§ 2 vyhláška ministerstva financí o místních poplatcích – Poplatek za užívání veřejného prostranství
Vyhláška ministerstva financí o místních poplatcích · 67/1966 Sb. · Daňové právo
Stručně: Paragraf 2 vyhlášky 67/1966 Sb. definuje, co je předmětem poplatku za užívání veřejného prostranství a co se pro účely této vyhlášky považuje za veřejné prostranství. Poplatek se platí za specifické činnosti na veřejném prostranství, jako je umístění stavebních, prodejních nebo reklamních zařízení, postavení atrakcí, prodej určitých výrobků, trvalé parkování mimo hlídaná parkoviště a skládky. (§ 2 zákona č. 67/1966 Sb., vyhláška ministerstva financí o místních poplatcích, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Poplatek za užívání veřejného prostranství
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 67/1966 Sb.
(1) Předmětem poplatku je zvláštní užívání veřejného prostranství, a to k umístění stavebních, prodejních nebo reklamních zařízení, k postavení zařízení cirkusů, lunaparků a jiných atrakcí, k prodeji lesních plodin, zemědělských nebo květinářských výrobků, k trvalému parkování motorových vozidel mimo hlídaná parkoviště a k skládkám všeho druhu.
(2) Užívá-li veřejného prostranství organizace k umístění stavebních zařízení nebo při stavbě a rekonstrukcích inženýrských sítí, vybírá se poplatek jen z plochy převyšující dohodnutý rozsah užívání veřejného prostranství a z celé plochy při překročení dohodnuté doby užívání.
(3) Veřejným prostranstvím podle této vyhlášky jsou silnice, ulice, náměstí, vnitroblokové spojovací cesty a tržiště. V pochybnostech je národní výbor oprávněn rozhodnout, zda ve sporném případě jde o veřejné prostranství.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Poplatek se platí za specifické činnosti na veřejném prostranství, jako je umístění stavebních, prodejních nebo reklamních zařízení, postavení atrakcí, prodej určitých výrobků, trvalé parkování mimo hlídaná parkoviště a skládky.
- Pokud organizace užívá veřejné prostranství pro stavební zařízení nebo inženýrské sítě, platí poplatek jen za plochu nad dohodnutý rozsah nebo za celou plochu při překročení dohodnuté doby.
- Za veřejné prostranství se považují silnice, ulice, náměstí, vnitroblokové spojovací cesty a tržiště; v případě pochybností rozhoduje národní výbor.
Na co si dát pozor
- Důležité je rozlišit, zda jde o "zvláštní užívání" veřejného prostranství, které podléhá poplatku, od běžného užívání.
- Organizacím se doporučuje pečlivě dodržovat dohodnutý rozsah plochy a dobu užívání veřejného prostranství, aby se vyhnuly poplatkům za překročení.
- V případě nejistoty, zda se jedná o veřejné prostranství, je vhodné se obrátit na národní výbor, který je oprávněn o tom rozhodnout.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ (Zákon České národní rady o místních popl)§ 4 POPLATEK ZA UŽÍVÁNÍ VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ (Zákon České národní rady o místních popl)§ 14 Zavedení poplatku (Zákon České národní rady o místních popl)§ 2 (Zákon, kterým se mění zákon č. 565/1990 )§ 33 Zrušovací ustanovení (Vyhláška o rozpočtové skladbě)