84/1972 Sb. · 156 paragrafů
Státní organizace, která spravuje vynález, je povinna pečovat o jeho plánovité všestranné využívání a nakládat s ním v souladu se zájmy státu a národního hospodářství; zejména je povinna vynález rozšiřovat, ve spolupráci s autorem dbát o jeho ochranu a pečovat o ochranu oprávněných zájmů autora.
Přihlášku vynálezu, v níž se žádá o udělení patentu, je oprávněn podat autor vynálezu, jeho dědic nebo ten, na něhož bylo toto právo převedeno.
(1) Patent se uděluje přihlašovateli vynálezu nebo jeho právnímu nástupci (majiteli patentu); v listině o udělení patentu se uvede jméno autora.
(2) Patentem se uznává předmět přihlášky za vynález, stvrzuje se autorství a právo přednosti k vynálezu.
(3) K využití vynálezu chráněného patentem je třeba souhlasu majitele patentu.
(5) Práva z patentu platí patnáct let ode dne podání přihlášky vynálezu, v případě ustanovení § 31 odst. 3 ode dne, kdy podání, obsahující změnu podstaty předmětu přihlášky vynálezu, došlo Úřadu.
(1) Majitel patentu je oprávněn:
a) dát souhlas k využívání vynálezu (licenci) organizaci nebo převést patent na ni;
b) dát souhlas k využívání vynálezu (licenci) zahraničnímu subjektu nebo naň převést patent.*)
(2) Licence k patentu i převod patentu vyžadují písemnou formu a nabývají účinnosti zápisem do rejstříku patentů na vynálezy.
(1) Úřad může na žádost organizace povolit nucenou licenci, jestliže majitel patentu nevyužíval vynálezu vůbec nebo ho využíval nedostatečně a mezi organizací a majitelem patentu se nedosáhlo dohody o poskytnutí licence. Tuto nucenou licenci nelze povolit, jestliže dosud neuplynuly čtyři roky od podání přihlášky vynálezu nebo tři roky od udělení patentu, přičemž platí lhůta, která uplyne později. Nucená licence se rovněž nepovolí, ospravedlní-li majitel patentu svou nečinnost řádnými důvody.
(2) Úřad může povolit na žádost organizace nucenou licenci i před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 1, má-li vynález pro stát mimořádný význam, zejména obranný, a mezi organizací a majitelem patentu se nedosáhlo dohody o poskytnutí licence.
(3) Nedojde-li mezi organizací a majitelem patentu k dohodě o výši úplaty za nucenou licenci, rozhodne o ní na žádost majitele patentu soud.
(1) Přihlašovatel má právo během řízení o přihlášce vynálezu změnit žádost o udělení patentu na žádost o udělení autorského osvědčení.
(2) Úřad změní na žádost majitele patentu, podanou v prvních sedmi letech platnosti patentu, udělený patent na autorské osvědčení.
(3) Ustanovení odstavce 2 nelze použít, jestliže majitel patentu již poskytl licenci k využívání vynálezu, pokud Úřad nepovolí výjimku. Úřad může povolit výjimku, jen nejsou-li dotčena práva z poskytnuté licence.
Patent zanikne:
a) uplynutím doby platnosti;
b) vzdá-li se ho jeho majitel; v tomto případě patent zanikne dnem, kdy písemné prohlášení majitele patentu dojde Úřadu;
c) nezaplatí-li se včas správní poplatek.
(1) Zlepšovacím návrhem je konkrétní vyřešení výrobně technického, technicko-organizačního nebo organizačně hospodářského problému organizace, které je v této organizaci nové a jehož využití přináší společenský prospěch.
(2) Zlepšovacím návrhem není však vyřešení problému, jestliže jeho vypracováním autor nepřekročil pracovní úkol, vyplývající pro něho zejména z jeho popisu práce, z daného pracovního příkazu nebo z podmínek a ukazatelů stanovených při zadání úkolu; to však neplatí pro případy, kdy autor vyřešil tematický úkol.
