Zákon ČNR o státní správě ve školství

(1) Děti československých státních občanů mohou plnit povinnou školní docházku mimo území Československé socialistické republiky, pokud v případech odůvodněných zájmy společnosti a rodičů odjíždějí k dočasnému pobytu s rodiči do zahraničí (dále jen „zvláštní způsob plnění povinné školní docházky“).

(2) O zvláštním způsobu plnění povinné školní docházky rozhoduje okresní národní výbor, v jehož územním obvodu dítě plní povinnou školní docházku nebo tuto povinnost má plnit.

(3) Podrobnosti o zvláštním způsobu plnění povinné školní docházky stanoví ministerstvo školství obecně závazným právním předpisem.

(1) O zařazování dětí do základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči, do zvláštní školy, do pomocné školy11) a do mateřské školy pro děti vyžadující zvláštní péči12) rozhoduje okresní národní výbor příslušný podle místa bydliště dítěte.

(2) Podrobnosti o zařazování dětí do škol pro mládež vyžadující zvláštní péči stanoví ministerstvo školství po projednání s ministerstvem zdravotnictví České socialistické republiky a ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky obecně závazným právním předpisem.

(1) Hodnocení a klasifikace žáků základních škol, středních škol a škol pro mládež vyžadující zvláštní péči je součástí jejich výchovy a vzdělávání. Účelem hodnocení a klasifikace je přispívat k odpovědnému vztahu žáka k výchově a vzdělávání v souladu se školskými předpisy. Výsledky hodnocení a klasifikace uvede škola na vysvědčení.

(2) Pravidla hodnocení a klasifikace žáků stanoví ministerstvo školství obecně závazným právním předpisem.

Vysvědčení vydaná školami ve Slovenské socialistické republice platí i v České socialistické republice.

(1) Za vzorné chování, za vzorné plnění povinností, za významný projev aktivity nebo za statečný čin může být žáku nebo učni udělena pochvala nebo jiné ocenění.

(2) Proviní-li se žák nebo učeň proti školnímu řádu, mohou se mu podle závažnosti provinění uložit některá z těchto výchovných opatření: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy; u žáků středních škol nebo zvláštních odborných učilišť, kteří splnili povinnou školní docházku, se může uložit též podmíněné vyloučení ze studia nebo vyloučení ze studia. O podmíněném vyloučení ze studia rozhoduje ředitel školy, o vyloučení ze studia rozhoduje krajský národní výbor, který školu odborně vede; jde-li o žáka středního odborného učiliště nebo zvláštního odborného učiliště, po projednání s organizací, pro kterou se žák připravuje.

(3) Výchovná opatření uvedená v odstavci 2 se mohou ukládat do jednoho měsíce ode dne, kdy se o provinění žáka dozvěděl pedagogický pracovník školy příslušný k uložení výchovného opatření, nebo, jde-li o vyloučení ze studia, krajský národní výbor, který školu odborně vede, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák provinění dopustil.

(4) Pravidla chování žáků a učňů (školní řád), jakož i podrobnosti o druzích a stupních výchovných opatření stanoví ministerstvo školství obecně závazným právním předpisem.

(1) O přijetí žáka do střední školy13) rozhoduje ředitel školy ve lhůtě stanovené prováděcím předpisem.

(2) K posouzení studijních předpokladů uchazečů o studium na střední škole zřizuje ředitel školy se souhlasem krajského národního výboru přijímací komisi jako svůj poradní orgán.

(3) Uchazeč o studium na střední škole podává přihlášku ke studiu písemně ve lhůtě stanovené prováděcím předpisem škole, kterou navštěvuje, nebo organizaci, s níž je v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu. Ředitel školy nebo vedoucí organizace postoupí přihlášku s připojenou osobní charakteristikou uchazeče ve lhůtě stanovené prováděcím předpisem škole, na kterou se uchazeč hlásí.

(4) Pro přijetí žáka do střední školy jsou rozhodující jeho klasifikace ze základní školy nebo základní devítileté školy, jeho osobní charakteristika schválená ředitelem základní školy nebo základní devítileté školy nebo vedoucím organizace, s níž je v pracovním poměru nebo v obdobném pracovním vztahu, vyjádření lékaře o zdravotním stavu uchazeče a jeho zdravotní způsobilosti ke studiu a k výkonu povolání, na které se studiem připravuje, a výsledek přijímací zkoušky, pokud je tato zkouška předepsána. Pro přijetí žáka do středního odborného učiliště je potřebné též vyjádření organizace, pro kterou má být žák připravován.

