§ 199 zákoník práce – Náhrada nákladů na výživu pozůstalých přísluší pozůstalým
Zákoník práce · 65/1965 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 199 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, stanoví, že pozůstalí mají nárok na náhradu nákladů na výživu, pokud jim zemřelý tuto výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat, přičemž výše této náhrady je omezena průměrným výdělkem zemřelého a nesmí přesáhnout částku, která by náležela zemřelému jako náhrada za ztrátu na výdělku, ani dobu, po kterou by mu náležela. (§ 199 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Odkazuje na: § 195
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 65/1965 Sb.
(1) Náhrada nákladů na výživu pozůstalých přísluší pozůstalým, kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat.
(2) Při výpočtu této náhrady se vychází z průměrného výdělku zemřelého; náhrada nákladů na výživu všech pozůstalých nesmí však úhrnem převýšit částku, do které by příslušela zemřelému náhrada za ztrátu na výdělku podle § 195, a nesmí být poskytována déle než by příslušela zemřelému podle § 195 odst. 4.
(3) Náhrada nákladů přísluší, pokud není uhrazena dávkami důchodového zabezpečení poskytovanými z téhož důvodu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pozůstalí, kteří byli závislí na výživě od zemřelého, mají právo na finanční kompenzaci.
- Výše této náhrady se vypočítává z průměrného výdělku zemřelého, ale má horní limit stanovený podle pravidel pro náhradu za ztrátu na výdělku samotného zemřelého.
- Náhrada se poskytuje pouze v případě, že není již hrazena dávkami důchodového zabezpečení z téhož důvodu.
Na co si dát pozor
- Náhrada je omezena nejen výší, ale i dobou, po kterou by náležela zemřelému náhrada za ztrátu na výdělku.
- Je třeba zohlednit, zda pozůstalí již nepobírají dávky důchodového zabezpečení, které by kryly stejný účel.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.