Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 9

§ 9 zákoník práce – Právní úkony v pracovněprávních vztazích činí u zaměstnavatele

Zákoník práce · 65/1965 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 9 zákona č. 65/1965 Sb. stanoví, kdo je oprávněn činit právní úkony jménem zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích a jaké pravomoci mají vedoucí zaměstnanci. U právnické osoby jedná především statutární orgán (např. jednatel, představenstvo), u fyzické osoby jedná zaměstnavatel sám. (§ 9 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec
  • Judikatura: na § 9 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 65/1965 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Právní úkony v pracovněprávních vztazích činí u zaměstnavatele, který je právnickou osobou, především jeho statutární orgán, a u zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, zaměstnavatel; místo nich je mohou činit i osoby jimi pověřené. Jiní zaměstnanci zaměstnavatele, zejména vedoucí jeho organizačních útvarů, jsou oprávněni jako orgány zaměstnavatele činit jménem zaměstnavatele právní úkony vyplývající z jejich funkcí stanovených organizačními předpisy.

(2) Zaměstnavatel může v mezích své působnosti písemně pověřit další své zaměstnance, aby činili určité právní úkony v pracovněprávních vztazích jeho jménem. V písemném pověření musí být uveden rozsah oprávnění pověřeného zaměstnance.

(3) Vedoucí zaměstnanci zaměstnavatele, jimiž se rozumějí jeho orgány (odstavec 1), jakož i jeho další zaměstnanci, kteří jsou pověřeni vedením na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele, jsou oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům zaměstnavatele pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • U právnické osoby jedná především statutární orgán (např. jednatel, představenstvo), u fyzické osoby jedná zaměstnavatel sám. Tyto osoby mohou pověřit někoho jiného.
  • Jiní zaměstnanci, zejména vedoucí organizačních útvarů, mohou činit právní úkony, které vyplývají z jejich funkce podle organizačních předpisů.
  • Zaměstnavatel může písemně pověřit další zaměstnance k činění určitých právních úkonů, přičemž v pověření musí být jasně vymezen rozsah jejich oprávnění.
  • Vedoucí zaměstnanci (včetně statutárního orgánu a pověřených vedoucích na různých stupních řízení) mají právo zadávat pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat práci podřízených a dávat jim závazné pokyny.

Na co si dát pozor

  • Je důležité mít jasně definované organizační předpisy, které stanovují funkce a oprávnění jednotlivých vedoucích zaměstnanců.
  • Při pověřování zaměstnanců k činění právních úkonů je nezbytné, aby pověření bylo písemné a přesně vymezovalo rozsah oprávnění.
  • Zaměstnavatel je vázán úkony svých orgánů a pověřených zaměstnanců, pokud zaměstnanec, se kterým je úkon činěn, nemusel vědět o překročení oprávnění (§ 10 odst. 2).

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 9

3
NS
Nejvyšší soud
19. 1. 2012
NS
Nejvyšší soud
12. 2. 2009
NSS
Nejvyšší správní soud
10. 11. 2004

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 9 zákona 65/1965 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 9

… upravovalo určení mzdy jen u zaměstnance, který byl statutárním orgánem zaměstnavatele (a nevztahovalo se ani "analogicky" na žalovaného, který u žalobce působil jako vedoucí jeho organizační složky) a i když vedoucí organizační složky byl oprávněn činit jménem žalobce v pracovněprávních vztazích právní úkony (srov. § 9 odst.1 větu druhou zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 30.9.2003), je uvedená smlouva v rozporu se zákonem [§ 242 odst.1 písm.a) zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 30.9.2003] jednak proto, …

21 Cdo 4533/2010 · Nejvyšší soud · 19. 1. 2012

Podle ustálené judikatury se zaměstnavatel o důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru dozví dnem, kdy jeho vedoucí zaměstnanec (§ 9 odst. 3 zákona č. 65/1965 Sb., nyní § 11 odst. 4 zák. práce), který je bezprostředně nebo výše nadřízen tomu, kdo porušil pracovní kázeň (povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci) zvlášť závažným způsobem, získal vědomost (dozvěděl se), že se zaměstnanec dopustil takového jednání, které může zakládat důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru.

21 Cdo 626/2008 · Nejvyšší soud · 12. 2. 2009

V této souvislosti poukazuje na § 9 odst. 3 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, podle kterého vedoucí zaměstnanci zaměstnavatele, jimiž se rozumějí jeho orgány, jakož i jeho další zaměstnanci, kteří jsou pověřeni vedením na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele, jsou oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.

2 As 62/2004 · Nejvyšší správní soud · 10. 11. 2004

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.