(5) V případech, kdy žák, který úspěšně ukončil základní školu a nemá ukončenou povinnou školní docházku, nebyl přijat ke studiu ve střední škole, do které se přihlásil nebo přihlášku ke studiu do střední školy nepodal, ani si nevybral žádnou školu, kterou mu krajský národní výbor nabídl v rámci volných míst ve středních školách v kraji, zahájí přijímací řízení z vlastního podnětu ředitel střední školy určené krajským národním výborem, v jehož územním obvodu plní nebo má plnit žák povinnou školní docházku.

(6) Jestliže je to z hlediska přípravy žáka uvedeného v odstavci 5 vhodnější, určí na žádost žáka po vyjádření jeho zákonného zástupce střední školu jiný krajský národní výbor v dohodě s příslušným krajským národním výborem;9c) v takovém případě zahájí přijímací řízení z vlastního podnětu ředitel takto určené střední školy.

(7) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může uchazeč podat do osmi dnů prostřednictvím ředitele školy odvolání k národnímu výboru, který školu odborně vede; ředitel školy nemůže o odvolání sám rozhodnout.

(8) Termíny pro podání přihlášky, termíny přijímací zkoušky, lhůtu k předání přihlášky řediteli střední školy a lhůtu, do které je ředitel této školy povinen rozhodnout, stanoví ministerstvo školství po projednání se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem.

(9) Ve zvlášť odůvodněných případech může ministr školství pravomocné rozhodnutí o nepřijetí ke studiu ve střední škole zrušit a rozhodnout, že uchazeč se přijímá ke studiu ve střední škole; pokud jde o střední zdravotnické školy, přísluší tato pravomoc ministru zdravotnictví České socialistické republiky.

(1) Stipendium a hmotné zabezpečení ze státních rozpočtových prostředků přiznává a odnímá žákům středních škol14) ředitel školy.

(2) Postup při přiznávání a odnímání stipendia a hmotného zabezpečení žáků stanoví ministerstvo školství a ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky obecně závazným právním předpisem.

(1) Žákům středních škol a zvláštních odborných učilišť, kteří splnili povinnou školní docházku, může být z vážných důvodů osobních, zejména zdravotních, přerušeno studium, a to až na dobu dvou let. O přerušení studia rozhoduje ředitel školy. Po uplynutí doby přerušeného studia pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo studium přerušeno.

(2) Podrobnosti o přerušení studia stanoví ministerstvo školství po projednání se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem.

(1) V prvním a druhém ročníku studia ve střední škole nebo zvláštním odborném učilišti se umožňuje ze závažných důvodů změna studijního nebo učebního oboru; tuto změnu lze vázat na vykonání rozdílové zkoušky. Přestup na jinou školu téhož druhu se umožňuje ve všech ročnících studia ve střední škole nebo ve zvláštním odborném učilišti.

(2) Změna studijního nebo učebního oboru nebo přestup na jinou školu se povoluje v souladu s plánem přípravy pracovníků pro jednotlivé obory.

(3) Změnu studijního nebo učebního oboru v rámci téže školy povoluje ředitel školy; jde-li o žáka středního odborného učiliště nebo zvláštního odborného učiliště, po projednání s organizací, pro kterou se žák připravuje. Přestup na jinou školu povoluje ředitel školy, do které se žák hlásí, po projednání s ředitelem školy, kterou žák navštěvuje; jde-li o žáka středního odborného učiliště nebo zvláštního odborného učiliště, i s organizací, pro kterou se žák připravuje, a pokud v důsledku přestupu na jinou školu má dojít ke změně této organizace, též v dohodě s organizací, pro kterou se má žák připravovat.14a)

(4) Ministerstvo školství stanoví obecně závazným právním předpisem bližší podmínky o změnách studijního nebo učebního oboru nebo přestupu na jinou školu.

(1) Do vyššího ročníku postupuje žák, který prospěl.

(2) Žák, který neprospěl v období, kdy plní povinnou školní docházku, opakuje ročník.

(3) Žáku, který neprospěl v některém školním roce po splnění povinné školní docházky, může ředitel školy povolit opakování ročníku. Jde-li o žáka středního odborného učiliště nebo zvláštního odborného učiliště, opakování ročníku povoluje po projednání s organizací, pro kterou se žák připravuje.

(4) Podrobnosti o postupu žáka do vyššího ročníku a o opakování ročníku stanoví ministerstvo školství obecně závazným právním předpisem.

