Zákon o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích

(1) Občané, kteří využívají ústavně zaručené svobody projevu, slova a tisku, požívají plné ochrany podle platných předpisů.

(2) Uveřejnění informace, která ohrožuje zákonem chráněné zájmy společnosti nebo občanů, je zneužitím svobody projevu, slova a tisku.

(3) Za ochranu společnosti a občanů proti zneužití svobody projevu, slova a tisku odpovídají vydavatel, šéfredaktor, redaktor a autor v rozsahu vyplývajícím z platných předpisů. Podle těchto předpisů se též posuzuje povinnost vydavatele k náhradě škody způsobené organizacím nebo občanům obsahem periodického tisku nebo jiného hromadného informačního prostředku.

Šéfredaktor nebo jeho pověřený zástupce (§ 10 odst. 4 a 5) odpovídá za to, že v hromadném informačním prostředku nebude uveřejněna informace, která obsahuje skutečnost tvořící předmět státního, hospodářského nebo služebního tajemství. Vláda je povinna zajistit informaci šéfredaktorů periodického tisku a ostatních hromadných informačních prostředků o tom, které skutečnosti tvoří předmět státního, hospodářského a služebního tajemství.

(1) Byl-li v hromadném informačním prostředku uveřejněn nepravdivý nebo pravdu zkreslující údaj, který se dotýká cti občana nebo dobrého jména organizace, vědecké nebo kulturní instituce, anebo který se týká činnosti státního orgánu, může občan, organizace, instituce nebo státní orgán nejpozději do dvou měsíců po uveřejnění písemně žádat šéfredaktora o bezplatné uveřejnění opravy a navrhnout její znění.

(2) Šéfredaktor odmítne uveřejnění opravy, může-li dokázat pravdivost údaje, o jehož opravu je žádán, nebo byla-li žádost o opravu podána po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1.

(3) Není-li důvodu k odmítnutí opravy podle předchozího odstavce, je šéfredaktor povinen opravu uveřejnit. Přitom je povinen zajistit, aby znění opravy a způsob jejího uveřejnění byly předem dohodnuty s žadatelem o opravu; nedojde-li k dohodě, rozhodne soud podle § 20. Opravu musí šéfredaktor uveřejnit do osmi dnů po podání žádosti o opravu, v časopise nebo v jiné periodické tiskovině v nejbližším čísle připravovaném po podání žádosti, a na stejném místě a stejným písmem, jako byl uveřejněn údaj, k němuž se oprava vztahuje.

(4) Oprava údaje uveřejněného v rozhlase nebo v televizi musí být uveřejněna ve stejně hodnotné vysílací době, v jaké byl uveřejněn opravovaný údaj. Oprava údaje uveřejněného v agenturním zpravodajství musí být uveřejněna v těch novinách, které opravovaný údaj uveřejnily a které určí žadatel o opravu, a to na náklad příslušné zpravodajské agentury. Oprava údaje uveřejněného ve zpravodajském filmu nebo zvukovém nebo obrazovém záznamu musí být uveřejněna v jedněch novinách, které určí žadatel o opravu, a to na náklad příslušné filmové nebo výrobní organizace. Šéfredaktor novin určených žadatelem o opravu je povinen opravu uveřejnit.

(1) Odepře-li šéfredaktor opravu uveřejnit, neuveřejní-li opravu vůbec, neuveřejní-li ji způsobem uvedeným v § 19 odst. 3 a 4 anebo nebyla-li uveřejněná oprava vyhovující, rozhodne na návrh občana (organizace, instituce, státního orgánu) o povinnosti uveřejnit opravu okresní soud. Návrh musí být podán do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené k uveřejnění opravy. O řízení platí občanský soudní řád. Soudem stanovená povinnost k opravě zavazuje i nástupce šéfredaktora.

(2) Nedotčena zůstávají ustanovení občanského zákoníku o ochraně osobnosti.

O způsobu rozšiřování periodického tisku rozhodují vydavatelé.

(1) Výměna informací mezi Československou socialistickou republikou a ostatními státy je svobodná. Výměna informací slouží dorozumění a přátelství mezi národy a jejich vzájemnému poznávání a uskutečňuje se dovozem a vývozem periodického tisku a činností zpravodajských agentur a informačních zařízení.

