se zaokrouhlují různě: směrem dolů pro zaměstnance mimo rizikové/zdravotnické/hasičské činnosti a směrem nahoru pro zaměstnance v rizikovém/zdravotnickém/hasičském zaměstnání.
- Výjimka pro povinný příspěvek na spoření na stáří: Pokud zaměstnavatel platí za zaměstnance povinný příspěvek na spoření na stáří, tento zaměstnanec se pro účely tohoto paragrafu nepovažuje za vykonávajícího rizikové/zdravotnické/hasičské činnosti.
Na co si dát pozor
- Přesné rozdělení hodin: Zaměstnavatel musí pečlivě evidovat odpracované hodiny zaměstnanců, kteří kombinují různé typy činností, aby správně rozdělil jejich vyměřovací základ.
- Správné zaokrouhlování: Je nutné dodržet specifická pravidla pro zaokrouhlování poměrných částí vyměřovacího základu pro jednotlivé kategorie zaměstnanců.
- Vliv povinného příspěvku na spoření na stáří: Je třeba zohlednit, zda za zaměstnance vznikla povinnost platit povinný příspěvek na spoření na stáří, což může změnit jeho zařazení pro účely výpočtu vyměřovacího základu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 5a
Jak soudy aplikují § 5a
… úhrn, tedy 100 % zdanitelných příjmů žalobce (zaměstnance) zúčtovaných mu zaměstnavatelem, avšak OSVČ stanovil jako jejich vyměřovací základ pouze určitou procentuální část jejich zisku, tj. rozdílu mezi příjmy a výdaji, konkrétně 35 % před rokem 2004, 40 % v roce 2004, 45 % v roce 2005 a 50 % od roku 2006 včetně (§ 5a odst. 1).
Vyměřovacím základem nemocenského pojištění, důchodového pojištění a odvodu na státní politiku zaměstnanosti, a to jak pro zaměstnance, tak i zaměstnavatele, je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů [§ 5 odst. 1, § 5a písm. a) a b) zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů], vyměřovacím základem veřejného zdravotního pojištění je obdobně úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů (§ 3 odst. 1, § 5 …
… jen „zákoník práce“) a mimořádného příspěvku podle zákona č. 121/2021 Sb., o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o mimořádném příspěvku“), což představovalo dopad do správnosti odvodu pojistného na sociální zabezpečení dle ustanovení § 5 odst. 1 a § 5a zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.