§ 85c zákoník práce – Překážky v práci při pružné pracovní době
Zákoník práce · 65/1965 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 85c zákona č. 65/1965 Sb. upravuje, jak se posuzují překážky v práci, když zaměstnanec pracuje v režimu pružné pracovní doby, a stanoví pravidla pro napracování neodpracované doby. Překážky na straně zaměstnance: Pokud zaměstnanec nemůže pracovat kvůli překážce na své straně (např. návštěva lékaře), doba strávená v základní pracovní době se považuje za odpracovanou a náleží za ni mzda. (§ 85c zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Překážky v práci při pružné pracovní době
- Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…uvedené ve větě první pro překážky v práci na své straně, je povinen tak učinit bez zbytečného odkladu po jejich odpadnutí, jestliže se zaměstnavatelem nedohodl jinou dobu napracování“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 65/1965 Sb.
(1) Překážky v práci na straně zaměstnance se při uplatnění pružné pracovní doby posuzují jako výkon práce pouze v rozsahu, ve kterém nezbytně zasáhly do základní pracovní doby; v rozsahu, v němž zasáhly do volitelné pracovní doby, se posuzují jako omluvené, nikoliv však jako výkon práce, a neposkytuje se za ně náhrada mzdy. Pokud právní předpis u překážek v práci na straně zaměstnance stanoví přesnou délku nezbytně nutné doby, po kterou zaměstnanci přísluší pracovní volno, nebo jde-li o činnost zástupců zaměstnanců, posuzuje se jako výkon práce celá tato doba.
(2) Překážky v práci na straně zaměstnavatele se posuzují jako výkon práce, pokud zasáhly do směny zaměstnance, a to za každý jednotlivý den při uplatnění
a) pružného pracovního dne nejvýše v rozsahu délky směny připadající zaměstnanci na příslušný den,
b) pružného pracovního týdne a pružného čtyřtýdenního pracovního období nejvýše v rozsahu průměrné délky pracovní směny vyplývající ze stanovené, popřípadě z kratší pracovní doby zaměstnance.
(3) Jestliže zaměstnanec neodpracoval pro omluvené překážky v práci uvedené v odstavci 1 v části věty první za středníkem celou denní pracovní dobu při uplatnění pružného pracovního dne nebo celou týdenní pracovní dobu při uplatnění pružného pracovního týdne, popřípadě celou pracovní dobu připadající na čtyřtýdenní období, protože mu v tom bránila překážka v práci na jeho straně, je povinen tuto neodpracovanou část pracovní doby napracovat v pracovních dnech nejpozději v době do konce příštího kalendářního měsíce, jestliže se zaměstnavatelem nedohodl jinou dobu napracování. Pokud zaměstnanec nemohl napracovat tuto neodpracovanou část pracovní doby v době uvedené ve větě první pro překážky v práci na své straně, je povinen tak učinit bez zbytečného odkladu po jejich odpadnutí, jestliže se zaměstnavatelem nedohodl jinou dobu napracování. Napracování podle věty první a druhé je možné pouze ve volitelné pracovní době, jestliže nebyla dohodnuta jiná doba, a není prací přesčas.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Překážky na straně zaměstnance: Pokud zaměstnanec nemůže pracovat kvůli překážce na své straně (např. návštěva lékaře), doba strávená v základní pracovní době se považuje za odpracovanou a náleží za ni mzda. Doba strávená ve volitelné pracovní době se sice omlouvá, ale nepovažuje se za výkon práce a zaměstnanci za ni nenáleží náhrada mzdy.
- Překážky na straně zaměstnavatele: Pokud zaměstnanec nemůže pracovat kvůli překážce na straně zaměstnavatele (např. porucha stroje), posuzuje se to vždy jako výkon práce, a to v rozsahu délky směny nebo průměrné délky směny, podle konkrétní formy pružné pracovní doby.
- Napracování: Jestliže zaměstnanec kvůli omluvené překážce na své straně neodpracoval celou denní, týdenní nebo čtyřtýdenní pracovní dobu, musí tuto neodpracovanou část napracovat nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce, pokud se se zaměstnavatelem nedohodne jinak. Napracování se provádí ve volitelné pracovní době a není považováno za práci přesčas.
Na co si dát pozor
- Je důležité rozlišovat mezi základní a volitelnou pracovní dobou, protože to má vliv na to, zda se překážka v práci posuzuje jako výkon práce a zda za ni náleží náhrada mzdy.
- Zaměstnanec má povinnost napracovat neodpracovanou dobu z důvodu překážek na své straně, a to v daném termínu, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem jinak.
- Napracování se provádí ve volitelné pracovní době, pokud není dohodnuto jinak, a není považováno za práci přesčas.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 4 Překážky v práci (Vyhláška federálního ministerstva práce )§ 15 Přestupky na úseku pracovní doby (Zákon o inspekci práce)§ 28 Přestupky právnických a podnikajících fyzický (Zákon o inspekci práce)§ 37 Účinnost (Vyhláška o technických prohlídkách vozid)§ 14 Plavební zóny vodních cest České republiky (Vyhláška Ministerstva dopravy o způsobil)