§ 4 zákon o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů – Úřad práce plní úkoly v oblastech a) zaměstnanosti
Zákon o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů · 73/2011 Sb. · Správní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 4 zákona 73/2011 upravuje, jakým způsobem a u kterého úřadu práce mohou zaměstnanci uplatnit své mzdové nároky v případě platební neschopnosti zaměstnavatele a jaké jsou s tím spojené informační povinnosti. Zaměstnanec může podat žádost o uspokojení mzdových nároků na kterékoli krajské pobočce Úřadu práce nebo kontaktním pracovišti. (§ 4 zákona č. 73/2011 Sb., zákon o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: dítě, zaměstnavatel, zaměstnanec
- Judikatura: na § 4 odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 73/2011 Sb.
(1) Úřad práce plní úkoly v oblastech
a) zaměstnanosti,
b) ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele,
c) státní sociální podpory,
d) pomoci v hmotné nouzi,
e) inspekce poskytování sociálně-právní ochrany,
f) dávek pěstounské péče,
g) náhradního výživného pro nezaopatřené dítě,
h) služby péče o dítě v dětské skupině,
i) dávky státní sociální pomoci,
v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti3), zákonem o integračním sociálním podniku18), zákonem o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů4), zákonem o sociálně-právní ochraně dětí11), zákonem o státní sociální podpoře5), zákonem o náhradním výživném17), zákonem o dávce státní sociální pomoci, zákonem o pomoci v hmotné nouzi10) a zákonem o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině20).
(2) Úřad práce je přístupovým místem pro zajištění elektronické komunikace v oblasti sociálního zabezpečení a zaměstnanosti mezi členskými státy Evropské unie.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnanec může podat žádost o uspokojení mzdových nároků na kterékoli krajské pobočce Úřadu práce nebo kontaktním pracovišti.
- O nároku rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce, která je místně příslušná podle sídla, místa podnikání nebo bydliště zaměstnavatele.
- Pokud zaměstnanec podá žádost u nepříslušné pobočky, tato pobočka ji postoupí té správné.
- Úřad práce informuje o možnosti uplatnění mzdových nároků a o lhůtách pro jejich uplatnění, a to vyvěšením na úřední desce a zveřejněním na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.
Na co si dát pozor
- Zaměstnanec, který se nezdržuje v České republice, musí mít zástupce pro doručování písemností a sdělit číslo účtu u peněžního ústavu.
- Mzdové nároky je nutné uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů od zveřejnění informací místně příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 4
Jak soudy aplikují § 4
… v oblasti státní politiky zaměstnanosti [§ 3 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti] a plní úkoly mimo jiné v oblastech státní sociální podpory, dávek pro osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči, pomoci v hmotné nouzi, inspekce poskytování sociálně-právní ochrany či dávek státní sociální pomoci (§ 4 odst. 1 zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky).
Možnost takového postupu dovozuje žalobkyně z § 5 písm. a) bodu 5 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“), neboť úřad práce podle § 4 zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Úřadu práce“), plní „úkoly v oblastech státní sociální podpory v rozsahu a za podmínek daných dalšími speciálními zákony, a to mimo jiné tedy i dle zákona o státní sociální …
Výkladem § 78 odst. 8 zákona o zaměstnanosti ve spojení s § 8a zákona o zaměstnanosti a § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky (dále jen „zákon o Úřadu práce“) považuje Nejvyšší správní soud za orgán příslušný k provedení předmětného úkonu Krajskou pobočku Úřadu práce, a to jako správního orgánu prvního stupně. [19] Pro podporu uvedené argumentace lze odkázat také na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2008, č. j. …