(1) Návrh je v organizaci nový, jestliže před podáním přihlášky:
a) nebyly provedeny prokazatelné přípravy, které přímo směřují k využívání řešení shodného s předmětem přihlášky zlepšovacího návrhu;
b) nebylo shodné řešení obsaženo v závazných předpisech nebo příkazech (jako např. v technických normách, instrukcích apod.).
(2) Na závadu novosti návrhu není, jestliže řešení bylo v organizaci využito z podnětu autora během tří měsíců před podáním přihlášky.
Konkrétním vyřešením výrobně technického, technicko-organizačního nebo organizačně hospodářského problému není zejména:
a) pouhé vytyčení úkolu;
b) pouhé doporučení nákupu zařízení nebo materiálu, není-li současně navržen výhodnější způsob jejich využívání nebo opatřování;
c) návrh na změnu právního předpisu;
d) upozornění na porušování platného předpisu nebo na nedostatky a chyby způsobené zřejmou nedbalostí třetí osoby.
Při posuzování společenského prospěchu se zejména přihlíží k tomu, jak využívání zlepšovacího návrhu ovlivňuje vyšší ekonomický, technický nebo jiný kladný účinek, zejména zvyšování produktivity práce, snižování vlastních nákladů, kvalitu, životnost výrobků nebo výrobních zařízení, bezpečnost práce, sociální a kulturní péči o pracující.
Přihlášku zlepšovacího návrhu může podat každý občan, který předmět přihlášky vytvořil nebo spoluvytvořil, nebo jeho dědic.
(1) Přihláška zlepšovacího návrhu se podává v organizaci, jejíhož předmětu činnosti, zejména výroby nebo provozní činnosti se přihláška týká. Netýká-li se přihláška zlepšovacího návrhu předmětu činnosti organizace, v níž byla přihláška zlepšovacího návrhu podána, je tato organizace povinna ji ve stanovené lhůtě postoupit organizaci, jejíhož předmětu činnosti se přihláška týká.
(2) Týká-li se předmět přihlášky předmětu činnosti více organizací, může být přihláška podána v orgánu přímo nadřízeném těmto organizacím.
(3) Kdo je v pracovním poměru, je povinen podat přihlášku zlepšovacího návrhu nejprve v organizaci, k níž je v tomto poměru, týká-li se návrh jejího předmětu činnosti, zejména výroby nebo provozní činnosti.
(4) Za přihlášky zlepšovacích návrhů se až do kladného rozhodnutí Úřadu považují i přihlášky vynálezů, na které se žádá o udělení autorského osvědčení, které organizace obdržela. To platí i pro přihlášky průmyslových vzorů, u kterých se žádá o osvědčení, pokud to z povahy předmětu přihlášky průmyslového vzoru vyplývá.
(1) Přihlašovatel, který podá přihlášku zlepšovacího návrhu v organizaci uvedené v § 63 odst. 1, nabývá od doby, kdy přihláška došla, práva přednosti oproti každému přihlašovateli, který podá přihlášku shodného zlepšovacího návrhu v téže organizaci později. Přihlášku později podanou organizace z tohoto důvodu zamítne.
(2) Přihlašovatel, který podá přihlášku zlepšovacího návrhu u nadřízeného orgánu podle ustanovení § 63 odst. 2, nabývá práva přednosti od doby, kdy přihláška došla, současně i u všech podřízených organizací.
(3) Autor přihlášeného vynálezu nebo průmyslového vzoru (§ 63 odst. 4) nabývá pro zlepšovací návrh práva přednosti od doby, kdy přihlášku vynálezu nebo průmyslového vzoru organizace obdržela; u vynálezu vytvořeného za podmínek § 28 písm. a) a u průmyslového vzoru vytvořeného za podmínek § 82 písm. a) od doby, kdy se s ním organizace seznámila.