(1) Vysvědčení o maturitní nebo obdobné zkoušce vydané cizozemskou školou platí na území České socialistické republiky za rovnocenné vysvědčení absolventa školy poskytující v Československé socialistické republice úplné střední, popřípadě vyšší vzdělání, je-li mezinárodní dohodou stanovena vzájemná rovnocennost vysvědčení a je-li vysvědčení opatřeno ověřovací doložkou. Ověřovací doložku vydává krajský národní výbor příslušný podle bydliště žadatele.

(2) Vysvědčení o maturitní nebo obdobné zkoušce vydané cizozemskou školou platí na území České socialistické republiky za rovnocenné vysvědčení absolventa školy poskytující v Československé socialistické republice úplné střední, popřípadě vyšší vzdělání, není-li mezinárodní dohodou stanovena vzájemná rovnocennost vysvědčení, bylo-li uznáno (nostrifikace). Uznat lze jen vysvědčení vydané cizozemskou školou téže úrovně, jako jsou školy poskytující v Československé socialistické republice úplné střední, popřípadě vyšší vzdělání. Uznání může být vázáno podmínkou, že žadatel vykoná doplňovací zkoušku. O uznání rozhoduje a ověřovací doložku vydává krajský národní výbor příslušný podle místa bydliště žadatele.

(3) Vysvědčení opatřené ověřovací doložkou vydanou příslušným orgánem Slovenské socialistické republiky platí také na území České socialistické republiky.

(4) Podrobnosti o rovnocennosti a podmínkách uznávání vysvědčení vydaných cizozemskými školami stanoví ministerstvo školství po projednání se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem.

(1) Na částečnou úhradu nákladů za péči poskytovanou mládeži ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy15) přispívají rodiče nebo jiné osoby, které mají k dítěti vyživovací povinnost, příspěvkem.

(2) O výši příspěvku v jednotlivých případech rozhoduje ředitel školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy.

(3) Výši příspěvku a způsob jeho úhrady stanoví ministerstvo školství v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány státní správy obecně závazným právním předpisem.

(1) Mládeži s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou se poskytuje ošacení a kapesné a při jejím ukončení věcná pomoc.

(2) Výši kapesného a normy pro ošacení a věcnou pomoc stanoví ministerstvo školství v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky a s ministerstvem financí České socialistické republiky obecně závazným právním předpisem.

(1) Jestliže se ve škole nebo školském zařízení zabezpečuje kromě bezplatné výchovy a vzdělávání i hmotná péče o dítě a mládež, přispívají rodiče nebo jiné osoby, které mají k dítěti vyživovací povinnost, příspěvkem na částečnou úhradu nákladů spojených s hmotnou péčí.

(2) Výši příspěvku a způsob jeho úhrady stanoví ministerstvo školství v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky a s ministerstvem financí České socialistické republiky obecně závazným právním předpisem.

(1) Národní výbory zajišťují společné stravování dětem a mládeži navštěvující školy a školská zařízení ve školních a internátních jídelnách. Na úhradu nákladů na stravování dětí a mládeže přispívají rodiče nebo osoby, které mají k dítěti vyživovací povinnost.

(2) Výši příspěvku a podrobnosti týkající se organizace a provozu školních jídelen a internátních jídelen stanoví ministerstvo školství a ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky po projednání se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem.

Národní výbory mohou podle zvláštních předpisů16) zřídit jako mimoškolní výchovné zařízení školní družinu, školní klub, školní knihovnu, internát a domov mládeže, popřípadě jinou součást školy určenou ministerstvem školství, vyžaduje-li to účelnější organizace výchovně vzdělávací práce nebo jiný závažný důvod. Národní výbory vykonávají ve věcech správy těchto zařízení působnost, kterou mají jednotlivé stupně národních výborů při zřizování, zrušování, hospodářském zabezpečení, odborném vedení a inspekci výchovy a vzdělávání škol, jejichž součástí jinak tato zařízení jsou.

(1) Vyučovacím jazykem je jazyk český nebo slovenský; ve slovenském jazyce se vyučuje ve školách (třídách) určených ministerstvem školství.16a)

(2) Ve školách nebo ve třídách zřízených pro žáky maďarské, německé, polské a ukrajinské (rusínské) národnosti je vyučovacím jazykem jejich mateřský jazyk.16a)

(3) Vyučuje-li se ve škole (třídě) v jiném vyučovacím jazyce než českém nebo slovenském, vyučuje se vždy též jazyku českému nebo slovenskému.

(1) K zajištění jednotného výchovného působení školy a rodiny a k plnění výchovně vzdělávacích cílů školy spolupracuje škola nebo školské zařízení úzce s rodiči a socialistickými organizacemi.

