§ 185 zákoník práce – Pravidla pro určení výše náhrady škody
Zákoník práce · 65/1965 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 185 zákona č. 65/1965 Sb. stanovuje pravidla pro určení výše náhrady škody, kterou zaměstnanec způsobil zaměstnavateli, a upravuje proces projednání a případné písemné dohody o úhradě této škody. Zaměstnavatel určuje výši náhrady škody, kterou po zaměstnanci požaduje, s výjimkou situace, kdy škodu způsobil vedoucí zaměstnanec (statutární orgán nebo jeho zástupce), v takovém případě výši určí nadřízený orgán. (§ 185 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…požadované náhrady škody se zaměstnancem a oznámí mu ji zpravidla nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá.“
- Judikatura: na § 185 odkazují 2 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 65/1965 Sb.
(1) Výši požadované náhrady škody určuje zaměstnavatel; způsobil-li škodu vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem, popřípadě jeho zástupce, sám nebo společně s podřízeným zaměstnancem, určí výši této náhrady nadřízený orgán.
(2) Zaměstnavatel projedná výši požadované náhrady škody se zaměstnancem a oznámí mu ji zpravidla nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá.
(3) Uzná-li zaměstnanec závazek nahradit škodu v určené výši a dohodne-li s ním zaměstnavatel způsob úhrady, je zaměstnavatel povinen uzavřít dohodu písemně, jinak je dohoda neplatná. Zvláštní písemné dohody není však třeba, jestliže již byla škoda uhrazena.
(4) Výši požadované náhrady škody a obsah dohody o způsobu její úhrady, s výjimkou náhrady škody způsobené vyrobením zmetku nebo náhrady nepřesahující 1 000 Kčs, je zaměstnavatel povinen projednat s příslušným odborovým orgánem. Způsobil-li škodu vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem, popřípadě jeho zástupce, sám nebo společně s podřízeným zaměstnancem, určí výši této náhrady nadřízený orgán po projednání s vyšším odborovým orgánem.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnavatel určuje výši náhrady škody, kterou po zaměstnanci požaduje, s výjimkou situace, kdy škodu způsobil vedoucí zaměstnanec (statutární orgán nebo jeho zástupce), v takovém případě výši určí nadřízený orgán.
- Zaměstnavatel musí projednat výši požadované náhrady škody se zaměstnancem a oznámit mu ji zpravidla do jednoho měsíce od zjištění vzniku škody a odpovědnosti zaměstnance.
- Pokud zaměstnanec uzná závazek nahradit škodu a dohodne se se zaměstnavatelem na způsobu úhrady, musí být tato dohoda písemná, jinak je neplatná. Písemná dohoda není nutná, pokud již byla škoda uhrazena.
- Výše požadované náhrady škody a obsah dohody o úhradě musí být projednány s příslušným odborovým orgánem, s výjimkou náhrady škody za zmetek nebo škody nepřesahující 1 000 Kčs.
Na co si dát pozor
- Písemná forma dohody o úhradě škody je klíčová pro její platnost, pokud již škoda nebyla uhrazena.
- Projednání s odborovým orgánem je povinné ve většině případů, což zajišťuje určitou kontrolu a ochranu zaměstnance.
- Lhůta pro oznámení výše náhrady škody zaměstnanci je zpravidla jeden měsíc od zjištění škody a odpovědnosti.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 185
Jak soudy aplikují § 185
Dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu (do jeho měnícího a potvrzujícího výroku o věci samé) Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 11. 8. 2009, sp. zn. 21 Cdo 3207/2008, odmítl, neboť otázku promlčení uplatněného nároku žalobce na náhradu škody i výkladu ustanovení § 185 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, posoudil odvolací soud v souladu s judikaturou.
K žalobě vedlejšího účastníka stěžovatel namítá, že vedlejší účastník opřel svůj nárok na náhradu škody jen o "dohodu ze dne 24. 11. 2005 sepsanou ve smyslu ustanovení § 185 odst. 3 tehdy platného zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, v tehdy platném znění (dále jen "ZP")".