(1) Přihlášku zlepšovacího návrhu organizace zapíše do deníku zlepšovacích návrhů s uvedením dne, kdy přihláška došla organizaci. Týká-li se předmět přihlášky zlepšovacího návrhu předmětu činnosti, zejména výroby nebo provozní činnosti organizace, je tato organizace povinna o ní rozhodnout. Současně je organizace povinna posoudit, zda by nemohlo jít o vynález nebo průmyslový vzor; v kladném případě upozorní na to přihlašovatele. O přihláškách zlepšovacích návrhů podaných u nadřízeného orgánu podle § 63 odst. 2 rozhodují podřízené organizace, jimž byly tyto přihlášky postoupeny.
(2) Do deníku zlepšovacích návrhů zapíše organizace rovněž všechny přihlášky vynálezů uvedených v ustanovení § 63 odst. 4.
(3) Přihlašovatel nemůže přihlášku zlepšovacího návrhu odvolat ani v tom případě, kdy byla odvolána přihláška vynálezu nebo průmyslového vzoru.
Organizace je povinna před rozhodnutím umožnit přihlašovateli, aby se mohl vyjádřit k výsledku jejího průzkumu. Tohoto ustanovení se nepoužije, hodlá-li organizace rozhodnout o přihlášce zlepšovacího návrhu kladně.
(1) Organizace rozhodne o přihlášce zlepšovacího návrhu nejpozději do dvou měsíců od doby, kdy přihláška došla, a oznámí své rozhodnutí přihlašovateli. V kladném rozhodnutí sdělí organizace přihlašovateli, že předmět přihlášky splňuje podmínky stanovené pro zlepšovací návrh, a dobu počátku využití zlepšovacího návrhu.
(2) Vyžaduje-li projednání přihlášky zlepšovacího návrhu rozsáhlejší šetření a nelze-li proto do dvou měsíců rozhodnout, stanoví organizace další přiměřenou lhůtu k rozhodnutí a se zdůvodněním seznámí přihlašovatele. Obdobně se postupuje u přihlášky zlepšovacího návrhu, která byla současně podána jako řešení tematického úkolu.
Využití zlepšovacího návrhu je skutečné provedení navrhovaného opatření v organizaci.
(1) Státní organizace, která první rozhodla kladně o přihlášce zlepšovacího návrhu, je jeho správcem.
(2) Zlepšovací návrh, o němž rozhodla kladně jako první družstevní, společenská nebo jiná socialistická organizace, spravuje Úřad, který může tyto organizace pověřit výkonem všech nebo některých práv nebo povinností vyplývajících ze správy; Úřad může též po projednání se státní organizací a příslušným ústředním orgánem převést správu takových zlepšovacích návrhů na tuto organizaci.
Státní organizace, která spravuje zlepšovací návrh, je povinna pečovat o jeho plánovité všestranné využívání a nakládat s ním v souladu se zájmy státu a národního hospodářství; zejména je povinna zlepšovací návrh rozšiřovat a pečovat o ochranu oprávněných zájmů autora.
(1) S kladným rozhodnutím o zlepšovacím návrhu vydá organizace současně jeho autorovi zlepšovatelský průkaz.
(2) Zlepšovatelským průkazem organizace uznává předmět přihlášky za zlepšovací návrh, stvrzuje, že ho využije, stvrzuje autorství a právo přednosti ke zlepšovacímu návrhu v rámci organizace; zlepšovatelským průkazem se dále stvrzují ve vzájemném souladu práva státu a autora zlepšovacího návrhu.
(3) Autoru zlepšovacího návrhu přísluší právo na odměnu za využití a právo na účast při rozpracování, zkoušení a zavádění zlepšovacího návrhu a na další výhody stanovené zákonem.
(4) Zruší-li organizace své kladné rozhodnutí o zlepšovacím návrhu proto, že dodatečně zjistí, že nebyly splněny podmínky pro jeho využívání, pozbývá zlepšovatelský průkaz platnosti.
