§ 216 trestní zákon – Tresty za úmyslné usmrcení jiné osoby
Trestní zákon · 86/1950 Sb. · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 216 zákona č. 86/1950 Sb., trestního zákona, stanoví tresty za úmyslné usmrcení jiné osoby, přičemž rozlišuje základní skutkovou podstatu a kvalifikované skutkové podstaty s přísnějšími tresty. Pokud někdo úmyslně usmrtí jinou osobu, hrozí mu trest odnětí svobody na patnáct až pětadvacet let. (§ 216 zákona č. 86/1950 Sb., trestní zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: pachatel
- Judikatura: na § 216 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 86/1950 Sb.
(1) Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na patnáct až pětadvacet let.
(2) Odnětím svobody na pětadvacet let nebo smrtí bude pachatel potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 na několika osobách nebo opětovně,
b) dopustí-li se takového činu při loupeži nebo způsobem zvláště surovým, nebo
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud někdo úmyslně usmrtí jinou osobu, hrozí mu trest odnětí svobody na patnáct až pětadvacet let.
- Trest odnětí svobody na pětadvacet let nebo trest smrti může být uložen, pokud pachatel usmrtí více osob, opakovaně, při loupeži, zvláště surovým způsobem nebo za jiných zvláště přitěžujících okolností.
- Tento paragraf se zabývá pouze úmyslným usmrcením, nikoli usmrcením z nedbalosti.
Na co si dát pozor
- Zákon rozlišuje mezi základním úmyslným usmrcením a případy, kdy jsou přítomny okolnosti, které zvyšují závažnost činu a vedou k přísnějšímu trestu.
- Zvláště přitěžující okolnost může být jakákoli jiná okolnost, která činí spáchaný skutek závažnějším, než je běžné úmyslné usmrcení.
- Trest smrti je jednou z možných sankcí za kvalifikované skutkové podstaty úmyslného usmrcení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 216
Jak soudy aplikují § 216
… němu, podle něhož se do promlčecí lhůty trestných činů nezapočítává doba od 25. 2. 1948 do 29. 12. 1989, pokud z politických důvodů neslučitelných se základními zásadami právního řádu demokratického státu nedošlo k pravomocnému odsouzení nebo zproštění obžaloby, dnem 30. 12. 1999, popřípadě trestný čin vraždy podle § 216 odst. 2 písm. c) zákona č. 86/1950 Sb. (je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost), u něhož byl stanoven trest odnětí svobody na doživotí nebo pachateli hrozil trest smrti, a v důsledku toho by došlo k promlčení trestního stíhání podle …
… zn. 1 T 133/96, zrušen a věc podle § 222 odst. 1 tr. ř. postoupena Krajskému soudu v Plzni, aby ji projednal jako soud prvního stupně, s tím, že stíhaný skutek bez jakýchkoli pochybností vykazuje znaky skutkové podstaty pokusu trestného činu vraždy podle § 8 odst. 1 k § 219 odst. 1 tr. zák (event. dle § 5 odst. 1 k § 216 odst. 1 zákona č. 86/1950 Sb., dříve platného trestního zákona).
… zn. 1 T 133/96, zrušen a věc podle § 222 odst. 1 tr. ř. postoupena Krajskému soudu v Plzni, aby ji projednal jako soud prvního stupně, s tím, že stíhaný skutek bez jakýchkoli pochybností vykazuje znaky skutkové podstaty pokusu trestného činu vraždy podle § 8 odst. 1 k § 219 odst. 1 tr. zák (event. dle § 5 odst. 1 k § 216 odst. 1 zákona č. 86/1950 Sb., dříve platného trestního zákona).
Související
§ 140 Trestné činy proti životu (Zákon trestní zákoník)§ 218b TRESTNÉ ČINY PROTI ŽIVOTU A ZDRAVÍ (Trestní zákon)§ 219 TRESTNÉ ČINY PROTI ŽIVOTU A ZDRAVÍ (Trestní zákon)§ 103 ÚČINNOST (Zákon o archivnictví a spisové službě a )