§ 33 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Obhájce
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 64/1956 Sb. · § 33 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 33 zákona 64/1956 stanoví, kdo může být obhájcem v trestním řízení, a určuje specifická omezení pro výkon této funkce.
§ 33 Obhájce
(1) Obhájcem může být, není-li dále stanoveno něco jiného, jen advokát; v oboru vojenského soudnictví a v řízení o trestných činech náležejících k příslušnosti krajského soudu (§ 13 odst. 1), jen advokát zapsaný do zvláštního seznamu, který vede ministerstvo spravedlnosti.
(2) Při hlavním a odvolacím líčení a veřejném zasedání nemůže být obhájcem ten, kdo je k němu předvolán jako svědek, znalec nebo tlumočník.
Paragraf 33 zákona 64/1956 stanoví, kdo může být obhájcem v trestním řízení, a určuje specifická omezení pro výkon této funkce.
Co to znamená v praxi
Obhájcem v trestním řízení může být zásadně pouze advokát.
V určitých typech řízení (vojenské soudnictví, trestné činy spadající pod krajský soud) musí být advokát zapsán ve zvláštním seznamu vedeném ministerstvem spravedlnosti.
Osoba, která je předvolána k hlavnímu líčení, odvolacímu líčení nebo veřejnému zasedání jako svědek, znalec nebo tlumočník, nemůže v téže věci vykonávat funkci obhájce.
Na co si dát pozor
Pokud by obhajobu vykonávala osoba, která není advokátem, nebo advokát bez potřebného zápisu v seznamu pro specifické případy, mohlo by to vést k procesním vadám.
Je třeba ověřit, zda obhájce není zároveň předvolán jako svědek, znalec nebo tlumočník v dané věci, aby nedošlo ke střetu rolí.