82/1989 Sb. · 16 paragrafů
Administrativně technickou přípravu, zpracování kolektivní smlouvy a její předání na pracoviště zabezpečuje vedoucí organizace; to se vztahuje i na veřejnou kontrolu plnění kolektivní smlouvy. Organizace hradí náklady spojené s pracemi podle věty první.
Vedoucí organizace a ostatní vedoucí pracovníci8) organizace jsou povinni
a) soustavně sledovat, jak podřízení vedoucí a další pracovníci plní povinnosti vyplývající pro ně z kolektivní smlouvy,
b) informovat příslušný odborový orgán a pracovníky o výsledcích průběžné kontroly plnění kolektivní smlouvy a o přijatých opatřeních k odstranění nedostatků.
(1) Vedoucí organizace a příslušný odborový orgán zabezpečují na pracovištích veřejnou kontrolu plnění kolektivní smlouvy (dále jen „veřejná kontrola“) za kalendářní rok, případně za celé období od účinnosti kolektivní smlouvy a zpravidla také za první pololetí roku, a to způsobem a ve lhůtách dohodnutých v kolektivní smlouvě.
(2) Zprávu o výsledcích veřejné kontroly a o opatřeních přijatých k odstranění nedostatků předkládá vedoucí organizace po projednání v příslušném odborovém orgánu členské schůzi.
(3) Zpráva podle odstavce 2, stanovisko příslušného odborového orgánu k ní a příslušné usnesení členské schůze tvoří protokol o veřejné kontrole.
Orgán nadřízený organizaci a příslušný vyšší odborový orgán poskytují organizaci a příslušnému odborovému orgánu podle jejich potřeby metodickou pomoc, zejména při přípravě a kontrole plnění kolektivní smlouvy.
(1) Spory mezi smluvními stranami o plnění závazků, z nichž nevznikají nároky jednotlivým pracovníkům, řeší na písemný návrh smluvní strany příslušný vyšší odborový orgán s orgánem nadřízeným organizaci (dále jen „rozhodovací orgány“), nestanoví-li zvláštní předpis jinak.5)
(2) V ústředních orgánech, krajských národních výborech, Národním výboru hlavního města Prahy, Národním výboru hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy a v organizacích, které nemají nadřízený orgán, se za orgán nadřízený organizaci považuje vedoucí organizace.
(3) Rozhodovací orgány řeší spor prostřednictvím svých statutárních nebo k tomu písemně pověřených zástupců. Smluvní strany jsou povinny rozhodovacím orgánům poskytnout požadovanou součinnost, zejména předložit podklady, poskytovat požadované informace a vyslat k jednání své pověřené zástupce.
(1) Rozhodovací orgány jsou povinny smluvní strany na jednání pozvat tak, aby měly dostatek času k přípravě, zpravidla nejméně pět pracovních dnů přede dnem, kdy se jednání má konat. Jednání se může uskutečnit, i pokud se pozvaná smluvní strana k němu bez předchozí řádné omluvy nedostaví.
(2) Rozhodovací orgány usilují především o urovnání sporu mezi smluvními stranami. Nedojde-li k urovnání sporu a písemnému zpětvzetí návrhu, vydají rozhodovací orgány rozhodnutí o řešení sporu; v rozhodnutí uloží splnění sporného závazku nebo, není-li jeho splnění možné nebo je-li spojeno s nepřiměřenými obtížemi, závazek zruší.
(3) Rozhodnutí se přijímá dohodou obou rozhodovacích orgánů; nedojde-li k dohodě, oznámí rozhodovací orgány do 15 dnů tuto skutečnost písemně oběma smluvním stranám. Pokud smluvní strany ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto oznámení oběma smluvním stranám sporný závazek nezmění nebo nezruší, závazek v rozsahu sporného plnění pozbývá platnosti.
(4) Rozhodnutí vydávají rozhodovací orgány nejpozději ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení návrhu oběma rozhodovacím orgánům.
(5) Rozhodnutí je konečné a stává se pro rozhodovací orgány i obě smluvní strany závazné vyhlášením, pokud mu byly obě smluvní strany přítomny; jinak se pro smluvní strany stává závazným dnem doručení písemného vyhotovení rozhodnutí oběma smluvním stranám. Rozhodovací orgány zašlou rozhodnutí smluvním stranám do 15 dnů po jeho vyhlášení.
(6) Smluvní strany jsou povinny informovat o vyřešení sporu nejbližší členskou schůzi.
(1) Je-li v organizaci zaveden podle zvláštních předpisů zvláštní režim hospodaření,9) zahájí smluvní strany neprodleně jednání o změnách a doplňcích kolektivní smlouvy, pokud vyplývají z opatření uložených organizaci v souvislosti se zavedením tohoto režimu.
(2) Při ustavení přímé správy10) se pozastavuje právní účinnost závazků obsažených v kolektivní smlouvě, pokud se smluvní strany do 15 dnů ode dne zápisu přímé správy do podnikového rejstříku nedohodnou jinak. Pro účely kolektivní smlouvy se za vedoucího organizace při přímé správě považuje správce.
(1) Součástí kolektivní smlouvy jsou schválené přílohy.
(2) Organizace je povinna uschovávat kolektivní smlouvu a protokoly o veřejné kontrole ještě po dobu pěti let po uplynutí její platnosti.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 1989.
Adamec v. r.
1) § 8 zákoníku práce.
§ 68 a 69 zákona č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví.
§ 64 a 65 zákona č. 94/1988 Sb., o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví.
2) § 16 zákona č. 94/1988 Sb.
3) § 113 odst. 2 zákoníku práce.
4) § 60 zákona č. 88/1988 Sb., o státním podniku.
§ 139 odst. 4 zákoníku práce.
5) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 21/1986 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.
§ 15 nařízení vlády ČSSR č. 127/1988 Sb., o finančním hospodaření státních podniků zemědělsko-potravinářského komplexu, jednotných zemědělských družstev a společných podniků.
6) Například nařízení vlády ČSSR č. 127/1982 Sb., o závodním stravování.
7) § 242 odst. 1 písm. a) a odst. 3 zákoníku práce.
§ 11 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 98/1985 Sb., o usměrňování mzdových prostředků, ve znění vyhlášky č. 234/1988 Sb.
§ 14 nařízení vlády ČSSR č. 127/1988 Sb.
§ 7 vyhlášky federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 203/1988 Sb., o usměrňování mzdových prostředků podniků zemědělsko-potravinářského komplexu, jednotných zemědělských družstev a společných podniků.
8) § 9 zákoníku práce.
9) § 15 a 16 zákona č. 88/1988 Sb.
10) § 17 zákona č. 88/1988 Sb.