§ 205b zákoník práce – Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci skutečnou škodu
Zákoník práce · 65/1965 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 205b zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, stanovuje, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci skutečnou škodu, kterou mu způsobil, a to primárně v penězích, pokud ji neodčiní uvedením v předešlý stav. Pokud zaměstnavatel způsobí zaměstnanci škodu (např. poškodí mu osobní věc), musí ji nahradit, obvykle zaplacením peněz. (§ 205b zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec
- Odkazuje na: § 187
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 65/1965 Sb.
(1) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci skutečnou škodu, a to v penězích, pokud škodu neodčiní uvedením v předešlý stav. Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnanec požadovat i náhradu jiné škody. Jde-li o jinou škodu na zdraví než z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (§ 187), platí pro způsob a rozsah její náhrady ustanovení o pracovních úrazech s tím omezením, že jednorázové odškodnění pozůstalým nepřísluší.
(2) Při určení výše škody na věci se vychází z ceny v době poškození.
(3) Náhradu za ztrátu na výdělku vyplácí zaměstnavatel pravidelně jednou měsíčně.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud zaměstnavatel způsobí zaměstnanci škodu (např. poškodí mu osobní věc), musí ji nahradit, obvykle zaplacením peněz.
- Jestliže zaměstnavatel způsobí škodu úmyslně, může zaměstnanec požadovat i náhradu jiné škody, než je jen ta skutečná.
- Při poškození zdraví, které není pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, se náhrada řídí pravidly pro pracovní úrazy, ale pozůstalí nemají nárok na jednorázové odškodnění.
- Výše náhrady za poškozenou věc se určuje podle ceny, kterou věc měla v době, kdy k poškození došlo.
- Náhrada za ztrátu na výdělku, pokud k ní dojde, musí být zaměstnavatelem vyplácena pravidelně každý měsíc.
Na co si dát pozor
- Zaměstnavatel má primární povinnost nahradit skutečnou škodu, ale může se pokusit uvést věc do původního stavu.
- Rozdíl v nároku na náhradu škody existuje v závislosti na tom, zda byla škoda způsobena úmyslně či nikoli.
- Při škodě na zdraví je důležité rozlišovat, zda jde o pracovní úraz/nemoc z povolání, nebo jinou škodu na zdraví, jelikož se liší rozsah náhrady.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.