Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 197

§ 197 zákoník práce – Jaké náhrady je zaměstnavatel povinen…

Zákoník práce · 65/1965 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 197 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, stanoví, jaké náhrady je zaměstnavatel povinen poskytnout pozůstalým, pokud zaměstnanec zemřel následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, a upřesňuje, že tyto nároky nejsou závislé na včasném uplatnění nároků zemřelého. (§ 197 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
  • Odkazuje na: § 187
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 65/1965 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Jestliže zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel, je zaměstnavatel povinen v rozsahu své odpovědnosti poskytnout:

a) náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s jeho léčením,

b) náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem,

c) náhradu nákladů na výživu pozůstalých,

d) jednorázové odškodnění pozůstalých,

e) náhradu věcné škody; ustanovení § 187 odst. 3 platí i zde.

(2) Nároky vyplývající z předchozího odstavce nejsou závislé na tom, zda postižený zaměstnanec uplatnil ve stanovené lhůtě své nároky na náhradu škody.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Pokud zaměstnanec zemře v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, zaměstnavatel musí uhradit náklady na jeho léčení a pohřeb, a dále poskytnout náhradu za výživu pozůstalých, jednorázové odškodnění pozůstalých a náhradu věcné škody.
  • Nároky pozůstalých na tyto náhrady nejsou ovlivněny tím, zda zemřelý zaměstnanec stihl včas uplatnit své vlastní nároky na náhradu škody.
  • Náklady na léčení a pohřeb se hradí tomu, kdo je skutečně vynaložil, přičemž od nákladů na pohřeb se odečítá pohřebné ze státní sociální podpory.
  • Náhrada nákladů na výživu pozůstalých je určena těm, kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat, a její výše je omezena průměrným výdělkem zemřelého a dobou, po kterou by zemřelému příslušela náhrada za ztrátu na výdělku.

Na co si dát pozor

  • Při uplatňování nákladů spojených s pohřbem je nutné počítat s odečtením pohřebného poskytnutého státem.
  • Náhrada nákladů na výživu pozůstalých je omezena a nemusí pokrýt plnou výši ztracené výživy, pokud je již částečně hrazena dávkami důchodového zabezpečení.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.