Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)

(1) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 12 písm. e), v § 13 odst. 2 části věty za středníkem, v § 48 a 48b tohoto zákona a v § 46 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit osobě samostatně výdělečně činné pokutu až do výše 10 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti.

(2) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 11 odst. 1 části věty za středníkem, § 12 písm. e), § 13 odst. 2 části věty za středníkem, § 15 větě druhé, § 20 až 22, 29, § 33 odst. 1 a 2 větě druhé a § 34 odst. 1, odst. 2 větě za středníkem a odst. 3 může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit organizaci (malé organizaci) pokutu až do výše 10 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti.

(3) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 8a odst. 2 větě třetí, § 8a odst. 3, § 8b odst. 4, § 16 odst. 1 může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit zdravotnickému zařízení pokutu až do výše 10 000 Kč a při opětovném nesplnění nebo porušení povinností, za jejichž nesplnění nebo porušení byla již pokuta uložena, pokutu až do výše 100 000 Kč.

(4) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 37 až 41, 43 a 83 může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit organizaci pokutu až do výše 100 000 Kč a při opětovném nesplnění nebo porušení povinností, za jejichž nesplnění nebo porušení byla již pokuta uložena, pokutu až do výše 500 000 Kč.

(5) Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy se příslušná okresní správa sociálního zabezpečení dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit, byla-li organizaci (malé organizaci) za totéž nesplnění nebo porušení povinností uložena již pokuta nebo jiná majetková sankce jiným orgánem podle jiných právních předpisů, nebo jde-li o orgán, popřípadě útvar provádějící sociální zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.

(6) Výnos z pokut ukládaných orgány sociálního zabezpečení podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu.

Předmětem dávkového řízení je rozhodování o nemocenském, podpoře při ošetřování člena rodiny, vyrovnávacím příspěvku v těhotenství a mateřství a peněžité pomoci v mateřství.

(1) V případě, kdy je na dávku zákonný nárok a kdy splnění všech stanovených podmínek je nesporné, jakož i v případě, že je nesporné, že podmínky nároku na dávku již nejsou splněny, poskytuje dávku, popřípadě zastavuje její výplatu, snižuje nebo zvyšuje její výši organizace, která provádí nemocenské pojištění nebo která je příslušná k poskytování dávek.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro okresní správu sociálního zabezpečení v případech, kdy tato správa plní úkoly organizace při provádění nemocenského pojištění nebo poskytování dávek.

(3) Na postup organizace a okresní správy sociálního zabezpečení podle odstavců 1 a 2 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.11)

Okresní správa sociálního zabezpečení rozhoduje

a) vznikl-li spor o nárok na dávku nebo o její výši, o jejím snížení nebo odnětí, o zastavení její výplaty,

b) o vrácení přeplatku na dávce, způsobené zaviněním příjemce této dávky,

c) o dobrovolných dávkách,

d) o tom, komu se mají vyplácet dávky, jestliže výplatou do rukou dosavadního příjemce se nedosahuje účelu, pro který jsou určeny.

(1) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem trvalého pobytu účastníka řízení, pokud se dále nestanoví jinak.

(2) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem útvaru organizace, ve kterém je vedena evidence mezd, popřípadě sídlem malé organizace, pokud rozhoduje o dávkách zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům; je-li malou organizací fyzická osoba, řídí se příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby.

Účastníkem řízení o vrácení přeplatku na dávce způsobené zaviněním příjemce dávky je vždy i organizace, která dávku vyplatila.

(1) Řízení o dávku se zahajuje na základě žádosti podané na předepsaném tiskopise nebo na návrh organizace anebo z podnětu správy sociálního zabezpečení. Řízení o dobrovolnou dávku se zahájí i na základě písemné žádosti, není-li tiskopis předepsán.

(2) Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o zastavení její výplaty se zahajuje na návrh účastníka řízení nebo z podnětu okresní správy sociálního zabezpečení.

(1) Žádost o dávku nemocenského pojištění podávají

a) zaměstnanci u své organizace, popřípadě malé organizace; zaměstnanci, jejichž pracovní vztah trvá i po propuštění z výkonu trestu na svobodu a u kterých nastal důvod k poskytnutí některé dávky nemocenského pojištění před propuštěním na svobodu nebo sice po propuštění, ale dříve než opět nastoupil zaměstnání, u příslušné věznice,

b) osoba samostatně výdělečně činná u okresní správy sociálního zabezpečení,

c) uchazeči o zaměstnání u okresní správy sociálního zabezpečení,

d) občané se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění u okresní správy sociálního zabezpečení,

e) ostatní občané u organizace, která provádí jejich nemocenské pojištění (§ 18 odst. 2).