(2) Výměny informací nesmí být zneužíváno k ohrožování cti a práv československých občanů a jejich socialistického soužití ani k ohrožování zájmů socialistického státu a společnosti nebo rozvoje mezinárodní mírové spolupráce.

Dovoz a rozšiřování zahraničního periodického tisku vytištěného nebo rozmnoženého v cizině, rozšiřování zahraničního periodického tisku vytištěného nebo rozmnoženého v Československé socialistické republice zahraničním vydavatelem nebo na jeho příkaz, jakož i rozšiřování zpravodajství zahraničních zpravodajských agentur (jiných obdobných zahraničních hromadných informačních prostředků), jsou zakázány, jestliže jejich obsah propaguje násilí a válku, fašistickou či nacistickou ideologii, rasovou diskriminaci nebo jinak odporuje lidskosti nebo útočí proti celistvosti republiky a základům jejího ústavního zřízení nebo porušuje mezinárodní dohody.

(1) Zahraniční zpravodajské agentury (jiné obdobné zahraniční hromadné informační prostředky) mohou na území Československé socialistické republiky vyvíjet činnost jen, jestliže jejich pracovníci a stálí zahraniční zpravodajové jsou akreditováni u ministerstva zahraničních věcí.

(2) Ministerstvo zahraničních věcí i ostatní státní orgány poskytují pracovníkům zahraničních zpravodajských agentur (obdobných zahraničních hromadných informačních prostředků) a stálým zahraničním zpravodajům pomoc potřebnou k řádnému výkonu jejich činnosti. Jestliže však akreditovaný pracovník nebo zpravodaj poruší zákonem chráněné zájmy společnosti nebo mezinárodní dohody, může ministerstvo zahraničních věcí akreditaci zrušit.

Na základě mezinárodních dohod a úmluv mohou jiné státy a mezinárodní organizace zřizovat na území Československé socialistické republiky zahraniční informační zařízení k informování československé veřejnosti o událostech a životě v příslušném cizím státě, popřípadě o činnosti mezinárodní organizace. Rozsah a formy informační činnosti v Československé socialistické republice stanoví dohoda nebo úmluva.

Zahraniční zpravodajské agentury (obdobné zahraniční hromadné informační prostředky) ani zahraniční informační zařízení nesmějí být umísťovány v budovách diplomatických a konzulárních misí a jejich pracovníci nemohou být pracovníky těchto misí.

Práva a povinnosti šéfredaktora podle tohoto zákona má jednotlivec, který periodický tisk vydává, jestliže jinou osobu jako šéfredaktora neustanovil (§ 10 odst. 2).

Trestní zákon č. 140/1961 Sb., ve znění zákona č. 56/1965 Sb., se doplňuje tak, že za § 170 se vkládá § 170a, který včetně nadpisu zní:

Šéfredaktor periodického tisku nebo jiného hromadného informačního prostředku nebo jeho pověřený zástupce, který při výkonu své funkce z nedbalosti způsobí, že obsahem periodického tisku nebo jiného hromadného informačního prostředku byl spáchán trestný čin, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, trestem odnětí svobody až na šest měsíců nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.“

Vydavatelé periodického tisku, jimž bylo uděleno oprávnění k jeho vydávání podle dosavadních předpisů, jsou povinni do 30. června 1967 podat přihlášku k registraci podle tohoto zákona. Nepodají-li přihlášku, zanikne jejich oprávnění uplynutím uvedeného dne.

Zrušují se:

1. zákon č. 184/1950 Sb., o vydávání časopisů a o Svazu československých novinářů, ve znění zákona č. 44/1958 Sb.,

2. vyhláška č. 696/1948 Ú. l., o hospodaření papírem při vydávání časopisů,

3. vyhláška č. 1144/1948 Ú. l., jíž se vydávají podrobné směrnice o podávání žádostí o povolení k tisku časopisů,

4. vyhláška č. 1465/1948 Ú. l., o zřízení Hospodářského ústředí vydavatelstev časopisů při ministerstvu informací,

5. vyhláška č. 39/1951 Ú. l. (č. 58/1951 Ú. v.), kterou se vydávají tiskové předpisy, ve znění vyhlášek č. 191/1951 Ú. l. (č. 232/1951 Ú. v.), č. 3/1960 Sb. a č. 45/1963 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1967.

Novotný v. r.

Laštovička v. r.

Lenárt v. r.