Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 54

§ 54 zákon, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Zkoušející a místo klinického hodnocení

Zákon, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony · 66/2017 Sb. · Zdravotnické a farmaceutické právo

Stručně: Paragraf 54 zákona č. 66/2017 Sb. stanovuje, kdo může být zkoušejícím v klinickém hodnocení, kde se klinické hodnocení smí provádět a za jakých podmínek musí mít poskytovatel zdravotních služeb certifikát správné klinické praxe. (§ 54 zákona č. 66/2017 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Zkoušející a místo klinického hodnocení
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 66/2017 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Zkoušejícím a hlavním zkoušejícím může být pouze lékař splňující podmínky stanovené jiným právním předpisem29) pro výkon tohoto zdravotnického povolání, který má nezbytné vědecké znalosti a zkušenosti s péčí o pacienty s onemocněním nebo stavy, na jejichž léčbu se zaměřuje dané klinické hodnocení, a má znalosti správné klinické praxe.

(2) Klinické hodnocení lze provádět pouze u poskytovatele zdravotních služeb ve zdravotnickém zařízení.

(3) Poskytovatel zdravotních služeb, u něhož je prováděno klinické hodnocení, v němž dochází k prvnímu podání hodnoceného léčivého přípravku člověku, a poskytovatel zdravotních služeb, u něhož je prováděno klinické hodnocení bez léčebného nebo preventivního efektu pro subjekty hodnocení, a to zejména bioekvivalenční a farmakokinetická klinická hodnocení, musí být držitelem certifikátu správné klinické praxe vydaného Ústavem.

(4) Pro poskytovatele zdravotních služeb neuvedené v odstavci 3, u nichž jsou prováděna klinická hodnocení, není získání certifikátu správné klinické praxe povinné; mohou však o jeho vydání požádat.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Kdo může provádět klinické hodnocení: Zkoušejícím (a hlavním zkoušejícím) může být pouze lékař, který splňuje zákonné podmínky pro výkon svého povolání, má potřebné vědecké znalosti a zkušenosti s léčbou daných onemocnění a zná správnou klinickou praxi.
  • Kde se klinické hodnocení provádí: Klinické hodnocení je možné provádět výhradně u poskytovatelů zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních.
  • Certifikace správné klinické praxe: Poskytovatelé zdravotních služeb, kteří provádějí klinické hodnocení s prvním podáním léku člověku, nebo hodnocení bez léčebného/preventivního efektu (např. bioekvivalenční studie), musí mít certifikát správné klinické praxe vydaný Ústavem.
  • Dobrovolná certifikace: Ostatní poskytovatelé zdravotních služeb, kteří provádějí klinická hodnocení, nemusí mít tento certifikát povinně, ale mohou o něj požádat.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 7 ZKOUŠEJÍCÍ (Vyhláška o správné klinické praxi a bliž)§ 7 ZKOUŠEJÍCÍ (Vyhláška Ministerstva zdravotnictví a Mi)§ 54 Zkoušející a místo klinického hodnocení (Zákon o léčivech a o změnách některých s)§ 8 Činnosti monitora (Vyhláška o správné klinické praxi a bliž)§ 53c Stanovisko (Zákon o léčivech a o změnách některých s)