(1) Zamítla-li organizace přihlášku zlepšovacího návrhu nebo zrušila-li rozhodnutí o využívání zlepšovacího návrhu, může přihlašovatel ve lhůtě jednoho měsíce od zamítnutí přihlášky nebo od zrušení rozhodnutí o využívání požádat o přezkoumání rozhodnutí orgán přímo nadřízený organizaci. Žádost o přezkoumání se podává prostřednictvím organizace, která přihlášku zlepšovacího návrhu zamítla nebo zrušila své rozhodnutí o využívání. Tato organizace může sama vyhovět žádosti a změnit rozhodnutí. V opačném případě je povinna předložit žádost do jednoho měsíce nadřízenému orgánu spolu se svým odůvodněným stanoviskem.
(2) Při projednávání žádosti se použije přiměřeně ustanovení § 66.
(3) Rozhodnutí přímo nadřízeného orgánu o této žádosti je konečné.
Práva ze zlepšovacího návrhu nevzniknou, brání-li tomu práva z autorského osvědčení nebo z patentu na vynález nebo práva z osvědčení na průmyslový vzor nebo z patentu na průmyslový vzor.
Organizace, která využívá zlepšovacího návrhu, je povinna zajistit jeho využívání ve všech svých nižších organizačních složkách, v nichž lze návrhu využívat.
(1) Využívá-li organizace zlepšovacího návrhu, jehož je možno využívat ve více organizacích, je povinna jej předat svému nadřízenému orgánu nebo přímo dalším organizacím, o nichž je jí známo, že by ho mohly využívat. O tomto předání je organizace povinna informovat autora zlepšovacího návrhu. Stejné povinnosti má organizace i u návrhů, kterých nevyužila, u nichž však předpokládá možnost jejich využití v jiné organizaci.
(2) Nadřízený orgán, jehož oboru se návrh týká, zajistí rozšíření v oboru své působnosti v souladu s potřebami národohospodářských plánů.
(3) Zlepšovací návrh, došlý organizaci cestou rozšiřování zlepšovacích návrhů, se projedná jako přihláška zlepšovacího návrhu, podaná přímo v organizaci.
(1) Odměnu za využití zlepšovacího návrhu vyplácí organizace, která zlepšovacího návrhu využila. Využívá-li zlepšovacího návrhu více organizací, může za ně odměnu vyplatit jejich společný nadřízený orgán. Nadřízený orgán má právo požadovat od využívajících organizací, aby mu uhradily poměrnou část vyplacené odměny. Podíly stanoví nadřízený orgán podle toho, v jakém rozsahu organizace zlepšovacího návrhu využily.
(2) Všechny využívající organizace jsou povinny sdělit správci rozsah využití zlepšovacího návrhu a výši vyplacené odměny. To platí přiměřeně i pro oznamovací povinnost organizací vůči nadřízenému orgánu, který za ně vyplatil odměnu za využití zlepšovacího návrhu.
(1) Průmyslovým vzorem je vyřešení vnější úpravy výrobku, plošné nebo prostorové, které je nové a použitelné v průmyslové výrobě.
(2) Vnější úprava výrobku spočívá zejména ve zvláštním vnějším vzhledu, tvaru, obrysech, kresbě, barvě nebo ve zvláštním uspořádání barev nebo v kombinaci těchto znaků.
(3) Průmyslový vzor je použitelný v průmyslové výrobě, jestliže se podle něho mohou opakovaně vyrábět výrobky průmyslovým způsobem.
(4) Průmyslovým vzorem není vyřešení vnější úpravy výrobků, které je v rozporu se společenskými zájmy, zejména se zásadami lidskosti a socialistickou morálkou.
Je-li předmět přihlášky průmyslového vzoru vytvořen užitím díla chráněného podle autorského zákona, vztahují se na užití takového průmyslového vzoru pouze předpisy o průmyslových vzorech.
(1) Předmět přihlášky průmyslového vzoru je nový, nebyl-li před dobou, od níž přísluší přihlašovateli právo přednosti, znám v Československé socialistické republice nebo v zahraničí z veřejně dostupných pramenů, zejména:
a) nebyl-li zobrazen nebo popsán ve zveřejněných tiskovinách;
b) nebyl-li veřejně využíván, nebyl-li vystaven, přednesen nebo předveden.