(2) Občané, kteří již nejsou účastni nemocenského pojištění, avšak jsou ještě oprávněni požadovat dávky nemocenského pojištění ze svého bývalého nemocenského pojištění, podávají žádost o dávku u organizace nebo okresní správy sociálního zabezpečení, která by pro ně byla podle odstavce 1 příslušná v době trvání jejich nemocenského pojištění.

(3) zrušen

(4) Občané, uvedení v odstavcích 1 a 2, jsou oprávnění podávat žádost o dávku pro sebe i pro své rodinné příslušníky.

(5) Žádost o dobrovolnou dávku se podává vždy okresní správě sociálního zabezpečení.

(1) Nárok na nemocenské při pracovní neschopnosti se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje příslušný lékař. Při karanténě se předloží potvrzení o nařízení karantény vydané na předepsaném tiskopisu příslušným lékařem nebo příslušným orgánem hygienické služby.

(2) Pro výplatu nemocenského za určité období je třeba osvědčit trvání pracovní neschopnosti v tomto období, a to předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje příslušný lékař.

Nárok na podporu při ošetřování člena rodiny se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje a potvrzuje příslušný lékař. Při uplatňování nároku na podporu z toho důvodu, že dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, do které chodí, byly zavřeny z nařízení příslušných orgánů, vystavuje a potvrzuje tiskopis dětské výchovné zařízení nebo škola.

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje a potvrzuje příslušný lékař. Žena, která do své trvalé péče nahrazující péči mateřskou převzala dítě, jež jí bylo svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu, nebo dítě, jehož matka zemřela, neuplatňuje nárok na peněžitou pomoc v mateřství na základě tohoto tiskopisu, ale na základě písemné žádosti; totéž platí i v případě, že nárok na peněžitou pomoc uplatňuje muž.

(1) Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje příslušný lékař. Jestliže dosavadní práce ohrožuje těhotnou ženu nebo matku po porodu ze zdravotních příčin tkvících v její osobě, potvrdí to na tiskopise příslušný lékař určený Ministerstvem zdravotnictví.

(2) Organizace, ve které je žena zaměstnána, potvrdí na tiskopise, z kterého důvodu byla převedena na jinou práci, jakou práci před převedením konala, zejména, zda to byla práce, kterou nesmějí být zaměstnány těhotné ženy nebo matky do konce devátého měsíce po porodu. Dále potvrdí, k jaké práci byla převedena a od kterého dne.

zrušeny

(1) V rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek na dávce se určí, že příjemce dávky je povinen jej uhradit tomu, kdo dávku vyplatil.

(2) Rozhodnutí o dávce se oznamuje též organizaci, která je provede.

zrušeny

Předmětem řízení v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění je rozhodování:

a) ve sporných případech o vzniku, trvání nebo zániku nemocenského pojištění (pojistného poměru), o druhu pojistného poměru a o dalších otázkách pojistného poměru,

b) o ukončení dočasné pracovní neschopnosti v případech uvedených tímto zákonem,

c) o pokutách podle § 54.

(1) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem útvaru organizace, ve kterém je vedena evidence mezd, nebo sídlem malé organizace, pokud se dále nestanoví jinak. Je-li malou organizací fyzická osoba, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby.

(2) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí

a) místem trvalého pobytu osoby samostatně výdělečně činné, pokud je předmětem řízení rozhodování o pojistném poměru osoby samostatně výdělečně činné nebo o pokutě pro osobu samostatně výdělečně činnou,

b) místem výkonu práce ošetřujícího lékaře, který vede občana v evidenci práce neschopných, pokud je předmětem řízení rozhodování o ukončení dočasné pracovní neschopnosti,

c) sídlem zdravotnického zařízení, pokud je předmětem řízení rozhodování o pokutě pro zdravotnické zařízení.

O ukončení dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu, který slouží k uplatnění nároku na nemocenské (§ 62 odst. 1).

Odvolání proti rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti je třeba podat do tří dnů ode dne doručení rozhodnutí.

Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti je vykonatelné dnem, který je v rozhodnutí uveden jako den ukončení dočasné pracovní neschopnosti, ne však dříve než dnem jeho doručení.

(1) Odkladný účinek nemá odvolání podané proti rozhodnutí, jímž byla dávka snížena nebo odňata, nebo jímž byla zastavena její výplata, a proti rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti.

(2) Proti rozhodnutí o povinnosti zaměstnance nebo jiného příjemce dávky vrátit přeplatek na dávce neprávem vyplacené, jakož i proti rozhodnutí v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění, která byla vydána v odvolacím řízení, lze podat opravný prostředek k soudu,21) s výjimkou rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (§ 8a odst. 4).

