§ 11 Zákon o hospodářských vztazích mezi socialistickými organizacemi – Počítání času
Zákon o hospodářských vztazích mezi socialistickými organizacemi · 69/1958 Sb. · § 11 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 11 zákona č. 69/1958 Sb. stanoví pravidla pro počítání lhůt, a to jak u lhůt určených ve dnech, tak u lhůt určených v týdnech, měsících nebo letech.
§ 11 Počítání času
(1) Lhůta určená podle dnů počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek.
(2) Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v posledním měsíci, připadá konec lhůty na poslední den měsíce.
Paragraf 11 zákona č. 69/1958 Sb. stanoví pravidla pro počítání lhůt, a to jak u lhůt určených ve dnech, tak u lhůt určených v týdnech, měsících nebo letech.
Co to znamená v praxi
Lhůta ve dnech: Pokud je lhůta stanovena na určitý počet dnů, začíná se počítat až den následující po události, která je pro začátek lhůty rozhodující. Den události se tedy do lhůty nezapočítává.
Lhůta v týdnech, měsících nebo letech: Konec takové lhůty připadá na den, který má stejné jméno (u týdnů) nebo stejné číslo (u měsíců a let) jako den, kdy nastala událost, od níž se lhůta počítá.
Chybějící den v posledním měsíci: Pokud by v posledním měsíci lhůty určené v měsících nebo letech neexistoval den se stejným číslem (např. 30. únor), pak konec lhůty připadne na poslední den tohoto měsíce.
Na co si dát pozor
Při počítání lhůt ve dnech je klíčové si uvědomit, že den, kdy nastala rozhodná událost, se do lhůty nezapočítává.
U delších lhůt (týdny, měsíce, roky) je důležité správně určit den, který se shoduje s počátečním dnem, a pamatovat na pravidlo pro případ, kdy takový den v posledním měsíci chybí.