§ 131 zákon, kterým se mění a doplňuje zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Zaměstnavatel poskytuje za podmínek a ve výši stanovené…
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 74/1994 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Tento paragraf stanovuje, že zaměstnavatel musí zaměstnancům proplácet cestovní, stěhovací a jiné výdaje vzniklé při plnění pracovních povinností, a za určitých podmínek i náhrady za opotřebení vlastního nářadí či zařízení používaného pro práci. Zaměstnavatel je povinen hradit zaměstnancům náklady spojené s cestováním, stěhováním nebo jiné výdaje, které jim vzniknou, když plní své pracovní úkoly. (§ 131 zákona č. 74/1994 Sb., zákon, kterým se mění a doplňuje zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec
- Odkazuje na: § 132, Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách (44/1994 Sb.)
- Judikatura: na § 131 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 74/1994 Sb.
Zaměstnavatel poskytuje za podmínek a ve výši stanovené zvláštním zákonem35) zaměstnancům náhrady cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, které jim vzniknou při plnění pracovních povinností. Za podmínek a ve výši dohodnuté v kolektivní smlouvě nebo stanovené ve vnitřním předpisu poskytuje zaměstnavatel zaměstnancům náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce, pokud jich používají s jeho souhlasem; to se nevztahuje na používání motorového vozidla, používaného se souhlasem zaměstnavatele pro výkon práce. To platí i pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost.
35) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.“.
79. § 132 zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnavatel je povinen hradit zaměstnancům náklady spojené s cestováním, stěhováním nebo jiné výdaje, které jim vzniknou, když plní své pracovní úkoly.
- Výše a podmínky proplácení cestovních, stěhovacích a jiných výdajů jsou určeny zvláštním zákonem (v době platnosti tohoto paragrafu to byl zákon o cestovních náhradách).
- Pokud zaměstnanec používá vlastní nářadí, zařízení nebo jiné předměty potřebné pro práci se souhlasem zaměstnavatele, má nárok na náhradu za jejich opotřebení.
- Podmínky a výše náhrad za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů se sjednávají v kolektivní smlouvě nebo stanoví ve vnitřním předpisu zaměstnavatele.
Na co si dát pozor
- Ustanovení o náhradách za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů se nevztahuje na používání vlastního motorového vozidla pro výkon práce se souhlasem zaměstnavatele.
- Povinnost poskytovat tyto náhrady platí i pro zaměstnavatele, kteří nevykonávají podnikatelskou činnost.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 131
Jak soudy aplikují § 131
Vzhledem k tomu, že „nebylo prokázáno uzavření nájemní smlouvy\" mezi účastníky, při posouzení otázky náhrady nákladů za používání vlastního motorového vozidla žalobcem odvolací soud vycházel z ustanovení § 131 písm. b) zák. práce „ve znění před novelou provedenou zákonem č. 74/1994 Sb.\". Protože však pro výpočet výše této náhrady nebyl vydán uvedeným ustanovením předpokládaný pracovněprávní předpis, ztotožnil se odvolací soud se závěrem soudu prvního stupně, že do 30.4.1992 je třeba „analogicky vycházet\" z vyhlášky č. 57/1979 Sb. a od 1.5.1992 ze …