(1) Ostatní rozhodnutí, než která jsou uvedena v § 77, jsou vykonatelná, jestliže je již nelze napadnout odvoláním22) ani opravným prostředkem (§ 78 odst. 2).

(2) Rozhodnutí, proti kterému nelze podat odvolání ani opravný prostředek (§ 78 odst. 2), je v právní moci.22)

(1) Vykonatelná rozhodnutí v dávkových a v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění, jakož i vykonatelné výkazy nedoplatků, jsou titulem pro soudní nebo správní výkon rozhodnutí. Vykonatelné výkazy nedoplatků jsou také dokladem k vydání příkazu k vybrání.

(2) Správní výkon rozhodnutí v dávkových i v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění provádí ten orgán sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal v prvním stupni řízení.

(1) Řízení o přiznání dávky důchodového pojištění se zahajuje na základě písemné žádosti. Za den uplatnění nároku na tuto dávku se považuje den, kdy se oprávněný poprvé obrátil na příslušnou organizaci nebo na příslušný orgán se žádostí o její přiznání.

(2) Řízení o změně poskytování nebo výše již přiznané dávky důchodového pojištění se zahajuje na základě písemné žádosti nebo z podnětu orgánu, který je příslušný k rozhodnutí o této změně, není-li stanoveno jinak.

(3) Zahájení řízení o dávku důchodového pojištění brání tomu, aby v téže věci probíhalo jiné řízení. Zahájení řízení o plný invalidní důchod brání tomu, aby bylo zahájeno řízení o částečném invalidním důchodu; zahájení řízení o částečný invalidní důchod brání tomu, aby bylo zahájeno řízení o plném invalidním důchodu.

(1) Žádosti o přiznání dávky důchodového pojištění sepisují organizace a okresní správy sociálního zabezpečení, u nichž se žádost o dávku podává, s občany na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení.

(2) Žádost o dávku důchodového pojištění podávají

a) zaměstnanci v pracovním poměru u organizace, k níž jsou v pracovním poměru; to neplatí, jde-li o občana, jehož zaměstnavatel neprovádí nemocenské pojištění svých zaměstnanců,

b) členové družstva, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, u tohoto družstva,

c) občané uvedení v § 36 písm. d), f), g), i) až o) a r) až t) u organizace příslušné podle § 36 plnit úkoly při provádění důchodového pojištění,

d) občané, jejichž zaměstnavatel neprovádí nemocenské pojištění svých zaměstnanců, u okresní správy sociálního zabezpečení,

e) ostatní občané u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

(3) Občané, kteří již nejsou v pracovním nebo jiném poměru k organizaci, avšak pobírají z tohoto poměru dávky nemocenského pojištění, podávají žádost o dávku důchodového pojištění u organizace, která by byla pro ně příslušná v době trvání jejich pracovního nebo jiného poměru.

(4) Pozůstalí po občanech uvedených v odstavci 2 a v odstavci 3 podávají žádost o dávku důchodového pojištění u organizací nebo orgánu, které by byly příslušné pro přijetí žádosti těchto občanů o dávku důchodového pojištění. Pozůstalí po nepracujících důchodcích podávají žádost o důchod u okresní správy sociálního zabezpečení.

(5) Je-li občan v době podání žádosti o dávku důchodového pojištění práce neschopen a má trvalý pobyt v jiném okrese, než ve kterém je sídlo organizace, nebo má-li pozůstalý po občanu trvalý pobyt v jiném okrese, než ve kterém je sídlo organizace, u níž byl občan zaměstnán, může být podána žádost o tuto dávku u okresní správy sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu.

(6) Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost o dávku důchodového pojištění, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci. Za občany, kteří nemají rodinné příslušníky, může podat tuto žádost jiný občan na základě plné moci.

(7) Žádost o dávku důchodového pojištění, na niž vznikl nárok během výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby, podává občan prostřednictvím věznice.

(1) Organizace, popřípadě okresní správa sociálního zabezpečení, příslušná podle § 82 odst. 2 až 5, je povinna sepsat žádost o dávku důchodového pojištění; nesmí odmítnout sepsání žádosti, a to i když má za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro nárok na dávku důchodového pojištění nebo není-li žádost občana doložena potřebnými doklady.

(2) Organizace předkládá žádost do osmi dnů ode dne sepsání okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu žadatele.

