Stručně: Paragraf 39 zákona o cenných papírech stanovuje, že smlouva o zastavení cenných papírů se řídí občanským zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak, a vylučuje použití podzástavního práva. Dále omezuje možnost zastavit již zastavené cenné papíry, s výjimkami.
§ 39 SMLOUVA O ZASTAVENÍ CENNÝCH PAPÍRŮ
(1) Smlouva o zastavení cenných papírů se řídí ustanoveními občanského zákoníku23) o zástavním právu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Právo podzástavní24) nelze pro účely tohoto zákona použít.
(2) Zástavní právo nemůže být zřízeno k cenným papírům, které jsou zastaveny, ledaže jsou zastaveny podle § 34 odst. 10 nebo § 56 odst. 8.
Paragraf 39 zákona o cenných papírech stanovuje, že smlouva o zastavení cenných papírů se řídí občanským zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak, a vylučuje použití podzástavního práva. Dále omezuje možnost zastavit již zastavené cenné papíry, s výjimkami.
Co to znamená v praxi
Při zastavování cenných papírů se primárně uplatní pravidla občanského zákoníku týkající se zástavního práva.
Nelze zřídit podzástavní právo k cenným papírům, což znamená, že zastavené cenné papíry nelze dále použít jako zástavu pro jiný dluh.
Cenné papíry, které jsou již zastaveny, nelze znovu zastavit, s výjimkou situací uvedených v § 34 odst. 10 nebo § 56 odst. 8 (které nejsou součástí dodaného textu).
Na co si dát pozor
Je třeba pečlivě zkoumat, zda konkrétní ustanovení zákona o cenných papírech nevylučuje nebo nemění pravidla občanského zákoníku pro zástavní právo.
Při přijímání cenných papírů jako zástavy je nutné ověřit, zda již nejsou zastaveny, pokud se nejedná o výjimky uvedené v paragrafu.