§ 2 Zákon o územním plánování – Úkoly územního plánování

§ 2 Úkoly územního plánování (1) Územní plánování plní zejména tyto hlavní úkoly: a) vymezuje výhledově velikost a organizaci sídlišť řešeného území v souladu s výhledovými úkoly jeho hospodářského a kulturního rozvoje, b) vymezuje správnou velikost a rozvržení ploch pozemků pro všechny složky osídlení a pro ostatní účely na řešeném území s ohledem na současnou i výhledovou potřebu a na racionální využití zastavěných i nezastavěných ploch všeho druhu, c) řeší umístění a začlenění jednotlivých účelových skupin výstavby a jednotlivých staveb na řešeném území a zjišťuje potřebu a rozsah vyvolaných investic, které podmiňují plné využití a uplatnění navrhované základní výstavby, popřípadě určuje jejich umístění, d) určuje nutné asanační nebo rekonstrukční zásahy do existujícího stavu území, e) vymezuje chráněná území nebo objekty a ochranná pásma a zajišťuje ochranu území, objektů nebo pásem vymezených podle zvláštních předpisů, f) navrhuje účelné časové pořadí výstavby a jiných opatření nezbytných k dosažení uspořádání území podle územního plánu. (2) Při řešení úkolů územního plánování jsou příslušné orgány povinny a) dbát o vytváření příznivých územních podmínek pro rozvoj výrobních sil, b) dbát o vytváření zdravého, krásného a pohodlného prostředí pro život a práci obyvatel, o zachování, využití a rozmnožení hmotných a kulturních hodnot na řešeném území, jakož i o ochranu daného prostředí před nežádoucími zásahy, vlivy a důsledky hospodářské nebo jiné činnosti a o odstranění závad touto činností způsobených, c) umožňovat nejúčelnější využití přírodních podmínek řešeného území, d) uplatňovat zásadu nejvyšší hospodárnosti a nejnovější poznatky pokrokové vědy a techniky, e) dbát o ochranu nerostného bohatství a zemědělské půdy. (3) Příslušné orgány jsou při řešení úkolů územního plánování povinny dbát zájmu obrany státu.