10 Ads 316/2016 — Nejvyšší správní soud

10 A 65/2025- 185 - text 15 10 A 65/2025 USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobce: Mgr. R. K. zastoupen advokátkou Mgr. Janou Hrdličkovou sídlem Myslíkova 2020/4, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Úřad práce České republiky sídlem Dobrovského 1278/25, 170 00 Praha 7 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v nezákonnosti vedení výběrového řízení vyhlášeného 31. 3. 2025 pod č. j. UPCR-2025/46872-78099812 na služební místo rada – vedoucí Oddělení zaměstnanosti Kontaktního pracoviště Beroun, Krajské pobočky Úřadu práce České republiky v Příbrami takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Základ sporu. 1. Žalobce zastával na základě rozhodnutí generálního ředitele žalovaného z 26. 11. 2020 služební místo představeného – vedoucího Oddělení zprostředkování, evidence a PvN, poradenství a dalšího vzdělávání Kontaktního pracoviště v Berouně Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Příbrami (dále „krajská pobočka“). 2. Rozhodnutím generálního ředitele z 31. 3. 2025 byl žalobce z tohoto služebního místa odvolán z důvodu jeho zrušení podle § 60 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 61 odst. 1 písm. c) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě. Dne 1. 4. 2025 totiž nabyla účinnosti změna systemizace služebních a pracovních míst z 28. 3. 2025, jejímž důsledkem bylo zrušení žalobcem vedeného oddělení. Toto oddělení se stalo součástí nově vzniklého Oddělení zaměstnanosti. Žalobcův služební poměr na dobu neurčitou nadále trval a žalobce byl rozhodnutím z 23. 5. 2025 převeden na služební místo expert poradce právě v Oddělení zaměstnanosti uvedené krajské pobočky. 3. Dne 31. 3. 2025 vyhlásil generální ředitel žalovaného výběrové řízení na služební místo rada – vedoucí Oddělení zaměstnanosti (dále „výběrové řízení“). Žalobce se do tohoto výběrového řízení přihlásil. Dne 15. 4. 2025 se konal ústní pohovor, jejž se žalobce zúčastnil. Dne 25. 4. 2025 vydala ředitelka krajské pobočky Vyrozumění o ukončení výběrového řízení, v němž informovala žalobce, že uspěl, ale na dané místo jmenován nebude, protože jako nejvhodnější byl vybrán jiný žadatel, jenž byl na toto služební místo již také jmenován. 2. Průběh soudního řízení. 4. Žalobou podanou 15. 6. 2025 se žalobce domáhal, aby soud vydal rozsudek, jímž by: 1) Určil, že výběrové řízení bylo nezákonné. 2) Uložil žalovanému povinnost výběrové řízení zrušit. 3) Nařídil žalovanému vyhlásit na dané služební místo nové výběrové řízení. 4) Přiznal žalobci odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši 500 000 Kč. 5. Žalobce v žalobě vylíčil, že na počátku roku 2024 nastoupila do krajské pobočky nová ředitelka, Mgr. M. B., čímž započala významná změna poměrů. Žalobce prostřednictvím svého bezprostředně nadřízeného ředitele, Mgr. P. B., (dále „ředitel“) čelil více než rok neodůvodněnému a nepřiměřenému nátlaku. Projevoval se tak, že byl opakovaně prošetřován kvůli údajnému bossingu, aniž by byl seznámen s jakýmkoli konkrétním obviněním, a musel řediteli zasílat pravidelné přehledy své komunikace s podřízenými. V rámci toho se konaly také pohovory všech členů oddělení s psycholožkou. Ve výsledku však nebyla zjištěna žádná žalobcova pochybení, s výjimkou drobných a obvyklých komunikačních nedorozumění. Příčinou napětí v oddělení byla vysoká pracovní zátěž a nedostatek pracovníků, a prošetřování celou situaci ještě zhoršilo. Další nevhodný ředitelův krok představovalo vystoupení na jedné poradě, kde zasáhl do žalobcovy kompetence ve vztahu k podřízeným pracovnicím. Proti tomuto postupu podal žalobce stížnost, kterou ředitelka krajské pobočky vyhodnotila jako důvodnou. Přesto si posteskl, že ředitelka se nevěnovala všemu, nač žalobce ve stížnosti upozornil. Žalobce dále popsal řadu schůzek na různých úrovních, které se ohledně situace v jeho oddělení postupně konaly, ale složité poměry neurovnaly. V postupu nadřízených spatřoval žalobce projevy diskriminace. 6. Nezákonnost výběrového řízení žalobce dovozoval z několika okolností. Předně byl součástí tříčlenné výběrové komise právě jeho dřívější nadřízený ředitel, jenž byl s ohledem na shora popsaný vztah k žalobci podjatý. Ředitel měl zjevně možnost výsledek výběrového řízení ovlivnit, ale na svou podjatost neupozornil, ačkoli k tomu byl povinen. Nelze tak klást žalobci k tíži, že námitku podjatosti nepodal okamžitě. Dále byl žalobce při pohovoru zkoušen z otázek náležejících do okruhu státní služby, jenž nebyl uveden na pozvánce k pohovoru, konkrétně šlo o přezkušování znalostí ohledně odvolání představeného a úřednické zkoušky. Také v průběhu výběrového řízení žalobce spatřoval porušení zákazu diskriminace. Nakonec poukázal žalobce na některé nesrovnalosti ohledně jmenování vítězné uchazečky, jež začala vykonávat svou funkci ještě před tím, než rozhodnutí o jmenování nabylo právní moci. 7. Soud vyzval přípisem z 2. 