Trestní řád

Žádá-li stát, jemuž byl obviněný vydán, aby ho mohl stíhat pro jiný trestný čin nebo aby mohl býti na něm vykonán trest uložený za jiný trestný čin, než pro který bylo vydání povoleno, užije se přiměřeně ustanovení §§ 399, 400 a 402.

(1) Ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti, lze dosavadních předpisů o trestním řízení užít jen v mezích ustanovení této hlavy.

(2) Ustanovení § 165 o hrazení státem zálohovaných nákladů paušální částkou se nevztahuje na náklady řízení ve věcech pravomocně skončených přede dnem účinnosti tohoto zákona.

Předběžné projednání žaloby podané před počátkem účinnosti tohoto zákona se nekoná.

Dosavadních předpisů o trestním řízení se užije jen

a) na řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí, které bylo vydáno před počátkem účinnosti tohoto zákona; na náklady opravného řízení i řízení jemu předcházejícího se však užije ustanovení tohoto zákona;

b) na řízení o stížnosti pro porušení zákona podané před počátkem účinnosti tohoto zákona.

Lhůta k návrhu podle § 218 odst. 2 zákona č. 87/1950 Sb., která počala běžet před 1. lednem 1957, skončí nejpozději dnem 31. března 1957.

(1) Na řízení o obnově trestního stíhání, které bylo pravomocně skončeno před počátkem účinnosti tohoto zákona, se užije ustanovení tohoto zákona. Podmínky pro povolení obnovy se však v takovém případě posuzují podle zákona, který je pro obviněného příznivější.

(2) Jestliže rozhodnutí, proti němuž směřuje návrh na obnovu, vydal v první stolici soud již neexistující, rozhoduje o návrhu na obnovu ten věcně příslušný obecný (vojenský) soud, v jehož obvodu bylo sídlo takového soudu; jestliže však rozhodoval v první stolici bývalý státní soud, rozhoduje o návrhu na obnovu krajský (vyšší vojenský) soud, který by byl podle tohoto zákona ve věci místně příslušný (§§ 14 a 15).

Krajský soud je příslušný konat v první stolici řízení též o činech trestných podle předpisů dříve účinných, které svou povahou a závažností odpovídají trestným činům naznačeným v § 13 odst. 1.

(1) Rozhodnutí podle čl. VII zákona č. 63/1956 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon č. 86/1950 Sb., činí ve veřejném zasedání soud, který v poslední věci rozhodl jako soud první stolice. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost.

(2) U trestů propadnutí jmění pravomocně uložených před počátkem účinnosti tohoto zákona, pokud nebyly ještě vykonány, propustí předseda senátu z propadnutí prostředky nebo věci, jichž je nezbytně třeba k ukojení životních potřeb odsouzeného nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je odsouzený podle zákona povinen pečovat. Předseda senátu o tom rozhodne na návrh orgánu, který trest propadnutí jmění provádí, anebo na žádost odsouzeného nebo osoby, o jejíž výživu nebo výchovu je odsouzený podle zákona povinen pečovat.

Opatření a rozhodnutí týkající se výkonu rozsudků vyhlášených nejvyšším soudem jako soudem první stolice činí krajský soud v Praze a v oboru vojenského soudnictví vyšší vojenský soud v Praze.

(1) Ve věcech pravomocně skončených před počátkem účinnosti tohoto zákona, v nichž byl uložen

a) trest odnětí svobody nepřevyšující jeden rok,

b) nápravné opatření, nebo

c) pokuta,

činí rozhodnutí a opatření souvisící s výkonem všech uložených trestů a ochranných opatření a se stanovením a vymáháním nákladů trestního řízení prokurátor, který by byl příslušný podle dosavadních předpisů; postupuje však přitom přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona.

(2) Byl-li však v případě uvedeném v odstavci 1 trest odnětí svobody uložen podmíněně, učiní prokurátor jen rozhodnutí a opatření souvisící s výkonem nepodmíněně uložených vedlejších trestů a se stanovením a vymáháním nákladů trestního řízení vzniklých před 1. lednem 1957.

Zrušují se:

1. zákon č. 87/1950 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), s výjimkou ustanovení §§ 306, 308, 309 a 314,

2. zákon č. 67/1952 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní řád,

3. ustanovení §§ 5 až 13 zákona č. 102/1953 Sb., kterým se mění a doplňují některá ustanovení trestního práva správního,

4. ustanovení § 30 zákona č. 114/1951 Sb., o advokacii,

5. ustanovení § 2 zákona č. 85/1950 Sb., o opatřeních souvisících s úpravou kázeňského práva příslušníků ozbrojených sborů.

(1) Ministr spravedlnosti, ministr vnitra a ministr národní obrany se zmocňují, aby k provedení tohoto zákona vydali nařízení.

(2) Ministr spravedlnosti může také stanovit, které jednoduché úkony, svěřené podle tohoto zákona předsedovi senátu, může vykonávat jiný pracovník soudu.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1957; provedou jej všichni členové vlády.

Zápotocký v. r.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.

Dolanský v. r.

Kopecký v. r.

Ing. Jankovcová v. r.

Poláček v. r.

Barák v. r.

Ing. Šimůnek v. r.

Dr. Kyselý v. r.

Plojhar v. r.

Dr. Šlechta v. r.

Bakuľa v. r.

David v. r.

Ďuriš v. r.

Krajčír v. r.

Krosnář v. r.

Machačová v. r.

Dr. Nejedlý v. r.

Tesla v. r.

Uher v. r.

Beran v. r.

Jonáš v. r.

Reitmajer v. r.

Dr. Škoda v. r.

Bukal v. r.

Dvořák v. r.

Dr. Kahuda v. r.

generál plukovník Lomský v. r.

Dr. Neuman v. r.

Ouzký v. r.

Pospíšil v. r.

Ing. Púčik v. r.

Dr. Vlasák v. r.

Zatloukal v. r.