Stručně: Paragraf 47 zákona 86/1950 umožňuje soudu v určitých případech rozhodnout o propadnutí celého nebo části majetku odsouzeného státu, přičemž se toto propadnutí nevztahuje na majetek nezbytný pro životní potřeby.
§ 47 Propadnutí jmění.
(1) Soud může vzhledem k povaze a závažnosti činu a poměrům pachatele vyslovit propadnutí jmění, odsuzuje-li pachatele k trestu smrti nebo za úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody převyšujícímu dvě léta.
(2) Propadnutí jmění postihuje pachatelovo jmění celé nebo tu jeho část, kterou soud určí; propadnutí se však nevztahuje na prostředky nebo věci, jichž je nezbytně třeba k ukojení životních potřeb pachatele nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je pachatel podle zákona povinen pečovat.
(3) Výrokem o propadnutí jmění zaniká zákonné společenství majetkové.
(4) Vlastníkem propadlého jmění se stává stát.
Paragraf 47 zákona 86/1950 umožňuje soudu v určitých případech rozhodnout o propadnutí celého nebo části majetku odsouzeného státu, přičemž se toto propadnutí nevztahuje na majetek nezbytný pro životní potřeby.
Co to znamená v praxi
Soud může rozhodnout o propadnutí majetku pouze u pachatelů odsouzených k trestu smrti nebo za úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody delšímu než dva roky.
Propadnutí se může týkat celého majetku pachatele nebo jen jeho části, kterou určí soud.
Z majetku, který propadá státu, jsou vyloučeny prostředky a věci nezbytné pro životní potřeby pachatele a osob, o které je povinen pečovat.
Rozhodnutím o propadnutí jmění zaniká zákonné společenství majetkové, pokud existovalo.
Na co si dát pozor
Propadnutí jmění je možné pouze u závažných úmyslných trestných činů nebo v případě trestu smrti.
Soud vždy zohledňuje povahu a závažnost činu a poměry pachatele.
I v případě propadnutí jmění musí být zajištěny základní životní potřeby pachatele a jeho rodiny.