§ 9 zákoník práce – Právní úkony v pracovněprávních vztazích činí u zaměstnavatele
Zákoník práce · 65/1965 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 9 zákona č. 65/1965 Sb. stanoví, kdo je oprávněn činit právní úkony jménem zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích a jaké pravomoci mají vedoucí zaměstnanci. U právnické osoby jedná především statutární orgán (např. jednatel, představenstvo), u fyzické osoby jedná zaměstnavatel sám. (§ 9 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec
- Judikatura: na § 9 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 65/1965 Sb.
(1) Právní úkony v pracovněprávních vztazích činí u zaměstnavatele, který je právnickou osobou, především jeho statutární orgán, a u zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, zaměstnavatel; místo nich je mohou činit i osoby jimi pověřené. Jiní zaměstnanci zaměstnavatele, zejména vedoucí jeho organizačních útvarů, jsou oprávněni jako orgány zaměstnavatele činit jménem zaměstnavatele právní úkony vyplývající z jejich funkcí stanovených organizačními předpisy.
(2) Zaměstnavatel může v mezích své působnosti písemně pověřit další své zaměstnance, aby činili určité právní úkony v pracovněprávních vztazích jeho jménem. V písemném pověření musí být uveden rozsah oprávnění pověřeného zaměstnance.
(3) Vedoucí zaměstnanci zaměstnavatele, jimiž se rozumějí jeho orgány (odstavec 1), jakož i jeho další zaměstnanci, kteří jsou pověřeni vedením na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele, jsou oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům zaměstnavatele pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- U právnické osoby jedná především statutární orgán (např. jednatel, představenstvo), u fyzické osoby jedná zaměstnavatel sám. Tyto osoby mohou pověřit někoho jiného.
- Jiní zaměstnanci, zejména vedoucí organizačních útvarů, mohou činit právní úkony, které vyplývají z jejich funkce podle organizačních předpisů.
- Zaměstnavatel může písemně pověřit další zaměstnance k činění určitých právních úkonů, přičemž v pověření musí být jasně vymezen rozsah jejich oprávnění.
- Vedoucí zaměstnanci (včetně statutárního orgánu a pověřených vedoucích na různých stupních řízení) mají právo zadávat pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat práci podřízených a dávat jim závazné pokyny.
Na co si dát pozor
- Je důležité mít jasně definované organizační předpisy, které stanovují funkce a oprávnění jednotlivých vedoucích zaměstnanců.
- Při pověřování zaměstnanců k činění právních úkonů je nezbytné, aby pověření bylo písemné a přesně vymezovalo rozsah oprávnění.
- Zaměstnavatel je vázán úkony svých orgánů a pověřených zaměstnanců, pokud zaměstnanec, se kterým je úkon činěn, nemusel vědět o překročení oprávnění (§ 10 odst. 2).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 9
Jak soudy aplikují § 9
… upravovalo určení mzdy jen u zaměstnance, který byl statutárním orgánem zaměstnavatele (a nevztahovalo se ani "analogicky" na žalovaného, který u žalobce působil jako vedoucí jeho organizační složky) a i když vedoucí organizační složky byl oprávněn činit jménem žalobce v pracovněprávních vztazích právní úkony (srov. § 9 odst.1 větu druhou zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 30.9.2003), je uvedená smlouva v rozporu se zákonem [§ 242 odst.1 písm.a) zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 30.9.2003] jednak proto, …
Podle ustálené judikatury se zaměstnavatel o důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru dozví dnem, kdy jeho vedoucí zaměstnanec (§ 9 odst. 3 zákona č. 65/1965 Sb., nyní § 11 odst. 4 zák. práce), který je bezprostředně nebo výše nadřízen tomu, kdo porušil pracovní kázeň (povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci) zvlášť závažným způsobem, získal vědomost (dozvěděl se), že se zaměstnanec dopustil takového jednání, které může zakládat důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru.
V této souvislosti poukazuje na § 9 odst. 3 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, podle kterého vedoucí zaměstnanci zaměstnavatele, jimiž se rozumějí jeho orgány, jakož i jeho další zaměstnanci, kteří jsou pověřeni vedením na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele, jsou oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.