(2) Překážkou novosti není zveřejnění shodné nebo obdobné vnější úpravy, které se týká výrobků jiného druhu nebo je-li starší padesáti let.
(3) Předmět přihlášky průmyslového vzoru je obdobný s jiným průmyslovým vzorem, je-li nepodstatnou změnou vnější úpravy, která je zjistitelná při zvláštní pozornosti.
(1) Úřad uděluje na průmyslové vzory osvědčení nebo patenty.
(2) V přihlášce průmyslového vzoru může přihlašovatel žádat u Úřadu o udělení osvědčení nebo patentu.
(3) V přihlášce průmyslového vzoru musí být uvedeno, kdo je autorem průmyslového vzoru.
Přihláška průmyslového vzoru může obsahovat i více vnějších úprav téhož výrobku, které mohou být i navzájem obdobné.
Výhradně osvědčení na průmyslový vzor se uděluje na průmyslový vzor, který jeho autor nebo některý ze spoluautorů vytvořil:
a) v pracovním poměru k organizaci nebo za její hmotné podpory;
b) na základě smlouvy s organizací.
Úřad podrobí přihlášku průmyslového vzoru průzkumu, zda její předmět splňuje podmínky stanovené pro udělení osvědčení nebo patentu.
Osvědčení ani patent se neudělí, jestliže předmět přihlášky průmyslového vzoru je shodný nebo obdobný s předmětem jiné přihlášky průmyslového vzoru podané v Československé socialistické republice s dřívějším právem přednosti.
(1) Právo přednosti přísluší přihlašovateli od doby, kdy přihláška průmyslového vzoru došla Úřadu.
(2) Právo přednosti podle mezinárodní smlouvy musí přihlašovatel uplatnit již v přihlášce průmyslového vzoru a do tří měsíců toto své právo prokázat.
(3) Změní-li přihlašovatel během projednávání podstatu předmětu přihlášky průmyslového vzoru, přísluší mu právo přednosti až do doby, kdy podání obsahující tuto změnu dojde Úřadu.
Úřad může přiznat pro předměty vystavované na výstavách pořádaných na území Československé socialistické republiky od doby, kdy byly tyto předměty vneseny do výstavy, právo přednosti (výstavní priorita) pod podmínkou, že vystavovaný předmět bude přihlášen jako průmyslový vzor u Úřadu do tří měsíců po ukončení výstavy.
Na vyzvání Úřadu je přihlašovatel povinen sdělit, ve kterých zemích podal přihlášku stejného průmyslového vzoru, jaké námitky byly v těchto zemích vzneseny a k jakému výsledku projednání přihlášky vedlo.
Úřad může vyzvat přihlašovatele, aby předvedením předmětu přihlášky průmyslového vzoru prokázal jeho použitelnost v průmyslové výrobě; neprokáže-li to přihlašovatel bez vážného důvodu, má se za to, že přihlašovaný předmět není v průmyslové výrobě použitelný.
(1) V průběhu projednávání přihlášky průmyslového vzoru Úřad může po předchozím uvědomění přihlašovatele zveřejnit popis a vyobrazení předmětu přihlášky a toto zveřejnění oznámit ve Věstníku.
(2) U zveřejněných přihlášek může kdokoliv podat námitky proti udělení osvědčení nebo patentu ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy zveřejnění bylo oznámeno ve Věstníku.
Požádá-li Úřad některou organizaci, do jejíhož předmětu činnosti náleží předmět přihlášky průmyslového vzoru, o jeho posouzení, je tato organizace povinna vyjádřit se bezplatně k dosahovanému účinku a hospodářské využitelnosti uvedeného předmětu, a to ve lhůtě stanovené prováděcím předpisem. Zároveň sdělí organizace podle svých možností a znalostí své stanovisko k novosti a uskutečnitelnosti předmětu přihlášky průmyslového vzoru.