§ 32 vyhláška ministrů spravedlnosti a zahraničních věcí, kterou se uveřejňuje soudní řád mezistátního rozhodčího soudu československo-rakouského podle článku 36 úmluvy s Rakouskem ze dne 18. června 1924, č. 60 Sb. z. a n. 1926, o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách. – Vzdání se jednání.
Vyhláška ministrů spravedlnosti a zahraničních věcí, kterou se uveřejňuje soudní řád mezistátního rozhodčího soudu československo-rakouského podle článku 36 úmluvy s Rakouskem ze dne 18. června 1924, č. 60 Sb. z. a n. 1926, o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách. · 75/1927 Sb. · Procesní právo
Stručně: Paragraf 32 stanoví, že stěžovatel, navrhovatel a v určitých případech i žalobce se mohou vzdát ústního jednání před mezistátním rozhodčím soudem, přičemž pokud s tím souhlasí všichni účastníci nebo se k tomu nevyjádří a soud jednání nepovažuje za nutné, rozhodne se bez něj v neveřejném zasedání. (§ 32 zákona č. 75/1927 Sb., vyhláška ministrů spravedlnosti a zahraničních věcí, kterou se uveřejňuje soudní řád mezistátního rozhodčího soudu československo-rakouského podle článku 36 úmluvy s Rakouskem ze dne 18. června 1924, č. 60 Sb. z. a n. 1926, o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách., stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Vzdání se jednání.
- Týká se: soud, žalobce
- Odkazuje na: § 13
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 75/1927 Sb.
Stěžovatel, navrhovatel (§ 13, odst. 1, lit. b) a pokud je sporná jedině právní otázka, i žalobce mohou se vzdáti ústního jednání. Souhlasí-li všichni účastníci nebo nepodají-li k tomu vyjádření a nepokládá-li rozhodčí soud jednání ze zvláštních důvodů nutným, budiž rozhodnuto bez jednání v sezení neveřejném. Vzdání se musí býti oznámeno před ustanovením roku a nelze ho odvolati.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Účastníci řízení, konkrétně stěžovatel, navrhovatel a žalobce (pokud jde jen o právní otázku), mají možnost se vzdát práva na ústní projednání věci před rozhodčím soudem.
- Pokud se účastníci vzdají ústního jednání a soud to schválí, nebo pokud se k tomu nevyjádří a soud nevidí důvod pro jednání, bude rozhodnuto v neveřejném zasedání bez přítomnosti stran.
- Vzdání se ústního jednání musí být oznámeno před stanovením termínu jednání a nelze ho později vzít zpět.
Na co si dát pozor
- Možnost vzdát se ústního jednání je omezena na konkrétní typy účastníků (stěžovatel, navrhovatel, žalobce za specifických podmínek).
- Soud může i přes vzdání se jednání trvat na jeho konání, pokud shledá zvláštní důvody pro jeho nutnost.
- Rozhodnutí o vzdání se ústního jednání je konečné a nelze jej odvolat, jakmile je oznámeno před ustanovením termínu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 14 (Zákon o řízení ve věcech soudců a státní)§ 97 (Vyhláška o katastru nemovitostí (katastr)§ 16 Zánik členství v radě (Zákon o audiovizuálních dílech a podpoře)§ 190f (Obchodní zákoník)§ 11e Zánik členství v představenstvu (Zákon o audiovizuálních dílech a podpoře)