(2) Národní výbory dbají, aby se při školách a školských zařízeních jimi odborně vedených ustavilo sdružení rodičů a přátel školy (dále jen „sdružení“). Sdružení je socialistickou organizací a ustavuje se na společném shromáždění rodičů a přátel školy.

(3) Úkolem sdružení je pomáhat školám a školským zařízením v jejich výchovně vzdělávací práci, přispívat k jejich spojení se životem a prací lidu a aktivně se podílet na jejich zvelebování a napomáhat tak všestrannému rozvoji dětí a žáků.

(4) Národní výbory usměrňují činnost sdružení, jejich spolupráci se školami a školskými zařízeními, poskytují jim metodickou pomoc a kontrolují hospodaření s prostředky sdružení a správu jejich majetku. V těchto věcech je příslušný národní výbor, který odborně vede školu nebo školské zařízení, při němž je sdružení zřízeno.

(5) Podrobnosti o ustavování a činnosti, jakož i organizaci, hospodaření a zánik sdružení stanoví ministerstvo školství obecně závazným právním předpisem.

(1) Školy a školská zařízení mohou se souhlasem národního výboru, který je odborně vede, vykonávat pro socialistické organizace různé práce a činnosti (dále jen „vedlejší hospodářská činnost“). Vedlejší hospodářská činnost musí být v souladu s významem a zaměřením školy a školského zařízení a s jejich kádrovým, prostorovým a přístrojovým vybavením; nelze ji vykonávat na úkor poslání školy a školského zařízení a jejich úkolů.

(2) Prostředky získané vedlejší hospodářskou činností škol a školských zařízení se využívají pro jejich rozvoj.

(3) Ministerstvo školství stanoví obecně závazným právním předpisem bližší podmínky pro vykonávání vedlejší hospodářské činnosti po projednání s ministerstvem financí České socialistické republiky, ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Českou plánovací komisí.

Obecné předpisy o správním řízení16b) se nevztahují na rozhodování podle § 7 odst. 2, § 11 odst. 4, § 23 odst. 1, § 23 odst. 2, nejde-li o rozhodování o podmíněném vyloučení ze studia nebo o vyloučení ze studia, § 24 odst. 5 a 6, jde-li o určení střední školy krajským národním výborem, a § 24 odst. 9.

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči ustanovení vztahující se na základní školy, a na střední školy pro mládež vyžadující zvláštní péči ustanovení vztahující se na střední školy.

(2) Na střední školy požární ochrany se vztahují ustanovení § 22a, § 22b, § 23, § 24 odst. 1, 2, 3, 4, 7 a 8, § 26, § 26a, § 26b, § 27, § 32a odst. 1, § 32b a 32e. Působnost, která patří podle těchto ustanovení ministerstvu školství nebo krajskému národnímu výboru, vykonává ve věcech středních škol požární ochrany ministerstvo vnitra České socialistické republiky.

(3) Tento zákon se nevztahuje na vysoké školy, vojenské školy, školy Sboru národní bezpečnosti, a vojsk ministerstva vnitra, školy Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky, podniková a družstevní výchovná zařízení a výchovná zařízení společenských organizací.

(4) Působnost ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky podle zvláštních předpisů zůstává nedotčena.17)

Zrušuje se ustanovení druhé a třetí věty § 31 odst. 2 zákona č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání (školský zákon).

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1978.

Erban v. r.

Korčák v. r.

1) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

2) § 3 odst. 2 zákona ČNR č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, a § 25 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech (úplné znění vyhlášené pod č. 28/1972 Sb.).

3) § 57 vyhlášky č. 42/1966 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče.

4) § 10 odst. 3 a 4 zákona o národních výborech.

5) Vyhláška č. 42/1966 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče, a vyhláška č. 121/1974 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení.

6) § 34 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon).

7) § 37 školského zákona.

7a) § 41 školského zákona.

8) § 20 odst. 2 zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol.

8) § 52 odst. 2 a § 62 odst. 1 školského zákona.

9) § 15 zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol.

9) § 14 a § 61 odst. 2 školského zákona.

9a) § 30 odst. 3 a § 32 odst. 4 školského zákona.

9b) § 61 odst. 2 školského zákona.

9c) § 19 odst. 2 školského zákona.

9d) § 61 odst. 1 školského zákona.

10) § 12 a § 15 zákona ČNR č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních.

11) § 23 odst. 3 zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol.

12) § 5 odst. 3 zákona ČNR č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních.

13) § 5 zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol.

14) § 40 odst. 2 zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol.

14a) § 20 odst. 2 školského zákona.

15) § 23 až 31 zákona ČNR č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních.

16) § 29 zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol.

16a) § 3 školského zákona.

16b) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

17) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.