7. 2025 žalobce ke sdělení, zda se požadavek na přiznání odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši 500 000 Kč, formulovaný v bodu 4) žalobního návrhu, vztahuje výhradně k diskriminaci během žalobcova působení ve funkci vedoucího oddělení, nebo také k pochybením při výběrovém řízení, a případně která část požadované částky připadá na který z těchto nároků. 8. Podáním z 8. 7. 2025 žalobce sdělil soudu, že požadavek na přiznání odškodnění za porušení zákazu diskriminace se v části 250 000 Kč vztahuje k diskriminaci při výkonu funkce vedoucího oddělení a v části 250 000 Kč k průběhu výběrového řízení. 9. Usnesením z 10. 7. 2025 soud vyloučil žalobu o zaplacení náhrady nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč za diskriminaci žalobce ze strany žalovaného a za nezákonně vedené výběrové řízení vyhlášené generálním ředitelem žalovaného 31. 3. 2025 k samostatnému projednání. Této věci byla následně přidělena spisová značka 10 A 88/2025, a usnesením ze 17. 10. 2025 ji soud odmítl z důvodu nedostatku působnosti správního soudu k projednání tohoto nároku. Zároveň soud poučil žalobce o možnosti podat do jednoho měsíce od právní moci usnesení žalobu k soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení. 10. V doplnění žaloby z 16. 9. 2025 žalobce mimo jiné uvedl, že se žalobou dožaduje nejen zrušení předmětného výběrového řízení a vyhlášení nového, ale i soudní ochrany před diskriminací a nerovným zacházením žalovaného. Žalobní petit však žalobce nijak neupravil. 11. Soud proto žalobce usnesením z 28. 1. 2026 vyzval, ať odstraní nejasnosti ohledně toho, čeho se žalobou domáhá. Informoval jej, že v žalobě a jejím doplnění lze potenciálně spatřovat i další nároky než ty uvedené v žalobním petitu, a poučil jej, že pokud se žalobce domáhá něčeho dalšího, je třeba, aby příslušným způsobem upravil i návrh výroku rozsudku. Zároveň soud stanovil žalobci podle § 52 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále „s. ř. s.“) shodnou lhůtu pro doplnění jeho tvrzení a důkazních návrhů a poučil jej, že k později uplatněným tvrzením a návrhům přihlédne jen tehdy, jestliže nastaly po rozhodném dni nebo jestliže je žalobce bez své viny nemohl včas uvést. Poslední den této lhůty připadl na 9. 2. 2026. 12. Doplněním žaloby z 9. 2. 2026 žalobce částečně rozšířil dosavadní žalobní argumentaci, návrh výroku rozsudku však ponechal beze změny. 13. Doplněním žaloby z 16. 3. 2026 žalobce svou žalobní argumentaci ještě dále rozšířil a mimo jiné poukázal na účelovost zrušení oddělení, jež žalobce dříve vedl, a jeho sloužení s jiným oddělením, které měly být motivovány právě snahou zbavit se žalobce. 14. Postoj žalovaného k žalobě je následující. Žalovaný předně opakovaně vyjádřil přesvědčení, že žaloba by neměla směřovat proti němu, ale proti služebnímu funkcionáři, jenž ve věci rozhodl v posledním stupni. K dotazu soudu doplnil, že za takového funkcionáře považuje svého generálního ředitele. Žalobu samotnou považoval žalovaný za nepřípustnou, mimo jiné proto, že žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem. Nebyl-li žalobce spokojen s tím, jak ředitelka krajské pobočky vyřídila jeho stížnost na Mgr. P. B., mohl požádat podle § 157 odst. 8 zákona č. 500/2004 Sb., správní rád, o její přešetření, což neučinil. 15. Žalovaný dále popsal, že mezi žalobcem a jeho podřízenými zjevně docházelo na pracovišti ke konfliktům. Na žalobce si stěžovaly podřízené zaměstnankyně, což je zachyceno v jednotlivých žádostech o podání vysvětlení určených žalobci. Jeho nadřízený ředitel mu poté uložil zdržet se hrubého chování a vyhrožování podřízeným. Tyto okolnosti však nezakládaly ředitelovu podjatost v pozdějším výběrovém řízení. Ostatně ani žalobce nevznesl námitku podjatosti bezprostředně poté, co se o údajném důvodu podjatosti dozvěděl, proto je jeho nynější argumentace nepřípustná. Žalovaný nepovažoval za důvodné ani výhrady vůči otázkám položeným při pohovoru. Z metodického pokynu nejvyššího státního tajemníka č. 1/2023 vyplývá, že součástí pohovoru může být i ověření schop