Jestliže se občan v řízení o důchod z důchodového pojištění podmíněný dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo v řízení o uznání změněné pracovní schopnosti nepodrobil vyšetření zdravotního stavu, ačkoliv byl k tomuto vyšetření vyzván, může být řízení přerušeno až do doby, kdy se občan tomuto vyšetření podrobí, pokud byl občan ve výzvě na tento následek upozorněn. Trvalo-li přerušení řízení podle předchozí věty aspoň 12 měsíců, lze řízení zastavit.

V řízení ve věcech důchodového pojištění lze použít k důkazu tištěné nebo fotografické produkty výpočetní, mikrografické a jiné obdobné techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny, pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba předložit originál nebo úředně ověřený opis listiny.

(1) V řízení ve věcech důchodového pojištění se prokazují

a) doba vojenské služby potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem,

b) doba odbojové činnosti a polní služby potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem,

c) doba pobytu v cizině, po kterou žena doprovázela svého manžela, který působil jako zaměstnanec v zahraničí nebo expert v zahraničí, potvrzením organizace, která vyslala manžela ženy do zahraničí,

d) doba výkonu civilní služby potvrzením orgánu státní správy, který vydal povolávací příkaz k nastoupení civilní služby,

e) doba nezaměstnanosti před 1. lednem 1996 potvrzením orgánu státní správy, který občana vedl jako uchazeče o zaměstnání.

(2) Doby péče uvedené v § 6 odst. 4 písm. a) bodu 11 se prokazují rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení o době a rozsahu této péče. Návrh na zahájení řízení podle předchozí věty se podává na předepsaném tiskopisu; tento návrh lze podat nejdříve po skončení uvedené péče, ne však dříve, než byla podána přihláška k účasti na důchodovém pojištění podle § 5 odst. 3 věty druhé a odst. 4 zákona o důchodovém pojištění, nejpozději však do dvou let od skončení této péče. Proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o odvolání proti rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení uvedenému ve větě první lze podat opravný prostředek ke krajskému soudu.

(1) Rozhodnutí o dávkách důchodového pojištění se vydává písemně, pokud se dále nestanoví jinak. Při vyhotovení rozhodnutí s použitím automatizované výpočetní techniky může být rozhodnutí vydáno v mezinárodní abecedě s předtištěným razítkem orgánu sociálního zabezpečení a jménem, příjmením a funkcí zaměstnance odpovědného za vydání rozhodnutí.

(2) Písemné rozhodnutí se nevydává, jde-li o hromadné zvyšování vyplácených dávek důchodového pojištění; v těchto případech obdrží občan písemné oznámení o zvýšení těchto dávek.

(3) Orgán rozhodující o plném invalidním důchodu nebo částečném invalidním důchodu rozhodne bez nové žádosti i o částečném invalidním důchodu nebo plném invalidním důchodu, jestliže v průběhu řízení zjistí, že občan je částečně invalidní nebo plně invalidní.

(1) Rozhodnutí jiného orgánu než orgánu, který je příslušný rozhodovat o dávce důchodového pojištění, se považuje za podklad pro rozhodnutí orgánu příslušného rozhodovat o zákonném nároku na dávku důchodového pojištění, jestliže bylo vydáno po podání žádosti o takovou dávku.

(2) Rozhodnutí jiného orgánu než orgánu, který je příslušný rozhodovat o dávce důchodového pojištění, které je podkladem pro rozhodnutí orgánu, který je příslušný rozhodovat o dávce důchodového pojištění, je obsaženo v rozhodnutí o dávce.

(1) Proti postupu uvedenému v § 86 odst. 2 lze uplatnit do 60 dnů po splátce dávky důchodového pojištění, od které byla provedena změna její výše, námitky.

(2) Námitky se podávají u okresní správy sociálního zabezpečení podle místa trvalého pobytu poživatele dávky důchodového pojištění. Okresní správa sociálního zabezpečení postoupí námitky do osmi dnů České správě sociálního zabezpečení.

(3) Česká správa sociálního zabezpečení vydá do 30 dnů ode dne, kdy jí námitky došly, rozhodnutí o úpravě dávky důchodového pojištění provedené podle § 86 odst. 2.

(1) Proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění lze podat opravný prostředek, pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak. O opravném prostředku proti tomuto rozhodnutí rozhoduje soud.61)

(2) Opravný prostředek není přípustný proti rozhodnutí, které je podkladem pro rozhodnutí o důchodu z důchodového pojištění; soud přezkoumá takové rozhodnutí jen při rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o důchodu.

(3) Nemá-li navrhovatel obecný soud v České republice, je příslušný k rozhodnutí o opravném prostředku soud, v jehož obvodu má sídlo Česká správa sociálního zabezpečení, která rozhodnutí vydala.

(4) Požádá-li účastník řízení před uplynutím lhůty k podání opravného prostředku o sdělení podkladů pro výpočet důchodu, počíná běžet nová lhůta k podání opravného prostředku ode dne, kdy byly účastníku tyto podklady doručeny.

(5) Opravný prostředek proti rozhodnutí o snížení nebo odnětí důchodu nebo zastavení jeho výplaty nemá odkladný účinek.

(6) Dokud soud nerozhodne, může Česká správa sociálního zabezpečení vydat nové rozhodnutí, kterým opravnému prostředku zcela vyhoví.

(7) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně o opravných prostředcích proti rozhodnutím o zvýšení důchodu pro bezmocnost.

Do vlastních rukou se doručují

a) rozhodnutí, jimiž se dávka důchodového pojištění nepřiznává, odnímá, snižuje nebo se zastavuje její výplata, a rozhodnutí, jimiž se ukládá povinnost vrátit neprávem vyplacené částky,

b) výzvy podle § 53 odst. 1, 2 a 4.

Postup při přechodu z pracovní neschopnosti do plné invalidity nebo částečné invalidity zahrnuje

a) posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti,

b) zastavení výplaty nemocenského,

c) rozhodování o plné invaliditě nebo částečné invaliditě, jde-li o přechod podle § 94 až 98.

Zaměstnanec, který je pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání (dále jen „zaměstnanec neschopný práce“), může být uznán plně invalidním nebo částečně invalidním

a) v řízení na základě jeho žádosti o plný invalidní nebo částečný invalidní důchod, nebo

b) v řízení podle § 94 až 98.

(1) Požádal-li zaměstnanec neschopný práce o plný invalidní nebo částečný invalidní důchod dříve, než došlo k zahájení řízení podle § 94, a některý z těchto důchodů mu byl přiznán, zastaví se mu výplata nemocenského ode dne, k němuž byl stanoven počátek výplaty přiznaného důchodu, pokud podpůrčí doba plynoucí podle předpisů o nemocenském pojištění neskončila již dříve.

(2) Rozhodnutí o přiznání plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu doručí Česká správa sociálního zabezpečení zaměstnanci neschopnému práce a okresní správě sociálního zabezpečení, jejímž prostřednictvím byla žádost o plný invalidní nebo částečný invalidní důchod předána České správě sociálního zabezpečení. Organizaci, popřípadě jinému plátci nemocenského, oznámí Česká správa sociálního zabezpečení den, od něhož byl tento důchod přiznán.

(1) Jestliže zaměstnanec neschopný práce po dobu aspoň šesti měsíců, včetně zápočtu předchozích pracovních neschopností, které se započítávají do podpůrčí doby pro účely nemocenského pojištění,62) jemuž náleží nemocenské, nepožádal o plný invalidní nebo částečný invalidní důchod, anebo sice o některý z těchto důchodů požádal, ale takový důchod mu nebyl přiznán z jiných důvodů než proto, že zaměstnanec není ani plně invalidní ani částečně invalidní, zahájí v případě zjištění dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu okresní správa sociálního zabezpečení řízení o uznání plné invalidity nebo částečné invalidity.

(2) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem trvalého pobytu zaměstnance neschopného práce, pokud se dále nestanoví jinak.

(3) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí

a) zrušeno

b) sídlem věznice, pokud jde o občana v době výkonu trestu odnětí svobody, případně vazby.62)

Lékař okresní správy sociálního zabezpečení posoudí, je-li zaměstnanec neschopný práce plně invalidní, částečně invalidní nebo není-li ani plně invalidní ani částečně invalidní. Na podkladě posudku podle věty první vydá okresní správa sociálního zabezpečení rozhodnutí. Toto rozhodnutí doručí zaměstnanci neschopnému práce a jeho ošetřujícímu lékaři. Výsledek řízení podle věty první oznámí okresní správa sociálního zabezpečení organizaci, popřípadě jinému plátci nemocenského.

(1) Podá-li zaměstnanec neschopný práce odvolání proti rozhodnutí podle § 95, orgán, který o odvolání rozhodl, doručí své rozhodnutí zaměstnanci neschopnému práce a jeho ošetřujícímu lékaři. Výsledek řízení oznámí organizaci, popřípadě jinému plátci nemocenského.

(2) Odvolání proti rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení, kterým se zaměstnanec neschopný práce domáhá jiného stupně invalidity nebo kterým se domáhá stejného stupně invalidity, ale z jiného důvodu, nemá odkladný účinek pro rozhodování o další výplatě nemocenského.